Miluj mě, prosím - osvícení
- O životě
- sebaanez
- 24.04.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Povím vám příběh. Smutný příběh o smutné ženě, která od života dostala tolik, kolik určitě nechtěla. Je o mé matce.
Asi vás, které můj příběh znáte, dost překvapí, proč píši zrovna o ní. O osobě, která mi tak ublížila a navedla mě cestou mateřství směrem, který jsem nechtěla ani já, ani můj přítel a už vůbec ne můj milovaný syn… Tak proč to vůbec píši? Chci váš názor. Chci možná slyšet, že to, že jsem se do ní vcítila a svým způsobem jí odpustila, bylo dobře a není to žádný z jejích triků, jak si mě takzvaně „smotat“.
„Bývala to strašně krásná dívka.“- říká můj táta, když se po asi 4. sklenici vína ptám, proč se do ní zamiloval.
„Byla hodná, nebyla jako ostatní. Byla jiná. Úsměv, veselé oči, její velké srdce. Ta touha budovat si budoucnost. Ta obava z toho, jestli mě její nesmírně dobrotivá máma příjme. Ta její životní síla.“
„Tvou mámu znám od svých 14 a jejích 15 let. Pocházela z dobré rodiny, na rozdíl ode mne. I přesto mě milovala a riskovala pro život se mnou. Její máma mě do své rodiny přijala ihned. Žil jsem u ní od 15. Půl roku na to bohužel zemřela. Šla do obchodu, srazilo ji auto před jejich domem a na místě svým zraněním podlehla.“
A proto, že ve víně je pravda, začal tedy vyprávět úplně všechno. Vyprávěl o tom, jak moje matka vyběhla z domu za svou na zemi ležící, doposud nejdůležitější osobou v jejím životě, která jí zemřela de facto v náručí. Bylo ji 16 let.
„A tehdy v tvojí mámě umřela část jejího srdce. Stále to ovšem byla ta hodná, krásná dívka, do které jsem se zamiloval, ale ona na to zapomínala.“
Vyprávěl o tom, jak ji její otec začal mlátit. Prý jí nějakým způsobem vyčítal smrt jeho milované ženy. Snad proto, že jí byla tak podobná. Moje matka se starala o svého mladšího bráchu, jako by byl její syn. Byl však pouze o 3 roky mladší. Po smrti jejich matky se na sebe upnuli a on trávil většinu času s němi.
„A pak mi z ničeho nic oznámila, že se mnou nadále nemůže být, a já šel po letech domů. Potkávali jsme se, ale tvoje mamka se mnou skoro nemluvila. Odešel jsem tedy za prací na druhý konec republiky. Po dvou letech jsem se vrátil a naše cesty se opět spojily.“
Říkal, že byla těhotná s jiným, ale oba spolu opět chtěli být. Můj otec tedy přijal to dítě za vlastní a ona utekla z domu. Našli si byt a budovali svoje životy. Narodil se nejstarší bratr a všichni byli šťastní. Matka do té doby vzorná maminka. Po asi půl roce se dozvěděla, že bratr, jež byl jako její syn, zemřel. Šel kam jít neměl a zabila ho elektřina.
„Tvé matce zemřela další část jejího srdce,“ říkal.
„Stále to byla ta hodná, krásná dívka, do které jsem se zamiloval, ale některé z jejích Já zmizelo. Změnil se její přístup k mateřství, ale pořád do přijatelné míry. Pak tvá matka znovu otěhotněla a čekali jsme na příchod našeho prvního společného dítěte. Měsíce plynuly, my se těšili víc a víc a přišel porod. Byla to holčička, pojmenovali jsme ji Soňa. Byla nádherná.“
Jenže Soňa bohužel zemřela pár hodin po porodu. 
Nevím proč.
„A tedy ve tvé matce zemřela třetí část jejího smutného srdce.“
„Stále to byla ta hodná, krásná holka, do které jsem se zamiloval, ovšem občas zapomínala, že je matkou. Myslela, že nic nevím, snažila se to skrývat. Lhala a další. Chtěl jsem to napravit, a tvá matka hned otěhotněla. Opět jsme se těšili a budovali nadále naše životy. Porodila mi prvního syna, pak druhého, pak otěhotněla znovu a kartářka jí řekla, že se Soňa chystá přijít na svět znovu. Začala pít (těhotná), chodila na výlety, ovšem sama. Já ji hledal. Staral se o kluky, mimo jiné musel ještě stíhat chodit do práce.“
Matka prý nedokázala snést to, že Soňa nebyla a měla jsem přijít já. Prostě jí z toho ruplo v bedně. Dál ten příběh znáte. Sociálka jim děti odebrala.
„A tehdy ve tvé matce zemřela poslední část jejího srdce. Už to nebyla ta hodná, krásná žena, do které jsem se zamiloval. Místo toho z ní byla ošklivá, tlustá alkoholička a gemblerka.“
Pak se spolu usmířili a měli spolu posledního syna, který také skončil v péči ústavů.
Co myslíte? Kolik toho dokáže hodná, citlivá žena snést, aby byla stále sama sebou? Kdyby si nechala pomoci, možná by to dopadlo jinak. Možná kdyby se na ni táta víc soustředil a vyhledal pomoc, mohl tento příběh skončit jinak. Ale kdo ví.
Máma teď žije pro svoji vnučku. Je jí skvělou babičkou. Třeba si tím něco kompenzuje. Ale její oči už smutné zůstanou. Ta bolest, že přišla o nejdůležitější osoby v životě už prostě nezmizí. A já jí odpouštím…
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 1119
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 1353
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 413
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 455
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 349
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 738
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 583
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 966
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1912
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 369
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
dokázal jsi to, jsi skvělá 
Odpusteni nebylo jednoduche. Zvlast pro takoveho cloveka jako jsem ja. Ja skoro neodpoustim. Ale po veceru stravenym s tatou se ve me neco zlomilo. Najednou jsem zacla plakat a bylo mi ji strasne lito. 
…Navíc pokud je skvělá babička a miluje své vnouče (tvé dítě?), miluje to, co je tvojí součástí 
