Samuelek je na světě
- Porod
- Andreika
- 24.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Děkuji všem doktorům a příteli, že byl se mnou. Chtěla bych se s Vámi podělit o můj den D, i když to nebylo úplně na jedničku, jsme zdravoučcí. Píše se rok 2011, je to můj nejšťastnější rok v životě, protože jsem s pomocí přítele a doktorů porodila mého syna Samuela.
Před odjezdem do porodnice poslední fotka
- 2
Už umírám :-)
První fotečka
Po prvé v postýlce
- 1
Samuelek
Doma
Bylo 28. 7. 2011 23 hodin večer a přítel přišel z odpolední, já jsem šla jako vždycky spát dříve než Zdenda, ten ještě zahraje nějakou tu PC hru a mrkne na internet 
Tahle noc nebyla nic moc, bříško bylo tvrdé. Budím se při každém otočení :-/ 29. 7. v pátek v 8 hodin ráno cítím mírné bolesti, jakoby měla přijít menstruace. V 9 ráno lezu dolů z postele (máme ji vyvýšenou) a přišlo mi, že bolesti jsou pravidelné asi po 15 minutách. No nic šla jsem vyvenčit psa a bolesti začaly lehce sílit. Po 10. hodině říkám Zdenkovi, že mám bolesti jako při menstruaci, nějak na to nereagoval, ještě chrněl 
Jen mi řekl, jestli jsem si dala sprchu (pořád jsem mu všechno vysvětlovala ohledně poslíčků a porodu, byl zásoben informacemi ) Tak jsem si vlezla do spršky… Umyla jsem si hlavu a pouštěla jsem si teplou vodu na bříško, ale bolesti pořád neustupovaly. Když jsem vylezla, vzala jsem si suchý rohlík a začala si počítat dobu mezi kontrakcemi.
Přítel už na mě koukal z vrchu a vtipkoval stylem: vychodíš nám kruh v koberci, protože jsem po pokoji chodila v kruhu a jedla ten suchý rohlík Říkala jsem mu, že je mám pravidelné po 6 minutách, to už jsem napsala i na MK, jestli mám jet nebo ne a holky už mi radili, že raději jo než něco pokazit. Pořád jsme čekali, že to nějak postoupí, ale nic. Přítel musel ještě do práce, vozí lidi v autě a takhle by všichni přijeli pozdě, nechtěla jsem, ať jede, měla jsem strach a nechtěla jsem jet sanitkou. Seděla jsem na gauči a on mi řekl, že pokud to nepřejde, ať zavolám, že hned přijede, měla jsem slzy v očích, ale souhlasila jsem. Za 25 minut telefonoval, jestli se to uklidnilo, říkala jsem, že ne, že je to pravidelně po 5-4 minutách, tak mi řekl, ať se obleču, že přijede a sjedeme do porodnice.
Na cestě
Přijel, vzal mi tašku a jelikož máme pejska, který likviduje byt, tak jsme naložili Beky do auta a jeli směr porodnice, v autě kontrakce zesílily a já je začala prodýchávat, přítel mi to stopoval, co 4 minuty a ještě srandičky, už máš 10 vteřin zpoždění Mně to už směšné nepřišlo V Ostravě Porubě jsme neparkovali u porodnice, ale u VŠB (kdo zná Ostravu, ví), parkoviště má přemrštěné ceny (paní co byla se mnou na pokoji platila 200kč za den stání) a my jsme měli hafana v autě, takže ten kousek dojdu. Haha příště, i kdyby stálo parkoviště 1000 kč, vjedu dovnitř Lidi na zastávce se na mě dívali, jak jsem musela zastavit a opřít se o Zdendu, až mi bolestí vhrkovaly slzy do očí.
V porodnici
Přišli jsme k příjmu a objevila se starší sestřička, ptala se, co se děje a přítel pohotově: asi rodíme Sestřička mě pozvala dovnitř na monitor, ležela jsem tam a ona se mně ptala na všechny ty nesmysly Jakoby je mělo zajímat, jestli má přítel maturitu nebo ne V bolestech jsem si nevzpomněla ani na vlastní obvodní lékařku Přišla PA a ptala se mě, jestli cítím ty kontrakce Říkám, že jo. Odpojili mě, něco jsem podepsala a šly jsme (jely výtahem) do 3. patra na porodní, kde jsem si musela vzít cukle, svléct se a dát jim potvrzení o jméně dítěte. Potom zase vyptávání kde, kdy, jak, proč a jestli má přítel maturitu, už mi to přišlo divné Přišel pan doktor, aby mě prohlédnul, tak v 15 hodin otevřená na 3 prsty, podíval se na miminko ultrazvukem a řekl jen, že se to připravuje k porodu a snad ještě dneska porodím a potřetí se mně vyptával na ty samé otázky, to už jsem se musela smát Pak jsem zašla pro Zdenka a šli jsme na porodní pokoj.
