Povídám, povídám pohádku

Mám doma dvě malé děti. Od malička mají rády pohádky. Mají rády všechny pohádky, ale nejraději mají ty vymyšlené, kde hlavními hrdiny jsou oni dva Davídek a Verunka. Přečtěte si naši oblíbenou........ O zmrzlém sněhuláku

Jednou v zimě když napadl sníh si děti postavily sněhuláka. „Páni, ten je krásný„. „Ten se vám, ale povedl“, volala na děti maminka.
Davídek a Verunka se na sebe pyšně podívaly.
Však se jim opravdu povedl. Oči měl ze sušených švestek, místo nosu mrkev a na hlavě starý červený hrnec.
A protože se už začalo stmívat, zavolala maminka děti domů.

V noci mrzlo, až praštělo. Verunka ve spánku uslyšela tichounké cinkání. „Davídku, Davídku, co to je?" budila Verunka svého brášku. „Nech mě, já chci spát, ráno se podíváme", a tak děti znovu usnuly

Ale cinkání tu bylo zase. Verunka se znovu probudila. „Davídku, vstávej, jdeme se podívat na zahradu."
Davídkovi se moc z teplé postýlky nechtělo, ale nakonec vstal. Děti si vzaly bundy, čepice a kozačky.
Páni, to vám byla venku zima. Děti potichu chodily po zahradě a poslouchaly, jestli uslyší znovu to cinkání. A opravdu, bylo to jako malé zvonečky.

„Už to vidím," volal Davídek a utíkal za sněhulákem.
Sněhulák se celý klepal zimou a jak byl celý zmrzlý, tak to vypadalo, jako když zvoní rolničky.

„Copak se ti stalo, sněhuláku," ptala se Verunka. „Copak ty to nevidíš," cinkal sněhulák, „ je mi zima." „Jak ti může být zima, jsi přece ze sněhu", divila se Verunka. „To teda nevím, ale asi tady zmrznu", cinkal zase sněhulák. „Co budeme dělat? K nám domů ho vzít nemůžeme, tam by roztál."

Ale Verunku, něco napadlo.
Sundala sněhulákovi z hlavy hrnec a dala mu svoji čepici. „Zima, zima," cinkal dál sněhulák.
Davídek si sundal šálu, „tak já ti ji sněhuláku půjčím." „Ach, jé, to je teplounkou," děkoval dětem sněhulák.
Ale děti už utíkaly se ohřát do svých postýlek.

Ráno, když šly do školky a školy, hledala maminka čepici a šálu. „Vy nezbedové, kampak jste je zase daly."
Ale děti nic neřekly. Kdopak by jim uvěřil, že sněhulákovi byla v noci zima.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
magama
6
16.9.07 11:51

Ahoj,jsem tu poprvé a hned mě zaujal článek o pohádkách. Mám doma dvě malé děti (4 roky a 2.5roku) a taky po mě chtějí každý večer pohádku.My zatím jen čteme, nebo vyprávíme klasiky - Červená Karkulka atd. Tohle je príma, jen já asi nemám buňky na to, abych si vymyslela smysluplný text. Takže jsem si ji opsala a už vím, co budu dneska vyprávět.

  • načítám...
  • Zmínit
Šárka
16.9.07 12:48

Naše děti už klasické pohádky moc nebaví.
Takže se musí vymýšlet., Tahle pohádka je shodou okolností vymyšlená pohádka od naší babičky.
Někdy místo těchto pohádek čteme knížky - musí tam být la epříběh, jako např.. Honzíkova cesta, knížky O Markétce atd. šárka

  • Upravit
Veronik@
30
16.9.07 20:07

Moc hezka pohadecka. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část