Růzňata č.60 ... Sraz po druhé :-)
- Rodičovství
- andela
- 30.05.07
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoja růzňata, Dítko jsem uložila do postýlky, sic tam řve, ale to vůůůbec nevadí že (ano, opět jsem najela na vyřvávací metodu), a můžu teda zkusit něco napsat o tom našem báááječném srazu :)
Nám začal sraz už vlastně v pátek, kdy k nám dorazila Violet s Matým. No celá uřícená jsem si pro ně doběhla do města a dovezla si je domů. Jája byl z kamaráda nadšen, že ani nechtěl jít spinkat po obědě, ale naštěstí pak usnul. S Violet jsme drbali až do půlnoci. Večer se k nám tedy přidal i Jára který nám přivezl super pizzu
. O půlnoci jsem naší těhuli vyhodila do postele, aby načerpala síly a posléze jsem se taky odebrala do říše snů. No co vám budu vykládat, ráno bylo docela krušné … ne že by to bylo tím pivíčkem co jsme si večer dali, ale spíš pozdní hodinou kdy jsme se odebrali na lože a taky brzkou ranní hodinou kdy jsme vsávali
. Ale nastal tu pěkný šrumec. Já lítala a ještě dohazovala do tašky věci které jsem nemohla zabalit večer (chůvičky, jídlo a tak), honila a oblíkalaJáju, napůl pomáhala Violet se snídaní (jako přípravou, snědla jí sama, to pomoc nepotřebuje
). No samo že jsme nestíhali, a než jsme všechno naskládali do vozidla, bylo půl 9. Tchýně valila oči že jsem já řídila (zubící se smajlík). A tak jsme vyrazili na cestu směr Jihlava- zoo. Přes malé nesnáze jsme dorazili k zoo a …
Vyházeli jsme půl auta aby jsme se dostali ke kočárům, přemístili děti a pár nezbytných věcí do kočárů a už jsme chvátali ke vchodu do Zoo. Tam nás vítal kdo jiný než naše milá tichá teta Ika
. Během několika málo vteřin nám stihla sdělit kdo tu všechno je a není, kde jsou, co dělají a pod. a už nás vedla. Naskytl se fakt pěkný pohled - stůl, kolem něj plno drbajících ženštin, pár sedících a pár běhajících dětí (pardon, 2 nejmladší růzňata poslušně spinkala v kočárcích) a z jedné strany zaparkováno větší množství kočárů všeho druhu, velikosti a barev. Nastalo véééliké vítání hlavně pro Violet, která do té doby znala jen mě a Iku. Já jsem konečně taky poznala dalif. A když už jsme se tak pěkně přivítali, okoukli vytáhla naše mluvčí Ika jakýs balíček a předávala ho velmi překvapené Violet jakožto dodatek ke svatebnímu daru
. Po menším obídku jsme se tedy vydali na cestu po zoo. Každý stejným směrem ale víceméně každý sám. To záleželo hlavně na tom, kterým směrem prchaly děcka
. Když jsme došli všichni na „konec" trasy, dali jsme si malé občerstvení ve formě nanuků a zmrzlin, pořídili společné foto (díky Manželovi dalif) a vydali se na cestu zpátky. Stejně nás vyhnal déšť. Na parkovišti to vypadalo pomalu jak při hromadný evakuaci
.. všichni cpali do aut kočáry, děti a pak sebe a hromadně jsme odjeli směr Žďár nad Sázavou.
Před Jituščiným barákem zaparkovalo 5 aut a nastal šrumec … všimla jsem si mladíka stojícího nedaleko u vchodu do paneláku jak nás pozoruje. Asi se divil co se děje, když zastaví 5 aut a z nich se vyhrne 7 ženštin a 11 dětí, a ženský začnou vynášet obr množství ejrůznějších zavazadel do baráku a ještě při tom nahánějí děcka
. No fakt jak hromadná evakuace
. Ale co se dělo pak … děcka si samo začla hrát a dělat bordel, Jituš s ikou lítaly a naháněly všechny k jídlu, ostatní se snažili hlídat hejno děcek, průběžně se chodili najíst, drbali jak o závod … No byl to božský klid když všech 11 dětí zmizlo do postelí a my si pěkně sedli ke stolu plnému dobrot, naplnili jsme sklenice dobrým mokem a kecali a kecali a kecali a kecali … no kdyby si někdo nevšiml že je ¾ na 2 v noci, tak jsme snad kecali až do rána.
