Matka na odstřel
- Rodičovství
- janiis
- 17.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Matka, která nekojí, jakoby byla automaticky ta úplně nejhorší. Chci se s vámi podělit o můj kojící příběh. Celé těhotenství jsem si dělala krásné, ale velice naivní představy o mateřství. Představovala jsem si, že budu miminko kojit, koupat, oblékat, chodit s ním na procházky, a ono bude papat a spinkat a občas si možná trošku popláče, ale jinak že to prostě bude čas největší pohody, naivní že?
Samozřejmě všechno je úplně jinak. Na konci června se mi narodila nádherná holčička Sophia, měla jsem krásný, skoro bezbolestný porod, bez jakýchkoliv tlumících prostředků (viz můj deníček), a pak to teprve začalo.
Moc jsem se těšila až budu kojit. Sophinku jsem dostala pár minut po porodu na bříško, ale asi jen na minutu, hned ji potom dali do vyhřívacího lůžka, protože byla hodně chladná. Během té chviličky, co jsem ji měla, jsem ji sice přiložila na první kojení, ale nešlo jí se přisát. Potom mi ji přivezli až za 3 hodiny a neměla jsem štěstí na dětskou sestru, párkrát mi pomohla malou přiložit, ale té to pořád nešlo a sestra odešla se slovy, ať to zkoušíme. Zkoušeli jsme to, ale bez úspěchu. Když už malá křičela hlady, zkusili jsme to přes klobouček, přes ten už se přisála, ale pořád to nebylo úplně ono. Pár vteřin pila, pustila, a to celé pořád dokola, také shodila přes 300g, tak jsme začali už v porodnici dokrmovat.
Před každým kojením a po kojení jsme chodili na sesternu na vážení a už se mi začaly moje iluze pomalu rozplývat. Mléko se mi začalo víc dělat až asi 4. den po porodu, a to už konečně začala Sophinka přibírat. Bohužel jsme zjistili, že Sophinka trpí na kojeneckou tzv. tříměsíční koliku. Po každém krmení následovaly nekonečné desítky minut pláče a takového křiku, že malá nemohla ani popadnout dech. Na pokoji se mnou byla paní s chlapečkem, který přesně jako dítě v mé předporodní představě jen papal a spinkal, tak jsem se té paní omlouvala, že se noc co noc kvůli nám ani nevyspí.
Po příjezdu domů jsem z toho neustálého křiku a mé neschopnosti kojit normálně bez kloboučku byla v takovém stresu, že se mi přestalo dělat mléko a Sophinka měla hlad, tak jsme koupili Hipp a lahvičku se savičkou, která se může kombinovat s kojením. Za další týden jsem dostala infekci močových cest a dostala jsem ATB, která se sice mohla při kojení, ale byla jsem upozorněna, že můžou miminku zničit střevní mikroflóru a že může mít krvavý průjem, tak ať se sama rozhodnu, jestli budu dál kojit nebo ne. Rozhodnutí bylo jasné, risk byl moc velký a při dnešní kvalitě umělých mlék jsem dalších 9 dní dávala umělé.
Zkusili jsme i jiné než Hipp, ve snaze dát mojí holčičce to nejlepší, ale po jiném mléku měla zácpu, při každém kakání jsme jí musela tlačit nožičky na bříško, aby ten bobeček vůbec vytlačila. To vše samozřejmě provázel křik, tak jsme se vrátili k Hippu a zjistili jsme, že je pro nás ten pravý. Kromě zácpy, která po Hippu zmizela do jednoho dne, byla Sophinka skoro úplně v pohodě, žádné křičení a nekonečné bolení bříška.
Po dobrání ATB jsem začala opět kojit s kloboučkem a po prvním kojení jsem měla pocit, jakobych malé podala jed. Hrozný pláč a křik a dlouhé hodiny bez jediného zamhouření oka. Náš pediatr mi doporučil dietu bez laktózy, to nepomohlo, a zkoušeli jsme ještě kapičky Sab simplex, Baby calm, polštářek s peckami z třešní, masáže bříška s emulgelem proti bolení, rektální rourku, čajík, cvičení s nožičkama a všechno bez účinku. Jen to cvičení trochu pomáhá, ale když to bolí moc, nepomůže nic. Nejhorší na tom všem je, že se každý ptá: Kojíš? Jakto že ne? V horším případě se dočkám odpovědi: To já kojím.
