Anabáze "tekoucí pračka"
- O životě
- neumisa
- 02.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb Proč nikdo nechce mé peníze? Tyto pračkové příhody se mi nastřádaly během dvou let a jelikož stejně nemůžu spát, protože mí chlapci zásadně nechrápou, tak se s vámi podělím. Předem upozorňuji, že se té pračky zbavit NEMŮŽU jen tak, protože není moje. Před dvěma roky jsem se přestěhovala. Součástí vybavení bytu byla i pračka, ne nová, ale taky žádná vykopávka, dle mého skromného odhadu tak tříletá.
Dva měsíce po nastěhovaní kolem ní začalo být nějak… vlhko. Nejdřív trošičku, pak trošku, pak víc. To už mi přišlo divné, přece jsem nemohla při plnění tolik nacákat, když věci mých zlatíček byly sice jako prase, ale suché. I sedla jsem k internetu a začala pátrat po někom, kdo se pračce podívá na zoubek. Tedy pardon, do vnitřností. Neznalá zdejšího kraje vzala jsem si k ruce mapu a obvolala řemeslníky z okolních vesnic. Byli čtyři, čas neměl nikdo dřív než za měsíc.
Toho posledního ze seznamu jsem sprostě ubrečela, že nemůžu být se dvěma dětmi měsíc bez pračky. Přijel za týden. Kouknul na pračku, do pračky, na mě, na děti, na hromadu špinavého prádla a prohlásil, že máme děravé těsnění, které se musí objednat z Brna do Prahy, aby si ho tam mohl vyzvednout a přijet to vyměnit. Další týden. Začala jsem nejnutnější spodní prádlo prát v ruce. Má matka mi nabídla valchu. Ale konec dobrý, všechno dobré. Po 14 dnech bylo těsnění opraveno, pračka přestala učurávat na podlahu a cena vystoupala mírně nad 1000,– korun (800 těsnění, 300 práce).
Téměř přesně rok poté si pračka pro změnu opět postavila hlavu a začala někudy protékat. Po předchozí zkušenosti jsem prohlídla těsnění, zrádný otvůrek jsem však nenašla. I nalezla jsem seznam opravářů a dala se do dalšího kola. Opět nikdo. Dokonce ani můj předchozí zachránce nemohl, neboť se zrovna povaloval s rodinou někde na pláži. A to už mi začalo téct do bot - místy obrazně, v koupelně doslovně. Opět pomohl kamarád internet a tentokrát jsem obvolávala opraváře pražské. To byl trochu těžší úkol, těm nestačilo tvrzení, že pračka teče - oni chtěli vědět odkud! No jak to mám vědět? Asi odněkud zevnitř, ne?
No zkrátím to, zahrála jsem si na blondýnu (když chci, umím být téměř dokonalá) a řemeslníka umluvila. A teď pozor, přijel hned DRUHÝ den! (asi jsem fakt zapůsobila 
) Pračku rozebral, zjistil, že vnitřek je suchý, složil ji, pustil program a čekal. Dali jsme si kafe a pozorovali, odkud to poteče. Teklo to zvršku, z nádržky na prášek a aviváž. I rozebral opravář nádržku a zjistil, že je ucpaná tryska, která žene vodu do prášku. Vyčistil tedy trysku mým zubním kartáčkem (stejně jsem ho chtěla vyměnit) - cca půl hodinky práce, prohlásil, že tuto závadu vidí prvně, vypsal fakturu na 1500,– (500 práce, 1000 cestovné) a bral se ke dveřím.
