Jsem mladá maminka a podle všech asi moc hloupá

Je mi 20 let a mám 8. měsíčního synka, ale i nad to jak si o mne všichni mysleli, že jsem inteligentní, spolehlivá a vždy jsem se už od mala dokázala postarat sama o sebe, si všichni myslí, že mi do výchovy a péči mého dítě mohou kecat a dávají mi najevo, že se asi špatně dokážu postarat o dítě.

Tak tedy začnu od začátku. Jak už jsem napsala je mi 20 let a doma mám 8. měsíčního synka. Někdo si řekne,, Tak mladá a už dítě?,, No a? I mladá maminka se kolikrát postará lépe o dítě než některé maminky, které své dětí zanedbávají a nedokáží dobře vychovat, jak často slýcháme ve zprávách. Bydlíme s přítelem a s miminkem u mých rodičů, samozřejmě přítel platí nájem a já z RP přispívám na malého na spotřebu vody a energie. Věci, které potřebuje mu platíme sami a za půl roku se plánujeme odstěhovat. I přes to, že se o dítě z mého pohledu dobře a svědomitě staráme, vše mu pořídíme a platíme ( tím chci říct, že něčekáme nějaký sponzoring od ostatních ), si okolí ( rodiče, prarodiče ) myslí, že jsme snad úplně hloupý a pořád do něčeho,, kecají,, a nedají si pokoj s radami. Své rodiče mám ráda a nedám na ně dopustit, ale je to ale. Společná domácnost a to, že oni přeci mají zkušenosti nedělá dobrotu. Někdy si asi neuvědomují, že Štěpánek je můj syn a já ho vychovávám. Otázky, když rodiče příjdou z práce a ptají se:,, Co štěpánek, Štěpánek jde spát, ty už ho jdeš koupat, on už jde spát,, mě už silně vytáčejí neb je to každý den a mě už nebaví na tyto otázky neustále odpovídat.

Někdy si s přítelem říkáme, že se k němu chovají, jako by to byl jejich syn a nechovají se jako jeho prarodiče. Mají pocit, že za něj mohou rozhodovat a nezeptají se, zda mu mohou něco dát, jestli z něčím souhlasím apod. Podle mě tak by to zkrátka mělo být. Syn je malý a tak rozhodovat o něm bychom měli my a ostatní by se měli přizpůsobovat tomu, co my si myslíme, že je pro něj nejlepší a respektovat naší výchovu. Uvedu příklad. Před pár dny jsem rodiče okřikla, že nemají opakovat ošklivé skřeky, které malý vydává. Vím, je malý a tak nemohu čekat, že začne hned říkat mama, táta atd. Ale teď se naučil chrochtat jako prasátko a dělá to opravdu pořád, nic jiného za celý den neudělá, jen chrochtá a směje se tomu.

Budiž, je to malé dítě a ještě nic neumí, postupem času se vše naučí. Ale nechci, aby to po něm někdo opakoval a on si myslel, že je to tedy normální. A kvůli tomu začala tedy naše hádka. Okřikla jsem je, ať to po něm neopakují, ať ho učí třeba paci, paci nebo když říká baba, jééé, bééé, ať to klidně opakují, tím se naučí mluvit, ale oba mne začali poučovat o tom, že je to malé dítě a co čekám, že bude dělat a říkat v 8. měsících. Oba se tím bavili a dávali mi najevo, že můj přístup je špatný a že jsem bláhová, že od malého dítěte čekám, že bude říkat souvislé věty. No samá sranda. Já jsem se moc nesmála. Když jsem začala prosazovat svůj názor, že moje výuková metoda, jak dítě naučit mluvit a aby ho něco naučili je to správná a že je to přeci moje dítě a já budu rozhodovat o tom, co a jak bude dělat, aby se to správně naučil, byla jsem,, blbá,, a pro smích.

Táta řekl: Prosimtě vůbec se s ní o tom nebav. To ve mne vyvolalo pocit jako by rodiče byli oni a ne já, že je vlastně jedno, co říkám a že si to udělají po svým a mě se nebudou ptát. To je však špatně a ve mně to vyvolalo obrovskou bouřku. Ano, jsem mladá a nezkušená, ráda se zeptám na názor, zda něco dělám špatně a poradím se se zkušenýma, jak léčit rýmu, čím mazat opruzeniny, co má 8. měsíční papat atd. Ale nenechám si vychovávat někým jiným dítě. Mám svojí představu o výchově, ze které neupustím. Chci, aby moje dítě něco dokázalo, aby bylo přirozeně inteligentní a abych jednou mohla být pyšná na to, co dokáže. A k tomu ho chci dovést, chci na tom mít zásluhu. Jsem hodně ambiciozní povaha a to, co jsem v životě nedokázala já a vím, že jsem na to měla, chci, aby dokázal můj syn, aby ze sebe dal vše, aby se v tomhle životě,, svině,, měl co nejlíp a nekašlal na ostatní, aby byl ambiciozní jako já a šel si za tím, co chce.

A tuhle výchovu chci aplikovat už od mala, chci ze sebe vydat, co se dá a obětovat vše, co můžu, aby jsem pak jen koukala, jak si dobře vede v těžkém životě. Ano, jsem přísná a náročná matka, ale vím, proč to tak dělám a nevím, jak mám ostatním říct, že si ráda poslechnu jejich názor, pokud jde o péči dítěte, přeci jen nemám zkušenosti, ale jsem dost inteligentní člověk a mám jasný pohled na svět a chci na to to dítě připravit a oni mi to haní. Jak jim mám říct, že jsem rodič já a ne oni? Nechci, aby se urazili, jak je jejich zvykem a akorát vyvolala hádky. Ale asi tomu budu muset dát přítrž a konečně dát najevo, že nejsem jen paní, která dítě jen přebaluje, dá mu najíst a vstává k němu každou noc. Ale že jsem také rodič, který rozhoduje o tak malém dítěti a že mám své představy o výchově a o tom co chci, aby z dítěte vyrostlo. Miminko je malé a vím, že to, co mu budu teď vtloukat do hlavy ( barviky, zvířátka a různé zvuky) nemají cenu a že to nebude umět, to je jasné. Je to přeci 8. měsíční miminko ale rozhodně po něm nebudu opakovat blbosti, aby si ve 2 letech myslel, že je to normální a dělal tohle po ulici a já se jen styděla. Jako třeba, že ho učí vyplazování jazyku a už teď se to snaží napodobovat.

