Strach ze psů
- O životě
- werunkaw123
- 11.09.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Chtěla bych se po letech vypsat a konečně někomu někde sdělit, co se mi za ty roky honí hlavou o našich milých čtyřnohých miláčcích. Chci Vás předem upozornit na to, že jde o vypsání se a varovat, že se nedočtete nic hezkého a radila bych uživatelům se slabšimi žaludky, aby asi ani nečetli dál, díky.
Zdravím vás, netuším, kde začít, tak to někde nakousnu.
Celý život jsem byla obklopena psy, moji rodiče je milují i já je jako dítě milovala. Jenomže od dob, kdy jsem si pořídila svého prvního pejska s tím, že není rodinný, ale je jen můj, jsem, když jsem se odstěhovala od rodičů, zjistila, že mám na zvířata neuvěřitelnou smůlu. Ano, neuvěřitelnou proto, že se vždycky muselo něco stát a to něco bych zde ráda popsala.
Když mi bylo 16 let, odstěhovala jsem se od rodičů k příteli a žili jsme jen spolu, chodila jsem do školy, on do práce a byli jsme vlastně spokojení. S rodiči jsem vycházela a i když jsem s nimi nebydlela, vídali jsme se často. Přítele napadlo, že bychom si mohli pořídit pejska, byl to velmi spontální nápad, protože ráno ho to napadlo a večer byl pesan doma. Byl nádherný, bylo mu sotva 5 týdnů. Štěně křížence ovčáka s kolií, byl prostě úžasný, měl skvělou povahu a na mě si tolik navyknul (mám totiž tendence pejsky rozmazlovat), že se mnou chodil i na záchod a všude. Prostě nemohl být skoro vůbec sám.
Jednoho dne, bylo to 25. 5., bylo krásně a Baddymu (tak se pejsek jmenoval) byli už tři měsice a byla to malá chlupatá rozotmilá kulička. Šli jsme na procházku v jedné vesničce, kam jsme přijeli s přítelem posekat babičce zahradu, přítel sekal a já se šla s Baďáskem projít. Došli jsme k řece, kde se prďolka vykoupal a šli jsme lesní cestou kolem jednoho domu. Já samozřejmě pejska neměla na vodítku, říkám si poslouchá, auta tam nejezdí, tak ať se proběhne. U domu na nás vyskočil pes (pitbul), štěkal za plotem jak pominutý a Báďa jako velký kamarád běhal kolem plotu a vrtěl ocáskem, volala jsem na něj, ale to už jsem jen viděla jak ta jeho prdelka mizí pod plotem, jak si sedá před toho pitbula a zvedá pacičku, kterou mu roztomile vráží do rypáku. Nenapadlo mě, co by se mohlo stát, a tak jsem udělala dva kroky, že půjdu zazvonit na dvěře, jestli je někdo doma a pustí mě pro psa.
Opravdu jsem stihla udělat jen dva kroky a v tu chvíli slyším ten nejhorší řev, co jsem snad kdy zaslechla. Nechci to tu rozebírat moc do detailů, protože si asi umíte představit tu hrůzu, která se odehrávala přímo přede mnou. Pamatuji si, jak jsem křičela, prosila, stála za tím plotem a nemohla vůbec nic dělat. Majitel domu mě slyšel a tak vyběhl ven, chytil svého psa, ale bohužel bylo pozdě… no pozdě, pamatuji si, jak se naklonil přes plot a řekl mi: PROMIŇTE, ALE ONA VÁM HO ASI ZAKOUSLA. Stála jsem tam naprosto neschopná slova, on mi podal Báďu, no Báďu, prostě to bylo strašné, nedokážu to vůbec popsat. Šla jsem domů, celou cestu brečela a ty výrazy lidí, když jsem šla přes vesnici se psem v náručí, byly otřesné.
Od té doby i když mám doma 4 psy, jsem ani s jedním nikdy nebyla na procházce, nezvládnu to, do dnešního dne na to prostě nemám. Kdybych měla jít kolem plotu se psem… no prostě jsem to dodnes nezvládla. Vyčítám si, že kdybych měla vodítko, kdybych něco udělala, třeba vzala kámen, nebo přelezla ten plot, mohla jsem být třeba jen pokousaná, i když je to bojové plemeno, majitel tam byl opravdu rychle. Po dvou letech jsem toho psa potkala, jak si hraje asi se 4letou holčičkou, nevím proč, ale prostě jsem byla v šoku. Asi fakt jen přeháním, ale dodnes se z toho nemůžu vzpamatovat
Ti, kteří dočetli až sem, mají můj obdiv, omlouvám se za chyby, ale znova to po sobě už číct nechci ![]()
Přečtěte si také
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 16
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 63
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 640
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 484
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 879
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1755
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 310
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1393
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1107
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 830
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....