A jedeme dál

Tak, dnes to bude můj třetí deníček. Tentokrát bez stížností a žehrání na osud, už jsem za naši holčičku ubitá, nešťastná a smutná. Takže pěkně popořádku... Není to deníček, který by žádal o radu, protože asi rady neexistují. Spíš píši ze smutku, neštěstí a touhy vypovídat se, a tak nějak vyplakat.

Naší malé je dnes 7 měsíců a přesně před měsícem jsme začaly s příkrmy. Začaly jsme neobvykle, protože mi mrkev blila, špatně trávila, takže pan primář na gastru zavelel, že začneme jablkem kvůli enzymům, pak jsme zkusily hrušku, taky dobrý, jablíčko s meruňkou - malinko horší, jablko a mrkev - katastrofa, takže zpět jen na jablíčko a začaly jsme se s bramborem. Téměř po celou dobu všech příkrmů byla Valinka taková „olezlá - puntíkatá“, pořád jsme ji s panem primářem kontrolovali a dospěli jsme k názoru, že je prostě Vája dost citlivá, takže jí bude chviličku trvat, než se srovná s tím, že začíná papkat „normální jídlo“.

Ani nevíte, jak všechno to normální jídlo miluje, při první přesnídávce mi vytrhla lžičku z ruky a velice šikovně si ji nacpala do pusinky, pokaždé se s ní musím o lžičku přetahovat a vysvětlovat, že je prázdná a že ji musím naplnit :)

No, nebudu to natahovat, každou novou potravinu musíme testovat alespoň týden, aby se ukázalo, jestli je vše v pořádku. V úterý jsme byly na gastru a pan primář rozhodl, že zeleninu ještě radši ne a vrhneme se na hovězí vývar s nudlí nebo rýží. Zeptala jsem se ho, jestli můžeme začít večer dávat kaši, protože se mi Vája dost budí, je vzteklá, ubrečená, takže by ta kaše třeba zabrala. Jelikož pan primář má podezření na alergii KB, dohodli jsme se na kaši Sinlac pro alergiky. Jenže - sehnat u nás v lékárně tuhle kaši je dost problém a protože byly a jsou mrazy, tak nemůžu obíhat jednotlivé lékárny.

Zeptala jsem se své maminky, co dělat, než kaši seženu, tak mi dala tip na rýžový nebo ovesný odvar, že nám ho dávala od 4 měsíců, a to byl brácha dost vážně nemocný, a vše bylo v pořádku. Začala jsem rýžovým odvarem, pěkně 60 - 70 ml odvaru, do toho vodu a mlíčko. Váje to jelo, jenže jak má problémy se zažíváním, tak se nemohla vykakat, byla nadmutá, takže to bylo vlastně horší.

Zkusila jsem tedy ovesný odvar - jéje, ten jí šmakuje! Jenže - dostala ho všeho všudy jen 2×. Proč? Vája se ráno probudila, dostala mlíčko, pak už nechtěla spinkat, tak jsem s ní začala pochodovat po bytě a rozsvítila jsem. To byla hrůza, co měla na krčku a části prsíček. Kůže spálená, už ne ťupky, ale kůže jako po spáleninách od slunce. Hned jsme ji s manželem čapli a jeli do nemocnice.

Valinka neplakala, neškrábala se, když jsem se její kůžičky dotkla, skoro na to nereagovala. Ani nevíte, jak mi bylo a je, připadám si jako strašná matka, která ji spíš zabije, než pomůže. V nemocnici nám dali Prednison a doporučili případnou kontrolu v neděli, pokud by ty „spáleniny“ nezmizely.

Valinka je zpět na mlíčku, nebudu jí dávat vůbec nic, protože z vlastní zkušenosti vím, že když jsem rozdrážděná nějakou potravinou, tak reaguju špatně i na ty, na které alergická nejsem.

