Už nevěřím na pohádky

Před rokem jsem si myslela, že jsem konečně našla opravdovou lásku, tak krásně to začalo a tak smutně to skončilo :( Zase jsem na lásku sama.

Píšu anonymně, jelikož je to tak pro mě lehčí.

Je to už skoro rok, co jsem se bláznivě zamilovala do o 19 let staršího chlapa. Všechno bylo jako v pohádce, zima, sníh a hory, víkend v hotelu Radnice v Liberci. Byl strašně milý a pozorný, dokázal mě obejmout, pohladit, nebál se mě líbat kdykoliv. Byla sem jak kotě schoulená v jeho klíně, když mě hladil po vlasech.

Ani jeden z nás neměl děti, ale oba jsme chtěli mimčo. Já, protože mám od mládí problémy s cystami na vaječnících, on, protože dřív neměl to štestí si ho pořídit. Kupodivu se nám to povedlo hned v únoru, byl to šok, ale **oba jsme byli šťastní. **

1. dubna jsme se vzali, jelikož já nikdy nechtěla být svobodná máma. Čas plynul, oba jsme se těšili, až najednou se něco změnilo. Manžel začal chodit čim dál později z práce domů, finančně to nějak nevycházelo, oba jsme byli psychicky v háji. Já pořád doufala, že to časem přejde… Nepřešlo, 9 dni před porodem mi poslal jen šílenou sms o tom, ať už ho nečekám, že na to nemá, že už nemá na nic a nechce nás stáhnout s sebou, že má už jen dluhy.

Zhroutil se mi svět. Náš syn se narodil 14. 10. 2010 císařským řezem. Byla jsem na to sama, navíc se do porodnice přihnala tchýně s tím, že malej není manžela a že chce testy DNA. To vám 3 dny po porodu fakt nepřidá, naštěstí ji sestřičky z nemocnice a moje mamka vyhodily.

Dnes jsou to 2 měsíce co o manželovi nic nevím, pořád doufám v zázrak… je mi šíleně smutno, nejsem pořád schopná milovat vlastní dítě tak, jak by máma měla. Beru antidepresiva a doufám, že bude časem líp. Nedokážu pochopit, proč se ani nepřijde na malého podívat. Je mi strašně ze všeho strašně smutno. Navíc mě asi opět čekají osamocené Vánoce. Mám chuť všechno skončit a nebýt, nemuset se trápit tím, proč nás nikdo nemá rád?

I takle může skončit pohádka, nejhorší na tom je, že malej je manželovi podobný a ze spaní na mě vrčí stejně jako on, když se mu něco nelíbilo. Nemůžu zapomenout ani kdybych chtěla. :-(

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
nulu86
2451
5.12.10 09:35

Ahoj neznámá, tvůj deníček je smutným příběhem toho, co se může stát mnoha z nás. Je tu spousta snažilek, které touží po miminku, a z jakéhokoliv důvodu se jim to nedaří. Ty patříš mezi ty šťastné, kterým se za krátkou dobu zadařilo. Máš krásného zdravého chlapečka. Chápu že jsi v těžké situaci, kdy nevíš co a jak bude dál, ale myslím že nejsi sama… máš své miminko, které potřebuje tvou lásku, je to miminko z lásky a je to část tebe. Svého manžela jsi určitě také milovala pro něco, tak nezapomínej na to, že tenhle kus pořádný lásky je i v tvém miminku. Určitě máš jak jsem pochopila rodinu, která tě podrží. Není řešením se problému zbavit tím, že skoncuješ se životem, a je to dost sobecké, protože svého kloučka připravíš o jediné co teď má…o matku,a tvé rodině bys tím taky moc nepřidala. Je to ohraná fráze, ale čas je všemocný lék. Teď musíš být silná…když ne kvůli sobě, tak kvůli tomu bezbranému uzlíčku, který si otce nevybíral, vybrala jsi mu ho ty. Takže hlavu vzhůru, a buď matkou na kterou tvůj syn bude celý život pyšný a kterou bude celý život milovat. Když budeš chtít, klidně napiš. Ahoj…Lenka