Děkuji za přečtení deníčku snad mne tu někdo pochopí a není moje psaní moc zmatené. Neumím moc dobře popsat svoje myšlenky, ale zato si myslím, že moje uvažování je správné a jsem přesvědčená, že své dítě dovedu vychovat tak, abych na něj jednou mohla být pyšná.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
LeRose
6.5.13 00:09

Cítím z toho velkou ponorku s rodiči, uvidíš až se odstěhujete, vztahy se vylepší. Už tě štve každý prd.

  • Upravit
Gladys
31594
6.5.13 00:20

A co ty, chrochtáš na ulicích? Já jen, že tě ty hrozně nesoudní rodičové vychovali… Je to pravda, jsi ještě hodně mladá a zníš zhruba jako patnáctiletá puberťačka a ne jako dospělá matka. :nevim:
Užívej si mateřství, ty drobečkové tak strašně rychle vyrostou, nepromarni ten čas tím, že se tu budeš rozčilovat kvůli nějakému chrochtání, dělání blbinek. Aby ses pak nedivila, že ti dítě přes veškerou tvoji snahu bude mluvit „až“ ve dvou letech třeba :mrgreen: A nech dítě, ať si se svým životem naloží po svém, není nad rodiče, kteří ve svém životě dokázali jen zplodit dítě a pak ho 20let stresovat nepřiměřenými požadavky „aby z něj něco bylo“ a plnit si krze něj svoje ambice :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
Niqitka
1342
6.5.13 00:39

Nejsi hloupa, jen to neřeř. Jsou to hlouposti, nepodstatné věci, buď především rada, že je malý zdravý. To je důležite. Babi a děda jsou od rozmazlováni, tak to prostě bývá. A čim bude Štěpanek starší, tak konfliktů bude víc. Musíš dělat kompromisy. A víš co, ber to mateřství a výchovu trošku jako hru, neber to tak vážně jinak tě klepne. Třeba já, přiklad-snažila jsem se do sve princezny cpát jen zdrava jidla, všichni ode mě slychávali: " ne, to ji nedavejte, ne ona je malinka to jist nebude. " Ona zvědava a chtěla ochutnavat. A dnes?15m. Nechce jíst a jsem šťastna, když sní špekačka z ohně. Jinak totalní anarchie, co se tyče jídla. Čekam druhý a jsem ponaučena, nebudu to tak už proživat.

  • načítám...
  • Zmínit
Suzienna
397
6.5.13 00:44

Já myslím, že on by ten deníček vyzněl hodně jinak v podání tvých rodičů. A pokud ti lezou na nervy, jedinou radou je odstěhovat se. Určitě to není o věku, ale vztahu rodiče - dcera. Mě je 27 a kdybych žila s našima, tak taky určitě poslouchám dobře míněné rady. Samozřejmě jsi mladá, ale nejen věkem i uvažováním, z tvého deníčku to jde trochu poznat. A s těmi ambicemi trošku brzdi, co když bude synek chtít být prodavačem ve večerce, co potom?? To že na něj chrochtají mu žádnou újmu nezpůsobí pokud na něj nebudeš ve zbylém čase chrochtat i ty. Já bych na tvém místě byla ráda, že si ho můžeš k rodičům na chvíli „odložit“ a dělat si svoje.

  • načítám...
  • Zmínit
silvik88
6.5.13 00:45

Taky neumím říct starsim, co uz fakt ne… ale neboj, není to o tvem věku, ale o jejich přístupu. mít dítě ve 30 a byt pod jednou střechou, určitě se chovají stejne. zkus to hodit za hlavu a moc neřešit, za chvíli budete sami ;-)

  • Upravit
Kajuli
2248
6.5.13 04:41

No, dočetla jsem deníček k incidentu s chrochtáním, zbytek jsem zběžně prolétla (a překvapivě je onen incident i na konci…). Ano, jsi sice dospělá, máš své vlastní dítě, ale zní to, jako by ti bylo 15. Máš pravdu v tom, že výchova by měla být ve vašich rukou a respekt ze strany rodičů by se ti dostávat měl, ale to je způsobeno hlavně tím, že bydlíte s nimi. Do té doby tě moc jako samostatnou jednotku brát nebudou, pořád totiž s nimi sdílíš jednu domácnost.
Co se týče výchovy malého, dostalo mne prohlášení je to přeci moje dítě a já budu rozhodovat o tom, co a jak bude dělat. Vím, že je to vytrženo z kontextu a nejspíš jsi to psala ještě docela v ráži, ale to myslíš opravdu vážně? Po nějakém čase zjistíš, že dítě umí být i v docela nízkém věku hodně svéhlavé a pokud na něj půjdeš s takovým přístupem, mohla bys pak taky ošklivě narazit. Jinak ti můžu jenom poradit to, co jsem dělala já. Blbé komentáře přejít, vysvětlit proč děláš to, co děláš (pro hodně nechápavé příbuzenstvo to je vhodné podložit nějakým odbornějším článkem nebo radou od doktora) a na některých věcech se dohodnout. A hlavně se nerozčiluj:)

  • načítám...
  • Zmínit
-Evka-
3743
6.5.13 05:56

Asi bych to zatím neřešila.
Ty jsi matka, se Štěpánkem budeš do dospělosti a ty a tvůj přítel ho budete učit cestě životem. Tak jak se k němu a ke svému okolí budete chovat, tak se bude chovat i on.
Prarodiče jsou k rozmazlování, ale bude to pro Tebe snesitelnější až budete bydlet sami.
Třeba ono vyplazování jazyka je důležité pro vývoj řeči.
Dcerka neuměla klasického čertíka (vyplazování ven a dovnitř, ale dělala ho ze strany do strany) a později se ho stejně musela naučit, jelikož měla problém s mluvením.
Pár rad tady zaznělo, zkus si z toho vybrat to nejlepš pro vás a zkus najít tu zlatou střední cestu.

P. S. Jak bych brala radu své maminky. Vím, že někteří to mají s maminkami těžké, ale moje mi umřela v 5-ti letech a chybí mi její rady a právě to učení cesty životem do dneška.