Přiznám se, že se hrozně bojím, co dávat, až reakce odezní, protože byla pořád taková puntíkatá… Dnes zůstal doma i manžel, Valinka byla uřvanější a vzteklejší, víc než obvykle, ono se není co divit, jen manžel byl vyjevený, jak každý den probíhá. V podvečer byl už tak urvaný, že říkal, že nechápe, jak to zvládám a ještě jsem nezešílela.

Víte, ona Vája normálně bečí, nespí, nic ji nebaví, ale tak nějak nemám žaludek na vyřvání. Bavili jsme se s naší mudrou, a ta mi velmi mile řekla, že jsem dost citlivá na otázky kolem Váji a že bych ji prostě měla nechat brečet a ječet, jinak jí nedám hranice a poroste to s ní. Jenže já prostě nevím, když slyším, jak strašně ryčí, tak se prostě nemůžu posadit do křesla a říkat si, že to přejde. Některé děti jsou ubečené a náročné, ale kdyby jim nic nebylo, tak snad nebudou tolik plakat. Možná si už skutečně jen vymýšlí, co já vím.

Přiznám se, manžel chce, aby Vája měla hranice a chce nechat Váju vybečet, protože se z toho prý jinak zblázním. Kromě jiného už mám fyzicky problém ji nosit, má deset kilo a pronese se :)

Tak a to je mé „trápení“. Jsem smutná z toho, jak je Váje mizerně a každičký malinký úspěch máme tvrdě vykoupený spoustou neúspěchů, které Valinku bolí a třeba taky ne.

Já vím, že jsou na tom maminky hůř, mnohem hůř, jen… Jen dennodenně prosím osud, nebo co je nad námi, ať už je Valince o malilinkatý kousíček líp, neosypává se, nemusí hysterčit, nemá teplotu, průdušky… Prostě jen malilinkaté štístko pro naši holčičku.

Tak nám, prosím, držte pěsti.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
socina
4107
10.2.12 08:53

obdiv

Naprosto tě obdivuji, nechápu jak to zvládáš?! Jsi bájčná matka, moc vám držím palce aby se zlepšilo.

  • načítám...
  • Zmínit
Petra2829
7907
10.2.12 08:57

Přiznám se že pro mně je to nepředstavitelné :( Naštěstí mám děti zdravé a doufám že i to třetí bude.A co se týká pláče.také jsem to nevydržela a mohu tě ujistit že hranice jsou.Ve školce byla dcerka nejhodnější a ani doma nic nezkoušela vyřvat si apod.Také jsem se všude možně ptala a každý řekl nech ji vyřvat.Ne nenechala.Byla jsem otrokem ve dne v noci .Cca do dvou let.Pak byl klid.Valince přeji hodně štěstí a kupu zdravíčka.Tobě pevné nervy.Jsi bezva máma .Co čtu,děláš pro ni maximum.A věř že jak poroste,bude odolnější proti všemu :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Minki
750
10.2.12 09:11

Já bych ji asi nechala trošku vyplakat - nemyslím tím půlhodinu apod., ale aby jsi na každé zakňučení nebyla hned u ní. Chvíli ji nechat a pak teprve přijít a hezky ji pochovat, aby jsi opravdu nebyla otrokem.
Co se týká stravy tak opravdu tě obdivuji, a to nejde někoho požádat, aby ti třeba kaši odněkud dovezl apod. aby jsi nemusela někam běhat když toho máš až nad hlavu. :nevim:
Mohu jen žehrat na osud, že dcera nechtěla do 10 měsíců nic jen mléko a vše ostatní letělo vždy pryč a od 11 měsíců teprve jíme příkrmy.
Máš můj obrovský obdiv jak to zvládáš a zkus občas třeba malou nechat i mamce (pokud máš tu možnost) a odpočinout si, aspoň dvě hodinky.
Držím vám palce :kytka: :kytka: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Paprsek
2
10.2.12 10:31

Velice obdivuju tvoji sílu. doma máme taky uplakánka, i když teď je to už lepší. Mám kupu uklidňujících metod, který jednotlivě střídám, ale stejně to někdy nepomůže. Moc se mu líbí dětské písničky z cd. No a o rady nestojíš, ale přece jen taková poznámka, pokud už bys podléhala úplnýmu zoufalství, zkusila bych zavolat na do Dětské nemocnice v Praze na Karláku. Jsou tam specialisti na metabolická onemocnění a celkově podle mě nejlepší pediatři v republice. Určitě můžou v něčem poradit a případně tam jezdí maminky celé ČR na hospitalizace. Doufám, že se za radu nenaštveš, kdyžtak se omlouvám.

