Jak přišlo na svět naše zlatíčko Matýsek
- Porod
- lyrica
- 05.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo 17. 11., den po termínu, a já jsem byla nervní, že se určitě nevyhnu vyvolání, porodu totiž nic nenasvědčovalo. Tak jsem si řekla, dneska nebo nikdy. Dala jsem se do uklízení koupelny, všechno jsem vyklidila, vydrhla kachličky, plazila se po vaně jako blb, aby se blejskala, přítel si malinko ťukal na čelo, že prý nejsem normální, s takovou vanou se plazit ve vaně. Pak jsem udělala oběd a pořád nic.
Vážil jsem 3150g a měřil 49cm :-)
Tygřík náš :-)
- 3
Takhle jsme jeli domů...
- 3
Hrdej táta :*
- 1
A pyšná mamina..
- 1
Tom mi navrhl, že zajedeme do Hradce, že se projedeme, já přestanu myslet na ten porod a něco nakoupíme. Souhlasila jsem, žádný hororový scénář, jako třeba porod po cestě domů se mi v hlavě neodehrával 
(kupodivu, já jsem psychouš, když o něco jde). Po cestě tam pohodka, nákupy taky v klidu, kochali jsme se mimi věcičkami v Babiez, dali si horkou čokošku v McCaféčku a jeli domů. Po cestě mě píchalo v podbřišku, ale nechtěla jsem Tomášovi zatím nic říkat, přeci jen toho píchání a bolení v těhu bylo až až pro oba 
Doma mu povídám, ať mě vyfotí s pupkem, tu fotku jsem ještě stihla dát na eMimi a na FB, a byla poslední 
Seděli jsme u televize, no a mě začaly bolesti cca po 10 minutkách, tak jsem šla dát vanu, když jsem vylezla, nepřestalo to. Psala jsem holkám na FB, jestli by to mohlo být ono, a ony na mě, že stopro pojedu! No smála jsem se, smála jsem se Tomášovi i mamce, která hned přilítla (bydlí kousíček), aby mě podpořila. No ale já jsem si pořád říkala, a pak i jim, že nechci jet, že to určitě není ono, že tam budu trapná, když mě pošlou domů. Ale o půl jedenácté to začalo, z ničeho nic kontrakce po třech minutkách. Tomáš začal stopovat čas a ty kontrakce přicházely na VTEŘINU přesně!
Mamka na mě, že jsem docela v klidu, když se nechystám, připustila jsem (ale nerada), že bych si teda mohla umýt alespoň ty vlasy. Jak jsem fénovala a žehlila 
(jo, žehlila jsem si vlasy k porodu), tak už to začínalo být o kousek intenzivnější. Dobalila jsem poslední věci a rozhodli jsme se, že počkáme do jedné a pak pojedeme. V jednu jsme vzali tašky, mamka nervní, ať pořád píšeme SMSky a voláme, co a jak, a vydali se do porodky. Máme to pět minutek autem. Zvláštní na tom bylo, že jsem byla klidná, ale úplně! A to jsme docela slušná hysterka, jak se dozvíte později 
Dojeli jsme tam, zazvonili na příjem porodů a přišla nám otevřít „moje“ PA Hanička 
(úúúžasná paní, starší, ale tak skvělá, že nebýt jí, rodím asi ještě teď).
