Brusinčata - 64.díl
- Rodičovství
- Brusinka
- 02.03.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj žvatlací mimísci a maminy, Tady stále ještě jeden jednoslabičný žvatloň. Sice sem tam se jí podaří jakés takés máma, táta, ale je to bída :o)) Všeobecnému bababa, dadada, tatatata a podobnému jednoslabičnému žargonu vévodí snad jen ťam. No a jelikož je zdatný jedlík i ham se tu a tam objeví :o)))
Probíraly jste tu minule dietky a knížky. Podezřívám Janču, jestli se nechystá na nějakou tu redukci. Oblíbila si totiž poslední dobou váhu. Neustále ji tahá zpod stolu, různě s ní šibuje po místnosti a stoupá si na ní. Vyděšený výraz při pohledu na ručičku však nemá, tak asi nakonec žádná dietka nebude.
Knížky má také jako ostatní brusinčata v oblibě, ale moc u „čtení" neposedí. Spíše střídavě sama listuje, odnáší k nám, po chvíli ukazování co tam je a snaze vyloudit z ní jak dělá to a to nabízí další atd. Také už stačila pár mírně zdemolovat. Manžel často"restauruje" poničené čtivo:o)))
Nezbednice začala trénovat na „bezdomovkyni". Stojím v kuchyni a slyším, že se Janča za mými zády motá v okolí odpadkáče, ale podezřelé šustění neslyším tak se nevzrušuji. No, ale po chvíli nastalo podezřelé ticho. To také dobře znáte, jakmile je podezřelý klid, ejhle copak se to děje nekalého????
Otočím se a.............medvědice si debužíruje na jablečné slupce. Ihned jsem jí to znárodnila. Koukala jako puk, ani se nezmohla na odpor. Chudinka naše malá, trápí jí hlady, tak se musí sama po dobrotách shánět:o)))
Probíraly jste tu také sněhořádění. Už jsme Janču též vyvedli do terénu a tvářila se na sníh - jakože jo. Každou chvilku byla na čtyřech, sem tam i čumákem rejdila ve sněhu, ale nevztekala se. Za chvíli byla samozřejmě zmordovaná, tak už začínala mírně protestovat.
Doufám, že se jí sníh nezprotiví. Jedeme v sobotu na dovolenou do Rakouska, tak tam bude mít válendo grando v závějích habaděj.
Už se těšíme. Akorát na cestu se moc netěším. Uvidíme, jak to bude zvládat. Jedeme i s mými rodiči. Budou tam coby částečný au-pair, tak si zalyžujem. Chystáme se vyzkoušet i místní termální lázně. No jsem na to zvědavá. Aktuální teploty byly v těchto dnech kolem -15, tak to by si medvěd moc dlouhých procházek a řádění neužil:o)))
Jeden postřeh - nejen chleba padá namazanou stranou na zem. Také posr.. plenky:o)))
Začíná se klubat dolní čtyřka. Proto asi opět zvýšená noční aktivita
((
Navštívily jsme Jiřinu a musím říct, že Hanička s Jírou předváděly absolutně pohodové děti. S takovouhle by jeden řekl, že to ani není zápřah, mít děti takhle brzy po sobě, ale když to drobci zvláště navečer „rozjedou".......:o)))
Amálka se zase projevila jako absolutné tanečnice. Nevím co s ní Martina potají doma vyvádí, ale rozbalila to u repráků bezkonkurenčně. Mávala rukama o 106, točila se jak na obrtlíku. Co jsem z kreací dosud viděla, řekla bych styl něco mezi flamenco a rockovým dupákem.
Janina je spíše za „Šulákovou". Trochu se pohupuje a šroubuje žárovky
))
Přejeme vám pěkný týden a pozor na vzteklé sněhuláky.
Pa Martina a Janina (15.měsíců)
Přečtěte si také
Dědictví po tátovi: Jeho družka mi nadává a vyhrožuje. Prý jsem ji okradla
- Anonymní
- 08.05.26
- 1770
Smrt rodiče je chvíle, kdy by se měl čas zastavit, aby člověk mohl v tichosti truchlit. Místo tichého sbohem ale prožívám nejhorší noční můru svého života. Táta zemřel po dlouhé nemoci, a zatímco...
Pět let bydlíme u rodičů a opravujeme dům. Teď nám zakázali i dovolenou
- Anonymní
- 08.05.26
- 2260
Říká se, že stavba nebo rekonstrukce domu je největší zkouškou vztahu. Jenže v našem případě je to i zkouška trpělivosti mých rodičů, u kterých už pátým rokem bydlíme. Jsme tam všichni – já, manžel...