  • načítám...
  • Zmínit
Petula01
860
6.5.13 06:14

Taky budu mladá maminka a už teď se hrozím toho, jak mi do všeho budou všichni kecat. Ale je pravda že teď toho o dětech moc nevím a budu ráda za pomoc.. Uvidíš jak ti to bude ještě chybět až se odstěhujete ;-)

  • načítám...
  • Zmínit
Alichi
5631
6.5.13 06:44

Ač na deníčky často nereaguju, název mne zaujal a - promiň - deníček pobavil tím, co jsou schopny „inteligentní mladé matky“ řešit (ale to zřejmě nebyl účel a moje poznámka nemá urazit mladé matky, nepochybně mohou dobře vychovat dítě).

„Chrochtání“ bych nenazvala incidentem. Prcek prostě objevil nový zvuk, navíc ho dokáže vydat a líbí se mu. Buď ráda. Navíc ho nemusíš už učit „jak dělá prasátko“ a můžeš se věnovat jiným zvířecím druhům. :lol: Okřikování rodičů v tomto případě je hodně přehnané. (Nebo měli dle tebe miminku říct: „Nechrochtej, raději si zazpíváme písničku…“?)
Tím, že po příchodu z práce se rodiče zeptají na vnouče/na to, jak jste se měli - tím podle tebe přebírají výchovu? :roll: Bydlíte tam, jste „jejich“, na co by se asi měli zeptat? Nebo raději vás mají přehlížet? :nevim: Neboj, výchovu ti neberou, přece nejsou místo tebe na rodičáku.
A pokud chceš být pyšná i na sebe, nepřesvědčuj okolí verbálně o své inteligenci, ale kroť svoje ambice, hodně věcí může být jinak.

  • načítám...
  • Zmínit
dendule4
4658
6.5.13 07:17

Hele to ještě nic není, nejsem o moc starší jak ty…žijeme s přítelem a dcerou sice ve svém, ale když přijede tchýně!!! to je něco např. přišla na to, že malá má zarudlou kůži pod kolenem a hned!:namazat mámo!!! at se jí to nerozleze!..samo, že jí to mažu a nemusí mě nikdo upozornovat a těch příkladů bych uvedla víc, ale to by bylo na nový deníček :lol: takže věř, že i když se odstěhujete, rodiče vás budou pořád poučovat..jediná rada: JEDNÍM UCHEM TAM, DRUHÝM VEN!

  • načítám...
  • Zmínit
evick2
3540
6.5.13 07:24

Zrovna „incident“ s chrochtáním byl, nezlob se, trošku hloupý. Prostě jen miminko objevilo nový zvuk těší ho to a zkouší hlasivky co se všechno dá ještě vyluzovat.. víš kolik těch zvuků ještě bude? :D :D
Kamarádky holčička se naučila výskat tak několik dní pořád pištěla a okolí mohlo pouštět hromy blesky prostě holčičce se to líbilo a než zjistila že to umí pořád ne jen v danou chvíli nechala toho.
Neškodilo by taky trochu pokory, rodiče tě podporují a dostali tě tam kde jsi. A ambice no tak ty si nech na školní dny…
Jinak já bydlím poblíž našich a vím, že to může být vyčerpávající a na palici zvlášť s miminkem, ale ty máš vyhlídky, že se brzo odstěhuješ tak to prostě vypni, neposlouchej, vypouštěj a říkej si, že bude brzo dobře.
A až budeš sama předčítej místo pohádek třeba slovník naučných slov a dej nám vědět jak to dopadlo :mrgreen: :mrgreen:
Pardon to bylo rejpavý, ale nedalo mi to. Přeju ať se brzo vyřeší ke spokojenosti všech.

  • načítám...
  • Zmínit
Run
20807
6.5.13 07:33

Já vím, že bys chtěla dělat vše podle sebe, ale podle mě řešíš kraviny. Těš se z miminka, z každého nového zvuku.
A stydět se za chrochtání? Věř mi, že budeš vyplesklá z každého zvuku který se naučí napodobit a budeš ho v tom podporovat. U nás frčí bučení :mrgreen:
Ono je to hrozné klišé a zároveň hrozná pravda - rostou strašně rychle! Takže se neužírej a raději si ho užívej :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
tonj
6.5.13 07:42

Odstěhujte se, to je tak jediné co s tím „problémem“ s rodiči můžeš udělat. A jinak plnit si přes dítě svoje nesplněné ambice, nedopadá dobře. A já to považuju za bezva způsob jak udělat z dítěte uzlík nervů. A ještě jedna věc, opravdu inteligentní člověk ke svým mentálním schopnostem přistupuje s větší pokorou a hlavně pochybnostmi, protože čím si chytřejší, tak víš, že vlastně nic nevíš ;)

  • Upravit
Ter85
2480
6.5.13 07:49

Ja te chapu, sice jsem o neco starsi, ale jsem siroko daleko v rodine i mezi kamarady nejmladsi mamina a taky mi vsichni radi. A moji rodice maji taky vychovne tendence, tata se mnou nemluvil vic, jak pulku tehotenstvi-kecal do jmena a zacal mit reci, ze kdyz se dite bude jmenovat tak ci onak, tak ho nebude hlidat a nesmi k nim domu a takove kecy (on to nemysli zle, ale pak si v zachvatu vzteku nevidi do pusy), tak jsem mu tenkrat zduraznila, ze to bude nase dite (moje a manzelovo) a my rozhodneme, jak se bude jmenovat. Nemluvil se mnou vic, jak pul roku, mama mi rekla, ze jsem na ne zla :nevim: A v podobnem duchu se to nese i po narozeni dcerky, vsechno delame spatne-mala ma spatne backurky, moc chodime k doktorovi, spatne ji krmime atd.-delaji to nasi, tchanovci, svagrova…Ja si proste myslim svoje, poustim to jednim uchem dovnitr a druhym ven, ted uz vubec nevim, co do me vcera hustila hodinu tchyne-jen to, ze to bylo neco s jidlem. :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Lada84
2451
6.5.13 07:50

