Jak jsem (ne)rodila v Hořovicích
- Porod
- NoeBi
- 07.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb jak se všechno z minuty na minutu ve 34. týdnu změnilo a narodil se můj prvorozený syn Dominiček, kterého budu už navždy milovat.
malej ihned po narození
- 3
já po porodu
- 1
pár hodin po porodu
- 1
3tí den
3tí den..
- 1
Bylo krásné velikonoční pondělí,když jsem ráno vstala a šla na WC. Po utření ve mě trochu hrk lo,jelikož jsem tam našla krvavý hlen. Cvaklo mi: "Jé asi hlenová zátka… Řekla jsem to mámě a ta mě hnala si lehnout, trochu mě pobolíval podbřišek, ale aby to bylo něco strašného, to ne. Byl u mě ještě přítel, který večer odjel domů. Tak teskno mi ještě nebylo. Rodiče mě tedy odvezli do Hořovic, tam jsem měla rodit. Byla jsem čestvý 34. týden.
Doktor mě přijal a konstatoval, že jsem otevřená na 2 prsty, že v mém týdnu je to moc a nemůže vyloučit ani předčasný porod. Strávila jsem tedy klidnou noc na oddělení gynekologie a druhý den odpoledne jsem měla pocit, jako bych se pořád počůrávala. Vzala jsem si vložku a nesla ji sestře ukázat. Po chvilce za mnou přišla doktorka, že se jí to zdá pozitivní, že si mě vezme na monitor a vyšetří. Monitor nic neukázal, ale doktorka řekla, že otevřená na 2 prsty volně a že je tam branka. Takže zařídila převoz do nemocnice v Krči.
Řeknu vám, ta cesta sanitkou, s infuzí v ruce, byla děsná. Mísily se ve mě divné pocity. Na příjmu mě vyšetřil doktor Král, velice milý a ohleduplný doktor. Poslali mě na čekací pokoj. Bolesti v podbřišku pořád přetrvávaly ,už jsem i musela chodit, aby to tolik nebolelo. Noc byla v celku klidná, jen mi každou hodinu chodili měřit ozvy miminka. Ráno ve středu přišla paní doktorka, že jsem otevřená na 3 cm a že mi zavede Prostin - vyvolávací tabletku. Po ní začli intezivnější bolesti v podbřišku a mírné tlaky na konečník. Takhle to šlo až do odpoledne, kdy mi podali druhou a já se otevřela, od rána do večera na nějakých 4,5 cm. Dali mi přípravu - holení,klystýr… a přendali na porodní box, kde se mnou byl i přítel.
Natáčeli mi monitory, dali i oxytocin, ale pořád 4,5 cm. V půl jedenácté večer to doktor utnul, dali mi injekci na uvolnění porodních cest, abych se prý prospala a přítele poslali domů. Ráno v půl sedmé mě doktor vyšetřil a řekl, že jsem na 6 cm, a dal mi další tabletku přímo do hrdla. To už se opravdu rozjelo a v půl osmé jsem volala příteli, aby dorazil. Přišel kolem osmé, a to už jsem opravdu bolestí skučela, že mi přítel musel otírat čelo. Po té desáté už se to opravdu nedalo vydržet a už jsem říkala doktorovi, ať mě raději kuchnou nebo pojdu bolestí 
Přítel mi pořád dodával odvahy a hladil mě po ruce a tváři. Pak přišlo to největší peklo - lehnout si na bok a dát nohu na tu roznožku. Řeknu vám, že takovou bolest jsem opravdu nezažila - strašné křeče do podbřišku a tlaky na konečník, že jsem myslela, že mě to roztrhne. Doktor mě vyšetřil a řekl, tak 10 cm mužeme tlačit. Tak jsem se přesunula na záda a začala tlačit. Přítel držel hlavu a za ruku. Asi na 7 zatlačení byl malý venku, celý oteklý a pomačkaný. A na mě přišla veliká úleva, že jsem panu doktoru při šití usínala Na nástřih jsem při tlačení úplně zapomněla, proto jsem se musela raději optat, jestli mě stříhal nebo ne 
A rodil mě stejný doktor, který mě přijímal - MuDr. Král. Tímto mu děkuji za skvělou práci a trpělivost. Malý se narodil 28. 4. 2011 v 11:15,48 cm a 2790 g. Ale šel rovnou na JIPN, jelikož byl moc maloučký, byla jsem podle průkazky 34, ale doktorka říkala, že je mladší zhruba o 14 dní. Jeden den byl na podpoře dýchání, od té doby dýchá sám, musela jsem odstříkávat mlíčko a ze začátku ho nechtěl moc trávit. Ale už je to mnohem lepší, já jsem sice pořád v nemocnici, ale snad nás koncem týdne dají k sobě na pokoj na nedonošenecké oddělení a budeme spolu.
Děkuji celému personálu FTNsP a personálu JIPN za péči, kterou mi poskytli při porodu a poskytují nadále na JIPu. A největší dík patří mému milovanému příteli, za psychickou i fyzickou pomoc. Miluji Tě, lásko, stejně jako Tebe Dominičku, můj prvorozený synu. Tebe i přítele budu milovat navždy, jste můj svět, moje všechno.
Děkuji.!
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 1124
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 2472
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 840
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 2226
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 1014
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3641
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1548
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 571
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1535
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 1103
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
.
Tenkrát mi to nepřišlo, ale zpětně vzpomínám na ten kolotoč 
Ať vám dělá jen radost 