boule a Daniel - 5.měsíc
- Rodičovství
- boule
- 25.01.04 načítám...
Rozloučení? Tak trochu. Hlásíme se zhruba po dvou měsících a moc se omlouváme i s oběma klukama. Bohužel nám nešel dva týdny internet v prosinci, pak přišly Vánoce a v lednu opět čtrnáct dní ani ťuk. Navíc mi po kolotoči doma nezbýval na net čas, teď jsem si sedla k počítači až po půlnoci a konečně po dvou měsících otevřela emimino.
Řeknu Vám, pohodička ze začátku zmizela. Štěstíčka nám dělají velkou radost, ale aktivity našeho miminka se zvětšují a já jsem ráda, když si přes den utrhnu chvilinku sednout si třeba v klidu na kafe. Večer oba usnou mezi osmou až desátou a než dám do pořádku domácnost, už jsi jdu lehnout. Takže se omlouvám, ale deníček opravdu skončí, já jen doufám, že mi zbydou alespoň chvilky nakouknout mezi Vás. Skoro stejně stará miminka mají u Ed, tak si myslím, že se sejdeme snad tam, pokud dovolí.
Na závěr ještě pár slov o našich zaltíčkách. Ondru jsme předevčírem oficiálně zapsali do školky, začne tam ale asi chodit až od září, i když na pár dnů bych ho tam chtěla dát už v květnu, červnu. Daníček byl ve středu na pětiměsíční kontrole spojené s očkováním. Přestáli jsme ji sice s řevem, ale naštěstí bez teplot. Daník váží rovných 8kg, měří 71cm - je to kus chlapa, (i když mám neustále tendenci srovnávat - Ondra ve stejném věku 9kg, 73cm). Začíná už sám sedět, i když za chvilku se skulí. Myslím si, že bude dřív ale běhat, protože jak ho vezmu za ručičky, vyhodí prdelku a vcukuletu stojí a brání se si sednout. Prostě je to náš šikula. papáme už zeleniku a začali jsme i s ovocnými šťávami a přesnídávkami, večer si dáme kašičku a nemůže-li Daník usnout, tak i nášup mlíčka. Má prostě po čem přibývat.
Musím říct, že i když člověk občas „padá na ústa“, tak je to snad to nejkrásnější štěstí, co můžu teď s dětmi prožívat, když se mi mění ze dne na den před očima. Proto se loučím se slovy užvíejte si svá miminka a štěstíčka, hlavně ať jsou zdravá a spokojená.
Zdraví Vás Jana, Daniel (5 měsíců) a Ondra (2r.9měs.).
Přečtěte si také
Nechci děti a máma je z toho nešťastná. Jako jedináček jí prý dlužím vnoučata
- Anonymní
- 24.04.26
- 2362
Je mi 35 let a už dlouho jsem přesvědčený o tom, že děti mít nechci. Možná je mít ani nemůžu. Kdysi jsem měl přítelkyni, se kterou jsme se o dítě snažili přes rok, ale nevyšlo to. Pak jsem si...
„Rodičovská je pohoda," tvrdí manžel. Jenže vyměnit si to se mnou nechce
- Anonymní
- 24.04.26
- 955
Chlapi jsou občas na odstřel. Můj manžel je typický příklad toho, jak dokážou věci banalizovat. Pořád mi předhazuje, jak skvěle se mám na rodičovské. Prý si můžu dělat, co chci, zatímco on musí...
Lhala jsem doktorům o drogách v těhotenství. Blíží se porod a já panikařím
- Anonymní
- 24.04.26
- 1129
Na svou obranu musím říct, že jsem o těhotenství dlouho nevěděla. I když jsem tak nějak cítila, že se něco děje, prostě jsem to ignorovala. O dítě jsme se nesnažili a můj přítel je takový bohém....
Jedna ženská z posilovny mi systematicky ničí rána. Dneska to už vážně přehnala
- Anonymní
- 24.04.26
- 1654
Dneska jsem se po ranním cvičení vrátila domů zamyšlená a extra znechucená. Říkám si, proč to mají někteří lidé vůbec zapotřebí? Zeptala jsem se ženský, kterou potkávám na cvičení, jestli jí nějak...
Můj první, má láska a ticho v ložnici: Deník o vášni
- Anonymní
- 24.04.26
- 847
Občas si říkám, že bych mohla napsat příručku o tom, jak nepropadat panice, když se z libida vašeho partnera vytratí to, co vás k sobě kdysi tak vášnivě táhlo. Je mi jedenadvacet, mému příteli o...
Manželka je těhotná, ale já myslím na sousedku. Bojím se, že nám zničím život
- Anonymní
- 23.04.26
- 3720
Potřebuji se alespoň tady svěřit, protože o tom nemůžu s nikým mluvit. Možná je to hlavně v mé hlavě, ale mám pocit, že sousedka Alena to cítí podobně. Bydlíme v paneláku a před pár měsíci se vedle...
Dcera si v obchodě „půjčuje“ hračky. Občas odejdeme bez placení
- Anonymní
- 23.04.26
- 1470
Není to nic, čím bych se chtěla chlubit. Stalo se nám to už několikrát. Nejen s plyšákem, ale většinou s nějakou hračkou. Malá sedí v kočárku a pořád chce něco koupit, tak jí občas půjčím plyšáka...
Manžel si sice vybere „otcovskou“, ale ne pro to, aby mi pomohl s miminkem
- Anonymní
- 23.04.26
- 5327
Sedím v kuchyni, břicho mám až pod bradu a připadám si jako obří nafukovací balon, který každou chvíli praskne. Venku voní jaro, všechno kvete a já bych se z toho měla radovat. Jenže místo toho se...
Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
- Anonymní
- 23.04.26
- 1580
Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...
Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?
- adels230
- 23.04.26
- 1356
Letní vzduch voněl po moři a volnosti. Ten týden na dovolené byl jako malý únik z reality – a on se v ní objevil jako ztělesnění té lehkosti, kterou jsem tak postrádala. Seznámili jsme se náhodou,...
Ahoj Jani,
je milé, že se po dlouhé době ozýváš, já jsem na tom obdobně. Volného času bohužel není moc a ženská ho musí využít i jinak (jak vzácné jsou chvilky urvané večer, když dcerka usne, a já si můžu sednout a popovídat s manžílkem).
Přeji ti, ať se daří, ať jsou kluci zdraví a hodňoučcí a ať toho volného času pro sebe máš čím dál víc.
Tajka a Majenka (za chvililinku 6 měsíců)