Zánět pánevního dna

Ostatní

Jak krásně česky a jednoduše to zní. Co to ale znamená? Jak a kde jsem to chytla? To jsem nepoznala dřív, že mi něco je?

Na toto a mnoho dalších věcí se mě ptali v posledních týdnech všichni okolo. Nikdo ani nevěděl, co mi to vlastně je, slyšeli to poprvé a já taky. Na internetu toho moc není. Proto jsem se rozhodla o této nemoci pár slov napsat.

Trošku teorie: PID - Pelvich inflammmatopry disease - neboli hluboký pánevní zánět je zánět a infekce horního genitálního traktu u žen. Onemocnění vznikne, když se bakterie dostanou z pochvy přes ochrannou vrstvu cervikálního hlenu, který chrání zevní ústí děložního hrdla, do dělohy, vejcovodů a vaječníků. Jestliže se onemocnění neléčí, může způsobit jizvení a nevratné poškození jednoho nebo více reprodukčních orgánů.

Jak jsem k tomu přišla já? Netuším. V nemocnici mi řekli, že způsobeno tělískem, stačilo se jen od „spoda“ trošku prochladit.

Leden 2015 - Nový rok, s hrůzou stoupám po Vánocích na váhu. Čtyři kila nahoře. Měním jídelníček, Bobe a Jillian, zachraňte mě! Cvičím denně, střídám to. Taky mě pak každý den bolí jiné svaly.

Úterý 13.1. pravidelná roční kontrola na gynekologii, vše v pořádku, tělísko je tam, kde má být, stěry z čípku čisté, za rok nám končí expirace (mám ho už 4 roky), do té doby netřeba se vidět znova.

Únor 2015 - pátek 6.2. zítra mě čeká Crossfit, dávám si jen lehčího Boba na posílení Core (střední části těla). Trochu mě z toho pobolívají záda. Večer trošku špiním, chjo, zase MS přijde dřív, při tělísku nic překvapujícího.

Sobota 7.2. a plánovaný Crossfit ve fitku. V životě jsem nezažila tak brutální cvičení, skákání na bednu, kliky, angličáky, vzpírání… ale cítím se skvěle. Jsem hrdá, že jsem to zvládla. V šatně zjišťuju, že se mi MS rozjela a i přes tampon „pro jistotu“ si musím na cestu domů prádlo ze sebe sundat. Díky bohu za černé legíny.

Neděle 8.2. záda bolí, ruce nezvednu, sejít schody je za trest… a to jsem si myslela že po měsíci cvičení jsem už docela trénovaná. MS běžný průběh.

Pondělí 9.2. pořád bolí celý člověk, MS stejná, večer zkouším jogu na protáhnutí svalů, zvládám pouhých 5 minut a vzdávám to, záda bolí.

Úterý 10.2. mám problém vstát z postele, záda konečně dobrý, ale to břicho. MS se do mě obula v plné parádě (co se bolesti týče, krvácím pořád stejně). Děti do školy a školky vypravuje přítel, já si beru notebook s prací do postele, kde se ukempinguju na celý den. V poledne mi sem přítel nese oběd, žebrám o Algifen. Nemám ráda menstruační křeče.

Volám mámě, jestli mi nevyzvedne výjimečně děti a odpoledne se o ně nepostará. Jsem sama doma, břicho bolí, jen ležím, nevstávám, teplota 38°C, je mi slabo, jsem odhodlaná ráno navštívit doktora. Tohle nevypadá, že by to bylo z menstruace.

V 19:30 přichází děti. Jdu na záchod, spíše se plazím, už brečím bolestí, sedání a zatlačit na čúrání bolí neskutečně. Děti jsou šikovné, osprchují se samy, mě si moc nevšímají a jdou si pak pustit v posteli pohádku. Naštěstí už byly po večeři.

20:30 se vrací přítel domů, tajně volá mojí mámě, ať k nám přijde. Ví, že jsem hrdinka a že bych mu to nedovolila. Ve 21 hodin už sedím v autě a mířím na pohotovost, chirurgickou. Bolí mě jakýkoliv dotyk břicha od pupíku dolů. Čeká mě rentgen, po zjištění, že mám tělísko a prohmatání břicha nejspíše doktorka, ví která bije. Berou mi krev, zavádí kanylu, volají na gynekologii a z ordinace mě už veze ošetřovatel na kolečkovém křesle.

Na gynekologii opět vyšetření, tentokrát vnitřní ultrazvuk. Už jen jeho zasunutí bolelo a při jakémkoliv jen mírném pootočení mi tečou slzy. Diagnóza - akutní zánět pánevního dna, hned ráno laparoskopie, při níž se uvidí, jak moc je rozsáhlý, a vyjmutí nitroděložního tělíska, které už bych pak nikdy neměla mít.

Jsem ve stavu, kdy mi je vše jedno, hlavně když mi dají něco na bolest. Přesun na pokoj, ještě v noci holení, do rána v jednom kuse kapáky. Antibiotika, zavodňování, něco na bolest…

Středa 11.2. hrozně se těším na sál, teda hlavně na to, jak budu spát a nic neucítím. Ani nevím, jak jsem usla, poslední, co si pamatuju, bylo na sále „Tak jdem na to“.

Kruci, bolí to pořád stejně. Sahám si na břicho, tři náplasti, z břicha mi trčí dren, tak to mám asi za sebou. Skoro pořád spím. Odpoledne přichází doktor. Nebylo to tak strašné, tělísko venku, děloha a vejcovody napadeny zánětem, ale vaječníky v pořádku, jen na nich trochu hnisu a hnis v břišní dutině.