@Alichi Vyborne receno, specialne pod posledni vetu se podepisuju i ja! PS: Nemyslim si, ze by zakladatelka byla hloupa, vubec ne, jen je zapotrebi nechat vecem trochu volnejsi prubeh. Proste netlacit na pilu a ono to vetsinou samo pekne sedne, jak ma. PS2: Mam trochu pocit, ze sis nestacila neco splnit a ted chces splnovat pres dite a presvedcovat ostatni - na to se vykasli, nebo stravis cely zivot tim, ze se budes snazit (presvedcovat-omlouvat) za sve rozhodnuti mit syna v 19. Zamysli se nad tim, co si chtela dokazat a az syn povyroste, tak se do toho pust, splnis-li si to, tak budes nejen ty spokojenejsi :kytka:
Preju hodne stesti do zivota :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
svycarka
7626
6.5.13 07:54

Bydlis s rodici, co jsi cekala? Je jasne, ze si maleho uzivaji a blbnou s nim, jim uz odpadla povinnost nekoho vychovavat a piplat a tak si uzivaji a rozmazluji stejne jako vetsina prarodicu :nevim: Me kdyz prijela babicka, mel maly zrovna rustovy spurt, takze povetsinu casu mi visel na prsu a co myslis, ze na to babicka? „Proc ho nedokrmis krupickou“? (maly mel tenkrat 3 mesice..)a pak nasledovaly dalsi „dobre minene rady“.Mit ji tady dele asi si taky myslim, ze jsem uplne nesvepravna matka :mrgreen: Jinak co se tyce chrochtani a pisteni a vubec hlasovych projevu deti - no ja na maleho taky vejskam a uzivam si, jak se tomu rechta, ale nenapadlo me, ze bych se mela nejak omezovat. Nemyslim, ze by si z toho 8 mesicni neco vzalo…Jiste mas pravo vychovat si dite po svem, ale pokud budete u rodicu, budes mit dalsi motivaci k napsani nastvanych denicku ;)

  • načítám...
  • Zmínit
novo123
6.5.13 08:01

Ahoj zakladatelko, četla jsem jen deníček a pár komentářů, tak asi souhlasím, že problém je to společné bydlení, to je špatně vždycky. Ale o věku to není, mě bylo 30, když jsem poprvé porodila, dávno předtím jsme byla vdaná a bydlela s manžel v bytě a věř mi, že tchýně zaujala postoj: Tak konečně už pochopila, že kariéra nemá smysl a začala rodit, takže nastal můj čas ji naučit, jak se starat o domácnost a vychovat jí děti. - Že to bere takhle mi došlo, až když bylo malýmu rok a po té, co jsem se celý rok snažila jí vysvětlit proč dělám tohle takhle a tohle tak a proč když ona řekne: Dej postýlku tam!", tak já to neudělám :nevim: Všechno marný, když do toho někdo jde s tím, že tě dovychová společně s tvým dítětem, tak se prostě nedomluvíš. A pokud na to půjdeš jako já: Přece se nebudu handrkovat o blbosti, no tak jednou to udělám po jejím, ať má babička radost. - dopadneš tak, že půlka tvojí domácnosti a výchovy děcek půjde úplně mimo tebe. Takže já radím stěhujte se, co nejdřív a při návštěvě jednou za týden už je mnohem snažší určit si pravidla (u nás jsme z návštěvy čtyři dny v týdnu zkončili na jednou za 14 dní a jak se to zlepšilo :mrgreen: ). S našima je to v tomhle jednodušší, mnohem víc mě respektují, takže když mají nějaký návrhy, tak já jasně řeknu, co chci a tím je to dané. Věk v tom fakt nehledej, kdo chce poučovat, tak bude poučovat furt!

  • Upravit
Klare
6.5.13 08:03

Jednu jedinou věc bych svému dítěti nikdy neudělala. Nikdy bych ho nevyužila k nějakému plnění naplňování svých ambic. A že jich mám. Myslím, že je to sobecké a omezuje to osobnost. Je ti dvacet, pracuj sama na sobě a nech dítě, ať si vybere svoji cestu. Ty jsi tu od toho, abys mu dala základ, na kterém si vystaví svůj vlastní život. Tvoji rodiče nedělají nic hrozného, zkrátka babička s dědou, tak s malým blbnou… Máš snad dost prostoru pro uplatňování své výchovy, ne? Já chápu, že tě to štve, mám to stejně, ale naučila jsem se oddělovat čas, kdy se něco učíme a čas, kdy si prostě jenom hrajeme a pak na sebe budeme klidně kokrhat, když nám to udělá radost. Jsi uražená a ublížená a svým způsobem ti rozumím, jsem ti věkově dost blízko, ale měla by sis uvědomit, že jsou na světě daleko horší věci a napřít svou pozornost jiným směrem, třeba ke stěhování. Lidi si ubližují, nemají se rádi, vyhazují se a dělají si spoustu dalších zlých věcí. Tobě ani malému nikdo neubližuje, tak si toho važ a nech mu taky kousek toho nenáročnýho dětství, kdy nebude mít v ruce didaktickou hračku a nebude muset opakovat jak dělají zvířátka…

  • Upravit
anonimnní
6.5.13 08:05

Zrovna to vyplazování jazyka bych neodsuzovala, dítě si i tímto proscvičuje jazýček pro budoucí mluvení.

