Naše miminka
- O životě
- Silky123
- 26.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je zvláštní, jak se člověku mění priority, respektive jejich pořadí. Když se naše mimi narodila, tak strašlivým způsobem blila, nemůžu napsat blinkala. Potom to přešlo na mírnější formu, ale začala být hysterická, uječená a ještě víc nespavá. Když jsem se hroutila, přešly jsme na příkrmy, byla to katastrofa v podobě několika večerních a ranních návštěv na pohotovosti, spálené kůže, vyrážek. Když už jsme nevymysleli u našeho pana primaře a paní pediatričky nic, co by mohlo pomoci, přibrali jsme si na pomoc paní alergoložku.
Takže, po dvou měsících na příkrmech už Vája vyfasovala 1× perorální kortikoidy a 2× v podobě masti. Vája je ještě malinkatá, aby si každý ze třech doktorů mohl nabrat odpovídající vzorek krve, který by ke svému zkoumání potřeboval, takže v týdnu od 5. března, začíná akce. V pondělí jdeme na potravinové alergie, ve středu na kytky, trávy, plísně, zvířata, a pokud se ani jeden test nepodaří, tak jdeme na krev do nemocnice, kde se všichni tři lékaři sejdou a každý si uzme to, co potřebuje.
Jelikož můj bratr trpí velmi silnou cukrovkou (jako jediný v celé naší rozvětvené rodině, a to i po několik generací), tak i na ni bude Valička testovaná.
Víte, je zvláštní, jak se mění pořadí priorit. Téměř před osmi měsíci jsem brečela, že jsem neschopná matka, jelikož nemám mlíčko, abych mohla Váju kojit. Po třech měsících jsem prosila, ať už Vája spí aspoň dvě hodiny v kuse. Pak následovala prosba, ať není Vája alergická na BKM. A po příkrmech? Si říkám, že tak malá holčička si nezaslouží, aby po mrkvi, bramborách a brokolici vypadala, jako když ji nechám v poledne usnout na Sahaře.
Jelikož prďolka ve čtvrtek vypadala jako spálená žížala, paní doktorka na alergologii zavelela, že pro naše „velké testování“ potřebuje, aby byla Valinka „čistá“, takže jsme zpět jen na mlíčku. JENŽE! Myslela jsem si, že se Vájinka trochu vyčistí a bude dobře. Bylo, ale jen první den. Dnes je třetí den na mlíčku a ráno a večer dávám nemléčnou rýžovou krupičku Nestlé, abych ji trošku zasytila, a Vája je rudá snad nejvíc, co byla, takže začínám mít podezření, že v jídle to nebude, v pracím prášku taky ne, používám ho už pět měsíců a paní mudra říkala, že takhle strašnou reakci by snad ani mít nemohla. A to fakt máchám 2×.
Oboje rodiče mají psy a kočku, takže třeba bude zakopaný „pes“ tam, jinak už fakt nevím. Pro jistotu jsem dneska vyřadila i tu poslední potravinu, rýžovou krupičku, a nahradila ji klasickým rýžovým odvarem, tak uvidíme. Kukuřičnou krupici jsem zkoušela taky a dopadlo to tragicky, nicméně máme pořád naději, že problém bude někde jinde.
Omlouvám se, je to takové pomotané, prostě jsem jen chtěla napsat, že bych byla šťastná, kdyby Vája ječela a byla zdravá a „jen“ dráždivá.
Mám obrovské štěstí - můj manžel je úžasný, moje maminka je báječná a má kamarádka je prostě kamarádka s „K“.
Brečím, ale vím, že slzy jsou na dvě věci, tím Váje nepomůžu, musí vědět, že jí s tím problémem pomůžu. I když je to pro mě moc těžké, jsem hodně empatická a doslova cítím každý její problém a bolest, takže se připravuji na tu „horší“ variantu, že ji budou nabírat v nemocnici, ale v žádném případě ji nenechám sestřičkám, chci, aby věděla, že budu pořád s ní. Bude to pro mě to nejnáročnější, čím jsem si zatím prošla, protože takhle po nocích brečím a koukám se na tu naši holčičku, jak spinká a ptám se PROČ…
Takže jak říká moje maminka: „Hlavu vzhůru a do boje.“
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1814
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1067
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1916
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 784
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 458
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21815
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2675
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2957
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2668
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1798
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....