Chilli papričky
- O životě
- ncc1701
- 16.11.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj muž si našel novou zálibu. Jednoho krásného dne přišel domů, sáhl do kapsy a strčil mi pod nos malou chilli papričku. Co s tím budeš dělat? Ptám se. Jíst.
Někdy na konci léta objevil můj přítel kouzlo chilli papriček. Ne že by o nich do té doby neslyšel, ale právě se nachomýtl ke sklizni obří úrody svého kamaráda. Ten mu také nabídl, ať si vezme, zkusí a když konzumaci rozdýchá, může si kdykoli přijít pro další.
O dva dny později po příchodu domů znovu sáhl do kapsy, vyndal tři chilli papričky, znovu mi je strčil pod nos a pustil se do obšírné přednášky o kapsaicinu, jeho množství, nejpálivější papričce světa a jak se tyhle papričky takovému statutu vůbec, ale opravdu vůbec neblíží.
Zaujala mě (jestli se tomu tak dá říct) paprička hnědá, baňatá. „To je habanero chocolate,“ poučil mě můj drahý. „Čuchni si, voní jako čokoláda, že jo?“ Čuchám si a vážně, voní jako čokoláda. Nehtem nařízl špičku, lízl si, zatvářil se znalecky a zhodnotil: „No jo, ona i tak chutná. Lízni si.“
Naivně poslechnu a opatrně se jazykem dotknu špičky papričky. Najednou mě polije horko, v uších mi hučí, před očima bílo. Utíkám do lednice, hltám mléko a chleba ukusuju přímo z bochníku. Do očí se mi derou slzy. Jsem přesvědčená, že vypít obsah mého kasru je bezpečnější než tohle. Můj drahý to ale vidí jinak. „Fakt jak čokoláda, že jo?“
O další týden později se pakuje ven a bere s sebou náš zánovní houbařský košík. Teprve když se vrátí, pochopím, že ho odnášel proto, aby jej nechal naplnit papričkami všech různých druhů, barev i tvarů, ale stejně nepoživatelných chutí. „Uděláme si guláš!“ navrhuje a už odhazuje nádobí z linky, jen aby se mohl na hodinu ponořit do výběru papričky, která bude mít tu čest dát guláši ten správný říz.
Večeříme. Ke guláši s těstovinami ukusuji chleba. Mléko je po ruce. Nechápu, proč vůbec plácal mletou paprikou a majoránkou. Škoda masa. Cítím jen papričky. U večeře pláču, krabička s kapesníčky už je prázdná. Můj drahý je s výsledkem své práce také nespokojen: „Vůbec to nepálí.“
O měsíc později. Dveře do bytu rozráží vysoká kytka zasazená do kýble. Teprve co projde a zanechá po sobě spoušť v podobě padajícího listí a odpadající přelité zeminy, všímám si, jak si ji hrdě nese můj drahý s úsměvem na rtech. Je plná papriček. „Mám jich plné auto,“ hlásí a utíká do zpátky, aby během chvíle zaplnil náš 2+kk půlmetrovými keříky papričkovníků. Ukazuje se, že jsem náš byt považovala za malý zbytečně. Měl ještě velké rezervy. Ty už ale vzaly za své. Dostávám obavy o naše auto. Jak mohlo přežít ten šílený převoz? Je nové, sedačky jsou z broušené kůže. „No víš… radši tam nechoď.“
Kytičky mají své místo. Nejlepší je to nad televizí. Hurá zalít papričky, ať nám nepojdou. Jdu do obýváku zkontrolovat, zda je pod každým květináčem nějaká miska na zachycení vody. Pozdě. Nejvíc vody zachytil prodlužovák v provozu.
Je listopad. Výhled máme do parčíku, kde právě fouká vítr a padá listí. Hodně listí. Ne však tolik, jako u nás doma. Zametám desetkrát denně. Hlína je na skříních, na reprákách, v televizi. Při přebalování nepozoruje náš prcek nic jiného než padající listí, které ho těsně míjí. Listí je i v posteli. Už z něj začínám mít noční můru. Prosím mého drahého o likvidaci vadnoucích a očesaných paprikovníků. Vezme jeden květináč, odnese ho do kuchyně. Ustřihne suchou kytku a zase ji odnese přes celý byt k oknu, kde ji vyhodí. Rozpráší při tom trochu hlíny, kterou, netušíc, okamžitě roznáší na svých sněhobílých ponožkách po celém bytě.
Papričky už nerostou. Už je nepěstujeme. Všechny jsme sklidili, máme je v bedně a rozdáváme každému, koho potkáme. Guláše už nevaříme. Teď máme lepší věci na práci. Ten nápad se zrodil v hlavě mého geniálního muže. My je budeme prodávat na internetu! A pozor, už máme koupenou i doménu. Počítám, že do roka ho popadnou ambice vyšlechtit papričku, která překoná i tu nejvíc nejpálivější. S mým mužem se člověk prostě nudit ani nemůže 
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 2796
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 2069
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 1279
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 1519
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 1362
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3329
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2656
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4446
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 15503
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1148
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.
ale ted se fakt solidně směju 
Gratuluji!
Ale určitě se musí pomaličku, polehoučku. Ať ti muž někdy uvaří něco jemného, třeba si časem pálivé zamiluješ. Krom parádní chuti je to i velice zdravé a povzbuzující 
Tak já jsem se pěkně pobavila…hezký a odlehčený deníček…