  • Upravit
Fris26
484
6.5.13 08:13

Zcela chápu tvoje pocity, zodpovědnost za výchovu svého dítěte mají jeho máma a táta, ostatní by to měli respektovat. To že do toho rodiče zasahují, to se ale bude dít pořád, protože jsou to prostě jeho prarodiče, těžko je můžeš izolovat, obzvláště když bydlíte společně. Ruku na srdce, opravdu by to bylo to správné?
Ridiče to myslí dobře (nevím, jak to přesně u vás chodí, článek vyznívá jako psaný trošku v afektu) a prostě se chovají přirozeně s ohledem na to, že bydlíte společně. Třeba otázky, co dělal malý mi vůbec nepřijdou špatné, to už se tak prostě mezi lidmi z jedné rodiny děje, že se zajímají o druhé. Je to jejich vnouček, nemůžeš přeci chtít, aby si ho vůbec nevšímali.. No a to chrochtání bych asi taky moc neřešila, i kdyby to teď dělal, tak až se naučí další zvuky, tak ho to zase přejde, neboj, trvalé následky určitě nehrozí :)
Já celkově docela chápu tvé pocity, jen mě zaráží jedna věc, když píšeš, že chceš, aby z tvého dítěte něco bylo, aby to dotáhl dál než ty. Jak to chceš dokázat? Budeš přísná ambiciózní matka, která dítěti nedá chvilku času na normální hraní a bude ho přesycovat podněty? Budeš ho hlásit do spousty kroužků, aby měl co nejširší rozvoj ve všech oblastech? Vybereš gymnázium a pak VŠ i za okolností, že on bude toužit dělat něco jiného? Promiň mi tyhle otázky, nemyslím to špatně, vůbec to tak nemusí být, jen píšu, co mě spontánně během čtení napadlo za otázky. Já si myslím, že nic se nemá přehánět, ono by se to pak mohlo i otočit úplně jiným směrem..
Přeji mnoho štěstí s malým a lepší vycházení s rodiči. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
6.5.13 08:40

Počkej to myslíš vážne? :mrgreen:
Vadí ti že po něm opakujou blbosti? :lol: Tak to je podle mě normální :roll:.Dělaj to všichni rodiče, to snad ukazuješ dítěti to že je šikovné že to umí.

Přijdeš si snad že bys byla blbeček? Že nejsi normální? Že s tebe nevyrostl inteligentní člověk? Proto že tohle vše dělali i na tebe.
Myslim si že 20cet není zase tak nízkej věk a že bys už měla mít rozum 8)

  • načítám...
  • Zmínit
alena36
1537
6.5.13 08:42

Mě fascinuje, jak každá máma jen co má dítě má hned recept na to, jak vychovávat a ostatní mu tu výchovu pak kazí. Já si chci dítě vychovat, já jsem máma a nikdo mi do toho nebude kecat…tak s tímhle přístupem se na tebe tví rodiče jednou s prominutím vykašlou až budeš potřebovat nutně třeba hlídání tak ti řeknou, že se přece umíš postarat…tak si to hlídání sežeň. Někdy mi přijde prosazování vlastního já na škodu. A pak se všichni divíme, že jsou rozvrácené vztahy mezi rodinami a generacemi. 8 měsíční miminko může dělat spoustu blbostí a pokud mu to budeš zakazovat, tak mu akorát ukradneš dětství. Zkus se nad sebou trochu zamyslet…

  • načítám...
  • Zmínit
Denizah
494
6.5.13 08:43

Četla jsem tvůj deníček i komentáře k tomu. Nevím příjde mi že se rozčiluješ skrz kraviny, taky bydlím s matkou mého muže (nesnáším slovo tchýně) a taky to není vždy růžové, a to máme dvě domácnosti. Ale řešit chrochtání? prcek je ještě hodně malej a tohle je normální. Jasně třeba ten způsob chování tebe a rodičů. Možná by bylo lepší si společně sednout a v klidu si o všem promluvit a říct si co komu vadí aby pak nedocházelo ke větším konfliktům. Na naší Janičku to začalo mít vliv „rozmazlování“ babičky až po tom roce, a to s tím že jí furt hodně nosila a skákala jak malá píská a pak to malá zkoušela i u nás jestli taky budem poslouchat, jak zjistila že ne tak to bylo v pohodě. A to že si jí babička rozmazlila je její věc, teď je chudák ona protože jí malá furt šťaví. A to nemluvím o mazání bebínek a oblíkání a různých jiných věcech co řeším s bábi skoro denně, ale to jsou furt prkotiny. Prostě jí v klidu vše vysvětlím a je vše ok. Nechci se kvůli tomu hádat, jsou to blbosti. A jsu ráda že má hodnou bábi co si s ní hraje.tak hlavu vzhůru a jak se odtěhujete bude to trochu lepší:-)

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
6.5.13 08:44

Nooo, řekla bych, že řešíš až moc prkotiny. To, že prarodiče přijdou z práce a ptají se na malého, bych pokládala za normální zájem, trochu mi u tebe přijde, že jsi vztahovačná a rozhodně není dobré promítat své neuskutečněné touhy do syna. To, že syn teď chrochtá, neznamená, že to bude dělat za rok na ulici… spíš se směju tomu, že momentální chrochtání je pro tebe skoro konec světa a to asi netušíš, co děti zvládnou provést rodičům když jsou dvouletí, tříletí… asi si dost užiješ. Myslím, že jsi jen prostě hysterická prvomatka - stejně tak, jako jsem byla já a spousta dalších…jen čas mě naučil, že ze spousty věcí se svět nezboří. Takže se nadechni, a užívej si prcka i rodičů

  • načítám...
  • Zmínit
Agrion
3819
6.5.13 08:45

Pokud si myslis, ze by se rodice a tve okoli chovalo jinak, kdyby jsi mela dite starsi, tak te (i ostatni „mlade“ maminky) musim vyvest z omylu :lol: Ja jsem porodila sve prvni dite v 27 + mam vystudovanou medicinu a stejne mi vsichni radej :lol: Rozdil mezi nami je jen v tom, ze ja uz mam nadhled a poustim dobre minene rady jedni uchem dovnitr, obcas se nad nimi trosku zamyslim, co kdyby na nich neco bylo a pokud je neshledam prinosnymi jdou hned druhym uchem ven… nerozciluju se, nikoho neokrikuju, ale oznamuji jak co bude (napr. co moje dite bude jist, s cim si nebude hrat apod.)… coz si myslim je ten rozdil mezi „starsima“ a „mladejma“ maminama s tim, ze schopnost onoho nadhledu neni primo podminena biologickym vekem dane zeny ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Kobliha51
6.5.13 08:46

Doufám, že se jednou probereš a moc ti to přeju. Ty ještě nevíš, že všeho moc škodí. Pak třeba zjistíš, že rodiče a příbuzní nejsou tví nepřátelé, že tvé dítě tvé ambice třeba nikdy nenaplní - naopak bude dělat všechno proto, aby se jim ani nepřiblížil, že například celá tvoje výchova bude zásluhou party v čudu. Tvé přání „aby byl ambiciozní jako ty“ a přitom nebude kašlat na ostatní - se přímo vylučují. Ty se ve své ambicioznosti na někoho ohlížíš? Co když chlapec nebude přirozeně inteligentní a nebo by se ti narodilo postižené dítě? To by určitě nesplnilo tvé požadavky a ztratilo by právo na život ve tvé společnosti? Pokud tento deníček nenapsal někdo k vyprovokování diskuse a je to pravda, tak ti přeju hezký život. Nebudeš ho mít totiž lehký a bude to tvým vlastním přičiněním.

