Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Au, to je blbý. Já když mám takový den, říkám jim, že skončím v Dobřanech, že tam mají krásné skleníky, že mu tam bude fajn. Jenže u nás jsou Dobřany u všech známy jako blázinec a dost používáný jako nadsázka, takže z toho mají děti spíš postraně legraci.
Důležité je, abys to už nikdy nepoužila. Moc bych to nerozebírala, nevím kolik dítěti je, ale snažila bych se obejít vysvětlení tím, že bych mu ve vhodné situaci řekla, že jsi s ním moc ráda a že ho nikdy neopustíš. Že je smyslem tvého života. Já dětem občas říkám, že je miluji ze všeho na světě nejvíc a ze všech lidí nejvíc. Taky jim říkám, že jsou to nejlepší, co se mi povedlo v životě. A že jsou moc hodní. Dcera nezlobí vůbec, to je anděl a syn zlobí málo, ale energicky
má to v sobě.
Důležité je, aby tvé dítě vědělo, že ho nehodláš opustit a že to byl jen nesmyslný výlev. Už to prostě nesmíš opakovat.
@Anonymní píše: Více
Ježíš a jaké z toho máš pocity? Z dětství? ![]()
Dej se dohromady, klidně u psychologa, případně dělej něco se svým životem, tam kde je problém, kvůli kterému mas pocit a říkáš, ze se zabijes. A z ditete si nedělej duvernika a už ho netahej do těchto problému. Chudinka musel mít o tebe fakt strach
Sedni si s ním a vysvětlí mu, že jsi se včera cítila hrozně spatne a řekla jsi, co není pravda. Že ho chces ujistit, že to tak není a nebude.
Určitě bych to nepřechazela. Držím palce, ale věřím, že to bude v pořádku.
Asi si to pamatovat bude. Normálně bych si s dítětem promluvila úměrně věku. Mě něco podobného udělala moje mamka. Řekla mým dětem, že když mě nebudou poslouchat a pomáhat, že jim umřu 😳. No pohádala jsem se s ní slušně. Přitom kluci jsou hodne normální děti. Jsou jen aktivní a potřebují pohyb. Už je to pár měsíců a občas se k tomu kluci vrátí a ujišťuji se. Podívej, každý máme někdy blbou chvilku a řekněme i něco, co nás pak mrzí, nemyslíme to vážně, ale mluv s dítětem. Je to pro něj i dobrý signál do života, že o svých pocitech může mluvit, že to není nic, co se musí tutlat nebo za co by se mělo stydět.
To je dobre že se cítíš hrozně. Vyhledej nějakou terapii nebo dej dítě někomu do péče když nejsi schopna se o něj starat a dej se do poradku! Chudák dítě. Snad jsi ho aspoň vzala na výlet a nejak ho ujistila, že co jsi říkala není pravda a že jsi to neměla říkat. Chudák má asi hrozný strach.
Dá se jedině omluvit. Snad bude syn v pohodě. Můj otec celé mé dětství páchal sebevraždy, že už to neudělá, se věřit nedalo. Tobě by ještě uvěřit mohl, pokud ti to ulítlo jen jednou.