Přišla jsem v čas, Přijít o den dva později, je to horší a vybrali by mě. Jsem vděčná, že jsem nakonec jela na pohotovost hned a nečekala do rána. Večer na chvilku odpojí kapák, dren do ruky jako kabelku a šup šup do sprchy.

V nemocnici jsem nakonec strávila 8 dní, z toho 6 dní pod kapačkou s třemi druhy antibiotik. Byla jsem jak jehelníček. Na zadku modřiny od injekci na bolest, na stehnech na ředění krve, ruce od odběrů a od infuzí. Moje žíly už to nedávaly a praskaly. Jednu noc jsem brečela já a sestřička k tomu taky neměla daleko, jak se jí podařilo napíchnout infuzi až na jedenáctý pokus poté, co mi v noci zase jedna vylítla. Po vysazení kapáků mi ještě nasadili antibiotika v tabletkách, nejdřív dvoje a pak už jen jedny na doma.

Dnes to je přesně 5 týdnů od operace. Včera jsem byla opět na kontrole. Cítím se konečně dobře, jsem v pořádku.

Takže ještě jednou, jak jsem k tomu přišla? Netuším. Mohla jsem to poznat dřív? Taky netuším. Žádné předchozí bolesti břicha (až v den hospitalizace), žádný předchozí výtok. Může za to moje dieta? Nebyla drastická. Nebo že by hodina crossfitu?

Hodnotilo 21 lidí. Score 4.3.

Reklama


Reklama

 Váš příspěvek
 
Lada84
Ukecaná baba ;) 1747 příspěvků 26.03.15 06:50

Ahoj, cvicis tedy hodne…mozna chce telo trochu pauzy. Sama jsem cvicivala takhle casto, kazdy den, Insanity s Shaunem T. a efekt to melo takovy, ze jsem nebyla schopna pomalu chodit, cokoli zvednout, mozna jen telo „krici“ dej si pauzu, ja uz nemuzu…co trenink jen 3× tydne? Nebo cvicit neco ne HIIT? Samo, ze ten zanet nejspis od cviceni nebude, ale ta unava a vycerpani tela tomu nepomohly, uvidime, co na to holky..
Hlavne, ze jsi ok, to muselo byt hodne neprijemny :kytka:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 727 příspěvků 26.03.15 10:10

Přeji jen zdraví :hug:

 
dizinka
Ukecaná baba ;) 1566 příspěvků 51 inzerátů 26.03.15 13:32

Krásně napsaný deníček :pankac: No…užila sis, ale hlavní je že to relativně dobře dopadlo. A s tím cvičením polev trošku ;) :mavam:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1940 příspěvků 26.03.15 13:33

Ahoj, já jsem slyšela, že právě nitroděložní tělísko se záněty může souviset. Kdyby to bylo z něčeho jiného, máš třeba zánět středního ucha, hm?

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1940 příspěvků 26.03.15 13:40

Gynekologický info server: Nitroděložní tělísko prokazatelně zvyšuje riziko zánětu především aktinomykózy, ale tento vztah je složitější a stále předmětem zkoumání. Výkony spojené s rizikem rozvoje nitroděložní infekce: interupce, kyretáž, hysteroskopie, hysterosalpin­gografie, zavedení nitroděložního tělíska.

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 700 příspěvků 26.03.15 15:34

Už jen zdravé dny

 
4family
Zasloužilá kecalka 869 příspěvků 26.03.15 16:41

Slyšela jsem případu, kdy vyndaní nitroděložního tělíska a zřejmě škrábnutí při tom zákroku dopadlo velice špatně, zánět - sepse - smrt.

 
Jitka79
Závislačka 3531 příspěvků 2 inzeráty 26.03.15 20:21

Uff, to musela být hrůza! Já jsem po porodu měla zánět dělohy, byla to taky síla.. trochu vím, o čem píšeš.
Díky za deníček :kytka:

 
Xverunka
Ukecaná baba ;) 1210 příspěvků 26.03.15 23:56

Přeji už jen zdraví :kytka:

 
bibous
Kecalka 498 příspěvků 27.03.15 21:47

Ahoj, mám podobnou zkušenost, jen u mne bez tělíska a možná s ještě rychlejším průběhem.
Jeden den mě mírně bolelo bříško, říkala jsem si, že jsem asi chytla kvasinky nebo co to. Ráno druhý den jsem se vzbudila a měla dost zvláštní výtok, takový vodnatý a žlutý… A teplotu lehce nad 37°C. Tak jsem si říkala, že pro jistotu zajedu na pohotovost. No domů už mě nepustili - vejcovody jsem měla jak dvě tučné klobásy nacpané hnisem. Asi dva dny mě ládovali nitrožilně antibiotikama, pak laparka, odstranění vejcovodů (naštěstí jen jich, bála jsem se, že přijdu i o vaječníky - tehdy mi bylo 20, samozřejmě bezdětná)… No a z čeho to bylo mi nikdo nikdy neřekl…
Každopádně taky nechci domýšlet, co by se stalo, kdybych na tu pohotovost nejela…

 
Evule_85
Povídálka 37 příspěvků 29.03.15 19:16

Ty jo, otevřela jsem tvůj deníček jen pro zajímavost, abych se o nemoci dozvěděla něco i ze strany pacientky a teda…Uff..Jsi hrdinka a tady se potvrzuje, že je lepší jet do nemocnice/k dok­torovi, i když si nejsi jistá, zda ti vlastně něco je, aby se to potvrdilo/vyvrá­tilo. Tak hlavně hodně zdraví! :kytka:

Vložit nový komentář

Reklama


Reklama