Na porodním pokoji
Zase mě připojila strašně milá PA na monitor, kontrakce pořád stejné, po 4 minutách. Říkala, že potom uděláme přípravu, jestli jsem oholená, tak jsem řekla, že jsem se holila ve středu, tak to prý nemusím. A klystýr, jestli jsem byla na záchodě, tak jsem ji řekla, že doma asi 5×, tak prý taky nemusíme Tak mi jen řekla, můžete do sprchy, na balon, ale hlavně se zkuste trošku hýbat, aby miminko sestupovalo a já se na vás zase přijdu podívat. Tak jsem si dala sprchu, ta mi vůbec nepomáhala, ani nějaké hopsání na baloně, tak jsem na něm jen seděla a snažila se nádech nosem, výdech pusou a tak pořád dokola. Zdeneček mě po každé sprše osušil, pomáhal mi zvedat se z wc, nosil mi čajík, podával vložky a ke konci otíral z čela pot a pořád mě držel za ruku.
O pár hodin později zase kontrola monitorem, otevřená na 5 prstů. Přítel musel jít do auta za psem, vyvenčit ho. Okolo 18 hodin mi donesli večeři, chleba, plátkový sýr a rajče, čaje jsem tam měla plnou konvici. Večeři si dal Zdenda, měla jsem strach něco pojíst. Potom mě PA dala zase na monitor, prý 20 minut, seděla jsem v pohodlném koženém křesle, už jsem byla mega unavená, takže mezi kontrakcemi jsem tam usínala. Přítel zase odskočil za hafíkem, mezitím jsem napsala mamince, že už jsem v porodnici, tak mi popřála hodně štěstí a ať pak hned napíši.
Po 2 hodinách přišla PA, že měli strašný fofr a odrodili 3 porody a konečně mě odpojila z monitoru . Lehla jsem si na lehátko a zase mě prohlédli, už jsem byla otevřená na 9 prstů, ale stále mi voda nepraskla, takže mi ji prasknou, jak jsem viděla ten háček, stály mi i vlasy na hlavě. Ale vůbec to nebolelo, jen taková teplá vodička, ale co bylo potom? Bylo za 5 minut půl 12 večer, přítel byl u psa, tak jsem mu volala, že má okamžitě přijít, nebral mi to, tak jsem mu to napsala a za chvilku byl u mně. Kontrakce byly strašně silné, jenže i když jsem byla na 9 prstů otevřená, čípek ještě nebyl zcela pryč, tak jsem musela na bok a PA mi dala nohu do toho korýtka. To jsem začala hekat, tedy dělala jsem jen hu hu hu jak mašinka, přítel mě hladil po vlasech a uklidňoval, že už to za chvilku budu mít za sebou, že ví, že to bolí a že toho mám plné zuby, že jsem šikovná a tohle mi strašně pomáhalo. Při každé kontrakci s tou nohou v korýtku jsem cítila jak vytéká plodová voda, ale pořád jsem neměla pocit, že bych chtěla tlačit, ale bolest se nedala vydržet, tak jsem řekla Zdenkovi, ať je zavolá.
Porod
30. 7., 00:10. Měla jsem roztažené nohy, dělala jsem hu hu hu a PA a doktor říkali: velký nádech a pořádně dlouze zatlačit. No, to se lehce řekne, těžko udělá, v tomhle jsem úplně zklamala, vyčítám si to, že mi to prostě nešlo, chtělo se mi brečet, říkala jsem jim, že mě to strašně bolí a jen jsem slyšela, nojo, maminko, rodíte. Po asi 5 nezdárných pokusech vytlačit hlavičku, mi dali do ruky oxycotin. Cítila jsem, že kontrakce byla větší, tak jsem zabrala ze všech sil, chytla se za madla, Zdeněk mi držel hlavu a já tlačila a tlačila. PA říkala: šup už můžu hladit vlásky, úplně jsem se celá třepala a hlavička byla venku.
