Jak přišlo na svět naše zlatíčko Matýsek
- Porod
- lyrica
- 05.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Bylo 17. 11., den po termínu, a já jsem byla nervní, že se určitě nevyhnu vyvolání, porodu totiž nic nenasvědčovalo. Tak jsem si řekla, dneska nebo nikdy. Dala jsem se do uklízení koupelny, všechno jsem vyklidila, vydrhla kachličky, plazila se po vaně jako blb, aby se blejskala, přítel si malinko ťukal na čelo, že prý nejsem normální, s takovou vanou se plazit ve vaně. Pak jsem udělala oběd a pořád nic.
Vážil jsem 3150g a měřil 49cm :-)
Tygřík náš :-)
- 3
Takhle jsme jeli domů...
- 3
Hrdej táta :*
- 1
A pyšná mamina..
- 1
Tom mi navrhl, že zajedeme do Hradce, že se projedeme, já přestanu myslet na ten porod a něco nakoupíme. Souhlasila jsem, žádný hororový scénář, jako třeba porod po cestě domů se mi v hlavě neodehrával 
(kupodivu, já jsem psychouš, když o něco jde). Po cestě tam pohodka, nákupy taky v klidu, kochali jsme se mimi věcičkami v Babiez, dali si horkou čokošku v McCaféčku a jeli domů. Po cestě mě píchalo v podbřišku, ale nechtěla jsem Tomášovi zatím nic říkat, přeci jen toho píchání a bolení v těhu bylo až až pro oba 
Doma mu povídám, ať mě vyfotí s pupkem, tu fotku jsem ještě stihla dát na eMimi a na FB, a byla poslední 
Seděli jsme u televize, no a mě začaly bolesti cca po 10 minutkách, tak jsem šla dát vanu, když jsem vylezla, nepřestalo to. Psala jsem holkám na FB, jestli by to mohlo být ono, a ony na mě, že stopro pojedu! No smála jsem se, smála jsem se Tomášovi i mamce, která hned přilítla (bydlí kousíček), aby mě podpořila. No ale já jsem si pořád říkala, a pak i jim, že nechci jet, že to určitě není ono, že tam budu trapná, když mě pošlou domů. Ale o půl jedenácté to začalo, z ničeho nic kontrakce po třech minutkách. Tomáš začal stopovat čas a ty kontrakce přicházely na VTEŘINU přesně!
Mamka na mě, že jsem docela v klidu, když se nechystám, připustila jsem (ale nerada), že bych si teda mohla umýt alespoň ty vlasy. Jak jsem fénovala a žehlila 
(jo, žehlila jsem si vlasy k porodu), tak už to začínalo být o kousek intenzivnější. Dobalila jsem poslední věci a rozhodli jsme se, že počkáme do jedné a pak pojedeme. V jednu jsme vzali tašky, mamka nervní, ať pořád píšeme SMSky a voláme, co a jak, a vydali se do porodky. Máme to pět minutek autem. Zvláštní na tom bylo, že jsem byla klidná, ale úplně! A to jsme docela slušná hysterka, jak se dozvíte později 
Dojeli jsme tam, zazvonili na příjem porodů a přišla nám otevřít „moje“ PA Hanička 
(úúúžasná paní, starší, ale tak skvělá, že nebýt jí, rodím asi ještě teď).
