Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zpověď v kostele - mohu ji podstoupit, když nejsem křesťanka?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
31.7.22 17:22
@Empatheticy píše:
Dobrý den, chci se zeptat, jestli můžu do zpovědnice za farářem, když nejsem křesťanka.. nikdy jsem do kostela nechodila, ale chtěla jsem. Zajímalo mě to.. ale nikdy jsem tam nešla.. v Boha věřím tak nějak po svém, ALE VĚŘÍM.. akorát, že nevím jestli je vůbec dovolené každému jít ke zpovědi za farářem.. vyzná se tady v tom někdo?
Cos provedla, že se z toho potřebuješ vykecat a zas být čistá? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 17:28
Přidám osobní zkušenost starou pár let. Šla jsem ke zpovědi, jak tu někdo psal, před mší. Nijak jsem to neplánovala, prostě jsem zrovna byla v kostele. Šla jsem do místnosti, kde byl farář, kterého jsem viděla poprvé v životě. Myslím, že byl ze mě vykulený úplně stejně jako já z něho. Byl velice mladý. Nevěděla jsem nic o tom, co všechno se má říkat, existuje asi nějaký seznam modliteb, které se mají odříkat. Já jen řekla, že jsem se provinila téměř proti všem přikázáním, minimálně v myšlenkách. Bylo mi sděleno, že se mám několikrát pomodlit modlitby z modlitební knihy, kterou jsem ani doma neměla. Cítila jsem se tehdy zklamaná, ale přesto vlastně očištěná. Byl to hodně smíšený pocit. Mé hledání to nijak neovlivnilo, k obrácení je potřeba mnohem víc, než jít ke zpovědi… Každopádně pokud opravdu trváš na tom jít ke zpovědi, tak si o tom zjisti víc, než tehdy já a zkus se domluvit přímo s nějakým farářem, kterému budeš moci důvěřovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 17:37
@Empatheticy píše:
Dobrý den, chci se zeptat, jestli můžu do zpovědnice za farářem, když nejsem křesťanka.. nikdy jsem do kostela nechodila, ale chtěla jsem. Zajímalo mě to.. ale nikdy jsem tam nešla.. v Boha věřím tak nějak po svém, ALE VĚŘÍM.. akorát, že nevím jestli je vůbec dovolené každému jít ke zpovědi za farářem.. vyzná se tady v tom někdo?
Kamaradka je asi nejuprimneji verici clovek, co znam (to by bylo na dlouhe vysvetlovani). Zpoved je podle ni stejne jen mezi dotycnym a Bohem, knez je jen pomocnik a cosi jako prekladatel. Litovat musi hrisnik vuci Bohu a jemu slibuje, ze uz nikdy. Teda ona patri k husitum, ne ke katolikum.
Takze k cemu Ti bude farar, zejmena pokud narazis na nektereho z tech vice tradicnich… svatost zpovedni se na Tebe nevztahuje, ani neznas Credo, kdyz veris „tak nejak po svem“. Nechapu.
A radsi podotykam, ze nejsem ani pokrtena, abych tady nebyla za agitatora. Jen jsem seznamena se zaklady viry a cirkevnim pravem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 17:58
@Aidara píše:
Nevěděla jsem nic o tom, co všechno se má říkat, existuje asi nějaký seznam modliteb, které se mají odříkat.
Ne, žádný seznam modliteb, které se mají odříkávat, neexistuje. 
Ale obvykle jde člověk ke zpovědi cíleně a ví, co tam chce probírat. Když někoho vidíš poprvé a jdeš nepřipravená, tak je nejlepší začít nějakým stručným představením (a zmínit, že např. nejsi aktivní věřící, co by se modlil a chodil do kostela) a pak klidně říct, že ani nevíš, proč si přišla, ubere to na zmatení někoho mladého, koho ani nenapadlo, že mu někdo takový ke zpovědi někdy přijde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 18:02
@Aidara tady je ten strašně drsný seznam modliteb http://www.liturgie.cz/…ok-za-krokem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 18:11
@Birdonawire píše:
Zpoved je podle ni stejne jen mezi dotycnym a Bohem, knez je jen pomocnik a cosi jako prekladatel. Litovat musi hrisnik vuci Bohu a jemu slibuje, ze uz nikdy.