  • načítám...
  • Zmínit
Mia82
17310
5.12.10 10:40

Držím palce aby jsi tuhle nelehkouu situaci zvládla.Je ti hrozně,ale máš pro koho žít :hug: Na lásku nejsi sama,máš přeci synka :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Mikysek
896
5.12.10 10:41

ahoj, je to hrozně smutné…cítím s tebou ani nevíš jak..my se s přítelem vzali před rokem po čtyřletém vztahu..vše jako v pohádce..bohužel měl a má také finanční problémy…kam to došlo? když se nám ted poovedlo miminko a jsem v 11tt, tak jsem zjistila, že má milenku a přemýšlí nás opustit..já ho držela za ruku, když měl krize a deprese, chlácholila ho a on, když ho nejvíce potřebuji udělá toto. Je pravda, že peníze s chlapem udělají hodně..mě bylo řečeno, že se teď necítí jako chlap, když nás nedokáže finančně zaopatřit. Docela se zhroutil a skončilo to tak, že se našla chápavá slečna, která ho vyslechla a pak mu dala i víc :pocitac: dala jsem mu na výběr…rozhodl se pro nás, ale už to není jako dříve..visí to mezi námi, snad to spraví čas a mimísek. Přemýšlela jsem, co by bylo, kdyby odešel…musím říci, že bych dítě stejně milovala a dala bych mu vše. I tvoje mimi si to zaslouží a věř, že on na to myslí…chlapi nedokážou toto vypustit. Možná by potřeboval psychologa. Já si také vyčítala, že jsem to nezachytila dřív, ale zamilované ženy to často nevidí. Žij miminkem, je to kus tebe a kus někoho, kdo v té chvíli tě také miloval…co se stalo potom..to zmizí, časem..třeba si to uvědomí..i když si myslím, že je teď pohlcen depresemi, které z člověka dělají někoho jiného…on je teď jinde, není to ten samý člověk, který byl na začátku, možná za to i nemůže..je defakto nemocný…ale toto se stávat nemá, obzvláště v takovýchto obdobích. A věřím, že se najde někdo, kdo vás bude milovat plným srdcem a ty na toto období budeš jednou vzpomínat, jako na dávnou minulost…držím všechny :palec: :hug: a žij miminkem, to tě teď potřebuje nejvíce na světě..a láska matky a dítěte je stejně nejpevnější a nejčistčí.. :hug:

Příspěvek upraven 05.12.10 v 10:42

  • načítám...
  • Zmínit
Jenika
5.12.10 10:42

Je mi moc líto, co se ti stalo, ale chlap, který ti udělal toto, snad nestojí ani za jednu slzu. Já vím , lehce se to píše, ale zaměř se na maličkého, a vychovej z něho chlapa, který by nikdy neudělal to , co jeho otec. Věř, že nemá smysl uvažovat o tom, kde jsem udělala chybu a jak ho vrátit zpět. Čas rány utiší a malý ti bude dělat radost.

  • Upravit
Gaba80
155
5.12.10 11:35

Ahoj neznámá, patřim mezi holky, které otěhotněli a bohužel ne s dobrým koncem..
Máš to nejcenější, co žena může mít - miminko a i když se Ti teď nechce žít, měla bys tu určitě být kvůli němu a svojí rodině. Jsi pro ně důležitá :srdce:
To co se Ti stalo je hrozné, ale drž se.. Přijde nějaký jiný chlap, který Ti se všim pomůže.. Chce to všechno čas. Drž se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
lasička1
8935
5.12.10 11:48

Bohužel jeden jediný rok stačil na to,aby se život obrátil úplně naruby.Ale máš dítě,buď ráda za ten dar.A bolest na duši-ta musí přebolet,nebude to nachvíli,ale je to běh na dlouhoou trať.Je dobře,že si se podívala na věc rozumně,zašla za lékařem,užíváš antidepresiva.Je vidět,že chceš se svým smutkem něco dělat.