Sepsali se mnou papíry, napojili mě na monitor a čekala jsem na doktora/doktorku. Jaká byla moje úleva, když se ve dveřích objevila mladá blondýnka, podala mi ruku a představila se jako Sobíšková a že to spolu dneska zmáknem. Otevřená jsem přijela na 2 cm, vyfasovala košili, zavedli Yal, a ať si zajdu pro Tomáše, že nás zavedou na box, a pak se teda mám vysrajdit (já to stihla doma, takže nic extra se nekonalo), ukázali mi sprchu, přinesli balón, lahev Mattonky, 3v1 kávičky pro Tomáše, no, docela jsem koukala 
Ještě ve sprše jsem říkala Tomovi, jestli to bude taková bolest celou dobu, tak je to pohoda. No neuběhla ani hodina a já jsem trpěla jako kráva! Bolest trvala kolem minuty, pak dvě minutky klídek a znova, znova, znova 
Děsný! Chtěla jsem něco na bolest, ale PA mi říkala, že prý se krásně otevírám, že bychom to jen zastavili. Pak nás tam nechali s Tomem o samotě. Nejdřív jsem to docela zvládala, zkoušela míč, chodila do sprchy, zlato mi asistoval, při kontrakcích jsem mu drtila ruku, že se divím, že nemusel ráno na chíru pro sádru
V pět přišla doktorka, koukla na mě, prý jsem otevřená na 7 cm, tak že prasknou vodu. Donesli vaničku, šoupli mi ji pod zadek a doktorka do mě šáhla, pak jen teplo, ani to nebolelo, narozdíl od těch brutálních bolestí při kontrakcích, už jsem brečela, jak to bylo drsný, někdy i řvala a funěla jako mašina 
Tak jsme trpěli oba, já, tím, že mi pořád odpovídali, že se musím otevřít ještě, no a Tom tím, jak jsem byla zřízená. Mezi kontrakcemi se mi tak moc chtělo spát… pak mě napojili na monitor, protože voda už byla zakalená, tak aby hlídali malého. Prosila jsem je, ať už jdeme na to, no, PA se smála, prý ještě musím vydržet, ale já jsem myslela, že už to nevydržím.
V osm přišla změna, obrovský tlak na konečník, nešlo netlačit prostě! Nikdo nikde, říkám Tomovi, hele, sežeň někoho, je to tady, jestli si někdo myslí, že nepozná, že rodí, tak POZNÁ! Přiběhla PA, nasadila na postel ta kopyta, šupla mi tam nohy, mezitím přišla i doktorka, že jsem na devět centimetrů, že to je na prvorodičku nádhera a že je malý za chvíli venku, ať prý se zhluboka nadechnu a při kontrakci zatlačím, co to jde. Holky, to nešlo! Mně normálně nešlo zhluboka se nadechnout Nakonec asi na pět zatlačení, pomoci PA zatlačením na bříško a mého řevu konečně nevídaná ÚLEVA! Malý byl venku!
Nástřih jsem necítila, ale jinak bolest je to opravdu nepopsatelná, možná tím, že jsem na ni nic nedostala, ale jako na mě silný kafe, docela. Porod placenty, no ta ze mě spíš odešla, ani jsem o tom pořádně nevěděla, jen přišla ještě další úleva. Malý byl nááádherný!! Tomáš ho fotil, jak ho otírali, vážili a podobně. No a mezitím mě přes hodinu šily dvě doktorky přes hodinu. Jsme brutálně potrhaná (malý měl ruku kolem krku), to šití jsem docela cítila, ale po tom všem mi to bylo jedno, hlavně, že byl malý v pořádku!
Když mi ho dali do náruče, plakala jsem, krásný pocit! Musím říct, že tak skvělý personál, co tam byl, jsem si snad ani nezasloužila! A bez Tomáše bych to nikdy nezvládla! Když jsme ty dvě hodiny na sále byli poprvé ve třech, byla to nádhera 
Rodila jsem tedy oficiálně od cca půl jedenácté večer do půl deváté ráno. Samotný porod asi 20 minutek. Šití asi hodinku. Takže jsme to zmákli.
A mně tu teď v postýlce spinká naše nejmilovanější zlatíčko, jsou mu už přes tři měsíce a život bez něj už by nestál za nic.
Matýsku, milujeme Tě, jsi ten největší poklad, který máme!
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 1064
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 1010
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 1520
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 1265
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 769
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 2088
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1284
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2357
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 971
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 589
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
. A jestli se můžu zeptat, v který porodnici vám přinesou pro taťku 3v1 
? Přeju jen zdravíčko 
Takže v pohodě, ona asi troška toho řevu nikomu neublíží 