Ano, v zásadě souhlas. V podstatě je na zpovědi z hlediska „lidské psychiky“ důležité dvojí. Ten čin, že se musíš zvednout a někam dojít (něco pro to udělat) a taky to, že to řekneš nahlas. (Velmi zjednodušeně řečeno, samozřejmě.) Pokud chybí lítost nebo touha se polepšit, nemá naopak smysl někam chodit. A nemá smysl si myslet, že je něco hřích jen proto, že to někde někdo tvrdil. A pokud si člověk nikdy v životě nedojde ke zpovědi, určitě to neznamená, že má posichrované místo někde v pekle. 
Proto není vůbec od věci v některých případech zajít na knězem (ideálně někým empatickým, koho třeba někdo doporučí) místo za psychologem. A kněz by se neměl pasovat do role psychologa a měl by poznat, kdy by k němu člověka měl odeslat a naopak psycholog by se neměl pasovat do odborníka přes víru a s některými tématy klidně poslat člověka za duchovním.
Pokud tedy člověka tíží z nějakého důvodu svědomí, myslím, že návštěva duchovního je naprosto v pořádku. A jestli to bude katolík, evangelík, husita nebo anglikán, to mi přijde, že je tak nějak druhořadé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 18:13
Muzes, akorat to nebude zpoved jako takova, ale vypovidani se knezi. Ale myslim, ze by ti to mohlo stacit. 
Jako muzes mit smulu, ze narazis na protivneho kneze, ale ta pravdepodobnost je mala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 18:17
@krecik.dzungarsky píše:
Za mě jsou důvěryhodnější, než jakýkoliv příslušník římskokatolické církve, která przní děti, v minulosti kvůli konfiskaci majetků upalovala a podobně. S dobrým terapeutem si dojde k vlastnímu „rozhřešení“ sama, kdežto psycholog jí může poskytnout krátkodobé poradenství. Je to v podstatně moderní verze duchovního, akorát lépe certifikovaná a prověřená, pokud člověk vybírá mezi členy ČAP.
V Norsku psycholog pomáhal Barnevernetu odebírat děti. Prokázalo se, že ten psycholog je pedofil a co s těmi dětmi prováděl si už nepamatuji. On není psycholog jako psycholog a farář jako farář. Je to o lidech. Je to jen tvá averze vůči církvi.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
31.7.22 18:48
@Empatheticy píše:
Dobrý den, chci se zeptat, jestli můžu do zpovědnice za farářem, když nejsem křesťanka.. nikdy jsem do kostela nechodila, ale chtěla jsem. Zajímalo mě to.. ale nikdy jsem tam nešla.. v Boha věřím tak nějak po svém, ALE VĚŘÍM.. akorát, že nevím jestli je vůbec dovolené každému jít ke zpovědi za farářem.. vyzná se tady v tom někdo?
Jako těžko říct, asi se zeptat jedině daného faráře…My jsme šli na první zpověď těsně před 1 svatým příjímáním, takže podle pravidel, by to asi jít nemělo…
Ale je farář co pokřtí dítě rodičů, kteří nejsou oddání…A je farář co nepokřtí dítě i když rodiče jsou oddaní, ale nejsou biřmování (takového blázna máme u nás, ale ten přehání ve všem )
- Citovat
- Upravit
krecik.dzungarsky
31.7.22 19:42
@Kipa22 píše:
V Norsku psycholog pomáhal Barnevernetu odebírat děti. Prokázalo se, že ten psycholog je pedofil a co s těmi dětmi prováděl si už nepamatuji. On není psycholog jako psycholog a farář jako farář. Je to o lidech. Je to jen tvá averze vůči církvi.
