Zatím nevím, díl 10.
- Pro zábavu
- Meridene
- 19.04.22
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Další pokračování je tady a asi vás trochu naštvu, ale pořád ještě neodhalím, jak to vlastně s tím naším malým duchem je. Ještě pořád si s tím koncem pohrávám a nejsem s tím spokojená, tak jsem vám napsala takovou menší odbočku a získala trochu času.
„Tiše, Péťa už spí,“ zavolám tiše k manželovi, který právě odemyká dveře od naší malé garsonky. „Máme tu něco k jídlu?“ otráveně hodí batoh na kuchyňský stůl. Vstanu od televize, kde jsem na něj od sedmi hodin čekala, a odnesu batoh na chodbu. „Ano, dělala jsem vepřové na kmíně s rýží, ohřeju ti to.“ Jdu k lince a vyndám talíř. „Proč s rýží, když víš, jak ji moc nemusím, dal bych si těstoviny“ zavrčí otráveně a jde do lednice. „Dal bych si skleničku piva, tys ho nekoupila?“ bouchne s dveřmi více, než je nutné.
Vím, že je unavený, byl v práci a pak na stavbě našeho vysněného domu, která se bohužel nevyvíjí úplně ideálně, jsou trochu problémy. „Nebyli jsme dneska venku, Péťa měl trochu teplotu od zoubků, rostou mu,“ namítla jsem tiše a postavila před něj jídlo. „Já jsem ti říkal, že chci těstoviny,“ zavrčel a odsunul talíř. „Je půl desáté, opravdu si myslíš, že teď budu vařit těstoviny? Od rána jsem se nezastavila, Péťa po obědě nespal, ty zoubky ho bolí, uklidila jsem celý byt, vyprala, vyžehlila, vyřídila tu pojistku a vyřídila jsem ten problémy s chybějícími doklady pro hypotéku, všechno je v pořádku, peníze zítra uvolní. A teď mám ještě uvařit těstoviny abys byl spokojený? pomalu mi dochází trpělivost.“
„A já se flákám? Měla by sis uvědomit, kdo tu na to všechno vydělává!“ vyštěkne, vezme batoh z předsíně a bouchne dveřmi. Z vedlejší místnosti se ozve vyděšený pláč. Už aby byl dům postavený a tyhle hádky zmizely.
„Chci se rozvést,“ tahle věta visí ve vzduchu nad naším stolem v naší krásné nové kuchyni. Po půl roce je konečně všechno na svém místě, uklizené a čisté. Péťa je u mých rodičů a já pro nás naplánovala hezký večer. Zrovna jsem se chystala nám nalít šampaňské na oslavu toho všeho, místo toho se teď dívám, jak ve zpomaleném záběru, jak mi lahev tím šokem vyklouzla z ruky, spadla hezky na dlažbu v kuchyni a její obsah se rozstříknul všude kolem a mě až naprosto absurdně napadlo, že budu muset odtáhnout lednici, abych z pod ní dostala střepy a zase budu muset umýt celou linku, protože bude lepit.
„Cože?“ otočím se na manžela a ten sedí u stolu a právě si do pusy cpe špagety carbonara, které tak miluje. V prvotním šoku si myslím, že jsem mu asi špatně rozuměla nebo si dělá opravdu hodně blbou legraci. „Slyšíš dobře, chci se rozvést. Někoho jsem poznal a zamiloval se. Mezi námi už to dlouho neklape, myslel jsem, že v novém domě se to spraví, ale nefunguje to. Nemusíš se bát, barák určitě rychle prodáme, hypotéka se doplatí a půjdeme si každý svou cestou, alimenty ti budu platit, klukovi hlavu motat nebudu a nechám ho jen s tebou, časem si zvykne a zapomene na mě.“
Stojím jako opařená a poslouchám ten naprosto absurdní monolog svého zatím ještě pořád manžela. „To nemůžeš myslet vážně? Kdo je to? To opravdu kvůli ní zahodíš tohle všechno?“ vypravím ze sebe přiškrceným hlasem a stojí mě to opravdu hodně přemáhání, abych se nerozplakala. Tak dlouho nám to trvalo, než jsme tohle všechno dotáhli do konce a teď to bude mít někdo cizí? „Já se nechci rozvádět!“ řeknu rozhodně. „Půjdeme do poradny a vyřešíme to.“ „Na to už je pozdě,“ odtuší manžel.
„Na neděli mám objednané stěhováky a dneska jsem byl podat žádost o rozvod, brzy se ti ozve můj advokát, aby s tebou domluvil podrobnosti ohledně alimentů, doufám, že budeš rozumná.“ Nacpe si do pusy poslední sousto špaget, vstane a z lednice si vezme pivo a jde si sednout před televizi. V naprostém šoku a mechanicky uklidím kuchyň a s druhou lahví sektu si jdu sednout na terasu.
