Matko neštvi a mazej do práce!
- O životě
- PaníKadrnožková
- 29.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chceteli pobavit Pánaboha, svěřte se mu se svými plány! Donedávna jsem byla velmi průměrnou maminkou na mateřské dovolené s půldruhého roku starým miminem. Jak se tak občas v životě přihodí, přišel zvrat, který zamíchal nejen mými plány, ale i názory. Stačil měsíc a musím se jim v mnohém smát. A když už, tak pěkně veřejně ... tož:
Do práce půjdu, až nejmladšímu budou tři roky. Pokud bych se náhodou obětovala dříve, tak POOOOOUZE kvůli nabídce, která se neodmítá a to si to ještě rozmyslím, mumlám si pročítaje bulvár a „miminkovské“ diskuze s tím, že angličtina počká (minimálně do zítřka). První smích, neozval se Warren Buffet, ale hypoteční banka, takže rozrochám útroby postele a dávám se do napařování svého hodobožového kostýmku. Kupodivu sedí, jen nohy dlouhodobou chůzí v pohorkách nějak rozbředly a do subtilních kancelářských lodiček se jim nechce.
Největší problém bude vybrat si dobře placenou práci s podporou role ženy-matky. Konkrétně, že za práci z domova dostanu nějaký příplatek? Hmmm, probírám se volnými pozicemi. Po jednom dni jsem rozhodnuta vzít jakoukoli nabídku, která alespoň vzdáleně připomíná mou specializaci a zároveň nenese znaky prostituce.
Již bez iluzí aktualizuji životopis a… přemýšlím, kam s ním. Myslím s dítětem. V první chvíli zajásám, zbytkem zamléčněné paměti si vzpomenu, že potenciální zaměstnavatel nemá právo se mě zeptat na děti ani na reprodukční plány. Super, mačkám „delete“ a dítě mizí z kolonky Hobbies. Třesoucí se rukou odesílám první motivační bajku, když mi dojde, že u třicítky je to vlastně úplně jedno. Buď dítě má (vysokoškolačka s vysokou pravděpodobností hodně malé, tudíž často a hodně nemocné) nebo nám brzy otěhotní, hahaha. S pocitem prvně obviněného před prvním výslechem jsem smířena s tím, že nakonec řeknu pravdu (aspoň si nebudu muset psát, co jsem komu nalhala). Stejně mě nevezmou…
Smysly mě nešálí, práce snů a ještě navíc mě chtějí? Po mateřské? I s dítětem? A nastupuji už v pátek? V euforii se vznáším vestibulem metra, nohy se mi třesou z nezvyku chůze na podpatcích a zároveň pod tíhou balíků plen do zásoby (bože, kde mám ten kočárek). Sice mi končí dovolená - a potvrzuji, že s jedním zdravým a relativně spavým dítětem to pro mě byla mateřská DOVOLENÁ - a začíná masakr, ale nevadííííííííííííííííííííí, dostala jsem práci!
Vracím se k původní myšlence. Můj názor o pracujících matkách mimin bohužel v mnohém kopíroval současné vox populi, namátkou: žena je především matkou, vše ostatní musí jít absolutně stranou. Matka, která začne pracovat před třetím rokem věku dítěte je kariéristka nebo chudinka (možné jsou i kombinace). Malé dítě zaměstnané matky je totální ubožátko, matka si měla vybrat, jestli dítě nebo zábava (rozuměj práce). Matka, která se (nedejbože) do práce těší, by měla především navštívit psychiatra!
Nyní mohu předběžně odpovědět na aktuální dotazy snažící se determinovat můj status pod jedno z výše uvedených označení takto:
- dítě jsme si s manželem pořídili, protože jsme po něm toužili. Milujeme jej i přesto, že já jsem šla do práce a on to dopustil;
- pracuji, abych vydělala peníze, které použiji nikoli na šminky nebo dětské kroužky, které mě dítěte alespoň na chvíli zbaví;
- vím, že je v mé nepřítomnosti o dítě dobře a láskyplně postaráno. Když jsem s ním, věnuji mu celou svou kapacitu a zájem;
- to, že mám v práci dobrou náladu, neznamená, že jsem se na dítě vykašlala a nadále nepočítám s trvalým pocitem viny a trudomyslnosti;
- děkuji všem, kteří nám pomáhají a vyjadřují podporu a víru v dobré úmysly. A nejvíce Všivoňkovi, který se i poslední měsíc kontinuálně vyvíjí, i nadále vymýšlí ptákoviny, v noci stále stejně spí a na novou situaci se zadaptoval nejlépe z nás všech.
Děkuji za pozornost a já mažu do práce (nebo k psychiatrovi)!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1629
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20595
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....