Mladé matky překážkou
- Rodičovství
- Niky7
- 04.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ano, bohužel to tak většinou bývá a ani já nejsem žádnou výjimkou! Je mi 19 let a v březnu se mi narodila zdravá dcera, ale jak si můžete přečíst v mém deníčku s názvem Můj porod byl zklamáním, psala jsem o tom, co se tehdy stalo. Teď píši, co jsem opět musela vytrpět, ale spíše moje malá Gábinka. Mladé matky jsou diskriminovány!
Pokusím se to více shrnout, ať z toho opět není román. Gábinka měla zrovna 2 měsíce a už pokaždé na večer dělala zvláštní nádechy. Mysleli jsme si, že je to snad normální. Jenže když to udělala velmi nahlas a dlouho se nenadechla, neváhali jsem a vyrazili směr nemocnice. Podotýkám jen, že jsem jeli kolem 10. hodiny večer. Přijeli jsme a já zazvonila, no, co je? Říkám, potřebovali bychom prohlédnout dceru. Teď? Počkejte. Přišla nám otevřít velmi protivná sestra. Před námi tam byla sousedka s malým, že jí omdlel a dr. se jí prý ještě ptala proč a poslala je domů, že vypadá o.k. To už jsem věděla, že to asi bude sekec.
Sestra přišla a první bylo:To sem jako musíte lézt teď? My chceme mít taky večer klid! Proč jste nešli na obvodní? Říkám, no to byla malá ještě v pohodě. To mě nezajímá, chtěli jsme mít klid. Zůstali jsme jen hledět. Pozvali nás dál. Velmi, ale opravdu velmi stará dr., snad 70letá, co chcete? Říkám, dělá zvláštní nádechy a dlouho trvá, než se nadechne a hodně křičí. A co já s tím? Poslechla ji a to bylo vše. Já nic nevidím. Říkám, já si to nevymyšlím. No, kdo ví jak, zněla odpověd. Se večer nudíte a nemáte co dělat ne? Najednou to Gábi předvedla a dr. se jen zamračila. No, já nevím co jí je, necháme jí tu na JIP a dáme monitor dechu. Mezitím mi Gábinku sebrali a já měla už slzy v očích. Najednou humbuk jako kdyby Gábi umírala a my jsme museli zůstat v ordinaci a vyplňovat papíry. Nikdo nám nic neřekl.
Po vyplnění poslali muže domů a mě vzali na pokoj. Čekala jsem, co bude a přišli za mnou, ať jdu na Jip utišit si to děcko. Když jsem tam vešla, rozbrečela jsem se. Gábinka byla celá obvázaná, v ručičce měla kanylu, byla na monitoru, všude hadičky, plakala a naříkala. Nemohla jsem být u ní. Jen jsem chodila po 3 hodinách krmit a to bylo vše. Nevěděla jsem, jak mohou být minuty dlouhé. Nemohla jsem spát, pořád jsem na ni musela myslet, co se děje, snad mi neumře? Bylo mi strašně. Sama bez svého miminka…
Další den my ji dali na pokoj, že jí nic není. Aha řekla, jsem si, zajímavé. V tu dobu jsem Gabi ještě balila do látkových. Přišla dr., řekla že ji trápím, proto že mi Gábinka spí celou noc a já ji krmím jen po probuzení. Řekli, že ji trápim hlady a ať k ní vstávám po 3 hodinách. Tak jsem ji celou noc chudinku musela chodit budit, mlíčko nechtěla, byla velmi unavená. Stále mi něco vyčítali, jak jsem neschopná matka, poslali na mě i sestru z rehabilitační a z neurologie. Gabi byla prý v pořádku. Říkala jsem jim, ale že ty nádechy dělá většinou u jídla, tak až budete krmit, zavolejte.
Když nastala doba krmení, přišli, Gábi to několikrát udělala, tak jen řekli, že je to normální. Přišel muž, který kouří, oni to ucítili, tak najednou řekli, že to má z něj, že nemůže dýchat. Byla jsem tam s ní 5 dní, celou domu jsem musela sama psát po kolika hodinách pije a kolik a jaká je teplota. Nemají tohle dělat sestry? V propuštěcí zprávě bylo napsáno, že jsem přecitlivělá… Gabi propustili jen tak.
Dělala nám to ještě měsíc. Hrůza. Možná si říkáte, že jsem asi na hlavu, ale měla jsem strach a nevěděla, co jí je. Bylo to horší, ale už si nepamatuji vše, co se odehrálo, je to pomalu už 3 měsíce. Musela jsem se z toho vypsat. Je mi velmi líto, že jsme si tehdy neztěžovali, když nás pomalu nechtěli ani ošetřit. Je to hrozné, jak se k mladým matkám chovají, jako k hadru. Přeci nejsme o nic lepší či horší než ty starší matky ne? Jen mě to mrzí. Poučilo mě to velmi, a teď se nedám!
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1814
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 458
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21815
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2668
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....