Mozek na dovolené
- Rodičovství
- jruz
- 19.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Také máte pocit, že jediným orgánem vašeho těla, který si užívá rodičovskou dovolenou, je váš mozek? Pokud ano, tak je zde něco pro uklidnění, že v tom nejste sami. Pokud ne, berte to jako výstrahu, jak to může dopadnout.
Návštěva bazénu
Jožkovi bylo již hodně ke dvoum letům, než jsem sebrala odvahu jít s ním do bazénu. Pominu-li důvody zdravotní, jako je atopický exém, který vykoukne vždy v tu nejnevhodnější dobu, zůstává zde důvod extra živého děcka, které si na útěk od matky vybírá také ty nejnevhodnější okamžiky.
V mé fantazii probíhá návštěva bazénu takto: dojdeme do šatny a v minutě, kdy ze sebe shodím poslední kus oblečení a budu, jak mě Pánbůh stvořil, uteče dítě do prostor bazénu a já budu nucena vydat se za ním rychlostí blesku jsouc oděna jen v rouše Evině. Vzhledem k mé postavě se mi vybavuje spíše název Páralova románu Mladý muž (alias Jožin) a bílá velryba (to jsem já). A s ohledem na kluzkou podlahu jasně vidím i pád velryby do bazénu doprovázený mohutným vzedmutím hladiny.
Po překonání této mé fantaskní představy sbalím vše potřebné a především odvahu a vcházím do bazénu. Ha – šatny pro rodiče s dětmi, super. A logicky usuzuji, že jdeme do chlapečků, když je Jožin kluk. Šatna pěkná, i postýlka pro neposedy k dispozici – samozřejmě ji přelézá v nestřeženém okamžiku, kdy bílá velryba hledá plavky zahrabané kdesi v hloubi batohu. Má fantazie se začíná stávat skutečností. Naštěstí včas mladého muže odchytím, lupnu zpět a věnuji se nadále lovu plavek. V tomto okamžiku však od bazénu přicházejí čtyři „kluci“ ve věku 30–50 let a v závěsu asi deset dětí. V tu chvíli následovalo mé prozření – chlapečci znamenají tatínky s dětmi. Hups. V jaké poloze jsem se nacházela v okamžiku mého osvícení a ve které mě spatřili i „kluci“, vidíte na obrázku.
Oslava narozenin
Přítel má za necelé dva týdny narozeniny, dárek připraven, zabalen, nic mě nemůže překvapit. Jednoho dne odpoledne donese domů zákusky a mezi nimi i jeho oblíbený medovník. Koukám na stůl „Ááá, copak to tu máme? Čím jsem si to zasloužila? Takové dobrůtky!“. A už tam cpu medovníček a láduju se jím jako divá, a ještě další kousíček, mňam, mňam. Sníme zákusky, dáme kávičku, jdeme s mladým na procházku, vrátíme se, večerní koupání a jiné radosti a šup s Jožkou do postele. Dojdu z ložnice a koukám na výborné vínko na stole „Hmmm, my se dneska máme“, a již jej slopu do sebe. Večer na gauči se kroutím a říkám: „Což takhle masáž?“. Byla výborná, příjemná a pěkně mě unavila, tak jsem partnerovi řekla něco ve stylu, díky zlatko, jsu nějak KO, jdu spát, pa brouku, a upadla jsem do limbu. Prostě super den!
A narozeniny z jeho pohledu? Odpoledne jsem pochopil, že dort asi nebude, tak jsem si skočil do cukrárny pro zákusky a donesl je domů. A ona mi ten nejoblíbenější sežere! No nic, došel jsem pro flašku vína na večer a měl jsem z ní tak dvě decky. Předčasně jsem zajásal při větě: „Což takhle masáž?“, a tak jsem ji tedy namasíroval, a když už jsem byl v očekávání nějaké erotiky, tak se sebere a řekne mi dobrou brouku. Aspoň, že dávali ten fotbal. Přišla jsem na to až druhý den – naštěstí sama. Při dotazu, proč nic neřekl, tak že prý byl zvědav, jak daleko to dojde a jestli mě to trkne. Hups. No, někoho trkni, někoho nakopni.
Benzina aneb premenstruační syndrom
Vylézám z auta (díky hormonům ne příliš naladěna) chtíc si natankovat. Jožka sedí vzadu v sedačce, s něčím si hraje. Vše probíhá v pohodě, dokonce jsem otevřela víko nádrže bez cizí asistence, koukám na „počítadlo“, abych včas stopla. Zpoza stojanu se vynoří chlápek s kýblem a stěrkou na okna. Á jé, další, co chce peníze a myslí si, že přes okno musí být vidět i v místech, kam stěrače nedosáhnou. Spustím tedy preventivně tónem nevycválané paní domácí z pavlačového domu: „Prosím vás, nepřeji si, abyste mi to auto myl!“. Chlápek blbě kouká, udělá krok ke mně – hm, super, a ještě nahluchlej k tomu – honí se mi hlavou. „Povídám, že si nepřeji, abyste jakkoli sahal na mé auto“. Chlápek se oklepal a říká (a koutky mu pěkně cukají smíchy): „No, mladá dámo, to jsem rozhodně neměl v úmyslu, myl jsem si svoje“. Po celou dobu, co jsem tam stála, leštil své auto asi tak metr ode mě. A pokračuje: „Ale když tak na něj koukám, tak tu pětku za umytí byste obětovat mohla. A tu pistoli už nemačkejte, vypíná se sama, máte plnou. Nashle.“ Došla jsem zaplatit, on též, vrátím se, otevřu si dveře, usadím se, zapnu pás a říkám si „Proč ten chlap na mě tak čučí a ještě se tlemí?“. A vedle mně na zadní sedačce se ozve Josífek a nadšeně říká: „Mama, brmbrm.“
Svátek
Standardní den, nic výjimečného se neděje, ležíme na gauči, koukáme na televizi, je půl jedenácté v noci. Partnerovi pípne SMS, koukne na to, že zase někdo z práce a já říkám napůl otráveně: „…símtě, kdo tě nahání takhle pozdě?!“. A přítel koukne na SMS se slovy: „Ale, jeden můj podřízenej mi přeje vše nejlepší k svátku.“ Hups. Biji hlavou do zdi.
