Samovolný potrat
- Snažení
- 18.10.04
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se s Vámi poděli o své pocity, které jsem měla dnes ráno ze svého gynekologa, ke kterému chodím již 8 let.
S manželem jsme se dohodli, že bysme chtěli miminko a „vyšlo“ nám to hned druhý měsíc našeho „snažení.“ Měla jsem nafouklé břicho, bolely mě bradavky, těhotenský test byl pozitivní, tak jsem se objednala ke svému gynekologovi, aby těhotenství potvrdil. Bohužel než k této návštěvě došlo, tak jsem v pátek 15. října 2004 začala krvácet. Vydala jsem se tedy s manželem do nemocnice na pohotovost, kde byl velmi milý a příjemný pan doktor, vyšetřil mě, potvrdil těhotenství - 6. týden, předepsal mi léky a na druhý den(sobota) si mě pozval na kontrolu. To už jsem moc nedoufala, že to dobře dopadne, protože jsem silně krvácela. Bohužel se má domněnka potvrdila - z krevního testu vyplynulo, že jsem potratila. Neubránila jsem se slzám a pan doktor byl velmi starostlivý, ptal se, jestli nechci nějaký prášek na uklidnění, že je to normální reakce,… Napsal mi zprávu pro mého gynekologa, že ho mám hned v pondělí navštívit. To jsem tedy dnes ráno učinila a byla jsem jeho přístupem zdrcena. Když se mě ptal, jaký mám problém, tak jsem mu vše řekla - opět slzy v očích (bohužel mám takovou povahu, s tím už nic nenadělám) a on mi na to řekl: „A proč brečíte? Že jste jako mohla být těhotná a nejste nebo co???“ Jak jako mohla být těhotná, vždyť já jsem BYLA TĚHOTNÁ!!! 6. týden nění těhotenství nebo co? Byla jsem z jeho přístupu tak vykulená, že jsem se nezmohla ani na slovo, jen jsem se soustředila na to, aby mi náhodou nezvlhly oči. Prohlídku jsme absolvovali mlčky, poté pan doktor řekl, že to ani jako potrat psát nebude, že to je normální chemický proces a že mám přijít za 14 dní na kontrolu. Žádné ujištění, že příště to jistě vyjde, že se nemusím ničeho bát, žádné utěšení, NIC. Ani mi neřekl, za jak dlouho to s manželem můžeme zkusit znovu a já hloupá se sama nezeptala.
Za 14 dní k němu tedy půjdu na kontrolu a poté si budu hledat jiného gynekologa, protože podle mě by se tohle dít nemělo. Nebo já nevím - třeba jsem moc přecitlivělá.
Jestli se někomu bude zdát, že můj článek jsou jen blbý kecy, tak se předem omlouvám, ale musela jsem to ze sebe dostat.
Přečtěte si také
Táta nechtěl, abychom se sestrou byly v kontaktu. Teď se o něj nestará
- Anonymní
- 01.11.26
- 565
Když mi sestra oznámila, že se o tátu starat nebude, první, co mě napadlo, bylo, že jí to nemůžu mít za zlé. Pak jsem si uvědomila, že jestli se o něj nepostará ona, zůstane to nejspíš na mně. A po...
Mít nadané dítě je snad za trest? Základní škola ho kvůli inkluzi nic nenaučí
- Anonymní
- 01.11.26
- 338
Strašně mě štve inkluze a všechno kolem ní. Pořád se to řeší, pořád na to každý nadává a pan ministr Plaga vždycky vymyslí něco, co je ve finále naprosto k ničemu. Vlastně jen takové kosmetické...
Myslela jsem, že mě tchyně špehuje. Pak jsem zjistila, kam mizí naše peníze
- Anonymní
- 01.11.26
- 1647
„Ty jsi zase koupila dětem tyhle drahé jogurty? Vždyť jsem ti včera přivezla jiné!“ spustila tchyně, sotva otevřela naši lednici. Stála u ní v kabátě, v ruce tašku s nákupem a tvářila se, jako by...
Máme všechno, co jsme kdy chtěli. Tak proč se cítím doma nešťastná?
- Anonymní
- 01.11.26
- 265
Mám hezký dům, skvělého manžela, děti a peníze, abychom si nemuseli nic odpírat. Přesto se někdy přistihnu, že se těším, až budu sama. A pak se za to nenávidím. V poslední době je to čím dál...
Když ani kalkulačka nepomůže: Můj zážitek ze stavebnin, ze kterého mrazí
- Anonymní
- 01.11.26
- 272
Cesta do stavebnin by měla být rychlá záležitost. Přijedete, ukážete prstem, zaplatíte a jedete domů. Jenže dnešní nákup parozábrany se proměnil v lekci z matematické bezmoci, nad kterou zůstává...
Maminka mi nechtěla žádný svůj obraz dát. Jeden z nich jí však zachránil život
- Anonymní
- 31.10.26
- 2182
Seděla jsem odpoledne v obýváku na koberci s dětmi a hráli jsme pexeso. Pokojem se nesl dětský smích, když v tom z ničeho nic praskla skoba ve zdi a s hroznou ránou se zřítil obraz, který mi kdysi...
Manžel s rýmou leží, já musím fungovat. Jeho máma to prý zvládala taky
- Anonymní
- 31.10.26
- 1788
„Prosím tě, můžeš být dneska s dětmi ty? Je mi fakt mizerně,“ oznámil mi manžel v sobotu ráno a odkráčel zpátky do ložnice. Já měla rýmu, bolela mě hlava a v krku mě škrábalo tak, že jsem sotva...
Chtěla jsem mu ukázat, o co přišel. Nakonec jsem litovala hlavně já
- Anonymní
- 31.10.26
- 3613
Když mě Petr po osmi letech opustil, měla jsem pocit, že mi někdo vyrval kus srdce. Ještě horší než samotný rozchod ale bylo, jak rychle se s ním dokázal vyrovnat. Zatímco já probrečela celé týdny,...
Manžel mi vyčetl boty za 2500 korun. Sám si koupil telefon za třicet tisíc
- Anonymní
- 31.10.26
- 1883
„Dva a půl tisíce za boty? Tobě už úplně přeskočilo!“ zařval na mě manžel, když uviděl účtenku z obchodu. O tři týdny dřív si přitom bez mrknutí oka koupil nový telefon za třicet tisíc. Občas mu...
Potřebovala jsem na odběry. Manžel měl volno, přesto nechal všechno na mně
- Anonymní
- 31.10.26
- 1879
Podzimní prázdniny u nás doma rozhodně nevypadají jako idylický týden plný pohody. Zatímco manžel si užívá učitelské volno, já od rána kličkuji mezi nemocničními chodbami a uplakanými dětmi. A...
Ahoj,
bohuzel jsi se nepodepsala, tak te ani nemuzu oslovit, ale to nevadi. Je mi lito, ze vam to tentokrat nevyslo, ale myslim, ze jen to, ze jsi se z toho vypsala ti pomuze se posunout o neco dale. A plne s tebou souhlasim, ze menis gynekologa. Na tvem miste bych uz ani na tu kontrolu za 14dni k nemu nesla. Povolani doktora je taky hodne o pristupu k lidem a kolikrat vlidne slovo pomuze vice nez leky. A precitlivela urcite nejsi.
Drzim vam palce, at vam to vyjde co nejdrive a at je vse v poradku.
Andrea Dede