Nedělní ráno bylo ještě horší než sobotní, bo spánkový deficit byl už sakra znát. A ti malí caparti jak kdyby to věděli, tak schválně pomalu všichni vstávali dooost brzo. Tak se obyvák a kuchyň zas plnil vřískajícími dětmi, kecajícími ženštinami .. pořád někde někdo lítal, usměrňoval, napomínal, hlídal, vařil, jedl … no prostě šrumec jako blázen. Zasloužilé matky ( Jituš, Ika) si hluku víceméně nevšímali bo jsou zvyklé, a ostatní jen tiše trpěli a kouleli očima (violet)
. Po dobrém obědě přišla na řadu dobrá kávička a zákusek, a pak už se všichni pomalu balili a odjížděli domů.
Lituju že jsem nevyhlásila pár soutěží, jako třeba o nejhlučnější a nejukecanější matku ( néé fakt to není Ilča
), o nejupištěnější dítko (martínek valli, ten má teda pišťák až mi bubínky zalehli .-)) ), největšího závisláka na matce (no jo, je to Jája), největšího „rváče" ( no ač k nevíře, dle mého by vyhrála Natálka od hely, která opakovaně v boji o hračku kousla Martínka) ,nejošklivější tetu ( já, bo mám tak hlučný hlas, že jsem jen houkla a barča se mě bude bát asi už do smrti), největšího baviče ( bych řekla že Jituš). No ale taky o nejtišší matku (mamulinka), nejhodnější dítko o kterém nikdo nevěděl ( Eliška - asi to mají v rodině), … atd
.
Sraz se nám opravdu vyvedl. Smekám před valli, která se vydala s dvěma prckama do našich spárů, a před Violet, která absolvovala takovou cestu v těhu a ještě se mnou
(snad z toho nemá žádné následky na zdraví ať už tělesném či duševním), a opět smekám před Jituš, která nás vpustila do „svého" domu a pak chudák uklízela až se z ní určitě kouřilo.A tím jí taky mooooc děkuju za ubytování a stravu a nervy … a taky samo Ilče že jí píchla. (ne jako že jí bodla nějakým ostrým předmětem, ale že jí pomohla se zařizováním).
Doufám, že se za nějaký čas sejdem znova, a že to už vyjde i ostatním, a to hlavně dáše, která se táák těšila a bohužel jí to nevyšlo. (ale neboj dáší, přiťulki jsme si i za tebe
).
No a když jsme u těch srazů, tak už teď navrhuju, aby se další sraz konal někde … třeba v nějakém tom penzionu kam může banda matek s dětmi. A taky hlavně na víc než 2 dny. A hned vám vysvětlím proč … třeba pro mě a Violet je to opravdu dálka a je to fakt vyčerpávající jet takový kus na otočku, taky u nás je fakt, že nás ta sranda vyjde pomalu dráž, než kdyby jsme jeli někam do penzionu na víc dní.A to třeba Dalif má asi na stejno, byť to má do Žďáru o chlup blíž než my. Za tu chvilku jsme nestihli ani pořádně pokecat, nejvíc práce se vším měla vždy Jíťa a spíš se honila než aby si užila, taky nevím jak dlouho nám její rodiče budou trpět srazy u nich v baráku. No máme na to času, řekla bych min. rok, ale myslím že to tu může být nadhozeno už teď. ![]()
Tak to je ode mě tak nějak shrnuto všechno, jsem ráda že jsem vás zas viděla a poznala Dalif s rodinkou a obě nejmladší růzňajdy
. Jste všechny supééér
.
Andělka a Jája
***Pelotonek:****
Andílek - Nicolka 2.1.2005, Lipník nad Beč. (Jana-1982)
***Anděla - Jaroušek 11.1.2006, Děčín (Lenka-1981)****
***Babulda - Tonik 29.9.2006, Trutnov (Zuzka-1980)******
Dalif - Vitek 25.10.2005, Zuzanka 17.4.2007, Brno,(1976)
Dasa 2 - Lukášek 23.1.2005, Valašské Meziříčí ( Dáša-1976)
Gabriella -Adrienne 13.2.2006,**** ***USA,(1977)******
Helena77 - Nikolka 12.7. 1995, Natálka 10.2. 2005, Třešť (1977)
Ikaika - Vítek 1.5.2005, Ondra 9.4.2003, Žďár (Ilča-1977)
Jedule - Anežka 27.8.2005, Jičín (Jitka-1976)
Jituska - Barunka 28.4.2003, Vojtíšek 20.11.2005, Žďár (Jitka-1977)
Mamulinka -Eliška 14.10.2005, Třešť ( Péťa-1982)
Nikkol - Filípek 6.6.2005, Náchod (1978)
Ruza (Millik) - Jakub 13.6.2006, Plzeň, (1985)
*Valli - Martínek 22.6.2005, Karolína 15.3.2007 Třebíč (Eva-1982)
*Violet - Matyáš 15.1.2005, svišť TP 3.10.2007, Most (Denisa-1981)****
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1597
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 940
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1635
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20610
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2605
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2594
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1753
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....