Má cenu pokračovat? II
- O životě
- daja87
- 02.03.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak píši druhý deníček. Po sepsání prvního se mi hodně ulevilo. A chci vám všem poděkovat za vaše názory a rady. Od prvního deníčku se nestalo sice nic zvláštního, neproběhla žádná hádka ani nic podobného, ale chci se vypsat z mých pocitů a z toho, jak to u nás po tom víkendu probíhá.
Druhý den, co jsem přijela od našich, se mezi námi vytvořila hradba. Je to jiné. Nevím, jak to popsat. Oba jsme pořád v napětí. Je u nás dusno. Často se mě teď ptá, jestli budu o víkendu doma, že by si vzal Davídka a Lukáše (jeho syn z prvního manželství) a pojede se s nimi někam podívat. A že jestli chci, můžu jet, kam chci a vrátit se třeba v neděli nebo v pondělí. Samozřejmě jsem z toho cítila ironii, ale budiž.
Řekl mi, že volal svojí mámě a řekl jí o všem, co se o víkendu stalo, protože mu psal můj táta, že si za jeho mámou zajede a asi si s ní promluví. Samozřejmě jí to řekl v tom stylu, že ON byl vyhozen, ON nic neudělal. To samé řekl v práci, svojí šéfové, klukům, se kterými dělá. On je za chudáčka a já jsem asi ta, která si stěžovala.
Sdělil mi, že dal sousedovi 1000 Kč, aby vyhodil Zdendu (přítele sestry), protože prý při kupování kalhotek neřekl to, že tanga mi kupovat nebude, že to nosí jen ku… Říkám mu: „fajn, tak když si nic takového neřekl, tak se Zdendy zeptám, jak to bylo, až u toho budeš i ty“. Ale na to mi řekl, že ho to nezajímá, že pokud ho tady uvidí, tak ho odsud vykope.
Ale nejvíc mě zarazilo, že mi normálně řekl, že měl připravenou bouchačku, protože ho můj táta tak nasral, že měl sto chutí ho odstřelit! A že soused byl na něj taky připravený. Vyjela jsem na něj, že to přehání. A proč do toho tahá lidi, co o tom vědí kulový? Na to mi odvětil, že z toho byl hrozně špatný a že se ho ptali, co se stalo, a tak to řekl.
Rodiče měli pravdu, měl by si promluvit s psychologem. Neuvěřitelné. A taky chodí pozdě z práce, tedy spíš jde z práce rovnou do hospody, a tak se stalo, že teď 3 dny za sebou přišel po 20. hodině. Jednou byl prý u majitelky na kafi. Pořád o ní básní, jak je to strašně hodný člověk, kolik toho umí, co všechno zažila. Ona je asi na tomhle světě jediná, ne?! A kdyby měla alespoň trochu toho rozumu, tak by ho netahala po práci k sobě na kafe, ale poslala by ho rovnou domů, když ví, že má rodinu.
Předevčírem mi psala sestra, jestli jsem se už nějak rozhodla. Ještě jsem jí neodepsala, nevím, co jí mám odpovědět. Mohla bych jít k rodičům, ale ti to mají teď finančně těžší. K babičce bych mohla taky, jenže mi seberou mateřskou, a jelikož nekojím, tak mě to finančně stojí skoro 2000 Kč měsíčně, a to nepočítám plenky, oblečení, doktora a to, že musíme jezdit s malým každé 3 měsíce do Prahy na kontrolu kvůli ledvinám.
Svého syna miluji víc než svůj život a nikdy bych nedovolila, aby mu někdo ublížil, tomu věřte. A nechci, aby vyrůstal v takové rodině. Ale mám strach, že to sama nezvládnu. A bojím se odejít od přítele, ani nevím proč. Když si představím, že bych od něj měla klid, nikdo by mi nic nezakazoval ani nepřikazoval, a že bych mohla se synkem na výlety a neseděla sama doma, zdá se to až neuvěřitelné.
Včera mi sliboval, že až bude teplo, bude to jiné. Budu za ním moci do práce a chodit s Davídkem na procházky, a budeme jezdit na výlety, všichni tři společně. Jen mu mám říkat vše, co si myslím, co mě trápí. Prý spolu musíme mluvit. Že mě hrozně miluje a nechce mě ztratit. Zní to hezky, ale nevěřím tomu, že to bude tak, jak říká. Nasliboval mi toho tolik, a pak to nedodržel, že už mu nevěřím. Ze začátku jsem se snažila s ním o mých pocitech mluvit, ale to si vždycky překroutil tak, že jsem z toho vyšla jako ta největší sv… Tak už jsem se o to nepokoušela.
Vím, že nám bude lép někde jinde a bez něho, ale je to tak těžké… kopnout sama sebe do zadku a říct si: „Zabal si a vypadni!“ Teď si říkám, jak jsem byla úplně blbá k,,, měla jsem odejít dřív. Sestra mě varovala, že pokud od něj neodejdu teď, tak pak bude hodně těžké ho opustit… a má pravdu.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20597
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Posílám Ti hodně sil 
