Život s dítětem = neustálý boj?

Napsat příspěvek
Velikost písma:
12978
4.5.12 14:50

Většinu z toho, cos napsala tak nemám a neměla jsem, takže se až stydím tu na emiminu, kde je každý téměř na prášky..
Ale jestli je to opravdu boj, tak je to 1:1, protože včera mi hodila kámen do oka.. :mrgreen: To mám asi za to.. ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
256
4.5.12 14:50

Já mam teprve děti na cestě, ale moje švagrová má dvě ratolesti 5 a 2,5 a je to boj… starší dítko se lehce urazí, neposlouchá, odmlouvá a „ne“ pro něj není odpověď na jeho otázku zda něco může.. to mladší dítko má teď období kdy kňučí kvůli každé blbosti… Ale i tak mám synovce a neteř moc ráda…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2248
4.5.12 14:51

Nemám to tak… Asi mám štěstí, malá je bezproblémové dítě. A když si žere ponožky nebo strká brouka do pusy, no a? Maximálně se z toho broučka poblije a naučí se, že takové věci se nejí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50725
4.5.12 14:53
@Lizbeth píše:
Většinu z toho, cos napsala tak nemám a neměla jsem, takže se až stydím tu na emiminu, kde je každý téměř na prášky..
Ale jestli je to opravdu boj, tak je to 1:1, protože včera mi hodila kámen do oka.. :mrgreen: To mám asi za to.. ;)

Takys jí za to hodila? :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25324
4.5.12 14:54
@Gladys píše:
@momi33 tak u nás vztekání probíhalo snad taky cca od 1r, ale od těch cca 2let je to fakt hustý - to jsem si v 1,5r myslela, že horší to být nemůže, a teď kolem těch 3let jsem pochopila, že to předtím byl „jen“ vztek, ale vzdor nastal až teď :roll: A to neustále zkoušení, co mu projde, pak už se dostáváme do absurdních situací, kdy já mu řeknu o nějakém předmětu, aby ho položil na stůl a už na něj nesahal a on ho teda položí a pak na mě kouká a špičkou prstíčku se dotkne - to teda beru fakt jako kdo z koho.Jinak mi jako mnohem větší boj přijde partnerský vztah, kdy mám pocit, že nic nemůže zůstat ani chvíli stejné, pořád se bojuje o moc, o nadvládu, o to, kdo má navrch, jestli bude po mým nebo ne a to je pro mě mnohem horší, protože u dětí to beru jako součást vývoje, ale tomuhle zkrátka nerozumím, proč někdo řekne jeden den to, pak se ukáže, že to řekl kvůli mě, další den se dozvím, že to tak vlastně nemyslel a ve finále, že jsem ho to donutila říct a člověk jen zírá.

Já si zas myslela,že vzdor přijde po 3 roce :?
A byla jsem tudíž dost překvapená.
Bohužel,musím být důsledná,a když to nejde,tak ho prostě nechat řvát,nepovolit.
Dneska u snídaně se taky vztekal,ani nevím proč…nereagovala jsem na něj,říkala jsem si,je všední den,nikdo není doma,ať si řve..no,zachvíli bušení do topení.
Bohužel,já jsem ta zlá,co zakazuje,co je přísná,a tatínek a prarodiče jsou ti hodní.
Takže krom toho,že jsem s nervama v háji je mi líto i to,že ostatní má radši…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
864
4.5.12 14:55

Mám děti ve věku 19 a 16 let… je to „boj“ (v dobrém slova smyslu) 25 hodin denně :mrgreen:
Když pominu to, co již tu je zmíněno, tak u nás byl asi největší boj v době školní docházky… děti měly miliony důvodů, jak nám odůvodnit, že školní docházka je zcela zbytečná :mrgreen:
Ale vyhrála jsem :palec:
V podstatě v těchto bojích vyhrávají obě strany: rodič - že uspěl a i děti - že pochopily ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
23847
4.5.12 14:56
@Háta_x píše:
Ten pocit nemám. Nechávám věcem volný průběh, s něčím bojovat nemá smysl. Stejně si tělo otěhotní, kdy chce, partner se zachová jak je mu vlastní, dítě si na vše přijde samo a zkušenost je pro ně lepší, než natlučená „moudra“ do hlavy, atd. Jde jen o to se každý sám za sebe poučit z věcí minulých a zkušenosti uplatňovat u věcí současných a budoucích, ať jsme velcí nebo malí :kytka: Nic se naštěstí nejí tak horké, jak se to uvaří :dance:
:potlesk: :potlesk: :potlesk:
  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
7576
4.5.12 14:58