To je selhání jednotlivce. Magdaleniny prádelny v Irsku jsou selháním celé zločinecké organizace, která si říká Římskokatolická církev. Faráře Olivera O´Gradyho, který zneužil spoustu dětí, kryl kardinál Roger Mahony, který o všem věděl. A tak bych mohla pokračovat ve vypisování vesele dál. Nepřesvědčíš mě. Jako dítě jsem jezdila na katolické tábory, takže jsem tuhle rádoby pobožnou sebranku měla tu čest poznat dost zblízka.
- Citovat
- Upravit
krecik.dzungarsky
31.7.22 19:45
@TRG píše:
Ano, v zásadě souhlas. V podstatě je na zpovědi z hlediska „lidské psychiky“ důležité dvojí. Ten čin, že se musíš zvednout a někam dojít (něco pro to udělat) a taky to, že to řekneš nahlas. (Velmi zjednodušeně řečeno, samozřejmě.) Pokud chybí lítost nebo touha se polepšit, nemá naopak smysl někam chodit. A nemá smysl si myslet, že je něco hřích jen proto, že to někde někdo tvrdil. A pokud si člověk nikdy v životě nedojde ke zpovědi, určitě to neznamená, že má posichrované místo někde v pekle.Proto není vůbec od věci v některých případech zajít na knězem (ideálně někým empatickým, koho třeba někdo doporučí) místo za psychologem. A kněz by se neměl pasovat do role psychologa a měl by poznat, kdy by k němu člověka měl odeslat a naopak psycholog by se neměl pasovat do odborníka přes víru a s některými tématy klidně poslat člověka za duchovním.
Pokud tedy člověka tíží z nějakého důvodu svědomí, myslím, že návštěva duchovního je naprosto v pořádku. A jestli to bude katolík, evangelík, husita nebo anglikán, to mi přijde, že je tak nějak druhořadé.
Existují i psychologové hlásící se k různým církvím, za mě pořád lepší, než jakýkoliv páter. Ke katolíkům se hlásí například Jeroným Klimeš.
- Citovat
- Upravit
31.7.22 19:47
Jako já si myslím že v rámci nějaké domluvy asi jde všechno. Nebo mělo by jít všechno. Pokud jde ale o takové ty církevní pravidla atd tak v tom se vůbec nevyznám.
Jako rozumím tomu, že občas je člověk plný nějakých pocitů a dojmů a potřebuje se prostě nějak svěřit, vypovídat, aby se mu ulevilo. Mně osobně vždycky pomohlo se z toho nějak vypsat klidně třeba anonymně 
ale každý samozřejmě to má jinak. Pokud jsi taková " po svém věřící" tak ti to třeba i může pomoci po psychické stránce 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.7.22 21:06
@krecik.dzungarsky píše:
Existují i psychologové hlásící se k různým církvím, za mě pořád lepší, než jakýkoliv páter. Ke katolíkům se hlásí například Jeroným Klimeš.
No, a Max Kašparů psychiatr a kněz v jednom. Nesouhlasím, že jakýkoliv psycholog je lepší než jakýkoliv páter, jsou to dvě různá povolání a každé se specializuje na něco jiného. Jestli je Jeroným Klimeš věřící člověk a zakladatelka za ním přijde s tím, že by se chtěla vyzpovídat, možná ji za tím knězem pošle taky. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.22 00:54
@TRG píše:
Ne, žádný seznam modliteb, které se mají odříkávat, neexistuje.
Páni, já netušila, že se tu do mě takhle někdo opře. Nad zpovědí jsem dlouho předtím uvažovala. Nebylo koho se zeptat na nějaký postup. Křtěná jsem byla v katolické církvi a upřímně jsem přiznala, že jde o mou první zpověď v životě. Nemyslím si, že jsem někoho zmátla. V Praze může i mladý farář počítat s tím, že mu přijde ke zpovědi kdokoliv. Zkostnatělou nevěstu Ženich neroztančí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.8.22 07:03
@Aidara píše:
Páni, já netušila, že se tu do mě takhle někdo opře. Nad zpovědí jsem dlouho předtím uvažovala. Nebylo koho se zeptat na nějaký postup. Křtěná jsem byla v katolické církvi a upřímně jsem přiznala, že jde o mou první zpověď v životě. Nemyslím si, že jsem někoho zmátla. V Praze může i mladý farář počítat s tím, že mu přijde ke zpovědi kdokoliv. Zkostnatělou nevěstu Ženich neroztančí.