  • Upravit
NatalieII
2258
6.5.13 08:47

@Alichi naprostý souhlas! :pankac:

  • načítám...
  • Zmínit
Kobliha51
6.5.13 08:48

@Agrion
Tvůj názor je vyzrálý a dospělý. Rodiče budou vždy v dobré víře radit a děti si vždy udělají, co budou chtít sami.Ale dá se to vždy dělati slušně a ty to umíš.
Nemusí vždy nutně někdo trpět. :mavam:

  • Upravit
dlacatko
2139
6.5.13 08:54

Taky jsem mladá mamka, je mi 21 let. ale tento deníček mi přijde přece jenom trochu dětský. =) neber si to zle, ale bydlet u rodičů je prostě na pytel, když už svoje dítě máš. s tím jsi musela počítat. já si nedokážu představit, že bych bydlela s těmi mými, to bychom se asi pozabíjeli. :mrgreen: ne, vážně. co jsem z domu, tak naše vztahy jsou o milion procent lepší. máme vlastní bydlení tak dva roky a je to fakt znát. až se odstěhuješ, budeš svým rodičům líbat ruce, to mi věř. :D proto je tvůj deníček ještě nevyzrálý, neudělala jsi zatím jeden podstatný krok. ale to čas vstřebá. ;) neboj, vztahy se upraví.

  • načítám...
  • Zmínit
aajulinka
3959
6.5.13 08:56

Ach jo :roll: jak jsi tady psala, je to 8mi měsíční MIMINKO. chrochtá, no a co?? mluvit neumí, tak vydává zvuk co se právě naučil. Já jsem taky mladá, je mi 24 a čekám druhé dítě ale nikdy by mne nenapadlo nervovat se, že jsme na našeho syna prarodiče, můj muž a někdy i já „chrochtali“, nikdy by mne nenapadlo, že by to dělal ještě ve dvou letech :zed: začal krásně mluvit na roce a půl a že si broukal na osmi měsících, či chrochtal, to si už nejspíš ani nepamatuje :mrgreen: Další, bydlíš s rodiči a vadí ti, když se zeptají co jejich vnouče dělalo, nebo co jdete dělat?? a když ti příjde přítel z práce, tak ho taky okřikneš, co se ptá, co ho to zajímá?? 8o
Tvé ambice, že chceš, aby syn dokázal, to co ty ne, prober se.. co když zrovna nebude dobrý na učení a skončí na učňáku, nebo si stejně jako ty ve 20ti udělá dítě?? vydědíš ho :mrgreen: :mrgreen: neomlouvá tě, že jsi mladá, to já taky.. ty jsi hloupoučká, a žiješ s hlavou v oblacích promiň

  • načítám...
  • Zmínit
Nika079
1240
6.5.13 08:59

Asi sis vylila vztek zrovna ve chvíli, kdys byla vytočená, jinak si neumím představit, že by ses takhle rozčilovala pořád. Určitě pomůže odstěhování. Chrochtání a blbnutí je snad normální, však to dítě má z každé nové věci, kterou se naučí, radost! A neboj, nebude chrochtat ve dvou letech, naučí se za chvíli něco jiného a na tohle zapomene.
A jinak mě na celém deníčku nejvíc zaujala a rozčílila tahle věta: " Jsem hodně ambiciozní povaha a to, co jsem v životě nedokázala já a vím, že jsem na to měla, chci, aby dokázal můj syn". Myslíš si, že Tys ambice svých rodičů naplnila?! :zed:

  • načítám...
  • Zmínit
Cuarentena
8071
6.5.13 08:59

No jo, to je daň za to, že bydlíte u rodičů. Opravdu nejvyšší čas se odstěhovat.

  • načítám...
  • Zmínit
Lizinka3
393
6.5.13 09:00

Hezkej deníček :-) Jako kdybych viděla sebe před rokem a něco :mrgreen: :mrgreen: :mrgreen: Já zase nesnášela, když moje mamka dělala na malýho takový zvuky jako když kluše kůň :-D a jeho to totálně nezajímalo, spíš reagoval na normální hlas nebo tak a ona to stejně dělala, protože nám se ségrou se to tenkrát tak líbilo :mrgreen: Několikrát jsem na ní byla nepříjemná, že je to lidský mimino a né žádná kobyla tak ať toho nechá. Nenechala! :mrgreen: Ale už to vůbec neřešim. Malýmu nejsou ještě ani dva roky a teď mi ho často hlídá, protože mam ve škole zkoušky a trochu zahanbeně říkám, že polovinu slovní zásoby má malej od ní. Za dva dny co u ní byl se nádherně rozkecal. Nevím jestli můžu radit ale řekla bych ti: Podivej se do zrcadla, jsi ambiciozní, chytrá a sebevědomá. To samý chceš pro svý dítě ne? Tak nech rodiče aby se na výchově trochu podíleli, protože tebe takhle vychvoali taky předevšim oni :-) Držim palce ať je líp :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Kačka93
36
6.5.13 09:01

Také žiji s matkou, občas mě dokáže naštvat ale nerozčiluj se kvůli všemu. Za půl roku budete bydlet jen ve 3 tak to už vydrž. Ponorka funguje všude :D ale povznes se nad tím a užívejsi malého co to jde

  • načítám...
  • Zmínit
soleile
1429
6.5.13 09:07

Taky to řešíme. Ne v takové nějaké míře, ale tchýně je stráášně starostlivá (když je manžel nemocnej tak mu chytá na hlavu jestli nemá teplotu :lol: ) až to někdy vede k hádce. Připadám si jak kdybych nebyla rodič já ale ona..takže já to chápu jak se cítíš.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.5.13 09:11

Jsem hodně ambiciozní povaha a to, co jsem v životě nedokázala já a vím, že jsem na to měla, chci, aby dokázal můj syn…

Když jsi na to měla, tak dostuduj i s dítětem, ne??
Jen to ne prosím Tě, neplánuj mu budoucnost stylem…jednou půjdeš na víceletý gymp a bude z tebe právník nebo doktor :zed:
a běda jak ne… :roll:

Taky se považuju za ambiciozní…proto jsem si děti naplánovala až po všemožném studiu a práci…po svatbě a v době, kdy už jsem měla vlastní bydlení a nebyla nijak závislá na rodičích…

Nevím tedy, čemu se divíš, že Ti rodiče kecají do výchovy, když u nich bydlíte :nevim:

  • Upravit
altanero
78
6.5.13 09:17

Souhlasím s anonymní.

