Moje pokakané "štěstí"
Od září jsme přijatí do školky, plíny musí definitivně pryč! Dcerka byla bez plínek od 18 měsíců a tady ten lenoch měl 2 roky v březnu a pořád byl nočník náš úhlavní nepřítel. Venku je léto, čůrání se nám daří nějak vychytat a už i párkrát doma šel dobrovolně a sám na nočník. Celá rodina pak povinně tleská a huláká Hurááá jak na lesy. Už dva týdny dávám plíny jen na spaní, ale...
Den první
Mám po práci, vyzvedávám malocha u chůvy, prvorozenou ve školce a kamarádku s dalším malochem a jedeme navštívit odpočívající těhuli na vesnici na zahradu. Sluníčko, kafíčko, děti řádí na odrážedlech. „Mamííí, Ondra je posraný!“ Zvedám se, nohy, záda, ruce, tričko (jak si do něj utíral ruce), boty… a já v bílém. No nic, moje tričko letí dolů, běhám po zahradě v červené podprsence a honím zaneřáděné dítě. Uff, podařilo se, dítě čisté, já stále bílá, ještě uklidím, výkaly, co nechal na schodišti při vstupu do domu. Těhotnou kamarádku pak upozorňuju, ať se nedíví, když si sousedi budou říkat, že tam má její drahý milenku. ![]()
Den druhý
Jsme doma, myju nádobí a zeshora řev: „Mamííí, Ondra se posral a smrdí.“ Letím nahoru. „Ondro! Cos to proved?! To neumíš volat?“ Dítě se jen otočí a se smíchem přede mnou utíká do ložnice. To už vidím obrovské hnědé kolo na jeho slipech. Stačím ještě zařvat „Do postele neeeee!“ a už tam je, hlasitě se směje, otočí se na mě, sedne si a orazítkuje mi povlečení. Po vymydlení dítěte převlíkám i postel.
Den třetí
Opět využívám krásného počasí, nakládám děti a kamarádku a jedeme obšťastnit těhuli. Odpoledne se podařilo, oblíkám děti, uklízím věci, nakládám hračky do auta a ehjle, mezi hračkama na betonu h.vno. Teď jsem mu oblíkla tepláky, nepřipadal mi pokakaný. Hmmm, tak celý čistý, jen u zadečku hnědo, tak to bude asi jeho. Kontroluju dceru, všechny věci, vše čisté. A ejhle, moje růžové tričko je nějak od čokolády. Čichám k tomu. To není čokoláda. Potvůrka malá, utřel se do mě, jak jsem ho nosila. To už mají obě kamarádky záchvat smíchu. „To je pro štěstí, měla by jsi si vsadit.“ Převlíkám se.
Den čtvrtý
Sedím doma na gauči a telefonuju. Piškot si nahoře hraje. Najednou ticho. Že by usnul? Pokračuju v hovoru. Malý přiběhne dolů a donese bundu a kalhoty. „Ty zlobidlo, zase vytahuješ věci za skříní?!“ Položím telefon a jdu uklidit tu spoušť. Za chvilku je hotovo, ale něco se mi nezdá. Jdu se podívat pro jistotu do pokoje mé dcery. Jen co vstoupím, už to cítím. Všude h.vna a rozmazané. Na posteli, na krabici s hračkama, snad celá podlaha je jimi pokrytá. Navíc uprostřed všeho leží moje tričko, který se to sám pachatel snažil utřít. Malý přiběhne s úsměvem a povídá: „Kakal, fuuuuj, ostuda.“ Teprve pak si všímám i jeho umazaného zadečku.
Den pátý - dnes
Je poledne. Ale už jsem dnes zase byla v kontaktu s hnědým zlatem, začínám si zvykat. Vařím si kávu a ze zahrady řev: „Mamííí! Mamííí! Maminkoooo!“ Copak se mu zase stalo? „Mami, kakal“ Nálož v kalhotách a asi propadla nohavicí. Dítě komplet i s botama do sprchy, cestou potkávám bobek na schodech, za pár minut je po tragédii.
Myslím, že bude velký boj naučit ho volat a kadit do nočníku. Všichni říkají, že to mám pro štěstí, no nevím. Ale pro váš klid mé drahé přítelkyně, dnes si opravdu vsadím, i když už teď vím, že stejně vyhraju h.vno. ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1571
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 920
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1611
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 666
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 391
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20450
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2591
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2874
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2584
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1744
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....