„To už spíte?“ Tchyně nám vtrhla do ložnice v půl osmé večer a budila dceru
- Anonymní
- 08.05.26
- 1928
Můj dům, můj hrad. Znáte to, ne? Tak u nás to včera večer vzalo za své a co k tomu stačilo? No jeden drobný detail. Můj muž zapomněl zamknout vchodové dveře, zatímco sekal trávu na druhém konci...
Po narození vytouženého dítěte se náš vztah začal rozpadat. Tohle nás zachránilo
- Anonymní
- 08.05.26
- 723
Dítě jsme si s Markem přáli dlouho. Tři roky čekání, zklamání, naděje a znovu pády. Když se konečně podařilo otěhotnět a já donosila zdravého chlapečka Tobíska, měla jsem pocit, že všechno zlé je...
Chtěla jsem zvládnout dítě i kariéru. Pak mi práce přestala dávat smysl
- Anonymní
- 08.05.26
- 591
Dítě a kariéra, to přece nemůže být problém. Stačí si vše dobře naplánovat, rozdělit role, nastavit režim a ono to půjde. Takhle jsem o tom přemýšlela ještě předtím, než se mi narodila dcera. Moje...
Rozhodla jsem se, že nebudu kojit. Změnilo mi to život i pohled na mateřství
- Anonymní
- 07.05.26
- 1803
Ještě jako bezdětnou mě vždycky štvalo to neustálé tlačení do kojení. Kojení je jediné správné, nekojící matky jsou méněcenné, nekojené děti budou věčně nemocné. Takové řeči jsem slýchala pořád...
Chtěla jsem rodit doma. Skončila jsem na sále a málem přišla o život
- Anonymní
- 07.05.26
- 1892
Ještě před pár lety by mě nikdy nenapadlo, že bych chtěla rodit doma. Brala jsem jako samozřejmost, že porod patří do nemocnice, mezi lékaře a přístroje. Jenže když jsem otěhotněla, něco se...
Porodila jsem doma do pěti minut. Záchranář mě seřval a hrozil sociálkou
- Anonymní
- 07.05.26
- 2183
Třetí těhotenství má být podle všech příruček „brnkačka“. Už víte, do čeho jdete, znáte své tělo a máte pocit, že vás nic nepřekvapí. Já měla všechno nalinkované. Vybraná porodnice půl hodiny...
Moje dcera má diagnostikovaný autismus. Někteří mě obviňují, že za to můžu já
- Anonymní
- 07.05.26
- 1175
Když jsem Karolínku čekala, snažila jsem se dělat všechno tak, jak se má. Byla jsem ta klasická nadšená prvorodička, která si pročítá články, diskuse, doporučení lékařů a řeší každou maličkost. Co...
Syn se před maturitou hroutí. Stydím se za jeho neschopnost
- Anonymní
- 07.05.26
- 4886
Vždycky jsem věřil, že úspěch je volba. Celý život jsem dřel, abych své rodině zajistil standard, o kterém se většině lidí jen zdá. Moje děti měly všechno – kroužky, sport, mou plnou podporu a...
Zdravime Brusincatka,
jejda, my jsme dnes prvni???
Martino, moc hezky jsi to napsala, dobře jsem se pobavila. Jolanka se okamžitě přidává k Janičce a podělí se jistě o nějakou dobrůtku z koše:))) U nás je to to samý. Jakmile dám odpadkáč dolů (už jsem ho přemístila na linku), tak hned slyším šustění a Jolka se hrozně rozčiluje, když ji ulovený poklad vezmu a koš zase vrátím na linku. Ale to by u něj jinak prostála celý dny…
Tu dovolenou vám závidím. My jedem příští víkend taky na lyže s kamarádama do Krkonoš a už se strašně těším. Nejenom proto, že jedem sami bez Jolanky (poprve!!!). Těším se na tu bezstarostnost, i když určitě budu vzpomínat a každou možnou chvilku žhavit telefonní linku domů. Snad to babička s tetičkama zvladnou. Zatím jsem Jolanku nechávala našim jen na odpoledne a to zvládala skvěle, ani si prý nevzpomněla. Ale přes noc ještě bez nás nebyla. Tak snad to všichni zvládneme.
Tak se mějte hezky, pořádně si zalyžujte a vy ostatní užívejte sněhu…
Andrea + Jolanka