Navíc, od někoho, kdo má tak vysoké mínění o své inteligenci, bych očekávala lepší znalost pravopisu. Zřejmě si to zakladatelka po sobě ani nepřečetla.
S ambiciozními rodiči mám spoustu negativních zkušeností ze sportovního oddílu.
Rodiče, kteří si léčí své komplexy přes dítě, jim moc ubližují. Může se stát, že třeba tvůj chlapeček nebude tak inteligentní, jak si představuješ. Inteligence se nedá naučit, nebo z dětí vytřískat. Myslím, že jsi opravdu mladá, až si přečteš tento deníček za deset let, možná se zastydíš.

Příspěvek upraven 06.05.13 v 09:19

  • načítám...
  • Zmínit
dalmatinka 123
48576
6.5.13 09:19

Ještě sem chtěla dodat. Když si tak strašně ambiciozní, strašně přísná, tak proč tohle chceš vkládat do dítěte?
Proč teda něco nedokážeš když si tak strašně dobrá a máš na to, tak přece dítě není překážka :nevim:
Takové to já sem dokázala hovno tak ty něco musíš, je uplně to nejhorší co mužeš udělat a jestli v tom budeš pokračovat tak mi je malého líto. když už tak ty něco dokaž a pak teprve chtěj to samé po svích dětech ;).

Dítě není žádná překážka, proto že když se chce vše jde a já třeba své největší uspěchy mám až po narození dítěte :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.5.13 09:23

Teda asi to nebudeš chtít slyšet, ale takhle přesně se mě snažil vychovávat můj otec.. už spolu skoro pět let nemluvíme, ani se nepozdravíme. Byl přísný, ambiciozní a v životě toho na svůj vkus dokázal málo, o to víc chtěl po mně. Ten tlak z jeho strany, přísnost a tunel před očima týkající se výchovy vzalo za své a proto jsme na tom tak, jak jsme. Ano vystudovala jsem dvě vysoký, mám svůj byt, slušnou práci, jsem skoro paní dokonalá.. ale co z toho? Bývám uzlíček nervů jen při vzpomínce na dětství.. vzal mi ho a to mu nikdy neodpustím. Nedopadni i ty se svým dítětem stejně, ono za to nemůže, že jsi v životě něco nedokázala.. je jen na tvém dítěti, jak se s životem nakonec popere, ty jsi tu od toho, abys ho podporovala, podržela ho a ne mu něco nutila nebo ho někam tlačila..
Mimochodem jsi ještě dost mladá na to, aby sis svoje ambice mohla naplnit.. tak makej spíš na sobě než na malým a nech ho žít, stejně jako své rodiče.. jsou minimálně o dvacet let starší, mají jiný náhled, už to tak neprožívají jako ty, nebudeš jiná, to mi věř. Oni tvé dítě milují, mají ho u sebe každý den a jejich chování je daň za tvé pohodlí, tak buď ráda, že je máš a věř, že až budete sami, všechno se dá do kupy a budeš ještě ráda, že máš prcka kam „odložit“. ;)

  • Upravit
rences
295
6.5.13 09:28

Anonymní- někdy nejde naplánovat děti, když selže antina, tak kvůli tomu nepůjdu na potrat, abych mohla udělat karieru :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Prcek88
12505
6.5.13 09:31

Moc to řešíš..
Já chápu, že máš ponorku, že žiješ s rodičema, ale za půl roku budete ve svém a budeš mít klid. Vždit bydlíte u nich, platíte nájem no to je normální ne?
A to chrochtání??To je taky ůplně normální, já chrochtám na kluka pořád když si hrajeme na zvířátka, ted začal vyplazovat jazyk tak na sebe pořád vyplazujeme jazyk :jazyk: :jazyk:
Mo si to bereš, přestan se užírat blbostma a užívej si malýho..Rostou totiž hrozně rychle.

  • načítám...
  • Zmínit
pomenkova
26842
6.5.13 09:36

Myslim si, ze ani nejde o to, ze tvy rodice chrochtaji na maleho :lol:
spis te mrzi, ze te neberou vazne..
Vis jsou veci, ktere se musi umet vyresit a najit zpusob jak si sednout a probrat treba to, ze ti nevadi, ze se obcas do toho ci onoho michaji, ale ze si proste nechces pripadat jako mala holka, tak at se pokusi ti pred ditetem nebrat autoritu..Tady vsichni pisi, ze je to v pohode, protoze dnes kazdy potrebuje hlidani, ale neni to tak..
je jedno kolik je zakladatelce let, jde hlavne o vybudovani rspektu..Ano oni jsou deda s babickou at si delaji co chteji, rozmazluji, ale ve chvili kdy otec ci matka reknou ne dost, meli by to respektovat..
Ja zadne hlidani nemam/jsem mimo CR/ a chapu zakladatelku..nemuze preci dospeli clovek rict, vubec se ji na to neptej, to je prehlizeni autority. Berou zakladatelku jako male dite a to se nema-ona je predevsim matka, je to stejne jako by ona rekla prarodici, vubec si mych rodicu nevsimej, jsou trapny, jde o respekt..
Ale jednu vec jsem take neprehledla zakladatelko, nesmis prehanet tyto Tve ambice pokud jde i tve dite, hodne maminek, ci rodicu pak pres deti dohaneji, to co samy uz nestihli, nedelej to diteti by to znicilo zivot…
uzivej si ho, dokud je malicky ;) ;) ;) :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Ballnejka
558
6.5.13 09:37

