Píďalka - Díl II. (a poslední)
- Těhotenství
- norreen
- 28.10.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tak se moje velké štěstí se zlatíčkem Píďalkou změnilo v bolest. Co se vlastně stalo bohužel nevím. V pondělí ráno jsem na toaleťáku objevila krev, a tak jsem zburcovala manžela a bráchu aby mě odvezli do Motola. Poslali mě na UTZ a pak do poradny. Tam mi svitla naděje. Všechno bylo v pořádku, tak mě hned nabrali krev a pro jistotu si mě tam nechali. Dostala jsem magnezium, ascorutin a železo. A začlo se mi dělat lépe. Už jsem jenom slabě špinila a vzorně baštila prášky. Ve středu jsem absolvovala další vyšetření a všechno bylo OK, žádný náznak problému. Ve čtvrtek dopoledne už jsem ani nešpinila a byla šance že v pondělí půjdu domů. A potom...
Ve čtvrtek večer mě najednou začlo bolet břicho a opět se objevila krev … okamžitě jsem zavolala sestřičku a paní doktorka mě přišla vyšetřit. Hned na:,–(ili magnezium v kapačce a musela jsem jenom ležet, nesměla jsem ani vstát na záchod. Ráno mi měli dělat cerklage. Bohužel nepomohlo, asi za hodinu jsem za velkých křečí cítila jak jde pryč voda a věděla jsem že je konec… Když mě vezli na sál, tak jsem to celé probrečela. Na pokoj mě vrátili v devět večer.
Přístupu doktorů nemůžu nic vytýkat ani v nejmenším, prostě nebyla šance. Ale co můžu říct, že jsem z nich měla opravdu dobrý pocit, pocit že jsem v těch správných rukách. Teď mě čeká spousta vyšetření a uvidíme co dál…
Po píďalce mi zůstala zatím bolavá dušička, ale i tam čas rány zahojí (možná to bude trvat dýl než loni, ale zahojí). Když jsem v neděli z Motola odcházela, předsevzala jsem si, že se do motolské nemocnice vrátím, ale příště už nebudu odcházet sama. Já se prostě nezvdám. Je to prostě další rána, po které se musím zvednout a jít dal a jednou určitě vyhraju. Do třetice už to vyjít musí.
Všem mockrát děkuju za podporu. Děkuju, že jste a že umíte povzbudit a pohladit po rozbolavělé dušičce. Všem, které jste mi nechali vzkaz v deníčku u Montičky, Brusinky nebo u Jarních miminek i všem, které jste se mě snažili povzbudit na chatu nebo jinou zpravičkou moc děkuju. Opravdu to pomáhá, člověku je hned líp, když vidí kolik dobrých dušiček na něj myslí a drží palce do budoucna.
Marti
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 936
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 545
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 929
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 428
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 256
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18659
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2475
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2688
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2430
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1617
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....