Jak se narodila naše papulka
- Porod
- poletucha poletava
- 04.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych se s vámi podělila o moje zážitky z porodu, dítě bylo neplánované, ale byla jsem ráda, těhotenství bylo úplně v pořádku, vlastně ukázkové, blížil se mi termín porodu 30. prosince, ale pořád se nic nedělo, lítala jsem z nemocnice domů a pořád dokola. 3. ledna mi doktor řekl, že pokud do 4. ledna nic, tak půjdu na vyvolání, to jsem ale samozřejmě nechtěla, tak jsem dělala všechno možné, chodila do schodů, odhazovala sníh, umývala okna aj.
4. nic, podařilo se mi přemluvit doktora, ať počká ještě do zítřka, doma jsem si sedla ke stolu a začala skládat puzzle, kolem 14 hodin jsem šla na záchod a odešla mi hlenová zátka, říkám, tak snad to už brzy bude. Asi po 2 hodinách začaly bolet záda a břicho jako při silnějších menstruačních bolestech, tak jsem šla do sprchy, i s míčem. Byla jsem tam hodinu, úleva se dostavila.
Píšu tchýni, začne plašit, že pojedeme, říkám, že ještě ne, že mě tam hodí zítra ráno, až pojede do práce. V noci jsem skoro vůbec nespala, byla jsem pořád ve sprše, ještě že máme vlastní studnu, protože té vody bylo tak na celý velký bazén. Ve tři ráno jsem už měla kontrakce po 5 minutách, malá snad hrála fotbal, několikrát mě kopla pod žebra (silná bolest).
V šest ráno se plazím po zdi, leštím nosem stěnu, slyším startovat auto, beru tašku a předstírám smích, abych nevylekala tchýni. Píšu příteli, který je ve Francii, takže k porodu půjde tchýně. Mám radost, fakt. V půl sedmé ráno jsem na příjmu, vyplňuji papíry a jedna mladá sestra se mě ptá: a bolí vás to hodně? Zatnu ruce a raději koukám do zdi, nebo by ji musely odvézt se zlomeným nosem. Blbá otázka.
Tchýně je v práci, volám jí, že až půjdu na sál, tak jí zavolám. Paráda, půl deváté, ráno jsem na hekárně, šílené bolesti, omdlela jsem, proberu se a nad hlavou šest doktorů a koukají na mě jako na reklamní leták se šílenými slevami, píchnou mi vodu, úleva cca 5 minut, jsem otevřená na čtyři prsty a pořád dokola se střídá sprcha, balón, monitor. Ve 12 hodin mi modrají rty, mám žízeň, nemůžu pít, tak mám popraskané rty.
Prosila jsem doktora, ať mi něco dá, prý nic nedostanu. Je mi zle. Přijde primář a říká, že mi píchne oblbovák, ať to tak nebolí, ale bylo to ještě horší, v půl třetí přijela tchýně, jsem ráda, jdu na sál tlačím a nic. Na zádech, na boku, na čtyřech, jdu zpátky na záda, sestra skočí na břicho, malá vyklouzla a měřila 53 cm, vážila 4750 g. Po čtyřech dnech hurá domů, v dubnu bude mít třetí mimčo a máme 8 kg.
Přeji všem maminkám rychlý a pohodový porod!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1638
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20619
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
. A 4750g to už by skoro mohla jít do školky. Ale divím se že ti při tak velkém miminku nepíchli epidurál, určitě by jsi si ho zasloužila. 
uhh nějak jak koukám na některé deníčky,tak mi z toho jde hlava kolem 
Tak ať je zdravá, spokojená a dělá vám jen radost. Mmch, moc hezky napsáno, zasmála jsem se.