Teď už si to moc nepamatuji, nesměla jsem tlačit a pak rychle honem tlačit, a to už mi vyčerpaností nešlo, tak mi doktor pomohl přitlačením na bříško a malý byl venku… úleva, ale co to? Nejhorší pocit v mém životě. Co mi problesklo hlavou? Proč mi ho nedali na bříško… Proč nekřičí proč sakra nekřičííí? Odstřihli šňůru a rychle ho odnesli, a tam mi ve výhledu stál přítel. Z jeho vykládání byl Samuel úplně modrý, měl omotanou pupeční šňůru okolo krku, a proto ho rozdýchávali. A najednou slyším lehký pláč, úplně takové broukání, spadl mi kámen ze srdce a už se ptali, jak se bude jmenovat To už obstaral přítel.
PA mi ještě vytáhla placentu, na tu jsem se chtěla podívat, fuj To mi pak Zdenda řekl, že něco takového už vidět nemusel Ukázala nám ho na 3 vteřiny, jednu fotku a ještě ho tak divně držela, ale hlavně, že byl ok. Odnesli ho na pozorování. Ptala jsem se, jestli mě nastřihli, tak nenastřihli, ale že mám vevnitř drobné prasklinky. Hmmm, drobné, 14 vnitřních stehů. Zašili mě, to ani nešlo cítit, jen lehké škubání. Doktor mi říkal, že na příští porod mám trénovat potápění a já mu odpověděla: žádné příště nebude Potom nás tam nechali. Rozeslali jsme pár smsek a přítel mě tulil. Chudák to se mnou tak moc prožíval, že tlačil a zadržoval dech se mnou. Po dvou hodinách mě odvezla mlaďounká sestřička na oddělení šestinedělí a já se s přítelem rozloučila a šla spát.
Šestinedělí
Spala jsem asi 2 hodiny, brzy ráno jsem se šla ještě vyčůrat po vycévkování, to nebyl žádný med, ale šlo to, dala jsem si sprchu a o půl 8. přišla vizita a v 10 mi dali Samuelka na první přisání, to byla nádhera, konečně jsem měla pocit, že jsem maminka. Sestřičky byly ochotné a všechno mě tam naučili Potom mi ho ještě vzali a po obědě mi ho dali a byl už jenom se mnou
Samuelek se narodil 30. 7. 2011 v 00:30, měřil 51 cm a vážil 3510 g.
Děkuji mému příteli za každou minutu, kterou mi věnoval a děkuji všem, kteří byli u porodu mého Samuelka!
Miluji oba své chlapáky
Přečtěte si také
Manžel chtěl otevřený vztah. Teď zuří, že mám víc milenců než on
- Anonymní
- 12.10.26
- 2895
S manželem jsme spolu patnáct let a vždycky jsme měli poměrně liberální vztah. Když tedy před časem přišel s návrhem na otevřený vztah, vlastně mě tím nepřekvapil. Prý jsme spolu dlouho, máme se...
Šéf k nám přijal člověka, aby stmelil kolektiv. Povedlo se mu to dokonale
- Anonymní
- 12.10.26
- 5213
Jednoho pondělního rána nám šéf oznámil, že do kanceláře nastupuje nový člověk. Prý aby nám pomohl se stmelit. Chvíli jsme na něj všichni jen koukali a nikdo pořádně nevěděl, co si pod tím...
Dcera přišla ze školy se zprávou: Táta čeká dítě s jinou ženou
- Anonymní
- 12.10.26
- 3366
O manželově vztahu jsem neměla tušení. Dozvěděla jsem se o něm až ve chvíli, kdy se naše desetiletá dcera vrátila ze školy a zeptala se mě, jestli bude mít sourozence. Někdo jí totiž řekl, že její...
Našla jsem manželovi porno v počítači, dost mě to uklidnilo
- Anonymní
- 12.10.26
- 1154
Nikdy by mě nenapadlo, jak budu ráda za to, že u manžela najdu porno. Jenže před pár měsíci, kdy se nám narodila dcera, skončil celý náš sexuální život a já marně hledala, co se stalo. Do té doby...
Tchyně nám dala milion na byt. Po poslední hádce chce ale všechno zpátky
- Anonymní
- 12.10.26
- 6424
Když nám tchyně před několika lety nabídla peníze na vlastní bydlení, připadalo mi to skoro neuvěřitelné. Měli jsme našetřeno, ale na byt, který jsme chtěli, nám pořád několik set tisíc chybělo....
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 3544
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 3206
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 2158
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 1810
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 3132
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
to jste ho nemohli dát ke známým? nebo vychovat, aby mohl být doma sám? ale gratuluju k miminku.
