Zatím nevím
- Pro zábavu
- Meridene
- 27.04.20 načítám...
Jen tak něco zkouším napsat a potřebuji zjistit, jestli mi to jde. :)
„Ahoj, kdepak ses tu vzal?“ dívám se na asi tříletého chlapečka v pyžamku a bosky na studené dlažbě naší chodby. Hnědé kučeravé vlásky má rozcuchané a v obličeji je takový zmuchlaný, jako by zrovna vstal z postýlky. Dívá se na mě překvapeně a oči má uplakané. Popojdu k němu, abych ho vzala do náručí, a zároveň se snažím potlačit paniku z myšlenky, kde se tu vlastně vzal. On se ale vzít nenechá a utíká chodbou pryč ode mne do místnosti, která by asi mohla být dětský pokoj, ale momentálně je plná věcí, které zrovna nepotřebuju. „Povíš mi, jak se jmenuješ?“ snažím se jemně zjistit alespoň nějakou informaci. V ruce tiskne králíčka usínáčka, kterého předtím neměl. Po tvářičkách se mu koulí jedna slza za druhou a mně už je taky do pláče a pomalu se mi rozmazává vidění a najednou je pryč.
Sedím v kuchyni a bezmyšlenkovitě míchám už studené kafe, které jsem si uvařila, a snažím se vstřebat, co jsem to vlastně viděla. Nebo neviděla? Dobře hodinu jsem běhala po baráku a prohledávala ho a snažila se toho malého kluka najít. Chvíli jsem si pohrávala s myšlenkou, že zavolám policii. Ale co bych jim řekla? Haló, můžete přijet, právě jsem tu viděla malého kluka, jsou mu tak tři roky, má hnědé vlasy, hnědé oči, pyžamo a v ruce králíčka usínáčka, pláče a pak zmizel. Asi by si pomysleli něco o bláznivé neurotické ženské. Ale co to zatraceně bylo?
Vstala jsem, vylila studené kafe do dřezu a uvařila si čerstvé. Sedla jsem si k počítači a snažila se soustředit myšlenky na korekturu článku, který musím zítra odevzdat. Moc mi to nejde, myšlenky mi neustále odbíhají k tomu malému bosému klučinovi na naší chodbě. Byl tak skutečný. Zaklapnu počítač a jdu do kabelky, z tajné přihrádky beru cigarety a zapalovač a jdu si na terasu zapálit.
Normálně už nekouřím, ale občas jsou okamžiky, kdy mi tahle malá smrdutá tyčinka, jak jim říká můj syn, pomáhá utřídit si myšlenky a soustředit se. Slastně potáhnu první šluk a vyfouknu. Krucinál pořád to funguje stejně. Najednou zřetelně za sebou uslyším pleskání bosých nohou o dlažbu v kuchyni. Cigareta mi vypadne z ruky a na trávu pod terasou padá hrneček s podšálkem, upřeně pozoruji ten sled a je mi naprosto jasné, že napřed dopadne talířek a na něj šálek a tak se obojí roztříští a zalije to hnědý proud kafe obarvený trochou sojového mléka. A nemýlila jsem se, stalo se to přesně tak. Schválně prodlužuji tu chvíli a nesnažím se odtrhnout oči od rozbíjejícího se nádobí, bojím se otočit, bojím se toho, co uvidím.
Přečtěte si také
Po letech jsem potkala kamarádku z dětství a nevěřila jsem vlastním očím
- Anonymní
- 04.05.26
- 4281
Myslela jsem, že se mi to zdá. Seděla jsem v kavárně, čekala na klienta a v tom jsem zahlédla Alenu. Nejdřív mě napadlo, že je jí jen podobná. Moje dávná kamarádka z dětství. Taková krásná holka to...
Čeká mě svatba v kostele: Kněz mě učí poslušnosti a chce znát detaily z ložnice
- Anonymní
- 04.05.26
- 1744
Láska hory přenáší, říká se. Ale co když ty hory mají podobu barokní fary, vrzajících židlí a muže v kolárku, který mi s ledovým klidem vysvětluje, že moje role v nadcházejícím manželství je v...
V kině se dvěma holkami najednou: Tahle šílená výmluva mi zachránila krk!
- Anonymní
- 04.05.26
- 904
Říká se, že chlap zvládne dělat jen jednu věc pořádně. No, já si myslel, že zvládnu dvě holky najednou. Nebudu si tu hrát na svatého – prostě jsem si užíval. Jana byla taková ta jistota, vztah, co...
Děti tři hodiny vyhlíželi babičku, zatímco tchyně hlídala „oblíbenější“ vnučku
- Anonymní
- 03.05.26
- 3808
Tuhle situaci zná asi každá máma. Telefonát od tchyně: „Odpoledne se stavíme!“ A v tu ránu se kolotoč rozjíždí. I když jsem si slibovala, že to nebudu hrotit, stejně mi to nedá. Rychle vyluxovat...
„Volníčko, co?“ Sousedka mě obvinila, že se flákám, zatímco můj chlap dře
- Anonymní
- 03.05.26
- 2613
Můj ranní rituál je pro mě svatý. Manžel učí, takže v 7 ráno naloží děti do auta, hodí je do školky a pokračuje do školy. Já pracuji na home office, a než v osm usednu k monitoru, využívám tu...
Syn se cítí jako dívka a zvažuje operaci. Já se s tím vůbec nedokážu srovnat
- Anonymní
- 03.05.26
- 1289
Nevím, jak mám tohle jako matka vůbec přijmout. Říkala jsem si, že kdyby mi syn řekl, že je na kluky, asi bych to zvládla. Ale když mi sdělil, že uvažuje o operaci a chce být ženou, je mi z toho...
Moji rodiče nenávidí mého přítele. Když jsme je pozvali na oběd, nepřišli
- Anonymní
- 02.05.26
- 7696
Jako jedináček jsem měla s rodiči vždy hezký vztah. Jenže až v dospělosti jsem pochopila, že se mě vždy snažili předělat k obrazu svému. Měli se mnou velké plány. Studovat medicínu, stát se skvělou...
Manželka chce děti učit doma, což se mi nelíbilo. Tento argument mě přesvědčil
- Anonymní
- 02.05.26
- 4861
Máme šestiletá dvojčata, holky, které mají v září nastoupit do školy. Jenže manželka je od začátku proti. Už do školky chodily spíše sporadicky. Žena je přesvědčená, že jim škola mnoho nedá. Já...
Když lékaři oznámili diagnózu našeho syna, manžel to nezvládl a odešel
- Anonymní
- 02.05.26
- 3331
S Tondou jsme spolu žili deset let, z toho čtyři roky jako manželé. Myslela jsem si, že spolu zůstaneme navždy. Když se nám narodil Tobík, byli jsme šťastní. Zdálo se, že svět nemůže být růžovější....
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 1987
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„Jen tak něco zkouším napsat a potřebuji zjistit, jestli mi to jde.” Je to sakra dobry, chci pokracovani, honem, honem! 