  • načítám...
  • Zmínit
eva valoi
14809
5.12.10 11:53

Proč toužíme po těch, kteří o nás nestojí a hlavně za to nestojí a odmítáme ty, kteří nás milují? Často o tom v poslední době přemýšlím…

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22093
5.12.10 11:55

Ach jo, to je mi moc líto…

  • načítám...
  • Zmínit
Ferum
594
5.12.10 15:56

Držím palečky ať se vše v dobré obrátí.
Před osmi lety jsem prožila něco podobného. žila jsem s o 14 let starším mužem a byla zamilovná po uši. Když bylo synovi půl roku řekl, že má dluhy a že by jsem měla jít raději k rodičům. :cry:
Odešla jsem. Neplatí mi výživné a ani syna nevídá. Ale já našla super chlapa a teď s ním mám druhého syna a první mu říká tati.
Vydrž a užívej syna.

  • načítám...
  • Zmínit
obrazek
9868
5.12.10 16:27

Určitě sama víš, že je hloupé to, co s tebou dělá tvoje psychika. Že to nejdůležitější teď je tvoje miminko.
Takovýhle chlap nestojí za to, abys kvůli němu brala antidepresiva a svého syna tím připravila o mateřský mlíko a o svoji bezbřehou péči a lásku.
Smůla je, že se to semlelo takhle brzo, že jsi ještě nestihla „vystřízlivět“ ze zamilovanosti…
Jako máma neumím pochopit, že by jiná máma měla raději nějakého chlapa nad své dítě. Já zcela upřímně přiznávám, že syna miluju víc než manžela. Sice trochu jinak, ale celkově je ta láska k dítěti prostě silnější.

Sice je mi moc líto, v jaké jsi životní situaci, ale vzchop se a nežij pro myšlenky na člověka, který ti ublížil. Žij pro človíčka, který za to všechno nemůže a má právo na tvojí lásku.
Tak se přestaň utápět a vzpamatuj se.
Myslím to dobře.
I když to určitě není lehké, je nesmysl ti teď psát, jak tě lituju.
Samozřejmě, že bych se do tvé situace dostat nechtěla.
Ale ty potřebuješ vzpružit k životu, ne litovat :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
Sany80s
13048
5.12.10 16:46

Možná bych mluvila jinak, kdybych se do takové situace dostala. Ale nechápu tě.
Chápu, že bereš antidepresiva, částečně i to, že se to podepisuje na tvém vztahu k miminku.
Máš maminku, která tě má ráda, tak jaké osamocené Vánoce, když máš navíc dítě.
Nevím tedy, jestli je manžel nemocný nebo jen nezodpovědný.
Podle dost pofidérní reakce jeho matky bych řekla, že jsou velice zvláštní rodina.
Možná je to tím, že máš deprese a antidepresiva ještě nezabrala, nechtěla bych tě hanět. Ale manžel ti napíše, že má dluhy a ty se spokojíš s tím, že o něm dva měsíce nevíš. Jestli ty dluhy nasekal během manželství, tak se máš na co těšit, jestli je seká dál, což by mě nepřekvapilo, tak je to ještě „lepší“. A ty sedíš doma a čekáš na zázrak.
No fajn, ale zázraky se nedějí samy, člověk se o ně musí přičinit.
Asi jsem hnusná, ale uvědom si, že se musíš ostarat sama o sebe a o dítě. Musíš zjistit, jak je to s těmi dluhy. Pokud je manžel nemocný a trpí nějakou psychozou, tak by možná bylo možné i zachránit vztah, ale pokud je to jen člověk, který před problémy utíká, tak vás stáhne s sebou. Musíš prostě něco začít dělat, začít řešit, ne jen doufat.