V neděli odpoledne s malým v náručí stojím na příjezdové cestě k našemu domu, který si v pondělí přijde nafotit realitní makléř, a dívám se na odjíždějící auto stěhováků. Ještě před chvílí cpali za vydatného kibicování mého nastávajícího exmanžela jeho věci do útrob auta a teď jedou pryč. Ten srab stojí u auta a znovu mi opakuje nějaké hovadiny o právníkovi a že to tak bude lepší. Lepší pro koho? Pro mě? Pro Petra? Malý z toho ještě nemůže mít rozum, jen dělá ručkou „pápá“ tátovi, kterého už asi nikdy neuvidí.
Přečtěte si také
Tchýně mi doporučila zamrazit vajíčka. Mám už dvě děti a další neplánujeme
- Anonymní
- 07.09.26
- 2828
Mám mou tchýni celkem ráda, je pravda, že nějaké životní situace nebyly nejlehčí, ale všechno jsme ustály a teď jsem ráda, že je z ní skvělá hlídací babička. Když za mnou nedávno přišla s...
Syna neposadili ve škole vedle kamaráda. Jeho matka si to prý výslovně nepřála
- Anonymní
- 07.09.26
- 5521
Syn se těšil, že bude ve škole sedět se svým nejlepším kamarádem. Místo toho ho učitelka posadila na druhý konec třídy. Později mi přiznal, že si to přála kamarádova maminka. Můj syn má na její...
Kamarádka mi hlídala děti. Pak sepsala všechno, co podle ní dělám špatně
- Anonymní
- 07.09.26
- 4590
Kamarádka mi na víkend pohlídala děti a já jí za to byla opravdu vděčná. Po návratu mi ale poslala dlouhý seznam chyb, kterých se prý ve výchově dopouštím. Možná má v něčem pravdu. Přesto nevím,...
Dcera dostala horečku a zůstala doma. Pak po ní škola chtěla potvrzení od lékaře
- Anonymní
- 07.09.26
- 2710
Dcera jednoho rána přišla s tím, že jí není dobře. Naměřila si horečku a bylo jasné, že do školy nepůjde. Je už plnoletá, takže si absenci omluvila sama. Já jsem to dál neřešila. Byla nemocná,...
Manžel tvrdí, že na rodičovské odpočívám. Nechala jsem mu děti na víkend
- Anonymní
- 07.09.26
- 21750
Manžel se každý večer vrací unavený z práce a očekává teplou večeři i klid. Já podle něj nárok na únavu nemám, protože jsem celý den doma. Když mi to řekl znovu, sbalila jsem si věci a nechala ho s...
Tchyni je 80, ale celé léto nás honila po své zahradě. Makali jsme jak diví
- Anonymní
- 06.09.26
- 10828
Tchyni je sice osmdesát, ale pořád je bohužel při síle. Když k ní přijedeme, stává se z ní doslova generál. Než stačíme vystoupit z auta, už ví, co budeme dělat. Jeden pleje záhony, druhý stříhá...
Byt byl psaný na exmanžela. O peníze jsem pak bojovala roky
- Anonymní
- 06.09.26
- 6530
Když jsme se s manželem před lety rozhodli koupit byt, vůbec mě nenapadlo, že jednou budu stát před otázkou, jestli z něj vůbec něco dostanu zpátky. Byli jsme manželé, měli jsme společný účet,...
Moje dcera má novou učitelku. Byla zvyklá na vstřícný tón, teď jí čeká křik
- Anonymní
- 06.09.26
- 4892
Moje dcera právě nastoupila do druhé třídy. K našemu překvapení nás všechny čekala velká změna. První školní den nám představili novou učitelku. Bez předchozí informace, bez debat, prostě tam byla...
Pětileté dítě bez angličtiny? Podle rodiny mu prý ničím budoucnost
- Anonymní
- 06.09.26
- 2173
Začalo září, děti nastoupily do školky a já šílím. Být mámou v dnešní době totiž znamená, že musíte mít z dítěte už v pěti letech pomalu olympionika a diplomata. Pokud vaše dítě nemá na každý den...
Nesnáším září. Končí letní pohoda a začíná chaos, vstávání, výdaje a kroužky
- Anonymní
- 06.09.26
- 1702
Nevím, jak to mají ostatní rodiče. Některé mé kamarádky se na září dokonce těší. Ale já patřím mezi ty, kteří by si přáli, aby prázdniny nikdy neskončily.
tak by mě zajímalo, jestli to vůbec bude mít nějaký rozuzlení…???