Sepsali se mnou papíry, napojili mě na monitor a čekala jsem na doktora/doktorku. Jaká byla moje úleva, když se ve dveřích objevila mladá blondýnka, podala mi ruku a představila se jako Sobíšková a že to spolu dneska zmáknem. Otevřená jsem přijela na 2 cm, vyfasovala košili, zavedli Yal, a ať si zajdu pro Tomáše, že nás zavedou na box, a pak se teda mám vysrajdit (já to stihla doma, takže nic extra se nekonalo), ukázali mi sprchu, přinesli balón, lahev Mattonky, 3v1 kávičky pro Tomáše, no, docela jsem koukala 
Ještě ve sprše jsem říkala Tomovi, jestli to bude taková bolest celou dobu, tak je to pohoda. No neuběhla ani hodina a já jsem trpěla jako kráva! Bolest trvala kolem minuty, pak dvě minutky klídek a znova, znova, znova 
Děsný! Chtěla jsem něco na bolest, ale PA mi říkala, že prý se krásně otevírám, že bychom to jen zastavili. Pak nás tam nechali s Tomem o samotě. Nejdřív jsem to docela zvládala, zkoušela míč, chodila do sprchy, zlato mi asistoval, při kontrakcích jsem mu drtila ruku, že se divím, že nemusel ráno na chíru pro sádru
V pět přišla doktorka, koukla na mě, prý jsem otevřená na 7 cm, tak že prasknou vodu. Donesli vaničku, šoupli mi ji pod zadek a doktorka do mě šáhla, pak jen teplo, ani to nebolelo, narozdíl od těch brutálních bolestí při kontrakcích, už jsem brečela, jak to bylo drsný, někdy i řvala a funěla jako mašina 
Tak jsme trpěli oba, já, tím, že mi pořád odpovídali, že se musím otevřít ještě, no a Tom tím, jak jsem byla zřízená. Mezi kontrakcemi se mi tak moc chtělo spát… pak mě napojili na monitor, protože voda už byla zakalená, tak aby hlídali malého. Prosila jsem je, ať už jdeme na to, no, PA se smála, prý ještě musím vydržet, ale já jsem myslela, že už to nevydržím.
V osm přišla změna, obrovský tlak na konečník, nešlo netlačit prostě! Nikdo nikde, říkám Tomovi, hele, sežeň někoho, je to tady, jestli si někdo myslí, že nepozná, že rodí, tak POZNÁ! Přiběhla PA, nasadila na postel ta kopyta, šupla mi tam nohy, mezitím přišla i doktorka, že jsem na devět centimetrů, že to je na prvorodičku nádhera a že je malý za chvíli venku, ať prý se zhluboka nadechnu a při kontrakci zatlačím, co to jde. Holky, to nešlo! Mně normálně nešlo zhluboka se nadechnout Nakonec asi na pět zatlačení, pomoci PA zatlačením na bříško a mého řevu konečně nevídaná ÚLEVA! Malý byl venku!
Nástřih jsem necítila, ale jinak bolest je to opravdu nepopsatelná, možná tím, že jsem na ni nic nedostala, ale jako na mě silný kafe, docela. Porod placenty, no ta ze mě spíš odešla, ani jsem o tom pořádně nevěděla, jen přišla ještě další úleva. Malý byl nááádherný!! Tomáš ho fotil, jak ho otírali, vážili a podobně. No a mezitím mě přes hodinu šily dvě doktorky přes hodinu. Jsme brutálně potrhaná (malý měl ruku kolem krku), to šití jsem docela cítila, ale po tom všem mi to bylo jedno, hlavně, že byl malý v pořádku!
Když mi ho dali do náruče, plakala jsem, krásný pocit! Musím říct, že tak skvělý personál, co tam byl, jsem si snad ani nezasloužila! A bez Tomáše bych to nikdy nezvládla! Když jsme ty dvě hodiny na sále byli poprvé ve třech, byla to nádhera 
Rodila jsem tedy oficiálně od cca půl jedenácté večer do půl deváté ráno. Samotný porod asi 20 minutek. Šití asi hodinku. Takže jsme to zmákli.
A mně tu teď v postýlce spinká naše nejmilovanější zlatíčko, jsou mu už přes tři měsíce a život bez něj už by nestál za nic.
Matýsku, milujeme Tě, jsi ten největší poklad, který máme!
Přečtěte si také
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 25
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 65
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 93
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 139
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 3333
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 5747
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2142
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 1978
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Dcera je podle manžela na sport levá. Nutí ji k pohybu a platí drahé kroužky
- Anonymní
- 24.05.26
- 797
Naše desetiletá Simonka má talent na zpěv a malování, ale rozhodně ne na sport. Žádný ji nebaví a vlastně jí ani moc nejde. Snažím se ji rozhýbat alespoň na procházkách a cvičíme spolu jógu. Jenže...
„Tak se mluví u vás na vesnici?“ Tchyně mě ponížila před všemi
- Anonymní
- 23.05.26
- 6330
Na rodinných obědech už poslední dobou skoro radši mlčím. Stačí totiž, abych něco řekla po svém, a moje tchyně si ze mě okamžitě začne dělat srandu před ostatními. A čím dál víc mám pocit, že jí...
. A jestli se můžu zeptat, v který porodnici vám přinesou pro taťku 3v1 
? Přeju jen zdravíčko 
Takže v pohodě, ona asi troška toho řevu nikomu neublíží 