  • načítám...
  • Zmínit
Nanda
6572
10.2.12 11:39

držím palečky a naprosto tě chápu a vím o čem mluvíš…taky jsme si užili své (viz moje deníčky) a užíváme nyní znovu - alergie na KB a atopik k tomu…já vyřvat nemohla..zaprvé se dusil a potom co trochu odrostl, tak už jsem neměla tu sílu ho nechat vyřvat, neboť jsem měla pořád před sebou modrajícího a nedýchajícího prcka ve vzpomínkách…nosím 13kg a jsou dny, kdy už nemůžu, vařím z toho mála co může a „užívám“ si každou chvilku kdy je vše ok…
hlavu vzhůru, jsou to naši miláčci a mají nás tu od toho, abychom jim ten začátek v životě zpříjemnili :-) určitě tě to posílí a nějaké malichernosti pak nerozhodí jako ostatní maminky…taky jsem se za ten rok hodně posílila…palečky držíme!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Lama Lama
81500
10.2.12 12:40

Silky, psali ti to maminky už několiktrát. Dítě potřebuje nastavit hranice a není k tomu nutné nechat řvát samotnou v pokoji a zabouchnout za ní dveře. Pokud něco potřebuješ udělat (najíst se, napít se, vyspat se) … tak si jí dej někam poblíž sebe a udělej to. I s řevem. POkud se jí chce spát, lehněte si spolu do postele a dělám mrtvého brouka. Drž v náručí, chovej, ale nemusíš u toho běhat a hopsat po celém bytě.

  • načítám...
  • Zmínit
Saroya
17629
10.2.12 13:04

tu kaši seženeš i na netu!

přeju hodně sil, já teprve kojím a držím bezmléčnou dietu, jsem atopik a malej má střevní trable, takže je možná alergie ne KB nebo laktózová intolerance, ale zatím nevíme. ovšem, že se budu na mateřský ládovat čokoládou a jogurtama jsem musela hodně rychle přehodnotit.

  • načítám...
  • Zmínit
franzisca
10.2.12 14:07

ahoj,
nám velice, velice pomáhá šátek. Jednak i ten můj kluk přestane do tří minut hulákat, jednak se tím nasytí jeho potřeba být se mnou. Ekzém mu v šátku obvykle mizí nebo se zmírní.
Mě nebolej záda, ono jedenáct kilo tahat n arukou je zápřah, v šátku je váha dítěte krásně rozložená na obě ramena, takže si někřivím záda ani já, ani mládě. že mám enchat dítě řvát do ochraptění, že jsem přecitlivělá a že hranice jsou pro dítě prospěšné - to jsou rady, kterých se mi taky dostalo. Když jsem je praktikovala, měla jsem dítě, které mi lezlo na nervy. TeĎ mám spokojeného kluka, kteý řve jen výjimečně, když fakt o něo jde (něco na něj spadne, něco si hodí na hlavu atd); rád se řehtá a je přátelsky naladěn an ostatní lidi; ekzém se daří držet na uzdě.
Nevím, třeba není šátek tvůj styl; já jsem jenom spokojená.
Franzisca