Přesně po 6 týdnech neúnavného přikládání k prsu se malá ze dne na den přisála bez kloboučku, jakoby to tak uměla vždycky, takže teď se dá říct, že kojím, ale mléka je pořád hodně málo, takže dokrmuji dál Hippem a když má Sophinka hodně zlé období bolení bříška, tak dávám třeba celý den jen umělé. Po tom je zkrátka v pohodě a moje mléko jí neustále způsobuje hrozné bolesti, i když mám dietu a piju čaje pro kojící matky. Měla jsem období, kdy se mi zdály zlé sny o kojení, že Sophinka je na smrt nemocná, protože nedostává moje mléko. Kojím dál a jsem šťastná, že dělám co můžu pro její zdraví, a zároveň nešťastná, že kvůli mně trpí. Poslední návštěva u babičky mého manžela byla hodně zlá, viděla, že vyndavám lahvičku s mlékem a hned se ptala: Ty nenosíš mlíkárnu s sebou? Vysvětlila jsem jí situaci a ona řekla jen: Chudáci děti.
Ze všech reakcí se dá usoudit, že matka, která nekojí, a je úplně jedno proč, je automaticky ta nejhorší a její dítě je odsouzeno k hroznému životu plnému nemocí a všeho nejhoršího. Já už jsem se naštěstí ze všeho vzpamatovala a vím, že nejsem špatná matka, moje holčička dostává to nejlepší - lásku, pozornost a veškerou péči, kterou jsem schopná jí poskytnout. Jezdíme na výlety, hrajeme si, a řekněte, jestli může být větší odměna než takový úsměv, který vidíte fotce? ![]()
Přečtěte si také
Rodiče nám hlídají zadarmo, ale manžel by raději platil chůvu. Nemůže je vystát
- Anonymní
- 18.10.26
- 5167
Moji rodiče nám pohlídají kdykoli je potřeba. Vím, jaké je to v dnešní době štěstí. Jenže Mirek na ně pořád nadává. Podle něj jsou vlezlí, děti akorát rozmazlují, vaří jim nezdravá jídla, doma nám...
V mládí jsem byla krásná a úspěšná. Teď je mi přes 40, jsem tlustá a bez práce
- Anonymní
- 18.10.26
- 11963
Říká se, že každý svého štěstí strůjce. Mně ale život naložil tak nějak víc, než je zdrávo. Když si prohlížím fotky z maturitního večírku nebo z doby studií na vysoké, chce se mi brečet. Dívá se na...
Nechtěla jsem děti uplácet. Pak jsem jim dala stovku za uklizený pokoj
- Anonymní
- 18.10.26
- 2753
Nikdy jsem nechápala rodiče, kteří svým dětem platí za běžné domácí povinnosti. Uklidit si pokoj přece není žádná brigáda. Je to jejich pokoj, jejich věci a hlavně jejich nepořádek. Vždycky jsem si...
„Děda je zlej, ubližoval mamince.“ Pětiletý syn odmítá mluvit s vlastním dědou
- Anonymní
- 18.10.26
- 3447
Táta měl pocit, že se jen nevinně baví. Pro mě to ale byla další lekce z ponižování a pro mého pětiletého syna okamžik, kdy viděl, jak někdo ubližuje jeho mámě. O víkendu se stala taková blbá...
Manžel mě podvedl s nejlepší kamarádkou. Naše děti chodí do stejné školy
- Anonymní
- 18.10.26
- 2753
Důvěřovala jsem jí natolik, že jsem jí vyprávěla i o problémech v manželství. Teď vím, že se v té době scházela s mým mužem. Nejhorší je, že se jí nemůžu jednoduše vyhnout. Naše děti jsou kamarádi...
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 8764
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 2200
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 5003
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 2424
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 3942
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...