Růzňata č.58 : Porodní deníček aneb já se snad klystýru nedočkám
- Rodičovství
- dalif
- 30.04.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s vámi podělit o zážitky z mých porodů. Prvni porod říjen 2005 : Termín jsem měla 28.10., už dle 1.ultrazvuku, ale pak u toho podrobnějšího ve 20.týdnu,kde byl i manžel, doktor říkal,že dítě je větší, vypadalo to že je o týden starší než říkal první ultrazvuk,ale to být nemohlo,páč byl muj muž v Bruselu ten týden údajné početí..tož mě škádlil a doteď u nás v rodině je odpověď na otázku : Kdy plánujete další dítě? Až bude manžel zas v Bruselu..Prohlídku pan doktor Vlašín zakončil : Mezi nohy se dívat budeme ? My,že ne,chceme překvapení. Všichni známí se předháněli tipovánim na kluka či holku...
Těhotenství jsem snášela výborně, nevolnost nepoznala, první tři měsíce,uplně skvělejch,žádné menstruačni bolesti..ale další 2.trimestry začaly bolet záda, při každém vstávání,než se to rozcvičilo,tak dost silné bolesti. A pak jsem poprvé v živote zažila pálení žáhy, když to přišlo,ptala jsem se manžela co to je to takové nepřiíemné kyselé a jde to nahoru..po porodu pálení žáhy jakoby zázrakem zmizelo.
Už 3 týdny před porodem mi doktor říkal ať se moc nepřepínám,páč už vidí hlavičku, naše dítko bylo nachystáno na příchod na svět.Na konci října mi doktor řekl, že na další prohlídku už asi nedojdu,a taky že jo. V úterý večer kolem půlnoci jsme šli spat,ulehla jsem a najednou mokro,šla jsem na záchod a fakt světle růžová voda..Oznámila jsem usinajicímu manželovi,že už je to asi tady..ale v kurzu nam říkali,že máme tak 2 hoďky času, tož jsem vyprala 1 pračku, dožehlila minulou a za hoďku a půl jsme dojeli do porodnice, kde byl jen vrátný, řekli jsme že rodíme,a on řekl bežte tam a tam..takovým způsobem,že manžel poznamenal,že to vyznělo jakoby jsme si to tam měli odrodit sami..
tam mě dali na monitor, vše v pořádku ale nejsu dostatečně otevřená, tož po zjištění veškeré anamnézy poslali manžela dom a já šla na odd.„rizikové“,noc byla krušná,nemohla jsem spát -bylo nas 6 na pokoji, ja skoro žádné stahy,ale běhala jsem furt na záchod-asi nervozita..užžž jsem si myslela,že bych třebas mohla porodit bez bolesti, např.ve spánku, to jsem fakt nevěděla co mě čeká. Kolem 11hod.se uvolnil jeden porodní sál,tož jsem zavolala manželovi aby došel a užívali jsme si modrého porodního sálu, zkoušela jsem sprchu, balón, vak…ale žádná úleva..Pak mě připojili na monitor a manžel velice rychle pochopil princip a už mi "radil” : teď Tě to bolí, teď pohodička, ojoj teď to asi dost bolí…Asistentka se nam představila na zač. a pak jsme ji hoďku či 2 neviděli..konečně jsem se otevřela dostatečně na 8, přišla porodní asistentka a doktor a začali jsme rodit, ať jsem tlacila jak jsem chtěla, naše děťátko byť bylo sebevíc nachystane,mělo dost velkou hlavičku,tož mě asistentka nastřihla,vůbec jsemto necítila a vtom šup a byl to KLUK, jaké překvapení,já opravdu počítala spíš s holkou,ale byl nádhernej, položili mi ho ještě upatlanáho na bříško - to je uplně ten nejhezčí zážitek, který vyrovná všechny bolesti včetne nasledujicího šití ( to mě přišlo horší jak samotný porod,ček už by hotovej a ještě toto).Ptali se jak se bude jmenovat, řekli jsme že Vilém, zkoušeli jsme na něj volat Vilíku, Vildo, ale nějak nám to jméno k němu nešlo, tož jsme zkusili jiné co jsme měli v záloze Břéťo, Slávku..opět to nesedělo, nakonec jsme zkusili Vítku, ano to bylo to správné jméno,porodní asistentka se nás ptala jestli to je už konečné jméno,my že jo. Vítek 3,80kg 51cm (25.10.2005 v15:35h)
Dali mi ho k prsu,ale potvůrka nechtěl se přisát. Pak na poporodní a za pár hodin mi ho přivezli na kojení a tady začal boj, nebyl to typ savec,poáahali mi sestřičky,ale stačilo ho parkrát nepřiložit správně ( aby obepínal pusinkou celý dvorec, ne jen bradavku ) a já měla bradavky zničený, navíc tam jedna sestřička říkala,že je to v pohodě,když nic nevypije,že má zásoby na 3 dny,nevím kde na to přišla,ale mě to uklidnilo a dávala jsem malemu - no spíš jsem se pokoušela nabídnout malému každé 3-4 hodiny a Vítek byl hnědší a hnědší,jak opálenej od moře.Dostal těžkou žloutenku, protože se chudáček nenapil dostatečně mleziva (to je to před mlíkem),které působí i projímavě a v těle se mu začali hromadit rozpadlé krvinky…a bylo to na fototerapii,na:,–(ili mu fešácké brýle a šel na solárko…
V porodnici jsme pobyli 9 dni, pak 14 denní příkrm Nutrilonem, já se zklidnila a kojila jsem do 11.měsíců, kdy jsem odstavila malého. (Důvodem bylo těhotenství - tudíž velice citlivé bradavky). Šestinedělí - kojení,odstříkávání,kojení…
O 18 měsíců později …
Druhý porod :
Těhotenství jsem si užívala, bolesti zad nepatrné, jen pálení žáhy…dle rad na emiminu a baby-cafe jsem začala pít maliníkový čaj a lněné semínko - údajně napomáhá rychlému porodu a sliz z lněného semínka vytvoří jakousi klouzačku pro mimi, a stači 2× zakašlat, zatlačit a dítko je venku. Něco na tom bude.
