Deníček pro vystrašené prvorodičky:-)
- Porod
- marienela
- 06.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Deníček o tom, že i první porod může být rychlý, přirozený a krásný.
Když jsem v říjnu minulého roku objevila dvě čárky na těhotenském testu, cítila jsem samozřejmě obrovské štěstí, ale i obavy, mimo jiné i ze samotného porodu a bolesti s tím spojené. Možná to nejsou ty správné myšlenky a člověk by měl cítit obavy výhradně o zdraví miminka, ale která prvorodička se těmto myšlenkám zcela ubrání?
Protože jsem docela studijní typ, hodně jsem četla, jak brožurky, knížky, tak i různé diskuze a deníčky. Nejdříve jsem měla tendenci číst všechny „porodní“ deníčky, abych věděla, co všechno mě může u porodu čekat, a některé mě opravdu vyděsily. Zhruba od půlky těhotenství jsem se ale zaměřila na deníčky pozitivní, protože přece jen pozitivní přístup a víra, že právě můj porod bude z těch hezkých, taky dle mého mnohé zmůže. No, možná i díky tomu jsem měla nakonec opravdu nádherný porod a tímto vyprávěním bych chtěla povzbudit budoucí prvorodičky a dodat jim do žil odvahu a optimismus.
Kromě náročného prvního trimestru, kdy jsem při plném pracovním úvazku a neustálých nevolnostech dokončovala vysokou školu, což mi zřejmě přivodilo dvě vleklé virózy a alergickou reakci na antibiotika, jsem měla opravdu krásné, bezproblémové těhotenství. Ani ke konci jsem netrpěla ve větší míře žádnými typickými neduhy, dokonce jsem se ani necítila na to, že mám o 14 kg více. Kolem 35. týdne mi lékaři začali předpovídat lehce předčasný porod, protože porodní cesty už byly připravené a miminko sestouplé v pánvi, což se nakonec do puntíku splnilo.
V pondělí 37+4 po celonoční bouřce, kterou jsem ale celou v klidu prospala, mě po půl sedmé vzbudila potřeba na WC a „divný pocit“. Na WC ze mě vytryskl proud krve a já jsem docela zpanikařila, vzbudila manžela, rychle jsme volali porodnici, taxi a vyrazili. Cesta taxíkem trvala přes půl hodiny a během ní jsem měřila frekvenci křížových bolestí - byly po 3 minutách. V 8 jsme dorazili do porodnice, kde naštěstí zjistili, že miminko je v pořádku, udělali mi vnitřní vyšetření, aby zjistili, z čeho byla ta krev a nakonec konstatovali, že to bylo pravděpodobně vlivem otvírání porodních cest, protože jsem byla už na 4 prsty. Doktor doslova řekl: „Tak asi rodíte“.
Začaly se vyplňovat a podepisovat papíry, odhadli, že rodit budu někdy odpoledne, zatím se prý udělá vyšetření krve a přesunu se na pokoj…no, nestihlo se ani jedno.
Bolesti už byly po minutě a právě ve chvíli, kdy mi PA říkala, že „když to snášíte tak dobře, porod bude pohoda“, jsem se na ni nevěřícně koukala, protože o nějakém „dobrém snášení“ dle mého nemohla být ani řeč. Minutku na to jsem pocítíla potřebu na velkou, a když jsem to PA řekla, ona odpověděla, že jdeme na sál, což mi v té chvíli připadalo jako úplná kravina, ale pak to šlo ráz naráz - na sál doběhla doktorka, řekla, že budeme tlačit, v tu chvíli mi prý odtekla plodová voda, tlačila jsem celkem 5 minut a moje malinká holčička byla nakonec venku na jedno zatlačení v 9:15, tedy ani ne 3 hodiny od prvních porodních bolestí.
Po porodu mi doktorka řekla, že mě nenastříhla, a po vyšetření dokonce dodala, že není co šít. Nemluvě o tom, že za celou dobu mi nic nepíchli, nepodali žádnou tabletu, neprovedli ani klystýr. Holčička měla 2,42 kg a nižší teplotu, takže mi ji dali na tělo jen na minutku a pak do inkubátoru na 2 hodiny, ale potom už mi ji na pokoji nechali celou dobu.
Kvůli předčasnému narození, žloutence a nízké váze měla ze začátku problém s výraznějším klesáním hmotnosti a neměla sílu se přisát k prsu, ale to se nyní již upravuje a podařilo se nám přejít z umělé výživy na plné kojení. Náš malý andílek nám dělá jen radost a já můžu s klidným svědomím říct větu, kterou jsem do chvíle svého porodu nechápala a nevěřila jí: že porod mé holčičky byl navzdory bolesti tím nekrásnějším zážitkem v mém dosavadním životě.
Přečtěte si také
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1543
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 800
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 885
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 3560
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 990
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 5352
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 4098
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 2260
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 5482
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1817
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
To, ze krvaceni byva u prekotnych porodu jsem se dozvedela az po porodu - taky me to vydesilo. Nicmene tim vic fakt nechapu, i kdyz se tady opakuju, jak me mohla doktorka s krvacenim poslat z porodnice domu (2 hodiny pred porodem 
Gratuluji k malinke slecne at ti roste jako ze smetany (mimochodem i s tim kojenim a rozkojenim je to myslim hodne o pozitivnim pristupu 
Taky mě to v říjnu čeká a jen douám, že budu mít tak rychlý a pohodový porod jako ty. Gratuluju k holčičce 
Tak to teda taky nechápu, protože na příjmu nám doktor řekl, že to krvácení může mít 3 příčiny: první, kterou nepecifikoval, ale která znamená přímé ohrožení života matky i plodu, druhé - otevírání porodních cest a třetí - odchod části placenty. Ani jedna z těch příčin není slučitelná s propuštěním z porodnice ani náhodou… 
Gratuluji 
Moc gratuluji k pohodovému porodu a zdravé princezně 
já mám taky strach jako čert z porodu, kéž bych to měla jako ty, ale lepší je myslet na horší než to podcenit 