Horor ze zkušební kabinky
- O životě
- admin
- 03.04.19 načítám...
Dámy, víte, že dnes je Mezinárodní den spodního prádla? No řekněte, není to úplně znamení, že bychom si měly koupit nějakou tu krajkovou radost? I váš partner by to jistě ocenil. Jen kdyby to vybírání bylo snazší, že?
Někde jsem četla, že přes 90 % českých žen si kupuje špatnou velikost podprsenky. Jsem si jistá, že mezi ně patřím, jenže co dělat, když, i přesto že jsem maminka, mám v dekoltu nula nula nic? Tudíž moje nakupování spodního prádla má vždycky stejný průběh. Do kabinky si nanosím krásné vyztužené podprsenky a modlím se, aby mi alespoň jedna z nich sedla.
Po pěti minutách přichází první vlna zoufalosti, po deseti se mi chce brečet. I ty nejmenší košíčky odstávají, byť do nich naháním kůži snad i z břicha.
Po dvaceti minutách, rudá vzteky vylézám zpoza závěsu. Moje duševní rozpoložení je natolik znatelné, že prodavačka, která se ke mně nadšeně řítí, zastavuje se zapískáním podrážek na místě a prchá zpět za pult. Mám chuť po ní vyzkoušené podprdy hodit, ale ona za moje plochodrážní tělo nemůže, tedy se držím.
Už je jasné, jak to zase dopadne. Přistupuji ke stojanu, který jsem při příchodu minula s opovržením. Nevím, zda si pokaždé myslím, že se od posledního nákupu stal zázrak a na hrudi teď nosím ultra pevné trojky. Jinak si fakt, že se nejprve musím jít do kabinky vytočit, neumím vysvětlit. Vždyť bych si bývala mohla tohle ušetřit a jít rovnou na to místo, které jsem předtím zaznamenala jen periférním viděním: tedy ke stojanu, kde jsou podprsenky ve stylu, jemuž jsme ve škole říkaly lambády (a s ponožkami ve vlastních „dospěláckých“ podprsenkách se smály spolužačce, co je nosila. Promiň, Káťo.). Tedy žádné kostice ani zapínání, pěkně šup s tím přes hlavu.
Se slzou v oku si zkouším tři, načež výsledek zhodnotím jako „plošší už to být nemůže“ a kromě okamžitého telefonátu na kliniku plastické chirurgie zvažuji také možnost přikoupení gelových či silikonových výplní. No co, vždyť i Miranda v Sexu ve městě je jednou významně vytasila z podprsenky, tak proč ne já, že jo?! Nakonec beru jen jednu z vyzkoušených lambád (!), ale ve třech barvách, abych tohle utrpení nemusela opakovat příliš brzy.
Na druhý den si stěžuju v práci kolegyni a mám, co dělat, abych nevybouchla ve chvíli, kdy mi se svou hrudí velikosti 80E, kterou obléká do božích podprsenek z Astratexu, řekne „Hele, co je malý, to je hezký!“
Ale neházím flintu do žita, i já se dočkám… a vy také (ať už máte jakoukoliv velikost)! Chystáme pro vás hned několik překvapení právě se zmíněným prodejcem spodního prádla, s Astratexem ![]()
Vaše Janča, šéfredaktorka eMimina
Přečtěte si také
Hazard se životem! Exmanžel nechal malého syna s neštovicemi samotného doma!
- Anonymní
- 18.04.26
- 3074
Ještě teď se mi klepou ruce vzteky. Už delší dobu bojuju s tím, jak u nás funguje střídavá péče. Máme nastavený režim 14 dnů a 14 dnů, což je samo o sobě náročné, ale snažila jsem se to kvůli dětem...
Věřící tchyně tahá moje děti do kostela. Já s tím nesouhlasím
- Anonymní
- 18.04.26
- 3116
V naší rodině se právě rozhořela „svatá válka“. Doslova. Moje tchyně je totiž hluboce věřící žena. Manžel v tom sice vyrostl, ale naštěstí má zdravý rozum a na ničem netrvá. Do kostela nechodíme,...
Učitelka mě šokovala: Syn má samé jedničky, přesto ho posílá na učňák!
- Anonymní
- 18.04.26
- 4226
Možná to znáte – máte pocit, že je všechno zalité sluncem, dítě nosí domů samé jedničky, v Edookitu svítí u matematiky průměr 1,0 a u pořadí ve třídě je stabilně ta jednička. Byli jsme na něj s...
Brácha mi volal, že mu není dobře. Neměla jsem čas a druhý den už bylo pozdě
- Anonymní
- 18.04.26
- 16454
Nikdy si to neodpustím. S mým bráchou jsme neměli zrovna blízký vztah. Spíš takový ten opatrný odstup. Věděli jsme o sobě, ale nežili jsme si navzájem v životech. Každý jsme šli svou cestou. Jenže...
Synovi se nepovedly přijímačky. Otec mu nemístně vynadal a Maty se sesypal
- Anonymní
- 18.04.26
- 1737
Matyáš má za sebou přijímačky na střední školu. Připravoval se na ně, i když je pravda, že to nebylo úplně podle našich představ. Výsledek tomu odpovídá. Na gymnázium to stačit nebude, ale na...
Vždycky jsem pro ně jen ta holka do postele. Nikdy ne ta, ke které se vrací
- Anonymní
- 17.04.26
- 7478
Možná si za to můžu sama, ale připadám si hrozně. Každý muž, do kterého se zamiluju, mě má jen jako milenku. Vyspí se se mnou, naslibují hory doly, mluví o tom, jak je to doma nefungující, jak jsou...
Nebaví mě si hrát a tvořit s dětmi. Podle tchyně jsem špatná a líná matka
- Anonymní
- 17.04.26
- 2834
Sedím na pískovišti a sleduju, jak si moje děti hrajou s lopatičkou, písek házejí všude možně, jsou celé špinavé a já si jen představuju, jak zase budu muset všechno vyklepat a vyprat. Nesnáším...
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 3813
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 1981
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 691
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....