Rodičovství je věda
Aneb asi jsem debilní matka. Být dobrým rodičem je, jak jsem zjistila, náročné. Právě mi došla propouštěcí zpráva z Krče, kde jsem před měsícem ležela s malým. Pobyt jsem si zorganizovala sama. Chtěla jsem, aby synovi udělali MR. Po pádu z okna ho poslali jen na RTG, ale k CT ani MR údajně nebyl důvod. Proto jsem 2 roky po pádu, kdy se výrazně vývoj opožďoval, požádala o vyšetření v Praze.
Dnes mi dorazila ona zpráva, která víceméně udávala závěr, že má malý středně těžkou MR, ADHD, dyslálii. Ale co hůře, je zde psáno: Z chování chlapce a matky je patrné, že na poruchu chování má značný vliv i výchova, která chlapci nestanovuje pravidla. Chlapec si může dělat, co chce, není napomínán, pobíhá na oddělení nahý. Matka rovněž nerespektuje domácí řád a s chlapcem byla po narkóze na 2 procházkách.
Připadám si jako blbec. Malého jsem neustále naháněla, kdo má akční dítě a ví, co je zdrhání, pochopí. Taktéž s jeho nahotou – napřed mi psychiatr řekne, ať ho k ničemu nenutím, ale ve zprávě mám od neurologů, že je nutné nutit. Den, kdy měl malý narkózu, jsem oddělení opustila na 10 minut a podepsala papír, že přebírám zodpovědnost. Byla jsem si pro hygienické potřeby a pití, což sestra jasně věděla. Takže ve výsledku to vypadá, že za onemocnění dětí si mohu sama. Vím, že nejsem dokonalá matka, občas uvažuji, zda by se děti neměly někde v domově líp, ale opravdu si nemyslím, že tělesnými tresty a nadměrným řvaním se dítě vychová.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1644
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20640
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2609
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....