P.S.T.M. - 107 - ORIGINÁL
- Snažení
- Missorka
- 17.08.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Znáte to. Narodí se vám miminko a zdá se být dokonalé. Prstíky, řasy, vlásky, vůně... Všechno vám na něm připadá zázračné. A to je teprve začátek.
Roste a mění se v človíčka. Pomalu se učíte chápat, že máte doma svérázný originál, je zcela jisté, že ostatní děti určitě nedělají ty úžasné věci jako to vaše. Přijde vám jedinečné, neopakovatelné (a ono opravdu takové je). Chcete si zapamtovat každý okamžik, myslíte si, že některé věci nikdy nezpaomente, ale paměť je tak nespolehlivá společnice a je tolik věcí, které by stály za zapamatování, že nemáte jinou možnost, než nemilosrdně zapomínat a nádherné vzpomínky překrývat jinými.
Existuje perfektní způsob, jak si oživit vzpomínky na to, jaké bylo vaše dítě jako miminko. Pořiďte mu sourozence!!! ![]()
Vrátíte se zpět, budete s nejmladším členem rodiny prožívat to neopakovatelné a jedinečné, ale zároveň vám to umožní se přenést zpátky a oprášit zasunuté pocity a vzpomínky na to, jaký byl starší sourozenec jako miminko. Stanete se nechutně sentimentálními, ale co, stojí to za to! ![]()
Náš nejmladší člen rodiny oslavil nedávno rok. Přijde mi, že se narodila včera, když se budu hodně soustředit, vplave mi na mysl ten moment na porodním sále, když jsem ji viděla poprvé.
Stačí přivřít oči a moje tělo si dokáže vybavit houpání na balónu (pro nezasvěcené - první tři měsíce jsem na fitballu doslova žila) a skoro cítím, jak ten malý uzlíček ve vaku skoro nic nevážil, a přesto z něj tak bolely záda…
Znovu zažívám, jaké je to objevovat svět očima dítěte, vlastně jsem to od narození mých dětí ještě prožívat nepřestala, Vojta pořád objevuje a pořád mě baví, být u toho s ním. Znova žasnu nad tím, jak ty bývalé dvě buňky lezou, smějou se, výskají, dokážou bravurně rozházet cokoli srovnaného a přenádherně se přitulit.
Každý Valuščin pokrok, každá nová věc, kterou se naučí, mě vracejí ve vzpomínkách zpátky k tomu jaké to bylo s Vojtou.
A uvědomila jsem si jednu věc.
Mám dvě děti a nemiluju je stejně.
Každé miluju jinak a oba mi přijdou nejbáječnější na světě. Ačkoli jsou absolutně rozdílní.
Vojta je od malička pan opatrníček. Než dolezl na kraj gauče, pětkrát si rozmyslel, jestli náhodou nemůže spadnout nebo si jinak ublížit. Jeho sestra vleze jak motorová myška všude, bezhlavě se vrhá téměř kamkoli a něco jako pud sebezáchovy nezná vůbec. Amazonka křížená s Eliškou Junkovou. ![]()
Valča ožužlá, co může. Jí tapety, hlínu z květináčů, moje vlasy, krém na ruce, žužlá vlhčené ubrousky. Její bratr naproti tomu nikdy nebyl příliš „orální“.
V roce si hrál se skleněnýma kamínkama s Ikey a já byla v klidu, protože je do pusy nikdy nedával. Dneska si s nima hrál zase a než mi došlo, že bych měla zasáhnout, tak si jich Valča do pusy nasyslila asi 5 a tiše odlézala do ústraní, protože věděla, že jak jí dostihnu, nemilosrdně jí je zabavím. Navíc si zkušenosti předávají - takže Vojta sice nikdy nic nežužlal, ale Val ho naučila strhávat a jíst tapety - mají to rozdělený - Val olupuje otapetované umakartové jádro zespodu a Vojta vykrývá to, kam nedosáhne. ![]()
Vojta jako batole nebyl extra mazlík, to si vynahrazuje až teď. Valča - neskutečná! Sedíte na zemi, ona jen tak mimochodem leze kolem, zcela nenápadně se vám vydrápe na klín, přitulí se, a zas leze dál, jakoby se nechumelilo, zanechávajíc totál dojatého rodiče s velmi zamlženým rozhledem za sebou.
Přemýšlela jsem o tom, zda je budu milovat stejně. Miluju každého jinak, ale absolutně mě nenapadne koho víc. Oba mě strhávají svou jedinečností a tím, jací jsou.
Jen jedno je dost divné.
Leze kolem mě batole, za chvilku bude podzim, patrně snad poběží i třetí řada Superstar - a já nemám v bříšku žádné miminko. Je to poněkud nepatřičné. ![]()
Neříkám, že chci další originál, co nejdřív. Ale poslední dobou pronáším věty typu: „No, ty první tři měsíce s Valčou nakonec nebyly tak strašný, dalo se to docela v pohodě zvládnout.“, což vzhledem k peklíčku, co nám Val připravila ve svém novorozeneckém období svědčí o absolutní ztrátě soudnosti a amnézii ohromného rozsahu. A vevnitř klíčí (pomalinku, ale jistě) touha poznat, jaký bude ten náš třetí ORIGINÁL! ![]()
Nechápejte mě špatně - nechci tím říct, že jsem snažilka. Ale začínám se těšit. A to, že tenhle článek píšu před odletem na svatební cestu (bez dětí!) je shoda náhod… ![]()
Zdravím vaše originály a přeju krásný týden. ![]()
Peta, Vojta (25m a kousek) a Valuška (1 rok a kousek)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1601
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20648
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....