Počkej, jak, že se tu do tebe takhle někdo opře? 
Popravdě nevím, na co narážíš… (Ale můj příspěvek primárně reagoval na to, jestli je potřeba nějaký seznam modliteb. Aby si zakladatelka nemyslela, že musí něco „šprtat“.)
Zbytek teda raději dovysvětlím… Podle toho, jak jsi to psala, jste se prostě sešli dva nepřipravení - a nedělala bych z toho žádné závěry, už vůbec ne negativní. Teď píšeš, že jsi nad zpovědí dlouho předtím uvažovala, ale v úvodním příspěvku jsi psala, že jsi zpověď nijak neplánovala, tak mi ani nepřišlo divné, že o tom nic nevíš. Taky jsi nezmínila, že jsi knězi řekla, že jsi u zpovědi poprvé a psala jsi, že z tebe byl kněz vykulený. Z toho jsem pochopila, že jste ani jeden netušil, co a jak. On byl zaskočený a nedokázal tě tím nějak provést a odhadnout, co dělat. Zrovna tohle jsou situace, na které se člověk těžko připraví. Nejlepší je, když člověk chodí k jednomu knězi, který ho aspoň trošičku zná, pak tyhle situace odpadají, ale že přijdeš ke zpovědi a nebude to „ono“, to se stává. Naštěstí o tom to není a asi i proto ses cítila - jak píšeš - nakonec i dobře, i když něčím zklamaná. Píšeš o tom ve výsledku relativně pozitivně, tak já bych řekla, že to nakonec nedopadlo tak hrozně.
Ale upřímně nevím, v čem vidíš to opření se. Já jen dovysvětlovala zakladatelce, jak se vyvarovat zkusit vyvarovat nějakého podobného zmatení. Skutečně jsem neměla za cíl nějak hodnotit tvoje nebo knězovo chování v tu chvíli.
Celkem by mě zajímalo, co to mělo být za tu „knihu modliteb“, protože mám takový vtíravý pocit, že zrovna například průměrní katolíci umí těch pár modliteb zpaměti a nějakou modlitební knížku doma nemívají, možná tak kancionál, ze kterého se při mších zpívává, ale to si asi nevzpomeneš, že? Jen by mě zajímalo, co ten kněz čekal, že mají lidi doma.
@Aidara píše:
Přidám osobní zkušenost starou pár let. Šla jsem ke zpovědi, jak tu někdo psal, před mší. Nijak jsem to neplánovala, prostě jsem zrovna byla v kostele. Šla jsem do místnosti, kde byl farář, kterého jsem viděla poprvé v životě. Myslím, že byl ze mě vykulený úplně stejně jako já z něho. Byl velice mladý. Nevěděla jsem nic o tom, co všechno se má říkat, existuje asi nějaký seznam modliteb, které se mají odříkat. Já jen řekla, že jsem se provinila téměř proti všem přikázáním, minimálně v myšlenkách. Bylo mi sděleno, že se mám několikrát pomodlit modlitby z modlitební knihy, kterou jsem ani doma neměla. Cítila jsem se tehdy zklamaná, ale přesto vlastně očištěná. Byl to hodně smíšený pocit. Mé hledání to nijak neovlivnilo, k obrácení je potřeba mnohem víc, než jít ke zpovědi… Každopádně pokud opravdu trváš na tom jít ke zpovědi, tak si o tom zjisti víc, než tehdy já a zkus se domluvit přímo s nějakým farářem, kterému budeš moci důvěřovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