Jenže! Cestou zahlédl moji kamarádku myčku (což už teda vykopávka je, ale stejně ji miluju a navíc od doby koupě opraváře potřebovala jen při instalaci). Prý má doma stejnou na testování, jestli se může kouknout dovnitř. Naštěstí v ní bylo čisté nádobí. Takže mi vyndal šuplík, vlezl dovnitř (skoro celý), srovnal mi sítko a celou dobu tahal rozumy ve stylu „jak dlouho myje, jak je hlučná, jestli mi displej ukazuje čas mytí“… no hromada věcí, o některých jsem neměla ani páru, neb nejsem technik, ale uživatel - naklidím, nasypu prášek, zapnu, vypnu, vyklidím - toť vše, občas ještě doleju leštěnku. Po půl hodině vylezl z myčky, prohlásil, že ta jejich je blbá a odešel. Dokonce mi ani nenaúčtoval to křivé sítko.
Ale zpět k pračce. Za dalšího půl roku mi vyplivla aviváž na podlahu. Jenže já jsem holka inteligentní a došlo mi to. Když nebyla díra v těsnění, je třeba vzít kartáček na zuby a vyčistit trysky. Cha, to jsem na tebe, ty potvoro, vyzrála. Poplácala jsem se po ramenou, pochválila jsem se, kolik peněz jsem ušetřila za opraváře a spokojeně pustila program. No - pračka byla jiného názoru a vypěnila podruhé za den. Nebudete mi věřit, jak dobře aviváž drží na kachlích - lepí stále a při každém vytření mírně pění. Ale krásně voní.
Provedla jsem další samostatný průzkum. A zjistila jsem, že se ulomil kolíček, co drží ten šuplík s práškem v pračce, tudíž se při ždímání mírně vyklepal a aviváž mohla nerušeně místo tryskou proudit daleko větším otvorem ven. A začalo nové kolo obvolávání opraven. Jelikož jsem věděla, co je špatně, nevyžadovala jsem návštěvu odborníka, chtěla jsem jen nový šuplík.
Volala jsem do autorizovaného servisu - „To my neděláme, ale dám vám číslo na zástupce výrobce pro Českou republiku“. Fajn. Volala jsem do firmy - „Vy nejste certifikovaný opravář? Tak to nashledanou!“ Normálně mi baba položila telefon! 
Volala jsem opraváři, ať mi to objedná na sebe - „Jo, to můžu, dneska to objednám a ozvu se.“
Tak jsem čekala. A neprala. Týden. Pak jsem volala tomu opraváři. Šuplík je objednán, ale v Čechách ho nemají, tak se přiveze nejbližším kamionem od výrobce ze Slovinska. Rozdýchala jsem srdeční kolaps a pozvala se ke kamarádce na kafe a jednu pračku toho nejnutnějšího. Díky jí za ochotu, zachránila nás. Další týden uplynul beze změny. Metodou pokus - pokus jsem přišla na to, že když ten šuplík zajistím smetákem o vanu a při posledním ždímání nedovolím pračce poskakovat, tak se to povede. Hurá, povedlo se mi takto vyprat něco málo špíny. Třetí týden se ozval opravář, že šuplík dorazil. Halelujá. Stál 600,– ten mizerný kousek plastu. Ale drží a pračka (zatím) pere.
Shrnutí: Za dva roky mě ta potvora stála něco málo přes 3000,–. Takže má, holka, poslední výstrahu. Ještě jednou a dost. Ještě jedno mokro v jejím okolí a jde z domu, i kdybych ji měla vlastnoručně pomoct kladivem! A co se opravářů týče - místní zjevně nemají o mé peníze zájem, příště rovnou volám chlapce z Prahy! Tam ještě platí „čím dřív se na to kouknem, tím dřív zákazníka skrouhnem“!
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 3985
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 2459
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 7038
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 6980
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1653
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 5766
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 1764
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 735
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 1875
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1540
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
moc hezky napsané 
at ti ta mrška vydrží ,co nejdele. 
mimochodem cekala jsem na nej 2 mesice , a bez pracky 
Doufam, ze nejaky ten patek bude sekat dobrotu!
/, takže se dostavoval bryskně a účtoval rozumné sumy, jednou dokonce pračku odvezl na prozkoušení, aby mi nevyměňoval drahou součástku zbytečně.
