Valinka v modrém

Milé maminky, nyní jsem ve 25. týdnu těhotenství a čekám naše třetí miminko. Jelikož jsem děti rodila každé v jiné porodnici, chci se podělit o zkušenosti, protože každý porod a porodnice jsou opravdu jiné.

S mým nynějším manželem jsem se seznámila v práci, na první pohled jsme si padli do oka. Jenže byl v tom háček, byl ženatý a měl dvě děti, v té době 4letého syna a 9měsíční dcerku a pochopitelně MANŽELKU. Bohužel byla (a je) hrozná hysterka a furie. Abych to zkrátila, odešel od manželky (dlouho jim to neklapalo), jelikož nás sledovala a používala děti jako štít mezi ní a manželem a bylo to opravdu neunosné. Odjeli jsme s manželem z Opavy do Prahy a chtěli začít nový život jen spolu.

Z velkoměsta jsme nakonec usídlili za Prahu do menšího městečka, kde na nás asi zapůsobilo ovzduší a já na jaře zjistila, že čekáme miminko. Mimochodem dva roky po společném žití. Těhotenství probíhalo podle knížky, na začátku nevolnosti, když na mě přišly chutě manžel nelenil a klidně v devět večer letěl na benzinku pro nějakou dobrou čokoládku.

Na miminko jsme se moc těšili. Jako každá prvorodička jsem přečetla plno knih a časopisů o těhotenství, porodu a péči o miminka. Pohlaví jsme si nenechali zjistit, chtěli jsme moment překvapení… první chybička. Druhá chybička byla, když jsem se podcenila a myslela si, že porod zvládnu bez křičení a s přehledem. Termín porodu jsem měla 31. 12. 2006 nebo 1. 1. 2007. Krásné datum, říkali jsme si.

Byl Silvestr a večer probíhal skvěle, já samozřejmě bez alkoholu, manžel si s kamarádem popili, ale s mírou, věděl, že to na mě muže kdykoliv přijit. A co osud nechtěl, byl přípitek a pak šup ven na ohňostroj. První rána, druhá rána a mně odteklo trochu plodové vody. Tak rychle na wc a do sprchy, nic se nedělo, tak jsme si šli lehnout. Kolem 5. ráno jsem cítila menší kontrakce, ale vydržet se to dalo, nechala jsem tedy manžela vyspat. Kolem 11. hodiny jsem už pobíhala po bytě a chystala si věci do porodnice a říkala si, že by bylo prima porodit miminko dnes, 1. den v Novém roce. Sice jsme nevěděli, co budeme mít, ale podvědomě jsem cítila, že to bude chlapeček, tudíž jsem si do porodky zabalila modré věci, na cestu domů. Po hodině se manžel probral (z lehčího komatu podotýkám) a já mu sdělila, že přišly kontrakce a že bychom měli asi jet.

Do Brandýské porodnice jsme přijeli něco málo po 12. hodině, vzali mě na příjem, zkontrolovali barvu vložky, takže plodovka to byla. Tak šup oholit, pak na hekárnu a připravit se na ten náš poklad. V ten moment jsem si myslela, že to opravdu nebude nic hrozného, jen malinké bolesti v podbřišku… jak jsem se zmýlila jsem poznala hned, jak přišly „ty pravé“ kontrakce. Stále jsem nebyla otevřena a připravená na porod, tak PA poslaly manžela dolů na kávu a na cigárko… a já dávala ted už PA asistentkam zabrat. Křičela jsem, že i manžel mě z venku slyšel, přiběhl na sál ve chvíli, kdy byl porod již v plném proudu.

Nedařilo se mi mimi vytlačit ven, přišli tedy doktoři a radili se, co se mnou, byli na mě skvělí, oprvadu jsme se trápili všichni, když už jsem viděla, že berou zvon, šílela jsem strachy, chtěla jsem porod bez epiduralu a přirozený bez jakékoli pomoci (pomůcek), vím jen, že jsem jim řekla, že to v žádném případě nechci, že porodím bez zvonu, tak co teď? No nic, doslova a do písmene mi skákali na bříšku a ejhle, ucítila jsem jak jdou ven ramínka a pak obrovskou úlevu a vzápětí šok. Maminko, tatínku, máte holčičku. S manželem jsme se na sebe podívali, začali se smát a brečet naráz. Jo a maminko, porodila jste nám první miminko v tomto roce, gratulujeme, další šok a euforie.

Na oddělení šestinedělí se o mě a naši princeznu Valerii starali opravdu úžasně, protože jsem byly první narození v roce 2007, přišel nám popřát a obdarovat nás i hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Byla to sice malá porodnice, ale starali se o každou rodičku inviduálně a pěčé byla skvělá. A my si po sedmi dnech(měli jsme novorozeneckou žloutenku) brali naši holčičku „V MODRÉM“ domů…

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
chica.p.
5813
29.10.11 14:52

To je krásné :-) :palec: Gratuluji a hodně zdraví,štěstí a lásky přeji :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
rohlice
5436
29.10.11 15:39

:kytka: :palec: a jak se malá v modrém jmenuje??

  • načítám...
  • Zmínit
luciblank1
1005
29.10.11 20:21

moooc krásně napsáno :-)

  • načítám...
  • Zmínit
helenkanai
3236
29.10.11 20:40

Moc hezky napsané :-) také mám Valinku :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
rohlice
5436
30.10.11 00:49

takže pochopila jsem dobře,že Valerie? :srdce: taky jí budeme mít :pankac: už snad za 3 týdny :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Valuska
30.10.11 12:01

ano holky jmenuje se Valerie :srdce:

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část