A jak tu píšete o těch vztekacích dětech…moc to neznám. Nejspíš i proto, že to neřešim. Když by se malá chtěla vzteknout, prostě jí necham být, doma odvedu do pokojíčku a v klidu řeknu „až se vypláčeš, přijď a budem si hrát, půjdem ven atd“ a to je fofr, jak jí to přejde :lol: Když jí to popadne venku, dam na výběr ze dvou možností, kdž nevybere ani jednu, udělam to po svém a začnu mluvit o něčem jiném a je klid. Když nemá dítě publikum, tedy dospělého, s kterým by jeho běsy lomcovaly, nebaví ho to a je klid :kytka: Všichni mi říkaj, jak mam hodný dítě, jak se samo odplenkovalo atd. Ale je to jen o tom, že netlačim na pilu, vysvětluju a dávám dítěti prostor, volnost v rámci jasně daných mantinelů a možnost přijít si na věci samo. Toť má filosofie výchovy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50725
4.5.12 15:01

@Háta_x Neboj, to ještě přijde :lol: Já když řeknu, ať přijde, až se uklidní, tak začne vřeštět ještě víc :roll: :mrgreen: Když ho chci někam odvést, tak sebou řízne o zem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25324
4.5.12 15:02
@Háta_x píše:
A jak tu píšete o těch vztekacích dětech…moc to neznám. Nejspíš i proto, že to neřešim. Když by se malá chtěla vzteknout, prostě jí necham být, doma odvedu do pokojíčku a v klidu řeknu „až se vypláčeš, přijď a budem si hrát, půjdem ven atd“ a to je fofr, jak jí to přejde :lol: Když jí to popadne venku, dam na výběr ze dvou možností, kdž nevybere ani jednu, udělam to po svém a začnu mluvit o něčem jiném a je klid. Když nemá dítě publikum, tedy dospělého, s kterým by jeho běsy lomcovaly, nebaví ho to a je klid :kytka: Všichni mi říkaj, jak mam hodný dítě, jak se samo odplenkovalo atd. Ale je to jen o tom, že netlačim na pilu, vysvětluju a dávám dítěti prostor, volnost v rámci jasně daných mantinelů a možnost přijít si na věci samo. Toť má filosofie výchovy.

víš jak,u nás nepomáhá ho nechat být,aby se vyřval..jak jsem psala,dnes jsem ho chtěla nechat být,ať se vyřve,ale stejně nám sousedi mlátili do topení.
Venku se nevzteká,jen doma.A to,když ho odvedu do pokojíku,tak i kope do dveří.
Kdybych bydlela v baráku,tak ho nechám,ale takhle to prostě nejde.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
25324
4.5.12 15:04
@Angua píše:
@Háta_x Neboj, to ještě přijde :lol: Já když řeknu, ať přijde, až se uklidní, tak začne vřeštět ještě víc :roll: :mrgreen: Když ho chci někam odvést, tak sebou řízne o zem.

jj,Bobo byl do 1 roku hodný mimino,pil krásně,spal v noci,dopoledne,odpoledne.To sousedi nevěděli,že ho máme.Teď si to vynahrazuje ;)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12978
4.5.12 15:05
@Angua píše:
Takys jí za to hodila? :lol:

Dostala přes ruce :jazyk:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
573
4.5.12 15:05

@PetaP No vis, to bohuzel tak uplne nevim, zda je zdravy, za 3 nedele jdeme na test na cystickou fibrózu… Takze ten boj o zdravi pochopitelne dostava jiny rozmer. Ale i kazdodenní starosti jsou nekdy na budku:)

@Háta_x ano, snazim se to tak brat, ale nekdy to na me dolehne

@Gina108 no jo, to se lehko rekne, ale kdyz kazda lzicka jidla (je mu teprve 7.5 mesice) je doslova boj/serm/judo a vyhladovet ho nechat nemuzu…

@Angua ANO, to je asi to hlavni…

Ale dekuju vsem za prispevky, zda se, ze je to zive tema:O))) :mrgreen:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
50725
4.5.12 15:07

@momi33 Samík byl taky zlatý - ale poslední dobou bulí fakt kvůli všemu, to je šílené. Už předem ví, že to nepůjde nebo si myslí, že mu něco nedovolím (přitom benevolentnějšího rodiče byste pohledali :lol: ) a aniž by to řekl normálně, tak kňourá :pocitac: :zed: Když pak skutečně dojde k tomu, že něco nemůže nebo to není ihned (např. kojím, nemáme čas), tak přijde scéna. Ale je to takový ten umělý pláč (ééééé ééééé), což mě dokáže tak akorát rozpálit do běla :cert: :lol:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
573
4.5.12 15:07

@Gladys BTW s bio-otcem nezijeme, takze single matka to ma jeste o trosku tezsi - dokazu tedy pochopit nepochopitelnost muzu/partneru… :(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová