Růzňata č.38 - Sraz aneb v nohách mám už tisíc mil .....
- Rodičovství
- andela
- 02.10.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
............ no dobrá, nejsou to míle, ale kilometry, není jich tisíc, ale jen 600, nemám je v nohách, ale v kolech vlaku, a nebyl znaven můj kůň, ale já a můj syn :)))) Tak se pěkně usaďte, protože to bude dlooouhé počteníčko (to víte, sem se ani nestihla vykecat :p )
Sobotní ráno bylo hektické … Já vstala v 5 hod., Jája se v půl 6 vzbudil, oblíkala jsem ho za 10 min. 6, a ještě rychle sháněla poslední věci. V 6hod a 10 min. jsme vyrazili směr nádraží. Na nádraží jsme doletěli akorát, rychle koupit lístek (až později mě napadlo, že jsem si ho mohla koupit už v pátek když jsem tam byla) a když jsme doletěli k vlaku, akorát hlásili, že je vlak připraven k odjezdu
. Takže jsme to opravdu stihli s chlupem… Ve vlaku samo Jája musel z kočáru ven, stát nechtěl, tak chvíli obhlížel kočár, a pak si lezl po zemi (naštěstí v kupíčku zas taková špína nebyla) každou chvíli jsem ho rušila, neb jsem mu otírala ruce. Po chvíli se Jája začal nudit, takže přišli na řadu hračky … po nějaké době mi dokonce i usnul, ale jen na půl hodinky. Tak jsme šli chodit po vlaku a při cestě narazili v kupíčku vedle nás na paní s 5tiletou holčičkou. Jájovi se strašně líbila, takže jsme se na druhou polovinu cesty přestěhovali s hračkami k nim a v pohodě jsme dojeli až do Žďáru.Tam mě hodný pan od drah převedl přes koleje :-p sem se radši totiž zeptala jak na druhou stranu s kočárem, bych ho sama netáhla po schodech.Ostatně, ten samý pán nás převedl přes koleje i druhý den při cestě zpátky
.
Z nádraží jsem k Jitušce trefila bez problémů - vykračovala jsem si jak kdybych tam byla doma (však jsem taky doma důkladně zkoumala letecký snímek Žďáru
)
No přivítání bylo bouřlivé
. Nejprve mi tedy Ikaika zabouchla dveře před nosem, ale poté si dala říct a otevřela dokořán, s Jituškou nám udělaly slavobránu a pak jsme si skočily kolem krku
. Nahoře jsem se nejprve musela krapet rozkoukat - to víte, tolik děcek pohromadě to není jen tak
. No ale zvládla jsem to rychle, a přivítala se i s Helou a Valli. No a nastal pravý chaos - děcka lítaly sem tam (tedy hlavně Bára s Ondrou), mezi nimi se proplétala Natálka s Martínkem a Vítkem, a mezi všemi lezl Vojtíšek a Jája. Do toho vám kecalo 5 bab - tedy 5 … nejvíc slyšet bylo mě, Iku a Jitku - Valli s Helou jsou docela tichá děvčata
, ale myslím, že jsme je ke slovu taky pustily
.
Po počátečním seznámení jsme se dali do oběda. Zvládli jsme to pěkně na střídačku, poté šli děcka spinkat a maminky si zas pěkně zdrbly. Odpol jsme jeli na ten Vagon - je to malá hospůdka, okolo stoly a lavice, kolotoč pro děcka, pískoviště, houpačky, prolézačka, jezdí tam malá mašinka za 15 kaček
a dokonce projíždí i tunelem … a mají tam i zvířátka - kozu, ovečku, čínská prasátka, a nějaký ptáky
Děcka si to užila - hlavně ty větší. Já si dala s Ikaikou jedno malý točený a holky snad kafe??? A samo že se některé z nás cpaly mega hamburgerem
. Já se pak zdejchla, neb jsem se snažila uspat řvoucího Jáju - bez úspěchu. No a vlastně i kvůli němu jsme jeli zas dom. Chudák Ika vezla Jáju, a ten jí řval a řval a řval, než se ocitl opět v mém náručí. Dokonce se tam objevil i Ikaiky manža a posloužil nám jako fotograf. Chudák, myslím že byl z nás krapet vyplašenej
Ale vypadal taky sympaticky.:-)
Nastal čas večeře - to přišel Jitušky manžel, a udělal nám vynikající masíčko. No musím ho tu pochválit - opravdu jsme si pochutnaly. Honza je fajn chlap, a je tak dobrej, že ukecal i Jáju a ten na chvíli přestal hulákat a já se mohla najíst
. Tímto mu tedy děkuji jak za Jáju, tak za večeři.Po večeři jsme se rozloučili s Valli a Martínkem - přespat nechtěli
. Večer děti už spaly, a my se pěkně rozšouply. Jituška pořídila burčák, tak si holky dávaly do trumpetky, a já - břídil - ředila bílé víno colou
. No pokecaly jsme pěkně. Ikaika jela pak dom na kole a my šli před 1 hodinou spát taky.
Ráno jsem samo první vstávala já s Jájou
- už v 6 hodin!!! Ale přežila jsem. Pak vstala Jituška a Helča ani nevím. Ika přijela i s děckama, a zas nastal pěkný bengál. Po svačince jsme se prošli po Žďáru, nakrmili kačenky, udělali pár společných foteček a šli dom na oběd.Po obědě jsme uložily děcka a v klidu si vypily kávičku na rozloučenou a ještě poklábosily
. Hela odjela něco po druhé hodině. Ikaika s Jituškou poklidily, za češ jim děkuji. Na vysvětlenou - já jsem skoro nehla prstem, jelikož jsem na sobě měla neustále přilepeného Jáju, který po odložení okamžitě spustil řev
.Ve 3 hodiny jsem se sbalila já a Ikaika šla kousek s náma … domů jsme dojeli celkem v pořádku. Taťka na nás už na nádraží čekal a dovezl nás dom.
Děti byly úžasnýýýýý. Bára je treperenda - papula jí jela, pořád lítala sem tam, nechtěla půjčovat hračky
, a je to fakt hezoučká holčina. Vojtíšek je zlatíčko. Plakal jen jednou - to když nad ním stál Martínek a bouchal do něj kelímkem (no na to že nás tam bylo 5 a půl, tak jsme si toho všimly dost pozdě). Ondra je ďáblík stejně jako Barunka, má nááádherný oči a holky se o něj jednou poperou. Vítek je taky zlatíčko a pohodář. O něm jsem ani nevěděla že tam je. Martínek je taky kliďas a sluníčko. Nikča je už slečna, strašně je podobná mamce. Myslím že se chvílema s náma nudila, ale dostala pěknou průpravu do života
. Natálka je kouzelná. Umí dělat úžasný ksichtíky. Taky se nejspíš zamilovala do Ondry, který její stíhání zvládal levou zadní
. Ondra s Barčou lumpačili a byli nejvíc slyšet.Vojta si pochutnal na stravě psa
. Vítek se podělil o svého mazlíka plyšáka s Natálkou a jednou se snažil uzmout Jájovi dudel. To se ovšem povedlo Vojtovi, takže měl vypůjčený málo používaný dudlík, který mu byl stejně málo a snažil se Jáju připravit i o ten jeho
. Dudlík byl vůbec nějaký oblíbený, protože se zalíbil i Natálce. Taky si děcka navzájem ochutnávaly pití )v nestřežené chvilce).
Maminky byly taky super. Jituška všechno bravurně zvládla - chudák se kvůli nám stresovala - ale je dobrá a zaslouží obdiv a obrovský dík. Valli je příjemná, tichá, na to že je v 17tt tak je hubená jak lunt
. Hela je taky fajn a fakt fotky nelžou a vypadá spíš jak starší sestra Nikolky. Ikaika je baba ukecaná a sympaťačka
.
Takže tak nějak vypadal náš víkend. Myslím, že jsme si ho všechny a všichni užili a přežili bez větší újmy na zdraví.:-)) Já už se těším, až bude další sraz.
PS: Moooc děkuju Jituščiným rodičům, že nám umožnili strávit víkend v jejich domě.
PS2: Můj milovaný synku, věřím že odpustíš své střelené matce, že tě vláčela přes půl republiky a vystavila tě takovým stresujícím okamžikům. Slibuju, že příště to bude mnohem lepší a užiješ si i ty.
Peletonek:
Andílek - Nicolka 2.1.2005, Lipník nad Beč. (Jana-24)
Anděla - Jaroušek 11.1.2006, Děčín,25
Dalif - Vitek 25.10.2005, Brno, 29
Dasa 2 - Lukášek 23.1.2005, ( Dáša-30)
helena77 - Nikolka 12.7. 1995;Natálka 10.2. 2005, Třešť
Ikaika - Vítek 1.5.2005, Ondra 9.4.2003, Žďár, (Ilča-29)
Jedule - Anežka 27.8.2005, Jičín (Jitka-30)
Jituska - Barunka 28.4.2003, Vojtíšek 20.11.2005, Žďár (Jitka-29)
Mamulinka -Eliška 14.10.2005, Třešť, ( Péťa 24)****
Nikkol - Filípek 6.6.2005, Náchod (26)
Ruza (Millik) - Jakub 13.6.2006, Plzeň, (1985)
Valli - Martínek 22.6.2005,mimís TP 12.3.2007 Třebíč, (Eva-1982)
Violet - Matyáš 15.1.2005, Most, (Denisa-25)
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1532
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 896
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1558
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 644
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 379
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20211
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2580
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2853
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2564
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1729
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....