  • načítám...
  • Zmínit
j.s.
11529
5.12.10 17:56

nevěš hlavu, mám krásného synka a to je to nejdůležitější, žij, jak nejlépe ti to půjde, nikdy nevíš, co se v životě může stát a tak jak sis nikdy nemyslela, že se ti stane tohle, tak se ti může stát i něco krásného…nikdy nevíš, co ti život připraví, ber to jako velikou zkušenost, ze které máš nádhernou lidskou bytost, pro kterou jsi všechno a to jediné, co má…jsi maminka a tak se tak chovej, chlap není v životě všechno… :srdce: :srdce: :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Teruna
187
5.12.10 18:33

Buď ráda za miminko a za čas, který jste s mužem mohli prožít spolu. Podle všeho je to rovný chlap a i kdyby se ze špatné finanční situace dostal, zřejmě by si před tebou připadal jako člověk, kterej nezvládl to co nezvládl. Evidentně si potřebuje připadat pořád jako člověk, který to má pod kontrolou. Neměj mu to za zlý, třeba se to časem srovná a budete spolu vycházet jako dřív. Pořád ještě může být pro miminko dobrej táta, i když ne teď hned.

  • načítám...
  • Zmínit
MyškaB.
4333
5.12.10 20:29

Ahojky neznámá, před 7 lety jsem byla ve stejné situaci jako ty. Akorát s tím rozdílem, že jsem byla sama už od 5.tého měsíce těhotenství a zbyla jsem sama na lásku pro dítě i na dluhy po bývalém partnerovi, který uznal, že 18.ti letá slečna mu víc rozumí. Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem ho opustila a zůstala radši se synkem sama, nebylo to lehké, to ti nebudu nalhávat, probrečené noci jsem ani nepočítala, zato každou korunu ano. Naštěstí mi hodně pomohli rodiče a kamarádi. Ovšem to hlavní to nejcenější byl můj malý myšáček, byl to nejsladší miminko pod sluncem. Měla jsem strach, že už nikdy nebudu milovat, a že zůstaneme s Bobkem sami, ale asi zaúřadoval osud, nebo anděl strážný a našla jsem lásku. Mám muže, který bezvýhradně miluje mě i „našeho“ syna a teď máme malou princeznu jen o pár dní mladší než máš ty svého broučka. Miluj ho co nejvíc můžeš on za manželovi chyby nemůže a vůbec nepřemýšlej o ukončení co by si bez tebe počal, takový malý chroustík? Už nemůžeš přemýšlet jen za sebe, ale i za něj, věř mi, že vím o čem mluvím. :hug: Jsi, ženská ta toho vydrží a zvládne 3× víc, než by si myslela. Držím Ti palce.

  • načítám...
  • Zmínit
Markittka
14598
6.12.10 09:01

Ahoj, taky jsme před 6 lety zůstala sama, jen se s miminkem, ale 7 letou slečnou. Žádný med a složitá situace. Žádné peníze, spousty dluhů a k tomu dítko.

My se s ex taky brali, protože jsme čekali dítko a být svobodnou matkou jsem si neuměla představit.
Tak jako ty jsem zůstala nakonec sama. Je to těžké, náročné, ale to mrně tě potřebuje.

Po čase mi došlo, že zůstat bez ex a rozvést se bylo to nejlepší, co jsme v životě mohla udělat a štvalo mě,že jsem to neudělala o spousty let dříve.
Ušetřila bych si spoustu trápení.

Dnes jsem maminkou nejen 13 leté pubošky, ale i 10 měs malé Bosorky, jsem vdaná a i když má manžel mouchy, jako každý. Jsem šťastná. Miluji ho a i když jsou dluhy, jsme s ním fakt spokojená.

