Byl to osud

Existuje něco jako osud, ten pravý a správný způsob života? Můj příběh začal tak, že mě můj o pár let mladší bratr seznámil se svým kamarádem z práce. Vlastně to byla taková schůzka naslepo, on mě prý vídaval, ale já ho v životě neviděla.

Napsal mi na Facebook a já souhlasila, že se sejdeme. Sama jsem byla překvapená - já, takový srabík, a sejít se s někým cizím? Ale nakonec jsem se rozhodla, že půjdu. Sraz jsme měli v parku, můj brácha trval na tom, že půjde se mnou a dá si s ním ještě cigáro.

Viděla jsem, jak se jeho auto blíží, můj tep neuvěřitelně vzrostl a já nakonec byla ráda, že brácha šel se mnou. Těšila jsem se na hezkého kluka z fotek. Realita byla ovšem trochu jiná. Z auta vystoupil zarostlý, malý a vyhublý kluk. S bráchou si zapálili, ten ho ještě nezapomněl poučit, ať na mě nic nezkouší. :-D Je to takový můj ochránce.

Tak řekla jsem si, že s ním jeden večer vydržím. Nakonec večer byl úplně úžasný a já z něj byla po týdnu úplně oblbnutá. O prázdninách jsem odjela na tábor jako instruktor, což jsem asi neměla, i když vlastně nevím, jestli by mi to nějak pomohlo. Když jsem se vrátila, vše bylo v pořádku. Jednou u mě zapomněl telefon, ani by mě nenapadlo se do něj podívat, ale telefon začal zvonit. Koukla jsem na displej a tam bylo napsáno Janička. Došlo mi, že je to jeho bývalá přítelkyně. Telefon jsem zvedla a čekala jsem a ozvalo se: „Ahoj miláčku, přijedeš na víkend?“

Okamžitě jsem zavěsila a hned se koukla do smsek. Byla jsem v šoku, jezdil za, když jsem byla na táboře. Z toho, co jsem tam přečetla, mi bylo špatně. Okamžitě jsem začala hystericky brečet. V tu chvli mě nenapadlo nic jiného než běžet za moji mamkou, která mě vždycky ve všem podporovala a byla na mé straně, ať jsem udělala cokoliv. U mamky jsem probrečela celé odpoledne.

No abych to trochu zkrátila, rozešla jsem se s ním. Ovšem on mi psal, jezdil za mnou, vyhrožoval, že se zabije a podobné hloupé řeči. Jednou mě vzal s sebou na oslavu do práce. Všichni věděli, co se mezi námi stalo a taky na mě podle toho koukali. Seznámil mě se všemi a já se pak začala bavit s jeho kolegou. Měl krásné oči, vysoký, svalnatý, no prostě pořádný chlap. :-D No ovšem kvůli tomu hrozný poprask. Během roku proběhlo ještě pár oslav a my jsme se k sobě vždy nějak dostali a celý večer si povídali. Všchno jsem mu řekla a on se divil, že už jsem se s přítelem chtěla několikrát rozejít. Tím se tam totiž nepochlubil a tudíž já byla za nafoukanou hysterku.

Po dlouhém přemýšlení jsem si připadala pana úžasného do přátel na Facebooku. Psali jsme si asi týden a dodal mi odvahu se odpoutat od mého bývalého a vydržet jeho nátlaky. Po týdnu jsme se sešli a já se snad okamžitě zamilovala, byl tak pozorný a úžasný.

Můj bývalý přítel dělá problémy, ale všechno spolu zvládáme. Chodím do práce na oslavy a s nikým tam nemám problém. Všem jsem vysvětlila, jak to bylo a vše je teď jinak. Rozumím si tam s těmi lidmi jako nikdy předtím.

Nakonec jsem ráda, že jsem se s bývalým trápila nekonečný rok. Kdybych to nepodstoupila, neměla bych ted pana Božského. Jsem neuvěřitelně štastná a jestli mě někdo odsoudí? Je mi to jedno, já jsem opravdu moc štastná.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Netrpělivá
358
6.9.13 08:15

Užívej si štěstí, ale hlavně si nezakládejte rodinu. Působíš na mě ještě dost nezrale. To nic nemění na tom, že dokud si ty vzlety a pády prožíváš jenom sama za sebe, není na tom nic špatného. Bohužel jsou tu i takové, co řeší hodně podobné trable s láskou už jako matky od rodiny.

  • načítám...
  • Zmínit
quinny
16365
6.9.13 11:18

Za co by Te mel kdo soudit? Ze jsi neco prozila? Budes asi hodne mlada vid :think: jinak smysl denicku mi unika

  • načítám...
  • Zmínit
werunkaw123
14090
6.9.13 20:16

Taky jsem čekala větší vzrůšo :lol: ale joo buď šťastná, jen stále nechápu za co by tě měl kdo odsuzovat? :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
Denpry
4263
8.9.13 08:08

Deníček jsem ani nedočetla do konce. Promiň, ale užírala jsem se nudou :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
verulicek
8.9.13 10:40
:nevim:
  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část