Porod našeho prcka
- Porod
- lumu
- 21.05.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
V těhotenství jsem přímo hltala deníčky o porodech a často myslela na to, jaký asi bude ten můj, proto jsem se rozhodla podělit se s Vámi o ten nezapomenutelný zážitek.
Termín porodu jsme měli 8. 4. 2011. Na své první miminko jsem se moc těšila a proto jsme se s malým „domluvili“, že by bylo krásné narodit se 1. dubna. Se vším samozřejmě souhlasil
Našemu Domčovi se ale asi vše rozleželo v hlavě a řekl si, že u mámy je stejně nejlépe tak nikam nepůjde - teplíčko a stálý přísun živin to mi stačí, zkrátka celý tatínek.
18. 4. jsme nastupovali do porodnice na vyvolání. Udělili mi příjem, jen monitor se jim nelíbil takže za 2 hodiny znovu a tentokrát ukázkový. K mé smůle porodnice narvaná (což se během druhého dne změnilo), tak mě šoupli na pokoj k dvěma maminám, co už měli mimísky u sebe, to mé psychice moc nepřidalo. Potom nástup na porodní sál a dvě hodiny oxytocinová zkouška jak bude Domča reagovat. Vše bylo v pořádku, tak šupky na pokoj a uvidíme, jestli se to rozjede. Když mi doktorka řekla, že vyvolání může trvat třeba i 4 dny málem jsem omdlela. Nic se nerozjelo, dokonce ani poslíčky, které byly na denním pořádku, jsem neměla. Psychika s plačícíma miminkama na pokoji = katastrofa.
19. 4. ráno monitor, opět ukázkový. V 8:00 mě vyšetřil nepříjemný doktor, který zkonstatoval, že jsem otevřená na 2 prsty a že nebudeme na nic čekat. Šla jsem si pro nejnutnější věci a pak na pokoj pro čekatelky. V 9:00 mi zavedli tabletku a musela jsem ležet. Bolesti skoro žádné, spíš jako poslíčky tak si říkám, že zase nic nebude.
Mohlo být tak 9:45 když to vypuklo - kontrakce po 2 minutách. Žhavím telefon domů, aby přítel dorazil. Za hodinu je u mě a to už jsem na 5 prstů a kontrakce po 1 minutě. Občas jdu bolestí do kolen, ale pořád se to dá přežít. Pak následuje klystýr, sprcha a jdem na sál píchnout vodu. Porodní asistentka mi slibuje jak se vrátíme a „dáme výřivku“.
PA píchla vodu a říká: „Jste na 7-8 prstů, to už zpátky nejdem.“ Takže otočka na bok, kontrakce zesilují, já musím tlačit a PA uvnitř mě uvolňuje Domčovi hlavičku. Za chvíli zpět na záda a PA volá doktorku, to už byly kontrakce nesnesitelné a já jak smyslů zbavená. Koušu do čeho se dá a tlačím jak o život na pokyny doktorky. Jediné co cítím je šílený tlak, kterého se chci zbavit. Příteli říkám, že už nemůžu, ten mě hladí a říká: „Miláčku už to bude, teď zavři oči.“ a hlavu mi tlačí na prsa. Hlava venku, další zatlačení a já otevřu oči a vidím Domču vylétnout doslova jak špunt
Přichází neskutečná úleva.
Svého chlapečka dostávám na břicho - je tak teploučký, heboučký, očička má doširoka otevřené a kouká na nás co se děje. Oba s přítelem brečíme štěstím. Naše zlatíčko přišlo na svět 19.4.2011 ve 13:11 s váhou 3810 gramů a mírou 52 centimetrů. Vše se obešlo bez nástřihu, jen s malým šitím a za 4 hodiny od zavedení tabletky.
Přeji všem těhulkám tak pohodový a rychlý porod jako jsem měla já ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1595
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 939
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1633
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 686
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20606
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2593
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....