Prostě výběr prvního manžela a po něm následujícího partnera (3 letý vztah) nebyl nejvhodnější. Stává se, život jde dál.¨

Někdy budeš mít pocit, že bez malého by to bylo vše jednodušší, budeš mít pocit, že je toho všeho na tebe šíleně moc, že to nezvládáš.
Pak ale to mrňátko, které se na tebe bude smát, u kterého TY uvidíš, jak roste vyvíjí se, jak pase, snaží se lozit, chodit, slabikovat. Ty uslyšíš první slůvka a zjistíš, že to malé ti naopak tu sílu vše zvládnout dává a ne bere.

Není to jen jeho část, ale i tvoje, v tobě rostlo na něj ses téměř do konce těšila a myslím, že ho budeš milovat. Jen to chce chvilku, aby sis zahojila své bolavé srdíčko. A uvidíš. vše pak bude růžovější a jen velmi málo žen zůstane opravdu samo.

Moc moc ti držím palce. A věř, že bude líp. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
ynax
13119
6.12.10 09:18

šmarjá panno, ty se hroutíš, bereš antidepresiva… proč?! protože jeden chlap se projevil jako debil? Holka seber se! Kdybys nebrala antidepresiva, mohla bys kojit, ušetřila bys spoustu peněz. Ty bys pak mohla vrazit do právníka aby rozdělil společný majetek - to je důležité!! Manžel se ti přiznal k dluhům, jenžýe za dluhy udělané za dobu manželství ručí OBA manželé. Chceš ještě x let splácet jeho blbost? Tak se seber a začni konat. Kdyby mi manžel napsal tokovou SMS, tak bych doma nečekala v koutě až přijde, buď bych ho vyhledala já, nebo bych vlítla na tchyni… takhle to fakt nefunguje. Co až dorazí exekutor a sebere ti komplet vše a ještě obestaví rodičák? Držím palce, ať se probudíš a začneš se chovat jako dospělá a máma k tomu!!!

  • načítám...
  • Zmínit
MeloryNox
6532
6.12.10 11:50

Naprosto s Tebou souhlasím. Chlap, který opustí ženu, která má za chvíli rodit, kvůli dluhům (údajně), je v mých očích slaboch.

Její manžel určitě potřebuje psychickou podporu, ale pisatelka ještě větší! Nechal ji v tom nejhorším období, kdy ho potřenbuje nejvíc, samotnou. To se mi opravdu nelíbí…

Dluhy se dají zvládnout. S institucí, které se dluží, je možná dohoda na ponížení splátek. Třeba na rok atd. Chce to jen chtít věci řešit a neutíkat.

  • načítám...
  • Zmínit
adorablemamka
120
6.12.10 12:22

Ahojda milá anonymnko…je mi moc líto jak Váš příběh dopadl…ale ten chlap je strašnej zbabělec, když takhle vezme do zaječích…neboj se nic, maminkovská láska k miminku bude nakonec mnohem silnější než k chlapovi, a věř, že to že Vás nikdo nemá rád, je naprostá hloupost a že máš kolem sebe určitě milující rodinu, na kterou se můžeš obrátit a opřít se…Přejeme mnoho zdraví a štěstí… :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.12.10 14:41

Ahoj milá neznámá,
teď by jsi mě nejspíš vzala potěhem, být Ti nablízku, ale jak mi vždy v kritických chvílích říká náš rodinný přítel budhista:„Vše je tak, jak má být!“
Jak říkám, určitě si říkáš co je dobrého na tom, že jsi teď, dva měsíce po porodu sama bez manžela a nemáš se s kým dělit o tu největší radost ženy - dítě.
Jestli měl tvůj muž odejít a ještě se třeba vrátí a nebo odejít a už se nevrátit, má to svůj význam a účel.Má Tě to posunout v životě dál.
Teď to samosebou nevidíš, přes tu obrovskou bolest opuštění, ale uvidíš, že na Tebe buď čeká někdo jiný nebo Tě to má zocelit a nebo se manžel vrátí, až pochopí o co přišel.
Ještě mě napadl jeden výrok ze Shreka, který beru jako obrovské moudro - Nic není tak, jak na první pohled vypadá!
Moc Ti přeju štěstí a raduj se ze svého miminka, tenhle čas se nedá vrátit!!! :hug:

  • Upravit
faldy
595
6.12.10 23:34

Je to hodne smutne. Jeste ze mas rodice, doufam ze v nich mas silnou oporu. Boli to, je to pro tebe nepochopitelne, tomu rozumim, trpis odchodem manzela. Cas ukaze ci se nekdy vrati nebo ne. Je moc dobre, ze neco se sebou delas a pokracuj v tom i nadale. Na co nezapomen, je tve dite!! Mam kamaradku, ktera se pokusila o sebevrazdu, nechala by tu 2 uzasne deti. Dnes vseho lituje. Na nic takoveho ani nemysly, dite te potrebuje a to jste teprve na zacatku. Casem to odezni a ty budes dite milovat tak jak je treba, uvidis. Jen se snaz, neboj si rict o pomoc, je to tak prirozene. Vsichni jsme jen lidi, kazdy obcas potrebuje pichnout. Drzim pesti, strasne moc :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
lasička1
8935
7.12.10 07:25

ynax-neodsuzuj zakladatelku za antidepresiva.Psychika je něco,co nedokážeme ovlivnit.A doba před porodem,po porodu,to je obrovská hormonální bouře + takový stres,to je opravdu záhul.A z toho se velice rychle vyvine psychická nemoc-opravdu nemoc,která nejde ovlivnit.A nejde říct holka vzpamatuj se…to je jako kdyby si někdo zlomil nohu a někdo na ním stál a říkal vzpamatuj se,choď,přeci nebudeš mít sádru a marodit!
Mám známou která trpí maniodepresivní psychozou-odstartovanou velikým stresem.A vím,že to je opravdu choroba a je důležité si to umět přiznat.
Proto si zakladatelky vážím,že si to přiznala,navštívila lékaře,začala brát antidepresiva a je na správné cestě k tomu,sby se uzdravila.A že napíše ,že dítko nemá tolika ráda-važme si její upřímnosti.Také to nemusela napsat a měla by klid od rýpalů.Je otevřená a je cítit,že ona to ví,psychika si s ní zatím mává jak chce,ale snaha o zlepšení tu je.
Takže nezbývá než držet palce.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymousss
340
7.12.10 15:11

Stoprocentně souhlasím s Lasičkou :palec:
Deprese jsou nemoc jako každá jiná a je třeba je léčit. Pro dítě je rozhodně lepší psychicky vyrovnaná nekojící mamina než kojící psychická troska. Toť můj názor. Jiná věc samozřejmě je, že kojení je levné a umělé mléko drahé.
A co se týče vztahu k dítěti, nemusí to být u každého tak, že dítě nezměrně miluje od narození. Možná jsem divná (ale asi ne, znám i jiné takové maminy), ale u mne se ten vztah k dítěti vyvíjel po porodu velmi postupně. A to i přesto, že bylo dítě plánované a chtěli jsme jej.
Takže Nobody pokud ti to pomůže, určitě antidepresíva neodmítej. O dítě se postarat musíš, protože má jen tebe, pořídila sis ho, tak se o něj prostě musíš postarat. A snaž se mu vytvořit psychickou pohodu jak jen dokážeš, mimčo tohle všechno hrozně vnímá a nese si to pak s sebou celý život. Zkus se zkontaktovat s jinými maminami, chodit s nimi na procházky, ať se odreaguješ. Můžete si mimina navzájem pohlídat a ty budeš mít trochu času na sebe. Na to, že k němu nic necítíš se vykašli, to přijde s časem, u někoho dříve, u někoho později. Přeju hodně štěstí. Klidně písni, pokud ti to pomůže.