  • Upravit
Adaneli
15439
10.2.12 15:12

Moc mě mrzí, že malé dělají nové potraviny takové problémy. Ale až bude větší, bude určitě odolnější a její tělo si na hodně potravin zvykne. Kaši Sinlac seženeš na internetu, jak tu někdo psal. Pokud má pan doktor podezření na alergii na BKM, tak můžeš kupovat i nemléčnou kaši a odstříkávat na ni svoje mlíčko, já jsem to tak dělala půl roku a dalo se to. Ale nejedla jsem mléčné výrobky a nepila mléko. U nás to nebyla naštěstí alergie, ale nesnášenlivost laktózy a po čase vymizela a malý už snáší mléčné výrobky dobře. Co se týče pláče, tak věř, že je to přechodné období, taky to malý v tomhle měsíci měl. On byl ubrečený od mala, ale pak měl lepší a horší období. Snažila jsem se, aby pochopil, že ho nemusím pokaždé chovat. Chtěla jsem vařit, tak jsem si ho dala k sobě na deku, dala mu tam hračky nebo věci z kuchyně, on se koukal na mě a taky to šlo, někdy kručel, někdy brečel, ale zvládli jsme to. Když se vztekal naprosto bez důvodu, nechala jsem ho vyvztekat, za chvilku přestal, začal si hrát a byl klid. Vydrž, zase bude líp.

  • načítám...
  • Zmínit
zitorka
2199
10.2.12 18:28

ahojík, četal jsem vyděšeně tvůj deníček, tohle vůbec neznám…u první jsem nasazovala příkrmy už od pátého měsíce, protože byla na UM…teď tu druhou, máme pět a půl měsíce a už zkouším pomaličku dávat příkrmy…právě já se bojím toho, že čím později se začíná podávat tužší strava a kašičky, tak že to miminko pak nechce nic jíst…mám spoustu kamarádek, které začínali až kolem toho sedmého měsíce a měli problém s tím, že jim prcci nechtěli nic jíst…kromě mamčinýho mlíčka…takže už jednou denně dávám mrkvičku a stejně to vždycky zapije mlíčkem,a le zatím dobrý(je pravda, že dneska jsme absolvovali třetí den s mrkvičkou…a dokonce už byla i po mrkvičce stolička…což jsem ráda…

držím pěsti, aby se to s maličkou brzy upravilo a ty jsi skvělá mamča…taky nemám sílu stanovovat hranice…pro mě je pohodlnější dítě vzít a ukonejšit…než jí nechat řvát až do vyčerpání…na stanovování hranic je ještě spousta času… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Baba
60142
10.2.12 18:31

Silky, nezlob se, ale doktora potřebuješ ty. Valinka je možná trochu náročnější dítě, ale takové tu má spousta ženských a nehroutí se z toho. Moc všechno řešíš. Valinka nepotřebuje nervozní matku, která je ze všeho paf a vystresovaná. Až se uklidníš ty, zklidní se i malá.
Hledala si už pomoc pro sebe?
Neznám tě, usuzuju jen z tvých příspěvků a normální mi tvoje chování už fakt nepříjde, proto píšu to, co píšu.
Každopádně držím palce, ať je brzy líp.

  • načítám...
  • Zmínit
simirek89
279
10.2.12 18:32

Taky se připojuji k jinym mamkám s obdivem :hug: Jsi starostlivá a pečlivá mamka, kdyby mělo každé dítko na světě takovou. Přeji, at se malé co nejdřív daří :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
jan1610
730
10.2.12 22:01

Žijeme to samé co vy!
Malému jsou 2 pryč máme za sebou anafelktický šok na BK.Je to 2 dny mně zničeho nic otekl v obličeji a zvracel po podání vařaného kuřecího masa s cibulí trochu osolit a ve vývaru udělaná rýže. Podotýkám ,že už sme to jedli a dobrý ! to co jsem viděla 2 dny zpátky , se mnou opět řádně zapajtlovalo! Jinak dodržujeme velice přísnou atopickou dietu! Jsem zoufalá a nechápu z čeho mám vařit a čím tohle své dítě krmit ! Ve dvou letech máme 8 kg !Konečně!Myslím na Vás a držím Vám pěstičky ! To co žijete je velice náročné na psychyku a já to zkouším na vlastní kůži 2 roky… a konec je v nedohlednu , snad jen až Toník povyroste sám poví co mu dělá a nedělá dobře ! A na tohle se vážně už moc těším ! :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Eemii
21918
10.2.12 22:34

