Zatím nevím
- Pro zábavu
- Meridene
- 27.04.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jen tak něco zkouším napsat a potřebuji zjistit, jestli mi to jde. :)
„Ahoj, kdepak ses tu vzal?“ dívám se na asi tříletého chlapečka v pyžamku a bosky na studené dlažbě naší chodby. Hnědé kučeravé vlásky má rozcuchané a v obličeji je takový zmuchlaný, jako by zrovna vstal z postýlky. Dívá se na mě překvapeně a oči má uplakané. Popojdu k němu, abych ho vzala do náručí, a zároveň se snažím potlačit paniku z myšlenky, kde se tu vlastně vzal. On se ale vzít nenechá a utíká chodbou pryč ode mne do místnosti, která by asi mohla být dětský pokoj, ale momentálně je plná věcí, které zrovna nepotřebuju. „Povíš mi, jak se jmenuješ?“ snažím se jemně zjistit alespoň nějakou informaci. V ruce tiskne králíčka usínáčka, kterého předtím neměl. Po tvářičkách se mu koulí jedna slza za druhou a mně už je taky do pláče a pomalu se mi rozmazává vidění a najednou je pryč.
Sedím v kuchyni a bezmyšlenkovitě míchám už studené kafe, které jsem si uvařila, a snažím se vstřebat, co jsem to vlastně viděla. Nebo neviděla? Dobře hodinu jsem běhala po baráku a prohledávala ho a snažila se toho malého kluka najít. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že zavolám policii. Ale co bych jim řekla? Haló, můžete přijet, právě jsem tu viděla malého kluka, jsou mu tak tři roky, má hnědé vlasy, hnědé oči, pyžamo a v ruce králíčka usínáčka, pláče a pak zmizel. Asi by si pomysleli něco o bláznivé neurotické ženské. Ale co to zatraceně bylo?
Vstala jsem, vylila studené kafe do dřezu a uvařila si čerstvé. Sedla jsem si k počítači a snažila se soustředit myšlenky na korekturu článku, který musím zítra odevzdat. Moc mi to nejde, myšlenky mi neustále odbíhají k tomu malému bosému klučinovi na naší chodbě. Byl tak skutečný. Zaklapnu počítač a jdu do kabelky, z tajné přihrádky beru cigarety a zapalovač a jdu si na terasu zapálit.
Normálně už nekouřím, ale občas jsou okamžiky, kdy mi tahle malá smrdutá tyčinka, jak jim říká můj syn, pomáhá utřídit si myšlenky a soustředit se. Slastně potáhnu první šluk a vyfouknu. Krucinál pořád to funguje stejně. Najednou zřetelně za sebou uslyším pleskání bosých nohou o dlažbu v kuchyni. Cigareta mi vypadne z ruky a na trávu pod terasou padá hrneček s podšálkem, upřeně pozoruji ten sled a je mi naprosto jasné, že napřed dopadne talířek a na něj šálek a tak se obojí roztříští a zalije to hnědý proud kafe obarvený trochou sojového mléka. A nemýlila jsem se, stalo se to přesně tak. Schválně prodlužuji tu chvíli a nesnažím se odtrhnout oči od rozbíjejícího se nádobí, bojím se otočit, bojím se toho, co uvidím.
Přečtěte si také
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 6671
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 994
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 1114
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 1000
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 640
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 2562
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...
Zjistila jsem, že můj syn šikanuje spolužáka. Škola to odmítá řešit
- Anonymní
- 13.07.26
- 4381
Vždycky jsem si myslela, že mám doma citlivého, hodného kluka. Lukášovi je dvanáct, učí se na samé jedničky, hraje na klavír, pomáhá mi doma s nákupy. Jenže minulý týden se mi zhroutil svět....
Moje patnáctiletá dcera mě vymazala ze života. Prý se za mě stydí
- Anonymní
- 13.07.26
- 2510
Dneska jdu s kůží na trh a vím, že mě možná spousta z vás odsoudí. Ale já už ty slzy večer do polštáře prostě nezvládám. Moje patnáctiletá dcera se mnou ze dne na den přestala mluvit. A nemyslím...
Tchán mi sáhl na zadek. Manžel mi řekl, že jsem to určitě špatně pochopila
- Anonymní
- 13.07.26
- 1563
Hrozně se stydím to vůbec napsat, ale já už nevím, jak dál. Žijeme s manželem v patře rodinného domu, který patří jeho rodičům. Dole bydlí tchyně s tchánem. Vztahy byly vždycky takové ty klasické...
Otěhotněla jsem přes tělísko. Moje miminko mělo zachránit krachující svatbu
- Anonymní
- 13.07.26
- 1540
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě věc, kterou nedokážu říct ani vlastní mámě, natož kamarádkám u kafe. Sedím v koupelně na zemi, v ruce držím plastovou tyčinku se dvěma tlustými čárkami a...
„Jen tak něco zkouším napsat a potřebuji zjistit, jestli mi to jde.” Je to sakra dobry, chci pokracovani, honem, honem! 
