Horor ze zkušební kabinky
- O životě
- admin
- 03.04.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dámy, víte, že dnes je Mezinárodní den spodního prádla? No řekněte, není to úplně znamení, že bychom si měly koupit nějakou tu krajkovou radost? I váš partner by to jistě ocenil. Jen kdyby to vybírání bylo snazší, že?
Někde jsem četla, že přes 90 % českých žen si kupuje špatnou velikost podprsenky. Jsem si jistá, že mezi ně patřím, jenže co dělat, když, i přesto že jsem maminka, mám v dekoltu nula nula nic? Tudíž moje nakupování spodního prádla má vždycky stejný průběh. Do kabinky si nanosím krásné vyztužené podprsenky a modlím se, aby mi alespoň jedna z nich sedla.
Po pěti minutách přichází první vlna zoufalosti, po deseti se mi chce brečet. I ty nejmenší košíčky odstávají, byť do nich naháním kůži snad i z břicha.
Po dvaceti minutách, rudá vzteky vylézám zpoza závěsu. Moje duševní rozpoložení je natolik znatelné, že prodavačka, která se ke mně nadšeně řítí, zastavuje se zapískáním podrážek na místě a prchá zpět za pult. Mám chuť po ní vyzkoušené podprdy hodit, ale ona za moje plochodrážní tělo nemůže, tedy se držím.
Už je jasné, jak to zase dopadne. Přistupuji ke stojanu, který jsem při příchodu minula s opovržením. Nevím, zda si pokaždé myslím, že se od posledního nákupu stal zázrak a na hrudi teď nosím ultra pevné trojky. Jinak si fakt, že se nejprve musím jít do kabinky vytočit, neumím vysvětlit. Vždyť bych si bývala mohla tohle ušetřit a jít rovnou na to místo, které jsem předtím zaznamenala jen periférním viděním: tedy ke stojanu, kde jsou podprsenky ve stylu, jemuž jsme ve škole říkaly lambády (a s ponožkami ve vlastních „dospěláckých“ podprsenkách se smály spolužačce, co je nosila. Promiň, Káťo.). Tedy žádné kostice ani zapínání, pěkně šup s tím přes hlavu.
Se slzou v oku si zkouším tři, načež výsledek zhodnotím jako „plošší už to být nemůže“ a kromě okamžitého telefonátu na kliniku plastické chirurgie zvažuji také možnost přikoupení gelových či silikonových výplní. No co, vždyť i Miranda v Sexu ve městě je jednou významně vytasila z podprsenky, tak proč ne já, že jo?! Nakonec beru jen jednu z vyzkoušených lambád (!), ale ve třech barvách, abych tohle utrpení nemusela opakovat příliš brzy.
Na druhý den si stěžuju v práci kolegyni a mám, co dělat, abych nevybouchla ve chvíli, kdy mi se svou hrudí velikosti 80E, kterou obléká do božích podprsenek z Astratexu, řekne „Hele, co je malý, to je hezký!“
Ale neházím flintu do žita, i já se dočkám… a vy také (ať už máte jakoukoliv velikost)! Chystáme pro vás hned několik překvapení právě se zmíněným prodejcem spodního prádla, s Astratexem ![]()
Vaše Janča, šéfredaktorka eMimina
Přečtěte si také
Máma mě od svatby s cizincem odrazovala. Teprve po letech jí dávám za pravdu
- Anonymní
- 07.06.26
- 2235
Když jsem začala chodit s Lucasem, máma mi říkala, že jsem blázen. Lucas je Angličan, ale jeho kořeny jsou mnohem pestřejší. Přišel mi atraktivní, rád cestoval a byla s ním legrace. A tak jsem...
Život v paneláku je peklo. Kvůli financím jsme museli prodat dům a teď trpíme
- Anonymní
- 07.06.26
- 1557
S manželem jsme krátce před důchodem. Děti nemáme a na dům se zahradou už jsme přestávali stačit. Jak finančně, tak fyzicky. Údržba byla rok od roku náročnější a náklady stále vyšší. Nakonec jsme...
SOS: Moje dítě smrdí jako pubertální tchoř a já jsem pro něj biologická hrozba!
- Anonymní
- 07.06.26
- 1138
„Mami, prosím tě, hlavně na mě nemluv před školou. A sundej si ten svetr, děláš mi takovou ostudu, že se chci propadnout do západního Německa.“ Tohle byla moje ranní facka od vlastního...
Instamatky vs. moje realita: Jsem kvůli vyhoření a jedné facce nejhorší máma?
- Anonymní
- 07.06.26
- 307
Znáte ten pocit, kdy se večer unavená na smrt svalíte do postele, otevřete Instagram nebo Facebook a tam na vás vyskočí ty dokonalé bioekorespektující matky? Ty, co mají doma naklizeno jako v...
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 6363
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3436
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 11266
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 12217
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 2301
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 7409
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...