Ja naprosto souhlasim s Babou..cetla jsem tve denicky a i tve diskuze.Bylo ti tu nekolikrat dobe razeno,nic.Pokud to budes delat dal stejne,rekla bych,ze si zadelavas na poradny problem do budoucna.Ted ti to same radi i tva dr..holka trosku se uklidni,pak bude v klidu i tve dite.

  • načítám...
  • Zmínit
Basha
131
11.2.12 12:09

Milá Silky, vůbec si nedovedu představit, co to musí být, ale věřím tomu, že se to spraví, jak jsi psala dřív, jednou na to budete s Valinkou vzpomínat :* :hug: :hug:

A holky (některé) - prosím, nebuďte na Silky tvrdé. Tyhle deníčky přece píšeme taky proto, aby se člověk vypovídal, posteskl si… Ona určitě dělá, co může, a své trápení ventiluje tady - lepší, než kdyby začala třást miminem, ne? Podle mě je emimino taky forma terapie.

Můj normálně kliďásek je teď pár dní taky ukňouranější (v pondělí jsme byli očkovat :-O ) a já už skoro lezu po zdi. Nevím, co bych dělala, mít „normální“ mimi, natož takové potíže, jaké popisuje Silky.

  • načítám...
  • Zmínit
Mrs.G
1042
11.2.12 13:39

To je mi líto, že má Valinka takové problémy s příkrmy. Jako kdyby toho nebylo dost s tím, jaké je citlivé uplakané miminko. Jsi moc statečná a dobrá máma, která určitě dělá maximum pro to, aby malá byla spokojená. Držím pěsti, ať je Valinka co nejdřív spokojené miminko. A na supermatky, které mají pitomé kecy se vyprdni. Evidentně ničím takovým neprošly. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Silky123
11.2.12 19:50

Děkuju, mamky a holky.

Děkuju za tip na Prahu, určitě se nezlobím, jsem moc ráda. Přiznám se, že už radši rady nechci, chápu, že některým šikovným mamkám můžu lézt na nervy, třeba nemají takové problémy a nejsou prvorodičkami. S námi se to táhne od narození, přiznám se, že načtené věci moc nepomohly, protože na nás obě nic nepasovalo.

Takže díky i za kritiku, mimochodem, u psycholožky jsem byla a naprosto mě chápe a podporuje, protože si tím samým prošla s mladším synkem. Ale tím nechci říct, že na vašich slovech něco nebude :)

My jen s manžou máme obavy, protože každý jsme alergický na něco jiného, tak aby nedošlo ke křížení.

Pro mě je nejkrásnější, když Vája otevře pusinku a dožaduje se dalšího příkrmu. Už šestý den zkoušíme mrkev, nejdřív Hami, teď jedeme Alnatura a ta jí chutná hodně moc. Trápí nás zácpa, ale dávám laktobacily, tak snad bude líp.

Prostě se snažím. Dneska nám začala Vája „nadávat“. Jako asi každé mimi nesnáší oblíkání a svlíkání, řev prokládá slabikami, takže to mám „veselejší“.

Děkuju Vám, ono je to tady pro mě opravdu taková „terapie“, jak píše jedna z maminek.