Já jsem zastánce názoru: Rady jen na požádání! Pokud bych chtěla poradit ohledně výchovy samozřejmě bych rady příbuzných uvítala, ale pokud o rady nestojím, tak ani nechci, aby mi je někdo vnucoval. Přítelova babička dala mé dceři ve 2,5 měsících na dudlík med. Malá plakala, já jsem byla na toaletě a ona nevěděla jak ji má utišit. Dřív se to tak dělalo, takže jí to přišlo normální. Mě ovšem doktorka řekla, že med je velký alergen a dítě min do půl roku by s ním vůbec nemělo přijít do kontaktu. Nehledě na alergie nebo vykotlané zuby. Samozřejmě jsem to vzala tak, že jednou se nic nestane a babičku upozornila ať příště malé med nedává, že si to zkrátka nepřeji. O týden později jí ho vrazila ještě dvakrát a nezlobte se na mě, ale to už mi přišlo jako vrchol všeho a naprostá netolerance mého názoru! Jakákoliv matka se má respektovat a pokud by s tím měl někdo problém, má hold smůlu. Babička se samozřejmě bránila tím, že dřív se to takhle dělalo, bylo to normální, nikomu se nic nestalo atd.. stěžuje si, že teď je zase tolik nových objevů a nových metod a všichni mají na výchovu jiné názory (podle ní špatné názory) a já nevím čeho všeho a tvrdí, že osvědčené staré rady jsou nejlepší. K tomu já mám jednoduchou odpověď. Já vychovávám dítě teď a ne před třiceti lety.. :mrgreen:

Příspěvek upraven 06.05.13 v 09:43

  • načítám...
  • Zmínit
Vermion
3733
6.5.13 09:38

@rences Autorka v předchozím deníčku píše, že děťátko bylo plánované…

  • načítám...
  • Zmínit
Anibas55
6.5.13 09:53

Asi jste mne tu většína z vás špatně pochopili. Ale to v deníčku také uvádím na pravou míru. Nevadí mi že mé dítě chrochtá a taky jsem psala, že je malý a je mi jasné že takových zvuků bude - je to dítě, ale popisuji problém kdy mne rodiče neberou vážně a když řeknu neopakujte to po něm a oni si stejně udělají co chtějí a neberou mne vážně o tom je deníček. Ne o tom co dítě vydává za zvuky nebo co umí. Mne jde o princip a přístup rodičů!

  • Upravit
Anibas55
6.5.13 09:55

Anonymní, kdo říká, že nestuduji??? Teď maturuji.. jen pro info

  • Upravit
pomenkova
26842
6.5.13 10:01

Ja jen napisu priklad, kdy jsem se naucila nebrat vazne a nebrat vazne to co nekdy rodice delaji..
Kdyz me napriklad moje mam rekne do telefonu, bude vedro dej ji kloboucek/coz sem netusila, ze mam udelat/reknu na to v ironii…fakt??vidis a ja ji nechala cely den na rozpalenem slunci bez kloboucku, no proste to obracim v humor a mamu uz to preslo, zacne se smat a je to vyresene, ovsem stejne si poznamky neodpusti a to je mi pres tricet let :mrgreen: :mrgreen:
je to jen starost, ale pokud jde o pravidelne michani se do vseho, chapu velice dobre zakladatelku… ;) ;) :D :D :D

  • načítám...
  • Zmínit
ana11
2453
6.5.13 10:02

1. vidím v tom velkou ponorku.

2. myslím, že ve 20ti si pořídit dítě do bydlení s rodiči dokáže každý, na tom není vůbec nic k obdivování a teprve až budete soběstační i co se týče bydlení, můžete si říct, že jste průměrná rodina (stále nic nadprůměrného), čili za mě trošku méně sebevědomí by možná pomohlo vidět věci reálněji.

3. pokud jsi tak dobrá, tak přece ve 20 život začíná, tak se do toho obuj. Řeči „vím, že jsem na to měla a spoustu bych dokázala“ bych snesla snad od padesáti a výš a i tak si myslím, že tohle říkají hlavně lidi, kteří by nic nedokázali a byli průměrní daleko spíš, než že měli na vysoké výkony. Tím to jenom omlouvají a vysvětlují, že kvůli nepříznivým okolnostem (samozřejmě bez jejich přičinění) to nešlo. Ale ono by šlo, jenže to by chtělo opravdu ten talent, nadání, ale hlavně cílevědomost a píli.

Rodiče si myslím nedělají vůbec nic extrémního, prostě je to babička a dědeček, navíc zřejmě mají i potřebu se trochu starat i o vás, což je pochopitelné, když jste zatím svoje bydlení nepořešili. Trošku pokory vůči těm, kteří tě vychovali a teď Ti dávají střechu nad hlavou. I když chápu, že když je člověk napružený, je to sakra těžké. Bydleli jsme po vysoké rok u našich - v samostatném bytě - a ponorka byla šílená, takže to umím pochopit. Jenže my si to dítě pořídili až do svého, takže pak babi s dědou byli opravdu jen na to pomazlení a zablbnutí, nikdo nám do ničeho nemluvil. Věřím, že až se přestěhujete, vztahy se zlepší v mnoha směrech.

  • načítám...
  • Zmínit
Prcek88
12505
6.5.13 10:08

@Anibas55 Chápu,že tě štve, že to neberou vážně..
Ale, myslím si, že se situace nezmění..Takový prarodiče bývají jedou si tu svou..
Vydrž..

  • načítám...
  • Zmínit
bobikjana
2519
6.5.13 10:17

Žít v jednom bytě s prarodiči opravdu není jednoduché, ale ani bydlení ve svém není vždycky ve všem super. Je to hodně o toleranci. Na opakování zvuků po dítěti nevidím vůbec nic špatného, tím se právě dítě učí mluvit. Po mé dcerce jsem opakovala kde co a mluví úplně ukázkově, rozhodně nechrochtá, nehýká a nežbrblá. A s velkými ambicemi, které si si nestihla sama uplatnit a chceš je u svého syna to podle mě kazíš nejvíc. Né každému chytrému se rodí děti, které jsou chytré, ne každému sportovci, se rodí sportovně nadané děti a svým přístupem si komplikuješ život sobě, okolí a především tomu malému

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část