Samovolný potrat
- Snažení
- 18.10.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi poděli o své pocity, které jsem měla dnes ráno ze svého gynekologa, ke kterému chodím již 8 let.
S manželem jsme se dohodli, že bysme chtěli miminko a „vyšlo“ nám to hned druhý měsíc našeho „snažení.“ Měla jsem nafouklé břicho, bolely mě bradavky, těhotenský test byl pozitivní, tak jsem se objednala ke svému gynekologovi, aby těhotenství potvrdil. Bohužel než k této návštěvě došlo, tak jsem v pátek 15. října 2004 začala krvácet. Vydala jsem se tedy s manželem do nemocnice na pohotovost, kde byl velmi milý a příjemný pan doktor, vyšetřil mě, potvrdil těhotenství - 6. týden, předepsal mi léky a na druhý den(sobota) si mě pozval na kontrolu. To už jsem moc nedoufala, že to dobře dopadne, protože jsem silně krvácela. Bohužel se má domněnka potvrdila - z krevního testu vyplynulo, že jsem potratila. Neubránila jsem se slzám a pan doktor byl velmi starostlivý, ptal se, jestli nechci nějaký prášek na uklidnění, že je to normální reakce,… Napsal mi zprávu pro mého gynekologa, že ho mám hned v pondělí navštívit. To jsem tedy dnes ráno učinila a byla jsem jeho přístupem zdrcena. Když se mě ptal, jaký mám problém, tak jsem mu vše řekla - opět slzy v očích (bohužel mám takovou povahu, s tím už nic nenadělám) a on mi na to řekl: „A proč brečíte? Že jste jako mohla být těhotná a nejste nebo co???“ Jak jako mohla být těhotná, vždyť já jsem BYLA TĚHOTNÁ!!! 6. týden nění těhotenství nebo co? Byla jsem z jeho přístupu tak vykulená, že jsem se nezmohla ani na slovo, jen jsem se soustředila na to, aby mi náhodou nezvlhly oči. Prohlídku jsme absolvovali mlčky, poté pan doktor řekl, že to ani jako potrat psát nebude, že to je normální chemický proces a že mám přijít za 14 dní na kontrolu. Žádné ujištění, že příště to jistě vyjde, že se nemusím ničeho bát, žádné utěšení, NIC. Ani mi neřekl, za jak dlouho to s manželem můžeme zkusit znovu a já hloupá se sama nezeptala.
Za 14 dní k němu tedy půjdu na kontrolu a poté si budu hledat jiného gynekologa, protože podle mě by se tohle dít nemělo. Nebo já nevím - třeba jsem moc přecitlivělá.
Jestli se někomu bude zdát, že můj článek jsou jen blbý kecy, tak se předem omlouvám, ale musela jsem to ze sebe dostat.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1601
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20650
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Ahoj,
bohuzel jsi se nepodepsala, tak te ani nemuzu oslovit, ale to nevadi. Je mi lito, ze vam to tentokrat nevyslo, ale myslim, ze jen to, ze jsi se z toho vypsala ti pomuze se posunout o neco dale. A plne s tebou souhlasim, ze menis gynekologa. Na tvem miste bych uz ani na tu kontrolu za 14dni k nemu nesla. Povolani doktora je taky hodne o pristupu k lidem a kolikrat vlidne slovo pomuze vice nez leky. A precitlivela urcite nejsi.
Drzim vam palce, at vam to vyjde co nejdrive a at je vse v poradku.
Andrea Dede