  • Upravit
netkaa
211
11.2.12 20:26

Ahoj Silky, prave jsem docetla vsechny tve denicky a musim se priznat, ze nechapu.. Za prvne bych zesilela.. Ale uz od denicku s porodem atd vsude pises, jak jsi ze vseho vystresovana. A rekla bych, ze je to jedna z pricin proc je Vaja takova. Nebo lepe, jak se chova. Pokud budes jejim „otrokem“ bude toho cim bude starsi vic zneuzivat a zblaznis se pak uplne. Zkus se uklidnit.. Obcas je treba delat to, co potrebujes udelat. Mame deti po 11 mesicich. Kdybych ke kazdemu mela hnedka letet pote co trosku zaknuci, tak nedelam cely den nic jineho. Hod se do pohody a mala to z tebe uciti. Deti jsou extremne vnimave a kazdou tvou emoci si berou sa sobe vlastni. Takze hlavu vzhuru a pevne nervy.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Verca78
11.2.12 22:38

Ahoj Silky, v prvé řadě držím pěsti, palce, vše co jde, ať zvládáte a je líp a líp. Jsem máma 4 dětí, 4 měsíce - 6 let, myslím, že děti nebrečí jen tak, nesouhlasím - nechat vybrečet, ale mám zkušenost, že potřebují pravidla, a to už od kojeneckého věku. Někde jsem četla jako příklad říct třeba „Chvilku počkej, hned přijdu“ když potřebuješ na moment od dítěte odběhnout, odejít a brzy se vrátit. A dělat to tak vždy, když se odejít potřebuje. Malý si např. zvykl, že se ráno vzbudí, dle hodin jej převleču a dám do pořádku, nebo jen rozbalím a dám do postýlky v kuchyni. Začne šrumec-vypravování kluků do školy, manžela do práce-chodí na 8, po cestě kluky do školky zavede, během 2-3 dnů si drobek zvykl, že v tuto dobu se na něj usmějeme, promluvíme, dáme hračku, ale na ruky nevezmeme, a krásně si sám hraje. Pak manželovi a bráškům zamáváme, a už se zase dožaduje pozornosti. Nebo např. „teď dáme prádlo do pračky“ - neprotestuje, že jde do autosedačky, v koupelně na zem, a čeká, až prádlo přinesu a zapnu pračku. To samé „Máma zajde na záchod“, „teď chvilku vydrž, postavíme obídek, abychom se s Martinkou napapali a půjdem pro brášky do školky“… Snažím se dělat to při podobných situacích stejně a někdy se až divím, že opravdu rozlišuje situace, kdy si tu pozornost vynutí a zkouší to, a kdy to prostě nejde. Samozřejmě - Martinka chce taky své, do toho nemoci, bolenka, zuby - ale tato pravidla fungují. Vím že rady nechceš, omlouvám se, ale nedalo mi to se nepodělit.

  • Upravit
Girly
316
12.2.12 21:07

Silky, rozumím Ti a přeju alespoň občas klidnější den. Máme to hodně podobně jako Valinka. Jenom důvody nevrlosti se střídají (chycené průdušky, první zuby, atd. atp., momentálně pokusy lézt). Malého od prvního dne nosím v náručí přes rameno, také jsem si vyslechla spoustu „chytrých“ rad a komentářů, jak jsem ho rozmazlila, ale uklidnila mě naše doktorka, která mi potvrdila, že si toho všimla hned po příchodu z porodnice, že máme malého tuleně a poradila mi, ať si koupím šátek, že vyřvávání tu prostě nepomůže. Pořídila jsem si až nosítko Manduca a můžu vřele doporučit. Taky jsem předtím ruce necítila. Malý ho miluje, je vidět, že si v něm u mě odpočívá. Ono se řekne vyřvat, problém ale je, že pláč je hluk jako každý jiný, po takovém probrečeném dni (a že prcek opravdu vydržel brečet a pofňukávat celý den), bych si nejraději nosila hlavu podpaždí, jak mě bolí. Cítím s Tebou, asi prostě je nutné „jenom“ vydržet. Navíc má naše sluníčko ichtyózu, vadu kůže, i pitomý kašel startuje hrozné vyrážky, vím, o čem mluvíš, taky jsem na prášky, že nejsem schopná malého udržet v pořádku. Ale ono určitě bude lépe, až budou mluvit a nebudou muset kvůli všemu plakat. Věřím. Doufám.

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část