Manžel chůvou
- Rodičovství
- jpichova
- 30.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak manžela připravit o nervy a sama si užít pracovní nasazení. Jsi líná jak veš a jdeš ve šlépějích své matky, řekl mi manžel poté, co jsem mu sdělila, že bych ráda protáhla rodičovskou ze tří let na čtyři. Apropo, té vešce pěkně křivdí, protože s ní zrovna od nového roku již podruhé, zatím s neúspěchem, bojujeme.
„Nedělám to kvůli sobě, ale kvůli Honzíkovi, víš, že je nedonošený a představa, jak jde se svojí hyperaktivitou ve třech letech do školky, mě prostě děsí.“ Navíc, kdybych byla opravdu jako moje matka (od porodu 3 dětí už nikdy nepracovala), tak nejdu po prvním porodu sama dobrovolně a bez řečí ve 20 měsících holčičky do práce, že.
Nejsme na tom finančně moc dobře, tedy kdo je, ale máme hypotéku, sem tam nějaký ten dluh a navíc před Vánoci přišel manžel se zprávou, že od března nebude mít asi práci. Po novém roce přišel domů s myšlenkou, že kamarádův známý má firmu a potřeboval by jednou za týden uklidit kancelář. Vůbec jsem se myšlence na úklid nebránila, není to sice můj obor
, ale úklid mi rozhodně nevadí, ba naopak, doma dělám jarní úklid skoro denně. Všechny okolo neustále komanduji, jak jim padá od pusy to a to. Jsem z toho leckdy až nešťastná, jak si nedokáží vážit uklizeného bytu. Co pamatuji, párkrát mě manžel posílal i k psychologovi, že nejsem normální.Byla jsem se na kancelář podívat, majitel, no, takový dredařský týpek, mi vše ukázal. Prý za 2 hodinky to budu mít zmáklé. Plácli jsme si s tím, že budu chodit kdykoliv o víkendu a nebudu nikým rušena.
Doma se to nejspíš manželovi rozleželo v hlavě, bude muset hlídat děti - 8 let a 18 měsíců. Nebude moci jezdit na chalupu už v pátek, ale až odpoledne po obědě v sobotu. Navíc práce se umoudřila a katastrofa se konat nebude. Hádka, kterou jsem otevřela svůj deníček, proběhla v pátek, den před velkým dnem D. Docela jsem se na úklid těšila, přeci jen je to výzva, vidět po sobě dobře odvedenou práci. To, že jen cesta tam trvá hodinu, mi nikterak nevadí, ba naopak, čtu si konečně v klidu knížku a nemusím poslouchat řev prcka či jiné švitoření dcerky, která pusu prostě nezavře.
Dorazila jsem tam, na stole mě čekalo překvapení ve formě peněžité odměny, která byla zálohou pro dnešní den, o kterém šéf sám napsal, že bude asi delší než plánované 2 hodiny, přidává mi tedy 5 hodin. Pustila jsem se do toho se vší rozhodností, ale před začátkem, jen tak pro legraci, jsem si na mobilu zapnula stopky. Když řeknu, že jen jeho kancelář se třemi stoly, 2 knihovnami se šanony jsem uklízela 4 hodiny, neuvěříte. Oblezla jsem kromě lustru, který je opravdu vysoko, úplně vše. Prostě když úklid, tak generální. To, co na mě číhalo pod monitorem, cosi jako rozteklá karamelka, mě opravdu dojalo. No, pán je asi prasátko. Když to zkrátím, prostě to byl úklid na místě, odkud by asi každý jiný utekl, byl to opravdu horor i pro mě, zkušenou harcovnici, ale když jsem se ohlédla po voňavé a krásně uklizených kancelářích, bylo mi najednou do zpěvu. Celkem mi to trvalo 7 hodin a určitě by se leccos dalo udělat i lépe.
Domů jsem dorazila v 8 večer, unavená, hladová, a koho ve dveřích nenajdu – manžela s prckem na rukách, jak se baví se sousedem. Dostal první výtku. Proč malý nespí? Proč to tu vypadá jako v kůlničce na dříví? Ještě v pátek jsem manželovi zadala instrukce, co má dát dětem k obědu, měl navařeno, aby nemusel nic dělat. Přibližný čas, kdy přebalit, kdy dát malého spát apod. Ve 2 hodiny mi volal, co má dát malému k obědu, že ještě nejedl, protože dostával pořád něco bokem, laskominky a tak. Uspat se mu ho podařilo kolem třetí a hned na 3 hodinky.
Jeho první reakce na mě byla: „Ty ale vypadáš“. Dost povzbudivé po 7 hodinách nepřetržité práce, kdy lezete po kolenou po zemi, neustále vytíráte, zvedáte šanony. Jo a ten záchod, no kdyby jste ho viděly, já osobně bych na něj tedy nesedla, a že jsou v kanceláři samé ženské, hnus, mimochodem taky pěkná prasátka. Nakonec jsem vyfasovala láhev s mlékem a větou: „Dej malému mlíko“. Samo, že nechtěl, řval, byl mrzutý, do postýlky také nechtěl, byl přespaný. Nemluvili jsme spolu, já jen tiše nadávala a on občas také něco utrousil pod vousy. To, že ze sebe dělal blbce a vymýšlel nová meníčka pro holku, která stejně nic z toho nechtěla a nakonec vzala zavděk mým navařeným obědem k večeři, raději pomlčím.
Noc byla krušná, prcek u nás, neustále vykřikoval ze spaní, budil se a já s totálně namoženou rukou nemohla vůbec zabrat. Bolelo to jak čert, nic nepomáhalo – změna polohy, ani mazání masážní Alpou. Nakonec jsem se sebrala a v 6 ráno utekla k dcerce do pokojíčku dolů na palandu. Manžel mě nechal mě spát do 11 hodin, což jsem tedy koukala jako blázen. Vzduch se vyčistil jako vždy po hádce. Mluvil o mé „práci“, jestli s tím nechci seknout, asi už ví, jaké to je, když mu doma pořád někdo brečí, řve, brebentí. Chudák si stěžoval, že to bylo hrozné.
„Já to mám denně, pořád to poslouchám, do toho vařím, uklízím, peru, žehlím, jdu pro dcerku do školy a ty se pak divíš, že večer nemám náladu“, oponovala jsem mu. Nekomentoval nic. Jen si pro sebe sám povzdechl, že v sobotu nastupuje další hlídací službu. Tentokrát už to bude opravdu maximálně na 2 hodinky, ale ty peníze, co tam dostanu, za to opravdu stojí. I ten klid a chvilkové odloučení od rodiny mi více než prospělo.
Není nic lepšího než nechat své miláčky na celý den chlapovi, který vůbec netuší, o čem mluví a doufám, že jeho původní myšlenka o líné vši se mu rozleží v hlavě, a usoudí, že to nebude nakonec tak špatný nápad a že to bude nakonec zase on, kdo bude muset zabezpečit teď už 2 děti. Představa, jak znovu nastupuji do banky, která se, bohužel, stejně jako obchody a jiné instituce, přizpůsobuje lidem zaměstnaným, tzn. funguje i do osmi do večera, mi nahání husí kůži.
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 1431
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 1006
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 632
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 546
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 693
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3106
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2240
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 4029
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 14135
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1082
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.