Představujeme Vám knížku - Porodní příběhy

Dělejte, tlačte! Do očí svítí prudké světlo, nohy jsou upnuty v držácích vysoko nad porodním lůžkem. Sálem procházejí cizí lidé, je slyšet sténání jiné rodičky. To už má za sebou maminka holení a klystýr a několik hodin na „hekárně". Je unavená, má strach z neznáma a z ostrého světla ji píchají oči. Raději by tlačila v kleče, ale na to se jí nikdo neptá. Poloha vleže je přece normální. Několikrát zasténá bolestí, odměnou je jí pohrdavý pohled sestry. Ta nadělá!
Tak tlačte, snažte se trochu! Tlačí z posledních sil. Po několika dalších stazích je miminko na světě. Máte holčičku! říkají jí a odnášejí děťátko pryč. Je přece potřeba udělat spoustu vyšetření. Maminka vyčerpaně odpočívá na porodním lůžku a myslí na svého muže, který doma čeká na telefon, že je otcem.
Právě proběhl zázrak zrození.

Tak nějak vypadal „normální porod" ještě před pár lety. Rodičky se musely bez odmlouvání řídit pokyny autoritativního personálu. Bylo nemožné zvolit si porodnici, porodníka, porodní polohu. Tatínek nemohl držet svou ženu při porodu za ruku a být jí oporou. A položit si dítě po porodu na břicho a přivítat ho na světě? Nemožné!

Jak vypadá normální porod dnes? Inu, těžko říct. Samotné vymezení pojmu činí značné potíže. Normální porod by měl být každý porod, který probíhá bez komplikací a bez zbytečných zásahů lékaře. Pro mnoho maminek je normální mít možnost sestavit si porodní plán, podle nějž celý porod skutečně proběhne, zvolit si porodní polohu podle momentální nálady či rozhodovat o tom, co se s miminkem bude po porodu dít, kdy prodělá vyšetření či očkování, a moci ho při nich doprovázet. Jiné maminky ale ocení medicínské vedení porodu a možnost poddat se rozhodování lékaře.
A jak to vidí otcové? Nebo starší sourozenci miminek, která se chystají na svět?

O tom všem je nová kniha, kterou připravilo Aperio-Společnost pro zdravé rodičovství a vydalo nakladatelství Smart Press. Ženy i muži vypovídají svůj jedinečný příběh o narození dítěte. Vyprávějí sami za sebe, vlastním jazykem, porod vidí vlastní perspektivou, a proto má jejich výpověď sílu mimořádného zážitku. Je překvapující, jak různé zážitky si lidé odnášejí s porodnic spolu s malým uzlíčkem, kterému dali život. Budete překvapeni, kolik se toho o přicházení na svět dozvíte.****

„Nikdy bych nevěřila, že mohou být kontrakce i krásné. Vzpomněla jsem si na radu z předporodních kurzů, abych si při kontrakci představila, že jsem v rozbouřeném moři, a nesnažila se mu vzpírat, ale nechala se jím unášet. Protože jsem rodila v noci, při každé kontrakci mi naběhlo v představách krásné tmavé moře s obrovskými vlnami, na kterých jsem se vznášela a cítila se nádherně…"
Martina Martiňáková, autorka porodního příběhu Na život a na smrt

Čtyřicet porodních příběhů nabízí barevný obrázek toho, jak u nás dnes probíhají porody. Umožňují nahlédnout na porodní sály venkovských porodnic, moderních porodní sály v prestižních nemocnicích i do přátelského pokojíku porodnice umožňující alternativní porody. Ukazují ale také, že pro některé maminky porod neznamená jen krásný pocitk z darování života, ale i traumatický zážitek z pocitu bezmoci a ponížení.
Kdo za to může? A co to vlastně je, případně má být ten „normální porod"? O tom už si musí každý čtenář udělat názor sám.

Pro ty, kterým nestačí „laický" pohled na věc, je kniha doplněna o slovníček pojmů spojených s těhotenstvím, porodem a raným rodičovstvím. Autory podrobně zpracovaných hesel jsou zkušení psychologové a psycholožky, porodní asistentky, duly a laktační poradkyně. Odbornou část lektoroval vedoucí lékař přední pražské porodnice.