Miluj mě, prosím - osvícení
- O životě
- sebaanez
- 24.04.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Povím vám příběh. Smutný příběh o smutné ženě, která od života dostala tolik, kolik určitě nechtěla. Je o mé matce.
Asi vás, které můj příběh znáte, dost překvapí, proč píši zrovna o ní. O osobě, která mi tak ublížila a navedla mě cestou mateřství směrem, který jsem nechtěla ani já, ani můj přítel a už vůbec ne můj milovaný syn… Tak proč to vůbec píši? Chci váš názor. Chci možná slyšet, že to, že jsem se do ní vcítila a svým způsobem jí odpustila, bylo dobře a není to žádný z jejích triků, jak si mě takzvaně „smotat“.
„Bývala to strašně krásná dívka.“- říká můj táta, když se po asi 4. sklenici vína ptám, proč se do ní zamiloval.
„Byla hodná, nebyla jako ostatní. Byla jiná. Úsměv, veselé oči, její velké srdce. Ta touha budovat si budoucnost. Ta obava z toho, jestli mě její nesmírně dobrotivá máma příjme. Ta její životní síla.“
„Tvou mámu znám od svých 14 a jejích 15 let. Pocházela z dobré rodiny, na rozdíl ode mne. I přesto mě milovala a riskovala pro život se mnou. Její máma mě do své rodiny přijala ihned. Žil jsem u ní od 15. Půl roku na to bohužel zemřela. Šla do obchodu, srazilo ji auto před jejich domem a na místě svým zraněním podlehla.“
A proto, že ve víně je pravda, začal tedy vyprávět úplně všechno. Vyprávěl o tom, jak moje matka vyběhla z domu za svou na zemi ležící, doposud nejdůležitější osobou v jejím životě, která jí zemřela de facto v náručí. Bylo ji 16 let.
„A tehdy v tvojí mámě umřela část jejího srdce. Stále to ovšem byla ta hodná, krásná dívka, do které jsem se zamiloval, ale ona na to zapomínala.“
Vyprávěl o tom, jak ji její otec začal mlátit. Prý jí nějakým způsobem vyčítal smrt jeho milované ženy. Snad proto, že jí byla tak podobná. Moje matka se starala o svého mladšího bráchu, jako by byl její syn. Byl však pouze o 3 roky mladší. Po smrti jejich matky se na sebe upnuli a on trávil většinu času s němi.
„A pak mi z ničeho nic oznámila, že se mnou nadále nemůže být, a já šel po letech domů. Potkávali jsme se, ale tvoje mamka se mnou skoro nemluvila. Odešel jsem tedy za prací na druhý konec republiky. Po dvou letech jsem se vrátil a naše cesty se opět spojily.“
Říkal, že byla těhotná s jiným, ale oba spolu opět chtěli být. Můj otec tedy přijal to dítě za vlastní a ona utekla z domu. Našli si byt a budovali svoje životy. Narodil se nejstarší bratr a všichni byli šťastní. Matka do té doby vzorná maminka. Po asi půl roce se dozvěděla, že bratr, jež byl jako její syn, zemřel. Šel kam jít neměl a zabila ho elektřina.
„Tvé matce zemřela další část jejího srdce,“ říkal.
„Stále to byla ta hodná, krásná dívka, do které jsem se zamiloval, ale některé z jejích Já zmizelo. Změnil se její přístup k mateřství, ale pořád do přijatelné míry. Pak tvá matka znovu otěhotněla a čekali jsme na příchod našeho prvního společného dítěte. Měsíce plynuly, my se těšili víc a víc a přišel porod. Byla to holčička, pojmenovali jsme ji Soňa. Byla nádherná.“
Jenže Soňa bohužel zemřela pár hodin po porodu. 
Nevím proč.
„A tedy ve tvé matce zemřela třetí část jejího smutného srdce.“
„Stále to byla ta hodná, krásná holka, do které jsem se zamiloval, ovšem občas zapomínala, že je matkou. Myslela, že nic nevím, snažila se to skrývat. Lhala a další. Chtěl jsem to napravit, a tvá matka hned otěhotněla. Opět jsme se těšili a budovali nadále naše životy. Porodila mi prvního syna, pak druhého, pak otěhotněla znovu a kartářka jí řekla, že se Soňa chystá přijít na svět znovu. Začala pít (těhotná), chodila na výlety, ovšem sama. Já ji hledal. Staral se o kluky, mimo jiné musel ještě stíhat chodit do práce.“
Matka prý nedokázala snést to, že Soňa nebyla a měla jsem přijít já. Prostě jí z toho ruplo v bedně. Dál ten příběh znáte. Sociálka jim děti odebrala.
„A tehdy ve tvé matce zemřela poslední část jejího srdce. Už to nebyla ta hodná, krásná žena, do které jsem se zamiloval. Místo toho z ní byla ošklivá, tlustá alkoholička a gemblerka.“
Pak se spolu usmířili a měli spolu posledního syna, který také skončil v péči ústavů.
Co myslíte? Kolik toho dokáže hodná, citlivá žena snést, aby byla stále sama sebou? Kdyby si nechala pomoci, možná by to dopadlo jinak. Možná kdyby se na ni táta víc soustředil a vyhledal pomoc, mohl tento příběh skončit jinak. Ale kdo ví.
Máma teď žije pro svoji vnučku. Je jí skvělou babičkou. Třeba si tím něco kompenzuje. Ale její oči už smutné zůstanou. Ta bolest, že přišla o nejdůležitější osoby v životě už prostě nezmizí. A já jí odpouštím…
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 392
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 298
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 639
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 439
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 219
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1930
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1169
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2126
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 873
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 523
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
dokázal jsi to, jsi skvělá 
Odpusteni nebylo jednoduche. Zvlast pro takoveho cloveka jako jsem ja. Ja skoro neodpoustim. Ale po veceru stravenym s tatou se ve me neco zlomilo. Najednou jsem zacla plakat a bylo mi ji strasne lito. 
…Navíc pokud je skvělá babička a miluje své vnouče (tvé dítě?), miluje to, co je tvojí součástí 
