Zánět pánevního dna
- Ostatní
- kalinichta
- 26.03.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak krásně česky a jednoduše to zní. Co to ale znamená? Jak a kde jsem to chytla? To jsem nepoznala dřív, že mi něco je?
Na toto a mnoho dalších věcí se mě ptali v posledních týdnech všichni okolo. Nikdo ani nevěděl, co mi to vlastně je, slyšeli to poprvé a já taky. Na internetu toho moc není. Proto jsem se rozhodla o této nemoci pár slov napsat.
Trošku teorie: PID - Pelvich inflammmatopry disease - neboli hluboký pánevní zánět je zánět a infekce horního genitálního traktu u žen. Onemocnění vznikne, když se bakterie dostanou z pochvy přes ochrannou vrstvu cervikálního hlenu, který chrání zevní ústí děložního hrdla, do dělohy, vejcovodů a vaječníků. Jestliže se onemocnění neléčí, může způsobit jizvení a nevratné poškození jednoho nebo více reprodukčních orgánů.
Jak jsem k tomu přišla já? Netuším. V nemocnici mi řekli, že způsobeno tělískem, stačilo se jen od „spoda“ trošku prochladit.
Leden 2015 - Nový rok, s hrůzou stoupám po Vánocích na váhu. Čtyři kila nahoře. Měním jídelníček, Bobe a Jillian, zachraňte mě! Cvičím denně, střídám to. Taky mě pak každý den bolí jiné svaly.
Úterý 13.1. pravidelná roční kontrola na gynekologii, vše v pořádku, tělísko je tam, kde má být, stěry z čípku čisté, za rok nám končí expirace (mám ho už 4 roky), do té doby netřeba se vidět znova.
Únor 2015 - pátek 6.2. zítra mě čeká Crossfit, dávám si jen lehčího Boba na posílení Core (střední části těla). Trochu mě z toho pobolívají záda. Večer trošku špiním, chjo, zase MS přijde dřív, při tělísku nic překvapujícího.
Sobota 7.2. a plánovaný Crossfit ve fitku. V životě jsem nezažila tak brutální cvičení, skákání na bednu, kliky, angličáky, vzpírání… ale cítím se skvěle. Jsem hrdá, že jsem to zvládla. V šatně zjišťuju, že se mi MS rozjela a i přes tampon „pro jistotu“ si musím na cestu domů prádlo ze sebe sundat. Díky bohu za černé legíny.
Neděle 8.2. záda bolí, ruce nezvednu, sejít schody je za trest… a to jsem si myslela že po měsíci cvičení jsem už docela trénovaná. MS běžný průběh.
Pondělí 9.2. pořád bolí celý člověk, MS stejná, večer zkouším jogu na protáhnutí svalů, zvládám pouhých 5 minut a vzdávám to, záda bolí.
Úterý 10.2. mám problém vstát z postele, záda konečně dobrý, ale to břicho. MS se do mě obula v plné parádě (co se bolesti týče, krvácím pořád stejně). Děti do školy a školky vypravuje přítel, já si beru notebook s prací do postele, kde se ukempinguju na celý den. V poledne mi sem přítel nese oběd, žebrám o Algifen. Nemám ráda menstruační křeče.
Volám mámě, jestli mi nevyzvedne výjimečně děti a odpoledne se o ně nepostará. Jsem sama doma, břicho bolí, jen ležím, nevstávám, teplota 38°C, je mi slabo, jsem odhodlaná ráno navštívit doktora. Tohle nevypadá, že by to bylo z menstruace.
V 19:30 přichází děti. Jdu na záchod, spíše se plazím, už brečím bolestí, sedání a zatlačit na čúrání bolí neskutečně. Děti jsou šikovné, osprchují se samy, mě si moc nevšímají a jdou si pak pustit v posteli pohádku. Naštěstí už byly po večeři.
20:30 se vrací přítel domů, tajně volá mojí mámě, ať k nám přijde. Ví, že jsem hrdinka a že bych mu to nedovolila. Ve 21 hodin už sedím v autě a mířím na pohotovost, chirurgickou. Bolí mě jakýkoliv dotyk břicha od pupíku dolů. Čeká mě rentgen, po zjištění, že mám tělísko a prohmatání břicha nejspíše doktorka, ví která bije. Berou mi krev, zavádí kanylu, volají na gynekologii a z ordinace mě už veze ošetřovatel na kolečkovém křesle.
