Anička - pokračování našeho příběhu
- O životě
- rachel55
- 14.11.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aničku dostala do péče přímo primářka dětské neurologie. Když nám řekla, že nevidí problém, aby Anička začala s ketogenní dietou, že ji bude mít přes charitu Daisy Garland, musela jsem se velmi ovládat, abych ji neskočila kolem krku. Později jsme zjistili, že naše paní primářka se v ketogenni dietě velmi angažuje a že jezdí i na mezinárodní konference za Wales.
Vím, že můj deníček je dlouhý, ale nemůžu charitu Daisy Garland vynechat. Vděčíme jim za moc. Vedou ji manželé, jejichž holčička měla Dravetův syndrom, forma genetické epilepsie a díky ketogenní dietě mohla prožít několik měsíců svého života bez záchvatu. Bohužel pak se stala někde v nemocnici chyba, nevím konkrétně co, vím jen od naší dietní sestry, že to byla chyba lékařů a Daisy se opět vrátily záchvaty a už se nezastavily. Umřela v šesti letech na náhle úmrtí během záchvatu (SUDEP).
Dnes mají tito lidé další dítě, zdravého chlapečka a na památku své dcery založili charitu, která financuje dietní sestry a platí rodičům přístroje, aby se nemohlo stát to, co se stalo malé Daisy. Jen o tom píši a už zase brečím, jejich příběh mě hrozně zasáhl a moc je obdivuji. Daisy byla moc krásná a hodně se podobala naší Aničce. Můj manžel je s paní mailem v kontaktu, vybírá pro ně do kasiček peníze a já doufám, že je někdy poznáme osobně.
O této dietě se stále ví velmi málo, dokonce ani není jistě, jak přesně působí, každému dítěti zabírá jiný poměr tuku a sacharidů a je na dietní sestře, jak si s tím poradí. Některé děti se lepší až na velmi vysokém poměru tuku, zatímco jiným to může počet záchvatů i zvýšit a potřebují menší poměr. Pak jsou i děti, kterým dieta nezabere. Ketogenní dieta má podle současných výzkumů i úspěchy u autismu a mnoha dalších neurologických nemoci. Jsem na Facebooku ve skupině amerických rodičů s dětmi s ketogenní dietou a máme tam i rodiče, jejichž děti ji mají z důvodů nádoru na mozku. Podle výzkumu zpomaluje růst nádorů. Jak říká naše neuroložka, stále se zkoumá a ví se o ní velmi málo.
Takže to shrnu, v březnu 2013 Anička začala s dietou a opravdové úspěchy se začaly objevovat až po několika měsících. Před dietou měla Anička záchvat už každé čtyři dny a my už ani nedoufali, že půjde do školky. Po několika měsících na dietě se záchvaty opět vrátily do měsíčních intervalu, ale bohužel zůstaly u horeček. Jak jsme se dozvěděli, ty už nezmizí nikdy. Za poslední 2 měsíce byly jen u horeček a dnes máme 28. den bez záchvatu a já nějak cítím, že možná ten měsíc překonáme. Dieta může i po několika měsících přinášet zlepšení a u nás to zatím tak vypadá. Dávka Valproatu se tím, jak roste a přibírá, přirozeně sama zmenšuje a ona je stále na menším a menším množství.
Asi před třemi měsíci jsme se dozvěděli konečně důvod všeho, neboli diagnózu. Anička má poškozený gen SCNA1, stejný gen, který měla poškozený malá Daisy. Lidé s poškozeným tohoto genů mají různou škálu problémů, od mírných, jako jsou pouze fibrilni křeče, až po nejzávažnější, jako je Dravet syndrom. Naše Anička je zatím podle lékařů uprostřed této škály. Tento gen také ovlivňuje svaly a i to je důvod toho, že Anička začala pozdě chodit a že nechodí úplně dobře. To je důvod, proč má záchvaty u horeček. Je mi jasné, že lékaři její diagnózu tušili už dávno i bez genetických testu.
Je moc dobře, že tady tak dlouho otáleli s nasazením dalších léků, protože u tohoto typu epilepsie může mnoho léků celou věc i zhoršit. Ketogenní dieta má v tomhle případě poměrně dobré výsledky.
Anička nyní chodí dvakrát týdne do školky, kde je moc spokojená, v létě ve třech letech a pěti měsících se konečně odplínkovala, to nám dělalo velké starosti. Bohužel my i paní učitelka tušíme u Aničky nějaký atypický autismus. Vždycky jsme věděli, že je jiná, ale říkala jsme si, že je svá a že je osobnost. Teď už víme, že má problém v sociální oblasti a v navazování kontaktu s ostatními dětmi. Ona je společenská, ale absolutně neví, co se kdy hodí. Vidíme na ní, že se to pomalu učí tak, že to odkoukává od ostatních. Ve školce dostala svého osobního asistenta a paní učitelka pro ní vypracovala osobní učící plán.
My s manželem už jsme několik měsíců velmi šťastní a užíváme si to a já opravdu věřím, že za pár měsíců budou výsledky na dietě možná ještě lepší. Je nám jasné, že díky poškozenému genů bude muset být Anička na dietě doživotně, ale jak nám řekla neuroložka, je velká naděje, že v pubertě by mohla najet pouze na Atkinsonovu dietu, která je mnohem mírnější a nemusí se vše počítat.
Chtěla bych strašně moc poděkovat naší dětské lékařce, neuroložce, naší dietní sestře, učitelkám v Montessorri školce a vůbec celému britskému systému. Protože ta psychická podpora, které se nám tu dostalo, je neuvěřitelná. Chtěla bych poděkovat celému zdravotnímu systému za to, že člověk je tu pro lékaře partnerem a ne někým, o kom se jedná bez něho.
Chci poděkovat svému manželovi, který je ten nejlepší táta na světě a největší opora mého života.
A chtěla bych poděkovat Aničce, protože ona mě zase posunula dál. Díky ní jsem zjistila spoustu nových věci, poznala život i z jiné stránky a ona mě žene strašně moc dál. Díky ní studuju, díky ní se konečně odhodlávám si udělat řidičák, díky ní se snažím být strašně silná, protože život se může kdykoliv změnit a chvilka štěstí se může v sekundě proměnit v zoufalství. Ale to je život a my všichni musíme bojovat, není nic horšího než se nechat životem pouze vláčet…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1750
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1031
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1841
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 755
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 437
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21517
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2654
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2931
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2641
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1783
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....