Příspěvek upraven 07.12.10 v 15:11

  • načítám...
  • Zmínit
nobodyxxx
7.12.10 17:03

S tou psychikou je to u mě trošku komlikovanější,už dřív jsem měla problémy(hodně velké,který zkončily pokusem o …-nehodlám pitvat).
Teď sem sice 2× do týdne u cvokaře,ale pomáhá mi to,aspoň v něčem.
Jenomže to, co se vám honí v hlavě prostě nevyženete,furt se ptáte co vede chlapa k tomu,že nechce ani vidět vlástního syna???a milion dalších sra..k s prominutím.
Do toho si užíváte, jelikož malej má furt koliky,řev a řev,vyzkoušíte vše a nic nepomáhá,chjo.
K chování tchýně se vyjadřovat nebudu jen platí na ní můj oblíbenej vtip: Co jsou to smíšené pocity???Když se tchýně zabije ve vašem novém ferari :-D

  • Upravit
nobodyxxx
7.12.10 17:16

Ještě jedna věc,blížící se Vánoce…Já doufala,že je budu konečně slavit se svojí rodinou.Jelikož poslední vánoce byly hodně smutný…Rozhodla sem se ty letoší neslavit,což jaksi nechápou moji rodiče(nemám jim to za zlý,moc mi pomohli).Ale prostě to všecko nějak moc bolí :cry:

  • Upravit
bamba
10.12.10 06:10

Holka drž se.Držím ti palce.Mě přítel opustil po téměř čtyřleté známosti,bo jsem s ním byla těhotná.Zbaběle utekl.I já prožívala spoustu bolesti,ale narodila se mi dcerka a celý život mi dělala radost.Dnes je jí 33let a nikdy jsem nelitovala,že ji mám.Otec ji viděl 3×.Je to smutné,pro dceru i bolestivé,ale je nutné se sama sebe zeptat,jestli je v takovém případě o co stát.
Přeju ti hodně sil v boji s nemocí a hodně radosti se synem.
Neboj,jednou přijde ten pravý a budete šťastni.
Vánoce jsou bohužel dobou,kdy na člověka samota nejvíc doléhá,ale věřím,že i když se ti slavit nechcou,přijde den,kdy se na ně budeš těšit.
Přeju hodně štěstí a snad budeš mít i hezké vánoce

  • Upravit
Anonymní
11.12.10 22:06

Pisatelko nebo snad Veruno, nebylo by fajn napsat celou pravdu???? Jak jsi se v těhu opila a s příbuznou manžela počítala čí je malý, protože jsi neměla jistotu čí vlastně je??? Nebo jak jsi byla zodpovědná a nechala jsi se v 7 měs těhu tetovat???? A nebo jak jsi manžela vydírala až skončil na práškách??? Ani ty ani on není svatý ale dělat ze sebe takovou chudinku umí každá. Jediný koho je mi líto je ten malý, on nemůže za to, že má za mámu člověka jako jsi ty a tátu debila. Jo a pokud manžela vydířáš od začátku těhu, že když tě opustí tak se zabiješ nebo dáš malýho do ústavu, tak nechápu co tu řešíš, jak praví mé oblíbené přísloví: hurá do toho a je hotovo.

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Sousedovic kočky si z naší zahrady udělaly vlastní toaletu, děti je ale milují

Vysadili jsme dětem ovocné keře. Dopadlo to úplně jinak, než jsme čekali

Cesta za dítětem lemovaná diagnózami, které nikam nevedou

Syn (10) odjel na tábor bez mobilu a já trnu hrůzou, jak to můj chlapeček zvládá

Kde jsou všechny ty ženské dvojice?

Po prvním koncertu Ewy Farné jsem chtěla okamžitě zpátky. Tohle umí jen královna

Chtěla jsem mladé matce zachránit dítě. Její reakce mi vyrazila dech

Tátův deníček: Rodičovství, které změnilo můj svět

Mluvči, dělači a já: Z deníčku ženy, která nesnáší tiskové konference

„Maminko, ty záříš!“ – 2. část