Na gynekologii opět vyšetření, tentokrát vnitřní ultrazvuk. Už jen jeho zasunutí bolelo a při jakémkoliv jen mírném pootočení mi tečou slzy. Diagnóza - akutní zánět pánevního dna, hned ráno laparoskopie, při níž se uvidí, jak moc je rozsáhlý, a vyjmutí nitroděložního tělíska, které už bych pak nikdy neměla mít.
Jsem ve stavu, kdy mi je vše jedno, hlavně když mi dají něco na bolest. Přesun na pokoj, ještě v noci holení, do rána v jednom kuse kapáky. Antibiotika, zavodňování, něco na bolest…
Středa 11.2. hrozně se těším na sál, teda hlavně na to, jak budu spát a nic neucítím. Ani nevím, jak jsem usla, poslední, co si pamatuju, bylo na sále „Tak jdem na to“.
Kruci, bolí to pořád stejně. Sahám si na břicho, tři náplasti, z břicha mi trčí dren, tak to mám asi za sebou. Skoro pořád spím. Odpoledne přichází doktor. Nebylo to tak strašné, tělísko venku, děloha a vejcovody napadeny zánětem, ale vaječníky v pořádku, jen na nich trochu hnisu a hnis v břišní dutině.
Přišla jsem v čas, Přijít o den dva později, je to horší a vybrali by mě. Jsem vděčná, že jsem nakonec jela na pohotovost hned a nečekala do rána. Večer na chvilku odpojí kapák, dren do ruky jako kabelku a šup šup do sprchy.
V nemocnici jsem nakonec strávila 8 dní, z toho 6 dní pod kapačkou s třemi druhy antibiotik. Byla jsem jak jehelníček. Na zadku modřiny od injekci na bolest, na stehnech na ředění krve, ruce od odběrů a od infuzí. Moje žíly už to nedávaly a praskaly. Jednu noc jsem brečela já a sestřička k tomu taky neměla daleko, jak se jí podařilo napíchnout infuzi až na jedenáctý pokus poté, co mi v noci zase jedna vylítla. Po vysazení kapáků mi ještě nasadili antibiotika v tabletkách, nejdřív dvoje a pak už jen jedny na doma.
Dnes to je přesně 5 týdnů od operace. Včera jsem byla opět na kontrole. Cítím se konečně dobře, jsem v pořádku.
Takže ještě jednou, jak jsem k tomu přišla? Netuším. Mohla jsem to poznat dřív? Taky netuším. Žádné předchozí bolesti břicha (až v den hospitalizace), žádný předchozí výtok. Může za to moje dieta? Nebyla drastická. Nebo že by hodina crossfitu?
Přečtěte si také
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 1650
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 1836
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 2409
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 1696
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1170
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
Kamarádka mi před lety svedla muže a teď mě prosí, abych ji toho tyrana zbavila
- Anonymní
- 28.05.26
- 4552
Život je někdy hodně zvláštní. Když jsem potkala Alexe, byla jsem z něho hotová. Krásný a charismatický chlap, kterého mi všichni záviděli. Naše manželství trvalo jen asi dva roky, ale dnes jsem za...
Dcera chce jet na prázdniny s přítelem. Její otec souhlasí, já z toho nespím
- Anonymní
- 28.05.26
- 2643
Lucce bylo teprve nedávno šestnáct let, ukončila prvák na střední a už si myslí, že jí patří svět. S Dominikem chodí asi půl roku. Je to celkem fajn kluk, ale pořád si myslím, že je dost brzy...
Na dovolenou k Baltu mě nikdo nedostane. Jenže manžel rozhodl jinak
- Anonymní
- 28.05.26
- 5174
Manžel si letos usmyslel, že pojedeme na dovolenou k moři. Bohužel k Baltu. Já moře miluju, ale zvolila bych úplně jinou destinaci. Chtěla jsem letět do Řecka nebo jet autem do Itálie či...
Šla jsem s dítětem a psem na hřiště. Domů jsem odešla s pokutou a ostudou
- Anonymní
- 28.05.26
- 1966
Tohle se mi ještě nikdy nestalo. U nás na sídlišti byli psi na hřišti vždycky tak nějak tolerovaní, pokud byli na vodítku a jejich majitelé po nich uklízeli. Nikdo z toho nedělal drama. Když jsem...
Kamarád propadl sektě a teď se chce zabít. Jsem bezmocná
- Anonymní
- 28.05.26
- 894
Vždycky to byl ten nejchytřejší kluk z naší party. Analytický mozek, smysl pro humor, člověk, o kterého jste se mohli opřít. Pak přišel nenápadný „biblický kurz“ a z mého nejlepšího kamaráda zbyl...
No…užila sis, ale hlavní je že to relativně dobře dopadlo. A s tím cvičením polev trošku 
