Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zrušení svatby před termínem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
2.6.12 12:13
Ach joo.. koukám, že máš doma stejně empatického chlapa jako já…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:15
Synovi i švagrovi přeji hodně zdraví a to bych řekla,že je to nejdůležitější.Chápu,že je nepříjemné,když se ti změní plány na které jsi upnutá.Ale na druhou stranu to není žádná tragédie.A reakci chlapa naprosto chápu,taky to tak mám.Při sportu se nejvíc odreaguji a vyčistím hlavu a považuji to za menší zlo než sedět a dle mého (pominu-li to zdraví) se zbytečně trápit.Určitě by jsi sama chtěla mít svatbu v pohodě a za příznivých okolností.Ber to tak,že teď to prostě nejde a o to lepší to bude,když budete v pohodě.A na tvém místě až chlap dorazí,bych taky třeba na hodinku vypadla,zacvičit si,projít se prostě cokoliv než sedět doma a zbytečně se litovat.Já totiž nechápu z čeho ti nějak docházejí síly.Promiň.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:20
A co takhle nastolit něco jiného, na co se můžeš těšit? Třeba bys mohla začít plánovat nějakou dovču, nějakou menší reorganizaci nábytku a nějaké drobnosti do domácnosti dokoupit, naplánovat si s malým od září třeba nějaké plavání.
Nebo třeba až se švagr trochu uzdraví, tak naplánovat nějakou pořádnou oslavu na jeho počest, případně nějaké narozeniny, kde by ses mohla organizačně vyřádit, na pohoštění, dekoraci…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:22
No sily mi dochází z toho, že už 10dni je malej nemocný…a od úterý se to začalo na ATB zhoršovat a když vidím že mu neni dobře, tak ho jako máma neumím opustit a jít třeba na tenis:-( A ona kdyz tě potká takova nemila životní situace a ještě musíš zůstat zavřena doma, tak to fakt neni nic suprového;-( A rodinu máš 100km daleko…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:25
Jj to mě taky napadlo, že bych uděla maličkemu oslavu narozenin, které bude mít 29.6. akorát mám strach z nálady, přeci jen to zasáhlo půlku rodiny:-(
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:26
Ahoj zakladatelko, chci Ti vyjádřit podporu. Vím, co zažíváš, prožila jsem něco podobného. S manželem jsme se měli brát v 17. června 2006 - no a 14. června zcela nečekaně, zemřel jeho tatínek - můj nastávající tchán. Bylo to jak rána z čistého nebe - pamatuju si to… byla jsem na zkoušece šatů, vrátím se domů - a tam nikdo. Nikomu jsem se nemohla dovolat, až nakonec volal můj manžel a říkal akorát, že taťka umřel.Jel na kole vybrat peníze na svatební hostinu, když přijel domů, šel si zdřímnout - a už se nevzbudil. 
Byly ten rok strašné vedra, možná to bylo tím. ylo to strašné, těšila jsem se na svatbu, a místo toho byl pohřeb. Odložili jsme všechno o půl roku a vzali se 16. prosince velmi komorně a v okruhu těc nejbližších - původně to měla být veselka jako hrom. Líto je mi to pořád, to je jasné, ale člověk si pak řekne, že josu důležitější věci v životě. Moc Ti přeju, ať to doma všichni zvládnete. Z vlastní zkušenosti - nechte tu svatbu třeba i na ten příští rok… všichni se z toho dostanete a bude se vám to i líp oslavovat. My jsme to trochu uspěchali a ožná, že kdybychom počkali do dalšího léta, tak už bychom nemuseli brát „ohled“ na mamku, která nosila smutek a oslava by byla větší a celkově uvolněnější a veselejší. Já vím, jak se těšíš, chápu to, ale zvaž, jak dlouho se třeba bude švagr léčit a jestli by nestálo za to počkat, abyste si to pak užili fakt se vším všudy. Posílám moc a mcc podpory. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:29
@Hela84 píše:
Jj to mě taky napadlo, že bych uděla maličkemu oslavu narozenin, které bude mít 29.6. akorát mám strach z nálady, přeci jen to zasáhlo půlku rodiny:-(
A co jako, chápu, že jsou všichni ptřeseni, myslíš, že chtěj mít protažený ksichty a černý fábory, dokud se švagr neuzdraví? Taky si budou chtít odpočinout, najít něco pozitivního, aby se odreagovali, pokud teda nemáš rodinu bolestínů, kteří si v naříkání libují.
Udělala bych malému pořádnou oslavu, pozvala celou rodinu, zařídila fakt epesní dort, skvělé pohoštění, naprat si nácka, spláchnout to nějakým dobrým pitím, to myslím všem udělá jen dobře, aspoň na chvíli zapomenout, že švagr leží v nemocnici a je mu bídně. Nemusíte s ním přeci držet basu 24h 7dnů v týdnu… Nemyslím, že by vám to měl za zlé 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:31
Moc díky za podporu. Máš pravdu, nemá to cenu uspechat…akorát jsme plánovali druhé dítě, tak ted vůbec nevím jak s tím naložit. Je to zvláštní jak jednu minuta dokáže spoustě lidem změnit život…spíš si říkám, proč muselo přijít tolik bolesti najednou????
