Plánovat nemá smysl
- Porod
- derunka
- 10.04.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Celé těhotenství jsem toužila po tom, jak ve velkém finále budu v noci budit přítele a řeknu: Praskla mi voda, rodím. Jenže plánovat opravdu nemá smysl. V tuto větu už jsem přestala doufat v době, kdy mi zjistili těhu cukrovku a následovně na to se mi začal zvyšovat tlak.
Otoky byli na denním pořádku a první hospitalizace ve 32. tt byla na světě kvůli zvýšené kyselině močové. Po týdnu jsem odešla domů a šla na kontrolu ke své gynekoložce. Kontrolně mi udělala krevní obraz. Kyselina močová zůstávala dobrá, ale na UTZ se jí nelíbila placenta.
Proto jsem musela do nemocnice na UTZ a v pondělí 21. 3. 11 jsem znovu měla ráno přijít na krev. UTZ v nemocnici dopadl velmi dobře. Jen moje miminko odpovídalo termínu o 14 dní později. V pondělí jsem tedy naklusala na krev a v půl 12 jsem si volala pro výsledky. Bohužel se začaly zhoršovat jaterní testy. Takže v úterý ráno znovu k doktorce a pro žádanku do rizikové poradny v nemocnici.
Když jsem dorazila do nemocnice, tak mi zase vyběhl tlak (neustále okolo 160/120). A zase ta věta: „Paní Krausová, to je na hospitalizaci“. Jediné štěstí bylo, že jsem s tím počítala, takže doma jsem měla věci už sbalené. Zavolala jsem příteli, ať mi je přiveze. Po jeho odchodu jsem dostala nějaké vitamíny na krev.
Po chvilce se mi udělalo špatně a začala jsem se dusit a bušilo mi srdce. Paní co byla se mnou na pokoji zavolala sestru. Tlak mi nedokázala změřit, udělali EKG, ale to bylo v pořádku. Chvíli jsem ležela a zlepšilo se to. Po chvíli znovu přišla sestřička, že mi vezme krev kvůli transfúzi a odešla. Nechápala jsem jaké transfúzi. Pár minut a znovu sestřička, že mám jít na vyšetřovnu. Prý tam na mě čeká internista.
Pan doktor byl velmi milý a vysvětlil mi, že kvůli tlaku budu rodit císařským řezem. Neřešila jsem to. Jenže pak na pokoj přišel mladý doktor a ptal se mě, co vím. Odpověděla jsem, že vím že mám něco s krví a vysoký tlak. Pan doktor se mile usmál a řekl, že vím skoro všechno a ať tedy už nic nejím a nepiju, jelikož večer provede právě onen císařský řez. ŠOK! Vždyť jsem teprve ve 34. týdnu.
Pak už to šlo vše rychle, zase jsem si zabalila, převlékla se do andělíčka, vycévkovali mě a v 18 hodin na křesle odvezli na porodní sál. Tam jsem seděla na sedačce a dívala se jak kolem mě lítají doktoři. Po chvíli jsem šla za nimi. Svlékli mě a šla jsem si lehnout na sál. Klepala jsem se zimou. Paní anestezioložka mi vysvětlovala, že mě neuspí dřív, doku nebudou mít vše připravené, aby moje miminko spalo co nejkratší dobu. Po chvilce mi řekla, že mi přiloží k ústům kyslík. Už jsem o sobě nevěděla.
Probudila jsem se na JIP. Ležela jsem tam 3 dny, než mě dali do kupy a snížili tlak. Poté mě přestěhovali zpět na oddělení rizikového těhotenství, protože moje miminko bylo stejně na JIP. Chtěla jsem ho konečně vidět. Když jsem ho uviděla poprvé, tak jsem měla hrozně smíšené pocity. Další dny už jsem se vzpamatovala a těšila se na chvíle s ním. V nemocnici jsme byli 17 dní. Nyní už jsme spolu doma a už teď vidím jak mi roste před očima.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20607
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
?
, kterou jsem spatřila poprvé. 