Jednota
Jdeme nakoupit. V jedné ruce pes, ve druhé Jožka. Pes čeká venku. Nakoupeno. V jedné ruce nákup, ve druhé Jožka. Ruce plné, nic nechybí.
Doma: Tý jo, ten Jonášek je dneska hodnej, zalezlej pod gaučem, neotravuje, super.
Telefonát: - Čau R…i, hele, máš pořád toho bílýho smetáka? –Jonáše? Jasně. – Hm, tak to bude asi von, je tu před obchodem, žere kremrole od dvou paní, a že chtějí volat městskou, že už je tu přes hodinu.
Hups. Uklidňuji se tím, že to mohlo dopadnout i variantou podstatně horší – v jedné ruce nákup, ve druhé pes, mám vše, nic nechybí.
Hra Česko
Dotaz z oblasti sportu: Co znamená zkratka ČMFS? A já začínám se svými úvahami: no, přece, to bude nějaký českomoravský svaz nebo spolek, ale jaký? Partner začíná kulit oči. Ty jo, já vůbec nevím, je to něco společného se sportem… já se na to napiji ještě vínka, ať mi to líp myslí… ty jo, zase prohraju, vůbec nevím. Oči lezou chlapovi již z důlku. Hele, to je nějaká blbost, žádný sport na F snad ani neexistuje. Amen. Málem tohoto příznivce Fotbalu kleplo.
Další dotaz: Kde v lidském těle najdeme panenku? Ukazuji si na záda, chlap blbě kouká, asi jsem to přesně neukázala, znovu si klepu na přechod boku a zad, pořád blbě kouká. Snažím se tedy vybavit, kde že je panenka na praseti. Rozhodnu se pro názornou ukázku, vrhnu se na zem na všechny čtyři, chrochtám, kvičím a říkám, no hele, já jsem jako prase a to jí má zhruba tady. Chlap sedí toporně jako to dřevo s výrazem stylu: jak jsem si tohle mohl namluvit?! Usedám zpět na židli a on pomalu zvedá ruku k obličeji a oznamuje mi: panenka je v oku.
Další narozeniny
Josífek přes poledne spí, já dělám sýrový dort – poprvé. Jsem nadšena, jak se mi vše daří, je krásně nazdobený zeleninou, zcela neskromně slintám blahem nad svým výtvorem a plácám se po rameni, jak jsem vše stihla a ještě si dám v klidu mou oblíbenou kávičku z džezvy. Opatrně beru dort chtíc jej přesunout ze stolu zpět na linku a – ano, dort padá na zem a striktně přitom dodržuje zákon namazaného krajíce chleba. Jsem na pepku a hulákám něco ve stylu „dorte jeden kreténskej“, ale není úplně rozsypán, tvar jakžtakž drží, třeba zachráním a odcházím do linky hledat něco na podebrání. Když konečně vyhrabu potřebný nástroj a otočím se zpět, tak zjistím, že mé staré psisko bylo při sbírání dortu pohotovější. Jonáš má hlavu doslova zabořenou v dortu a žere takovou rychlostí, jakoby mu šlo o život, předními packami si jej přidržuje, na chlupatém dlouhém uchu má přilepený pórek a z tlamy plive kus rajčete. Nafotila jsem na mobil a poslala mé polovičce. Říkal, že jej těší, že jsem nezapomněla.
Do bazénu chodíme, koupání Jožka miluje, tatínci se na mě vždy poťouchle usmívají se slovy, že u nich v šatně je volno. Zabalený dárek jsem vyhrabala z útrob skříně a dala následující den. Na benzince už si dávám pozor na pány s hadrem a při nastupování se snažím trefit ty správné dveře. Svátek jsem ani „nežehlila“. Jonáše již nezapomínám, neb mám uvědomělé dítě, které již umí nahlásit „mama, jonag, zapomeli“. Hru Česko hrajeme i nadále a druhý den jsem dostala od mého lesáka i pochvalu, že prý být on kanec, tak na to mé kvičení hned přiběhne. Dort jsem sesbírala a místo kávy si dala panáka slivovice. Jonáš se 3 dny krmil sýrem – byl v naprosté agónii, že má takovou dobrotu netušíc, čím si to zasloužil. Udělala jsem nový dort a ten již přežil alespoň do té doby, než skončil v našich žaludcích.
No, a tak je to pořád.
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1035
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 736
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 664
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 582
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 502
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1232
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1700
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 595
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 1153
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 974
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...