Mimizemšťánkový deníček č. 26
- Těhotenství
- Monticka
- 07.01.05
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahojky všichni! Manžel si užívá Filípka a já mám chvilu vám konečně napsat, co u nás nového. A že toho nebylo málo... Vezmu to co nejrychleji:) Jak už asi většina víte, ještě před vánocema jsem dostala zánět do prsou. Na kontrolu jsem šla před štědrým dnem a pak odjela k manželovým rodičům na Štědrý večer. Druhý den po obědě alou k našim. Tam jsem měla v plánu zůstat 3.1. Klárka s Barunkou nám rozbalily dárečky, samozřejmě rozbalily i ty, které nechal Ježíšek u nás pro ně.
Užívala jsem si jejich rošťačení (no někdy toho bylo až moc), babička a ségra si užívaly Filípka a já měla čas od času i chvilku se natáhnout a schrupnout si. Jenže jsem pořád mlíko jen a jen odstříkávala, protože ho bylo málo. Od doktorky jsem měla půjčenou váhu. Lila jsem do sebe čaj na podporu laktace, odsávala co hodinu a půl, byla zbytá jak pes:) Při odsávání mi Klárka masírovala prsa a Barunka chodila a volala mlíčko mačká:))))Pak se nějaké mlíčko konečně začalo tvořit, ani nevíte, jakou jsem měla radost. Proto jsem začala opět přikládat Filípka k prsu. Vykládat vám, že to nebolelo tu opravdu nebudu. Tekly mi slzy bolestí, byla jsem celá upocená. Po 20 min. Filípek vypil 10:( Bojovalo se dál. Poprvé za celé odstříkávání se mi podařilo odstříkat z jednoho prsu 60. To byl zázrak. Všechno se začalo upravovat, jen to bumbáníčko Filípkovi pořád nešlo. A pak přišel ten strašný den D, který všechno pokazil. Přes noc mi úplně zrudlo levé prso, nedalo se na něj sáhnout, teplota 39 a tak se jelo na pohotovost. Byla totiž neděle 2.1. Tam mi pan doktor předepsal opět antibiotika a že při horečce mám brát paralen. Jenže v noci jsem se i přes paralen dopracovala k horečce 41. Mamka chtěla volat pohotovost, já jí říkala, že počkáme do rána. Každou hodinu mě chodila kontrolovat, jestli žiju. Já se klepala zimou, spát jsem nemohla. Vždycky jsem jen odstříkala a honem pod dvě huňatý peřiny. Mamka se mnou chodila na záchod, abych se nesložila, chovala za mě Filípka, přebalovala ho, no prostě všechno dělala za mě. Do rána teplota klesla na celých 40, takže mamka jen v práci oznámila, že nepříjde a volala taťkovi, ať si taky vezme volno a odveze mě opět do nemocnice. Tam mě moc sympatický pan doktor prohlídl celou, jestli nemám zánět ještě i někde jinde a jestli je všechno v pořádku. Když mi sdělil, že je všechno OK, byla jsem ráda. Pak prohlásil, že se podíváme na ty prsa… Sundala jsem si podprsenku a sestřička jen pronesla „JEŽIŠI“ a pan doktor prohlásil, že to je hrůza. Prostě takový zánět asi hned tak nevidí. A to už jsem ho měla i v druhém prsu. Moje prsa prostě svítila červeně. A protože to bylo podruhé během cca 14 dnů, tak mi opatrně sdělil, že by bylo nejlepší, zastavit laktaci. Asi už tušíte, jak to všechno dopadlo. Já tu bulím, jen si na to vzpomenu. Pokaždé, když jsem si brala prášek, měla jsem pocit, že v sobě zabíjím něco, co chci, aby žilo dál. Dívala jsem se na něj a přemýšlela, jestli ho nemám hodit do koše. Maminka brečela se mnou, protože věděla, jak moc jsem se snažila, jak moc jsem chtěla kojit a jak moc mě to teď bolí u srdíčka.
Kdo chcete, klidně mě odsuďte, že jsem to vzdala, ale já mám čisté svědomí, protože jsem to zkoušela a bojovala a jen já vím, co všechno jsem si zkusila.
Strašně to bolí u srdíčka a asi se s tím budu chvilku srovnávat, protože zatím mě bolí každý Filípkův pohled na prso a každé otevření pusinky.
Omlouvám se za tak smutný deníček, ale potřebovala jsem to ze sebe dostat, vykřičet to do světa a doufat, že si to třeba někdo přečte.
Jinak se máme dobře, dneska jsem už konečně doma s manželem a Filípkem. Byli jsme na kontrole u paní doktorky a máme už 4.08 kg:) Většinou jsme hodní kluci, jen si to pak někdy musíme všechno vynahradit:) Časem určitě přidám nové fotečky, vždyť už nám bude v pondělí MĚSÍC!
IVCE moooooooooooc gratuluji k narození Ládíka a přeji mu do života jen a jen zdraví, lásku a štěstíčko a mamince s taťuldou ať dělá obrovskou radost!
Mějte se všichni nádherně a užívejte si pupíků a miminek!
Pá Montička a Filípek
BINKY 1.11.. - Eliška 2770 gr a 49 cm
ROMČA 1.12. - Eda 2800gr a 49cm
MONTIČKA 10.12. - Filípek 3700 gr a 54 cm
IVKA1 12.12. 12.12 Ládík 3000 gr a 49 cm
LUCAJDA 27.12 - Anička
LIPKA 29.12. - holčička
PUSINKA 12. 1. - Lukášek
MIA 4.2. - Mia nebo (asi) Max" "
P.S.: toho popisu porodu už se snad brzo dočkáte
Přečtěte si také
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 826
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 321
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 204
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 443
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 362
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 1568
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 828
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 3438
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 751
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 579
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...