Žiji minulostí
- O životě
- NoeBi
- 13.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bolest, která se vrací ve vlnách. Určitě si některé z vás pamatujete na můj poslední deníček. Psala jsem v něm, že mám nového přítele, který mě má rád, i malého. Říkal, že to bude těžké, jelikož malý není jeho, ale že to nějak zvládneme. No, povídá se snadno a krásně se to poslouchá. Ale...
Začali jsme spolu chodit 11. 12. 2010, to jsem mu řekla, že jsem těhotná, jestli to se mnou myslí vážně. Promluvili jsme si, jaké to nejspíš bude, až se malé narodí a tak. Oba jsme do toho šli. Než jsem porodila, jezdila jsem na víkendy, někdy i třeba na týden, k němu do Prahy. Když se pak malý narodil, byla jsem přes 14 dní v nemocnici, přítel tam za mnou byl asi 3×, byť to měl z domova kousek. A asi už tam se možná něco stalo. Ale pak začal jezdit ke mně a až na pár karambolů, to byl moc krásný vztah. Syn je dost náročné dítě už od mala, tak jsme sami ven dostali s přítelem až po 5 měsících. Ono by to šlo i dřív a častěji, ale můj otec má rakovinu, agresivní chemoterapii a má máma chodí do dvou prací, aby uživila sebe, tátu a někdy i mě a Domču.
No a někdy v říjnu minulého roku, možná o něco dříve, mi přítel začal říkat, že nemá moc času, dříve ke mně jezdil každý víkend, pak to bylo jednou za 14 dní a pak i 1× za 3 neděle. A to už mi přišlo divné. Chodil na diskotéky, to vím. Já mu to nebrala, dávala jsem mu jakousi volnost. Naposledy, kdy jsme spolu byli venku, to bylo 17. 11. 2011, šli jsme na hokej. A to jsme se pořád líbali a tak. Znáte to. 25. 11. jsem jela do Prahy k doktorovi a on měl o víkendu přijet. Ale nepřijel, že je nemocný a raději zůstane doma, a že by přijel další týden. Říkám, fajn, je to lepší, aby nenakazil Domču. A ještě 27. 11. ráno mi psal zamilovanou smsku. Ale večer… mi volal a byla to hodně dlouhá debata, ze které vzešel závěr, že se se mnou rozchází, prý kvůli malému, že na to nemá, že se na to ještě necítí a že mu vadí, že nikam nechodíme a tak. To mě zabolelo, ale vůbec celý rozchod mě sebral a dodneška se z něho nemohu vzpamatovat.
No a teď jsem se dozvěděla, že ani ne měsíc po našem rozchodu, se dal dohromady s jednou slečnou, kterou si k sobě hned nastěhoval, a píše mi neustále na Skype, jak je šťastný atd. Jestli se sejdeme, pokecáme a tak. Já na to nemám sílu. Přijde mi spíš, že se na malého vymluvil, s ní to táhnul už delší dobu, a prostě se se mnou rozešel kvůli ní. O to je to pro mě horší, neustále se mi připomíná, říká mi tyhle věci. Dokonce byl tak odvážný, že mi povídal o jejich milostném životě. To jsem ho poslala do…, víte kam.
Bolest se mi vrací ve vlnách, jednou je mi fajn, podruhé zase hrozně bídně. Mrzí mě, že to takhle dopadlo, opravdu jsem ho milovala, ale na druhou stranu mě více bolí to, co se doslýchám teď zpětně, a vše do sebe zapadá. Mnoho lidí říká, ať s ním utnu kontakt. Já chci… ale jde o to, že se bojím udělat ten krok vpřed.
Snad to dokážu, nebo se zničím…
Děkuji za přečtení a držte mi palce, snažím se psychicky pozvednout hubnutím a jde mi to. Za měsíc 7 kilo dole ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 658
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 431
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 314
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 204
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18232
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2439
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2632
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2378
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1566
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....