Opět bylo dítko nachystáno už měsíc předem, doktor v poradně mu při vyšetření vždy poklepal na hlavičku a dopoval mě hořčíkem. Znova se opakovalo co před 18 měsíci, že mi řekl že do další poradny už nedojdu. Opět v úterý tentokrát brzo ráno kolem 3:30h jsem si odskočila na záchod a při odchodu vidím, že ze mě něco pokapává - průhledná tekutina s bílýma nitkama-jsem si furt myslela,že je to hlenová zátka, co může odtéct i několik dnů před porodem…ale furt to ze mě kapalo, tož jsem kolem 4hod.ranní zavolala mamce, ať tak do pulhoďky dojede,M.začal psát instruktážní mejly,že do práce nedojde… mezi 4-5h začaly i kontrakce,asi po 7 min, pak po 5min, občas po 2min…jsem to prodýchavala, dávala mamce instrukce ( jsem si myslela že to bude porod na nejmíň 10 hodin), tož co mu má dát jíst, co s sebou ven pro Vítka a tak…pak jsme kecaly, M. už byl nervozní, protože mu přišly kotrakce časté, tož v 5:15h jsme vyrazili, v porodnici za 15min., tam doktorka udělala rychle UTZ- mimčo prý nějaké menší, otevřená jsem byla na 6,vzali mi vložku a polili čímsi, byla to plodovka …tož šup už na sál- tentokrát červený položili mě na lehátko,dali monitor, ja si zažádala o vak, minule jsem rodila na vaku, no nestihli ho najít , zvedli mi lůžko a v takovém polosedě-pololeže jsem začla rodit, jsem se ptala,jestliuž můžu tlačit a oni že jo a 2× jsem pořádně zatlačila a malá byla venku v 5.55h - Zuzanka 3,05kg a 47cm (17.4.2007), natrhla jsem se trošku, prý jeden steh, ale doktorka nabírala nit 3×. Opichani anestezii před šitím, šití, pak malou odnesli nahoru a že nám dají vědět míry do 5 minut, no byla z toho půlhoďka, nicméně M. stihl jít dom a dat snidani malému
Šestinedělí - po 3 dnech velkých bolestí při zavinování dělohy a návratu domů opět kojení, procházky s oběma dětma - dost dobrodružné, prostě pohoda,jazz. Fakt si to užívám víc jak u Vítka. (Na velkou stranu jsem šla bez problémů den po porodu, u prvního porodu jsem se bála i na malou ;( )
Takže opět jsem nepoznala ani klystýr ani holení, jestli ještě budu někdy rodit, budu opět jak prvorodička ( co neví jak vypadá klystýr a holeni )
![]()
Ciao Dalif a Vítek 18 měsiců, Zuzka 8 dni
PS. Omlouvám se za délku deníčku, snad někdy napíšu kratký stručný vtipný deníček.
***Pelotonek:****
Andílek - Nicolka 2.1.2005, Lipník nad Beč. (Jana-1982)
***Anděla - Jaroušek 11.1.2006, Děčín (Lenka-1981)****
***Babulda - Tonik 29.9.2006, Trutnov (Zuzka-1980)******
Dalif - Vitek 25.10.2005, Zuzanka 17.4.2007, Brno,(1976)
Dasa 2 - Lukášek 23.1.2005, Valašské Meziříčí ( Dáša-1976)
Gabriella -Adrienne 13.2.2006,**** ***USA,(1977)******
Helena77 - Nikolka 12.7. 1995, Natálka 10.2. 2005, Třešť (1977)
Ikaika - Vítek 1.5.2005, Ondra 9.4.2003, Žďár (Ilča-1977)
Jedule - Anežka 27.8.2005, Jičín (Jitka-1976)
Jituska - Barunka 28.4.2003, Vojtíšek 20.11.2005, Žďár (Jitka-1977)
Mamulinka -Eliška 14.10.2005, Třešť ( Péťa-1982)
Nikkol - Filípek 6.6.2005, Náchod (1978)
Ruza (Millik) - Jakub 13.6.2006, Plzeň, (1985)
*Valli - Martínek 22.6.2005, Karolína 15.3.2007 Třebíč (Eva-1982)
*Violet - Matyáš 15.1.2005, svišť TP 3.10.2007, Most (Denisa-1981)****
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1547
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 910
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1576
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 652
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 385
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20323
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2584
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2864
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2577
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1735
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....