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:34
Jj, alespon zálohu na svatebni dort využiji na dortík pro maličkého k narozeninám. Udělám mu krasnou oslavu, hlavně aby se dostal už s té nemoci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:42
@Hela84 píše:
No sily mi dochází z toho, že už 10dni je malej nemocný…a od úterý se to začalo na ATB zhoršovat a když vidím že mu neni dobře, tak ho jako máma neumím opustit a jít třeba na tenis:-( A ona kdyz tě potká takova nemila životní situace a ještě musíš zůstat zavřena doma, tak to fakt neni nic suprového;-( A rodinu máš 100km daleko…
Jo,tak to jo.To je jasný,že jsi vyčerpaná z malého nemoci.Já to celé pochopila tak,že jsi nejvíc hotová z odložení svatby. Jinak při vysokých horečkách bych samozřejmě taky nikam nešla.Ale když už by to bylo lepší,tak bych se prostě večer,když bude spát klidně na tu chvilku projít šla,abych přišla na jiné myšlenky a nezbláznila se z toho být zavřená doma.Jinak znám to ležela jsem tři měsíce v porodnici a pak s malou na hematoonkologickém oddělení přes léto po té,co nám málem zemřela a doma měla dvojče.....Píšu to jen proto,aby jsi si nemyslela,že reaguji nějak a nic jsem nezažila.Jen prostě já jsem zvyklá se nějak prát a zabavovat,abych se nelitovala.Ale je jasné,že někdy to prostě dolehne na každého.Tak hlavně ať je malému brzy lépe!!!!
Narozeniny malého bych taky udělala.Naopak si myslím,že to možná všichni přivítají se trochu odreagovat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 12:55
Malý bude dobrý, já ty nemoci taky těžce nesu A na svatbu se vyprdni, v porovnání se zdravím blízkého člověka jde o houby - tak bude svatba příští rok, snad i se švagrem…
Určitě najdeš jiný projekt, třeba tu oslavu, nebo i ta přestavba nábytku, malování, hloubkový úklid… Hned jak bude malý zdraví, šoupla bych ho na odpoledne k babičce (aspoň přijde na jiné myšlenky) a pustila se do toho 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 13:23
Jj,jedna minuta může změnit celý život… Moje kamarádka má maminku po těžké autonehodě je teď trošku mimo,je prostě jiná… Jí to změnilo celý život. Otec je nic moc a nějaký magor ji „vzal“ ještě mámu…
Já mám zase postižené dítě…taky…porod…a od té doby naprostá změna života…
Dlouho jsem si říkala proč se to stalo zrovna mi…proč mám pořád nějaký problém,proč musím pořád něco řešit… Pak jsem někde četla,že PRÁVĚ TOHLE JE ŽIVOT…
Nechci nijak tvůj problém zlehčovat…ale…co tě nezabije,to tě posílí…Vím,že to jsou takové fráze…Ale někdo to vymyslet musel
Jseš typ člověka co se musí asi upínat na budoucnost…Já to mám taky tak…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 13:39
To jsou opravdu životní situace:-( Jj máš pravdu, kazdá takováhle, ikdyz nemilá životní situace cloveka posílí!!! Přeju hodně sil s maličkým! A co se vlastně stalo, jestli se můžu zeptat?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 14:45
@Hela84 píše:
To jsou opravdu životní situace:-( Jj máš pravdu, kazdá takováhle, ikdyz nemilá životní situace cloveka posílí!!! Přeju hodně sil s maličkým! A co se vlastně stalo, jestli se můžu zeptat?
Narodil se s downovým syndromem..Pravda,to není otázkou minuty,ale pro mě to tehdy bylo,protože jsem celé těhotenství čekala zdravé dítě (veškeré testy v pořádku)… Ne,že bych někdy někomu přála něco zlé…ale když si člověk uvědomí kolik zlého se děje na celém světě,tak si řekne,že to co prožívá,jsou maličkosti… Já mám občas taky šílenou depku a říkám si co bude… Ale čím dál víc se snažím učit žít součastností…Je to složité,já totiž taky žila hodně budoucností a myslela jen na to,až se vdám…,až budu mít dítě…,až to,až ono…Ale po narození syna jsem se začala budoucnosti bát…,pak jsem zjistila,že není čeho, že ono to stejně nějak bude… Píšeu asi zmateně…Ono je toho hodně co bych tímto popsala…
A ten švagr má naději,že se z toho dostane? Oslavu udělej-v tom ti nikdo nemůže bránit… Přece by nikdo (a určitě ani ten švagr) nechtěli aby maličký přišel o oslavu - které narozeniny to budou?)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.6.12 18:11
Dej tomu čas,až se jeho bratr uzdraví,tak svatba určitě bude…milujete se,ne?? a to je hlavní…Je toho ted na něj docela dost,určitě jsi chápavá a rozumíš mu
On T ě ted potřebuje…přeji Vám at jste spolu štastní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
