Snad už bude dobře
- Snažení
- Chrupka20
- 08.08.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Životní zklamaní a dlouhé snažení. Už jsme na konci sil.
Je večer a krásně sněží, ležíme zachumlaní v peřinách a přemýšlíme nad společným bydlením. Díky rodině a přátelům se nám podaří si vše zařídit a splnit si tak jeden sen. Při stěhování nevnímám čas, takže nějak opomenu, že jsem TO měla dostat. Bylo to přesně 25.5.2013, když jsem si koupila test. Nejdřív jen tak ze zvědavosti, později jsem si začala uvědomovat pnutí v podbřišku. Večer jsem měla jít na ples, ale celý ten tyden jsem se cítila pod psa.
Když se v koupelně společne s kámoškou chystáme, napadne mě zjistit, jak to teda je. Vůbec jsem nepředpokládala, že se tam vůbe něco objeví. Po 5 minutách se rozhoupávám a chci vědět vůbec výsledek. Přemýšlím nad tím, zda to vůbec zvládnem, hypotéka, málo peněz. Ale o tom jsem mluvit nechtěla. Kámoška to ovšem nevydržela a už mi máchala před obličejem testem, na kterém byly krásně znatelné //.
Začala jsem brečet jak malá a to, že jsem si předtím dělala hodinu make-up, mi bylo nějak ukradeno. Celá roztřepaná jsem to hned volala muži, který tomu nechtěl uvěřit a byl moc štastný. Dohodli jsme se, že hned v pondělí zajdeme za doktorem. Ten naši radost potvrdil a počítal nám 5+3tt. Rodina to zatím nevěděla, aspoň do pověstného 3. měsíce jsme to chtěli držet v tajnosti. Šlo to sice těžce, protože záchodová mísa se stala mým nejlepším kamarádem. Cigaretový kouř, na ten jsem byla přímo alergická (mamka je dost silný kuřák).
Bolesti v podbřišku jsem dávala za vinu těhu stavu a libovala si, jak se chlap o mě hezky stará. Další kontrola nás čekala 26.2. a my se hrozně těšili. Do dnes nevíme, kde se stala chyba, ale pan doktor nám oznámil, že nevidí srdeční ozvy a plod je menší, než by měl být. Objednal mě hned na druhý den na kyretáž dělohy. Celý svět jako by se mi rázem rozpadl. Vyšla jsem z ordinace a v moment, kdy jsem viděla ty obličeje budoucích šťastných maminek, jsem nějak omdlela.
Když jsme dorazili domů, nemohla jsem zastavit pláč, připadala jsem si špatná. To jsem ovšem netušila, co mě ještě čeká za hrůzu. Na druhý den jsem nastoupila do nemocnice a čekala, v 9 jsem byla na sále a o půl 10 mě přítel držel za ruku na pokoji a šeptal, že všechno bude dobré a za pár měsícu začneme znova. ![]()
Jenže to se šeredně pletl. Ještě ten den mě pustili z nemocnice a já neměla náladu na nikoho, byla jsem naštvaná na celý svět. Rodina do dnes o ničem neví. Nechtěla jsem je trápit, a tak, i když mě možná odsoudíte, jsem vyhledala pomoc psychologa. Doma nebyly zrovna vřelé vztahy. Po týdnu jsem se mohla vrátit do práce, a tak jsem aspoň na chvíli přišla na jiné myšlenky.
Jenže mě pořád bolelo břicho, až to bylo nesnesitelné. Začala jsem krvácet mimo očekávanou mrchu a dostala horečky. Nezbylo než odjet do nemocnice, kde mi pan doktor oznámil, že mám zánět dělohy. Následovaly antibiotika a kapačky. Po 10 dnech mě pustili domů, ale musela jsem ležet. Bolesti neustupovaly, a tak mě poslal muj gynekolog do Fakultní nemocnice v Olomouci. Tam nás čekalo další slzavé údolí. ENDOMETRIOZA!
Operace proběhla rycle a jediné, co mi jí připomíná, jsou malé, jizvičky. Všechny sestřičky tam byly úžasné a páni doktoři skvělí. Po pár dnech jsem jela zpět domů a doufala, že to je to poslední, co jsem musela podstoupit. Teď mě všichni hlídají a pan doktor nám spočítal plodné a neplodné dny a dal nám nějaké tabletky. Jsme ale oba upozorněni na to, že s endometriozou je těhu rizikové a někdy nemožné. I přesto, že je mi teprve 20 let, jsem si nikdy nemyslela, že tohle potká zrovna mě. Do teď jsem byla zdravá a nic mě netrápilo.
Doufám. že vás to moc nenudilo. ale musela jsem to nějak ventilovat. Další ránu osudu už snad ani neunesu. Snad se nám brzo zadaří znova a budeme mít krásné hodné miminko.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1368
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 801
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1394
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 581
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 352
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19620
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2552
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2798
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2525
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1690
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Neboj, endometrioza neni zase takova katastrofa, myslim, ze te doktori zbytecne moc strasi. Je dobre vedet, ze nejaky problem mas a tehotenstvi moc neodkladat, ale otehotnet a porodit zdrave mimco s touhle diagnozou urcite jde. Ja mam endometriozu nejvyssi stupen, nekolikrat operovanou a krasna zdrava dvouleta dvojcata. Sice jsme na ne dost dlouho cekali a museli o ne s pomoci doktoru zabojovat, ale podarilo se a tehotenstvi pak uz bylo rizikove jen z duvodu vicecetne gravidity (ne z duvodu endometriozy) a probehlo uplne bez problemu. Tak se netrap, jsi mladounka, zdrave mimco se ti urcite brzo podari. Drzim palce, bude brzo lip, uvidis.