Vzpomínání na vše zlé, co jsem prožila
- O životě
- daja87
- 09.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ještě se mi nechce spát. Můj miláček spí v klidu v postýlce a sem tam se zavrtí. To jsou první náznaky, že budeme jíst. Chtěla bych se s vámi podělit o mých několik šlápnutí vedle. Třeba tím někomu alespoň trochu pomůžu.
Marihuana a já
Mám skvělé rodiče, které bych nikdy za nic nevyměnila. Neměli to se mnou vůbec lehké. Už na základce jsem měla problémy. Lhala jsem rodičům kvůli známkám a vlastně kvůli všemu. V devítce jsem přemýšlela nad tím, na jakou školu půjdu, jelikož jsem neměla až tak dobré známky, tak jsem mohla rovnou zapomenout na obory, na které bych chtěla. Takže jsem si dala přihlášku na kuchařku-číšnici do Nové Paky. Vzali mě.
Na začátku školního roku mě to ohromně bavilo, postupem času jsem ale zjistila, že to není nic pro mě. A začala jsem na školu úplně kašlat. Na praxi jsem byla jen 3× a se školou to nebylo jinak. Doma jsem měla každý den rozhovory s našima ohledně školy, nebylo to vůbec příjemné. Řekla jsem jim, že mě to prostě nebaví. Jenže naši mě na jinou školu dát už nechtěli. A tak jsem dělala průsery, aby mě vyrazili a mohla jsem jít někam jinam (rodiče by nikdy nedopustili, aby některá z jejich 3 dcer nebyla vyučená). Když už bylo ke konci roku jasné, že mi hrozí kule a vyhazov, přihlásili mě naši bez mého vědomí do Hlušic na řezníka. Docela hustý, myslela jsem si, ale lepší než nic.
V Hlušicích se mi hrozně líbilo a obor mě bavil. Našla jsem si tam hodně dobrých kamarádů a taky přišla moje první velká láska a první sex, myslela jsem si, že to je s Jirkou už navěky. Ale jak už to tak bývá, nic není na věky. A tak jsme se po půl roce rozešli. A já se začala „slejzat“ s pochybnými lidmi, a abych se jim trochu vyrovnala, začala jsem kouřit marihuanu. Začala jsem mít problémy doma, ve škole a pomalu ztrácela opravdové kamarády. Přišla jsem ze školy a rovnou zaplula do svého pokoje a vylezla jen, když jsem potřebovala na wc nebo jsem měla hlad. Rodiče samozřejmě poznali, že se něco děje, ale já s nimi nechtěla mluvit. Uzavírala jsem se čím dál víc do sebe. Moje nálady se měnily jako počasí, chvilku jsem byla veselá, smutná nebo naštvaná na celý svět.
Moje denní strava obsahovala jen jablka, jablka a zase jablka. A jelikož táta zná jednoho kluka, který fetuje, tak ví, jak se ten dotyčný chová. Takže se mě začal vyptávat, já jsem samozřejmě zapírala a dělala jsem, že o ničem nevím. Nakonec jsem se prozradila sama, když jsem si ve skříni pod poličku přilepila pytlík s trávou a ten přistál v ruce mámě, když tam dávala prádlo. Asi nemusím psát, jaký to mělo průběh. Doma jsem si pak už připadala jako cizí člověk, styděla sem se jít na záchod, vzít si něco k jídlu. Měla jsem pocit, že když se někde něco stalo nebo někdo někde něco udělal, dávali to všichni za vinu mně.
Teď jsem ráda, že je po všem, přestala jsem vlastně kvůli tátovi, protože mi na něm hodně záleží a vím, že pro mě chce jen to dobré. Člověk si to musí vyzkoušet a prožít sám, aby věděl, jaké to je a jak se dotyčný cítí. Já jsem měla pocit, že když mi bylo nejhůř, otáčeli se ke mně lidi zády. Teď už vím, že to tak vůbec nebylo. A za to děkuji všem, kteří mě podporovali a drželi okolo ramen, když jsem to opravdu potřebovala…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1600
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 941
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1641
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 687
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 398
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20632
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2608
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2878
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2595
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
