Vypovídání se VI.
- Rodičovství
- finduska
- 06.06.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
A další měsíc za námi, o našich prohrách a výhrách. Minulý deníček byl o problémech s kojením a ten předchozí o narození syna. Teď pokračujeme.
Naše první návštěva u pediatra dopadla výborně, malý měl už 2400 gramů, nebudu rozepisovat další prohlídky, byly pravidelne každý týden
Dokud jsme neměli 3 kila. Začátek května nepřinesl moc nic nového, sžívala jsem se s malým, učila se neplašit při každé příležitoati. Naučila jsem se, že náš malý chlapeček potřebuje opravdu dávat pindíka v plence směrem dolů, pokud nechci mít počuraná záda malého, prostěradlo atd. Naučila jsem se stát při přebalovaní tak, abych nedostala dávku, pro příklad: přebaluji, z boku mi suví partnerovo matka a babička. Najednou Mates nahodí blažený usměv, tchyně zařve a uskočí, babi udělá to samé a já skoro taky - ovšem musela bych pustit dítě
No a uz jen sleduji vodopád, který stačil ohodit všechny tři
Měsíc květen mě taky naučil nosit na pediatrii min. 3 pleny jako podložku, protože Mates zákonitě stihne počůrat sebe, podložku i MUDr., bodejť, když na něj sahá studenýma rukama a nevím jak se to jmenuje, to na poslouchání. Při příležitosti otočení na bříško si ještě doktorce pěkně prde do obličeje, pokud si u toho ještě připrdne malý boban, tím lépe že
Na první prohlídce jsem byla za debila, že jdu s jednou plenou a červená až za ušima z toho, co tam předváděl ![]()
Spánek - naše krásné miminko vcelku často spalo, ovšem občas měl povídací náladu a vyprávěl mi i v noci o tom, jak ho všechno štve, nejvíc máma, co ho furt svlíká a oblíká, prso mu cpe, pak zase lahev, prý by chtěl bůček
V den naší první procházky se v kočáru vystavoval o sto šest, nakrucoval se tam jak holub na báni a usmíval se na celý svět, ovšem doma - peklo - prso nepomohlo, lahev taky ne, tak jsem zatla zuby a poslocuhala stěžování si na celý svět, než malému došlo, že to na mně neplatí a usnul
Propadala jsem občas hysterii, ale statečně jsme nedudlíkovali. 11. května porodila přesně na termín má švagrová - z předchozích deníčků víte, že jsme měli termíny po sobě - ovšem ona měla rodit první a ne tři týdny po mě
A tak jsme za deset dní na to mohly s kočáry kroužit v tandemu
Náš malý bojovníček přesně v měsíci, tedy 19. května vážil přesně o kilo víc než po porodu a měl 50 cm. Super - šikulka náš. Táta se krásně naučil koupat a krmit z lahve. Je srandovní pozorovat to malé stvořeníčko v rukách chlapa.
Ovšem v půlce května jsme zjistili, že prostě klid nebude a že u doktorů jsme jako doma. Můj drahý začal mít problémy. Nebudu to rozepisovat, nesnaší, když o něm moc mluvím. Jen řeknuu, že skončil v nemocnici a lítá po různých vyšetřeních, už je doma, ale výsledky ještě nemáme všechny. Do toho jsem já začala mít bolesti v krku a rýmu.
Zapomněla jsem napsat, že kojení jsme vybojovali pořád napůl - půlku z prsa -půlka odstříkaná z lahve.
Dostala jsem na angínu a rýmu prášky, kojit jsem mohla. Jenže malý začal mít rýmu také a divně kakal. Pak teploty. V kakání hleny a průjem. Jednou v noci jsem ho popadla a jela k nám na pohotovost - dali nám sanitku do Plzně na pár vyšetření - sanitka nás vysadila a odjela. V Plzni jsem ve tři ráno lítala s malým jako blbá sem tam - sono, dětské, chirurgie, dětské - nakonec je to dobré -to budou prdíky, tak domů, jeden den nekojit, jen kuliška. Tak ok, malý pořád poplákaval, pak se vyčerpal a pátek prospal, teploty od 37-38, byla jsem zoufalá, nemohla jsem bolestí v krku mluvit, bylo mi zle, ale musela jsem být neustále vzhůru, Ondra naštěstí v noci malého vzal a dvě hodiny choval, tak jsem usnula.
V sobotu v noci to bylo už neúnosné, teplota 38,1, tak jsem popadla dítě a jela znova do Plzně, ale jinam, tam při pohledu do pleny doktor: proboha, kde vam řekli, že máte jít domů? Že je to normální? Podotýkám, že stolice byla stejná jako ten čtvrteek. Okamžitě zde udělali náběry a výtěry a nařídili hospitalizaci, malého tam nechali rovnou, mně řekli, ať si jedu pro věci a vyspím se, asi na mně nebyl hezký pohled. Říkala jsem si, jak jsem si měla jít lehnout, když mám dítě pryč, nakonec jsem se do spánku proplakala a probudila se za 6 hodin, nadávala jsem si, co jsem za matku, spát takhle dlouho, když mám dítě v nemocnici.
Jela jsem za ním, dva dny jsem nesměla kojit, jen odstřikovat, malý měl rýžovou vodu, kanylu v hlavě a atb. Zjistil se viruss v krku
Ode mně. Ale náš bojovník už byl za dva dny ve svém živlu, je to borec. Při nabírání krve se ani neprobudí
Za to já pomalu prohrávám, snížila se mi katace a talk dvakrát -až třikrát denně musím dát tak 30 ml Nutrilonu, záleží na malém, kolik vytáhne, kolik já pak doodstříkám a kdyžtak Nutroš ještě. Dnes je čvrtek, zítra bychom měli být propuštěni domů.
Tak a já deníček ukončím, jelikož už jsem v červnu.
Jenom gratulka všem ve skupině Květnátka 2011 za uspěšné povinutí všech miminek -jestli se nemýlím s počtem 21 chlapečků a 19 holčiček. Z pár květňátek jsou dubňátka, ale žádné červeňátko.
Holky, mám vás ráda!
A gratulka dalším porodivším z jiných mých diskuzí.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1593
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 938
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1630
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 685
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20596
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2602
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2877
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2592
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1751
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....