Porod s úsměvem
- Porod
- Barushe
- 06.04.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Kterak jsme opět po roce a půl rodili. Asi jsem musela být moc a moc hodná, protože jsem měla porod za odměnu.
43 minut před narozením-7cm otevřená
- 2
- 9
- 2
- 2
Těhotenství s batoletem sice náročnější bylo, ale zvládli jsme to. V 8. měsíci jsme se stěhovali do domečku, tak po úklidech a přerovnávání jsem už jenom čekala, až se naše druhý zlatíčko vylodí. Dcera se narodila pár dní před termínem, tak jsem si to plánovala podobně, jenže ten malej lump moje plány nesdílel. Minulo krásné datum 3.3.2013, které jsem si moc přála, minul termín 7.3. a ono pořád nic. Dokonce jsem se rozbrečela, když naše známá, která měla termín tři týdny po nás, porodila, a já jsem tu pořád tvrdla s břichem.
Byla sobota 9.3. a od rána mě tak trochu pobolíval podbřišek, takový šimrání. Zase poslové, říkala jsem si. Navečer jsme si v poklidu jeli nakoupit a ke švagrovcům. Břicho jsem pořád cítila, tak jsme upozornili švagrovou, že ji v noci asi přivezeme malou. Nebrala to moc vážně, už jsme to říkali dva týdny. Večer jsem šla normálně spát a doufala v to, že mi v noci třeba praskne voda. Nepraskla, ale o půlnoci mě vzbudily slabé nepravidelné bolesti. Říkala jsem si, že těch poslů mám už vážně dost, tak jsem šla do sprchy- a ono bolesti po 8-10ti minutách a neustále jsem lítala na velkou. Už jsem chtěla jít vzbudit manžela, když najednou-nic. Čtvrt hodina a nic, po půl hodině jsem si chtěla jít naštvaná lehnout, ale najednou silnější bolest (ale pořád nic moc), za 8 minut další a další… Hurááááá, miláčku, vstáváme, jedeme…
Byly 3 hodiny ráno a my jsme se začali vypravovat. Nejvíc líto mi bylo Sofinky, kterou jsme museli vzbudit. Jí to ale bylo úplně fuk, hlavně že jede za sestřenicí a bratrancem. Sotva ji manžel oblékl, už letěla ke dveřím se slovy „á pápá“ a začala mi podávat boty. Cestou se mi kontrakce zkrátily po 5ti minutách, ale pořád to nic nebylo. Vyložili jsme malou a já celou cestu do porodnice bulela, že ji tak dlouho neuvidím a přitom nadávala manželovi, ať přes ty díry jede pomaleji. U vrátnice porodnice strašný obstrukce s vrátným, který si chtěl s manželem evidentně povídat, a bylo by mu jedno, kdybych porodila v autě. Ve 3:45 konečně zvoníme na porodním, hlásím kontrakce po 5ti minutách a mizím za plentou převléct se do jejich super košile. Manžela nechali čekat na chodbě, než vyřídíme papírování. PA do mě šáhla, prý 3-4cm otevřená, po monitoru uděláme připravu. Samou radostí ze mě vypadlo:“Hurá, já jsem si myslela, že mě pošlete domů.“ Za celých 20minut na monitoru jsem měla jen 2 kontrakce, začínala jsem propadat panice, že to přejde úplně. Dorazila taková mladá sympatická doktorka, vyšetřila mě a zeptala se PA, jestli se na mě dívala, že jsem na 7cm. Škoda, že nikdo nevyfotil můj překvapený výraz s vytřeštěnýma očima navrh hlavy, protože ty kontrakce se pořád daly přirovnat k silnějším bolestem při MS a já jsem ji prostě nevěřila. Hned mě hnali na sál a žádný klystýr se konat nebude. Ostatně po dokonalém vyprázdnění doma jsem ho už ani nepotřebovala.
Na sále jsme byli od půl 5 a manželovi bylo řečeno, že za chvíli rodíme. On nevěřil, protože já jsem byla pořád strašně vysmátá a sem tam jsem se opřela o postel, že si v tichosti prodýchnu kontrakci. Když jsem mu říkala, že po porodu asi pojede rovnou za Sofinkou ke švagrový, že se asi zrovna vzbudí, tak mi odpověděl, že se uvidí, kdy budeme rodit. Jemu prostě nedocházelo, že už je to tady. PA řekla, že 2-3 kontrakce a až mě to začne nutit tlačit, máme zavolat a píchnou vodu. Kupodivu měla naprostou pravdu a manžel pro ně za chvíli šel. Píchli vodu a pak teprve pro mě začal opravdový porod. Kontrakce sice tolik nebolely, dokonce byly opět nepravidelné, ale nedalo se vydržet netlačit. Otevřená jsem byla úplně, čekalo se jen na kontrakce a ony nikde, a když už se uráčily přijít, tak krátký. V rychlosti mi napíchli oxytocin, aby se ty mršky bolesti prodloužily. Já jsem ani nečekala, až to zabere a tlačila jsem i mimo kontrakce. V tom jsem si všimla, že manžel stojí skoro u okna a má výhled i tam, kam jsem nechtěla. Houkla jsem na něj, co tam jako dělá, ať kouká jít za hlavu a nachystá si mobil na focení. Poslechl mě, i když velmi rozpačitě. Najednou doktorka, že vidí hlavičku i s ručičkou, na další zatlačení vylezl ven až po hrudníček a pak už vypadl celý - náš Štěpánek.
Doktorka se ptá, jestli chce tatínek přestříhnout pupeční šňůru, já v návalu emocí za něj křičím neee, jen aby mi ho už dali na bříško. Konečně. Byl krásně čistý a vůbec neplakal. Ležel si tak v klidu u mě a prohlížel si svět kolem. Hladím ho, říkám:“Ahoj Štěpánku.“ A manželovi neustále dokola opakuji:“Fotíš to? Foť to, honem.“ Prý jsem ho tím strašně štvala. Pak odešel na ošetření se Štěpánkem a já jsem se už hrozila šití, ale doktorka, že není co šít a já jsem nemohla uvěřit vlastním uším. Cože? Já nejsem nastřižená, ani natržená? No to je bomba! Co víc jsem si mohla k super porodu ještě přát? Ležela jsem a čekala, až přijde manžel s malým a pořád se usmívala jak měsíček na hnoji. Pro zkrácení dlouhé chvíle jsem si nechala ukázat placentu i s plodovými obaly- no fuj, mohla jsem to oželet. Zanedlouho přišli mí miláčci.
Štěpánek se narodil jako superman s rukou napřed 10.3.2013 v 5:12 s mírami 3350g a 51cm. Hodinu a půl po příjmu. Ani nevím, od kdy mám brát začátek porodu, když jsem měla nic moc bolesti- asi od příjezdu do porodnice, kdy mi bylo řečeno, že rodím.
PS1: Ptala jsem se manžela, na co u toho okna na sále při porodu čekal. Myslel si, že ještě někam půjdem 
PS2: Chvilku po porodu nám přišla sms od švagrové (ještě nevěděla, že už máme odrozeno), že Sofinka usnula teprve před chvílí. No jo, čekala na bráchu…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1599
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1636
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20615
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
já mám termIn 22.4.a modlím se a tajně doufám že to u nás proběhne taky tak rychle a v pohodě 
At jste zdravoučcí 
Ještě jednou moc gratuluji 
